| |||
Město Rewadin Den 83, ráno Vzhledem k dobře prožité noci mám celkem dobrou náladu. Když se tedy objeví Rumtal, celkem nadšeně ho pozdravím. "Zdravím tě příteli trpaslíku." a počkám, až si přisedne. Vzhledem k tomu, že už pivo mám, jen si s ním přiťuknu. "Souhlasím, měli bychom si s ním pořádně pohovořit." odpovím. Další peníze by se mi vskutku hodily, takže chci vytřískat co nejvíc. |
| |||
Město Rewadin Den 83, ráno Město Rewadin, staré město, nálevna Aervenveal, Notah, Gavion, Morog, Rumtal, Alberich, Gabriel Fellhorne Jako jiní jsem šel s Berlandem. Sice jsem Cellana nijak moc neznal, ale zaslouží si dobrý pohřeb se vším co k němu patří. Počkal jsem, až jej pohřbí a pokud mi bylo dovoleno, tak jsem i pomohl. Následně jsem dal chvíli klidu, než jsem zazpíval žalozpěv, který by mněl duši pomoci dostat se k bohu smrti, místo toho, aby duše bloudila na místě jeho smrti. Nakonec jsem se ocitl zpět ve městě, kde jsme se rozdělili. Jako vždy jsem vstal velmi brzy a oddával se ranním modlitbám, které náleží po takové výpravě. Děkoval jsem bohu za jeho ochranu a žádal jsem, aby byl na Cellana milostivý. Sice ostatní nijak netrvali na tom, že by jsme se měli nějak setkat, nebo cokoliv probrat ohledně knihy, kterou mám aktuálně ve svém vlastnictví, ale hádám, že by mohli chtít způsobit nějaké problémy. Přeci jen jim záleží jen a pouze na penězích. Sám jsem se pokoušel vzpomenut si, jestli jsem náhodou název oné knihy někdy nezaslechnul v minulosti, nebo s něčím spojný. Nevím na co, takže: History:14, Arcana 7, Náboženství 6 Vydám se tedy do té odporné nálevny, která by mněla vyhořet, ale lidé ji potřebují. Pomáhá jim a proto jí zde musím trpět. Přesto se mi nelíbí, že se vydávám opět do ní, kde již čekají ostatní. "Takže hádám, že dneska probereme věci ohledně jisté knihy, jejíž název bych raději ve zdejší nálevně nezmiňoval." Povím obezřetně ostatním, jelikož mi je jasné, že by se zde jistě našla minimálně jedna osoba, která by věděla o co jde a chtěl by způsobit problémy. |
| |||
Město Rewadin Den 83, ráno Rozloučení s druhem ve zbrani není nikdy snadné. Sám jsem podobných zažil víc než bych sám chtěl, ale tak už to chodí. Nikdo nežije věčně a byl to dobrý boj. Ráno u Caliana se to začíná slétat jako vosy... No dobře, ty raději nepřipomínat. Prostě tu jsou všechny známé tváře. Seberu jedno pivo a přisednu si k nim. "Budeme jí zkoušet hledat?" zeptám se bez okolků na včerejší události. Nechat tu potulovat se bez dozoru čarodějnici, která je na vás naštvaná mi nepřijde jako něco co by sloužilo mému zdraví, ale třeba mají ostatní jiné nápady. |
| |||
Město Rewadin Den 83, ráno Město Rewadin, staré město, nálevna Aervenveal, Notah, Gavion, Morog, Rumtal, Alberich, Gabriel Fellhorne Včera večer Berland nejevil moc velký zájem o můj doprovod, tak jsem se už chystal, že to zabalím a vypravím se zpět do města. Ale nakonec se sebralo několik bláznivců, co se rozholi žoldáky doprovodit, a tak jsem šel s nimi. Do města jsme tak došli až hodně pozdě a zcela vyčerpaní, takže jsem zvládl tak akorát odpadnout na své obvyklé spací místo. Dneska je zase pěkně hnusně, takže kromě toho, že mé bujné vlasy a vousy jsou celé spálené z toho hrozného plamene, tak budu navíc vypadat jako zmoklá slepice! Škoda mluvit. Nezbývá, než vypravit se do nálevny. Což jsem tedy stejně měl v plánu bez ohledu na počasí. Jako obvykle se upravím, jak jen to jde, a bezodkladně vyrážím. U baru už najdu Aervenveal s trpaslíkem Alberichem. Kteří spolu taky včera večer odcházeli. Ale z toho není třeba dělat žádné závěry. "Krásné dobré ráno." Jelikož dle mého názoru není nikdy příliš brzy na orosený korbel, kývnu na barmana: "Šéfíku, krásný orosený žejdlík dobrého piva pro mne a tady pro mé přátele. Díky." Přisunu ke každému z nich jedno pivo. "Na zdraví! Máme co slavit. Tu včerejší výpravu by jen tak někdo nepřežil. A těch peněz, co jsme tam našli! připiju pak těm dvěma ranním ptáčatům. "Tak co myslíte, ukáže se Gavion? Měli bychom si s ním rázně promluvit o tom, jak si rozdělit nálezné za tu vzácnou knihu." Samozřejmě mi není neznámo, že na tenhle svazek je vypsaná hodně tučná odměna. Byla by škoda kdyby aspoň trochu z ní nekáplo i mně. |
| |||
Město Rewadin Den 83, ráno Moc jsem žoldáka neznal, ale svým způsobem mi byl sympatický. A vzhledem k tomu, že položil život v boji s námi, doprovodit jeho tělo k poslední cestě je to nejmenší, co pro něj můžu udělat. I proto tedy následuju elfku, Notaha a Celanna na místo, které k odpočinku svého přítele vybral. Pokud je to třeba, pomáhám nést jednoduchý smyk s tělem i když to většinou mí vyšší společníci zvládají bez potíží. Pak se ale s Aervenveal odpojíme a během cesty do města probíráme případnou další spolupráci. Nakonec dojdeme k závěru, že původní obchodní model nemá moc šancí na úspěch, ale noc se i přesto vyvine dost překvapivě a elfka nakonec zůstane u mě místo toho, aby se vydala na nějaké jiné místo. Což mi rozhodně nevadí... * * * * * Ráno se nasnídáme a já ještě chvíli zkouším kreslit mapu podzemí, kde jsme včera bojovali. Poté zamíříme společně do nálevny k Calianovi na jedno ranní pivko. Přece jen, většinou se člověk zrovna tam dozví nejnovější zprávy a po cestě ještě mrkneme na vývěsku jestli se na ní neobjevilo něco zajímavého. Určitě se tu objeví i další členové naší skupinky i když někteří si možná ještě někde budou lízat rány. Pokud by se ale nic nedělo, mohl bych konečně zapracovat trochu víc na svém vzhledu a někde se nechat ostříhat... |
| |||
Město Rewadin Den 83, ráno Město Rewadin, různě Aervenveal, Notah, Gavion, Morog, Rumtal, Alberich, Gabriel Fellhorne Spolu s Berlandem, a několika dalšími, doprovodím Celanna na jeho poslední cestě. Přeci jen, byla jsem to já, kdo ho na tuhle práci najal. I když asi by bylo příliš sebemrskačské tvrdit, že zemřel kvůli mě. |
| |||
Město Rewadin Den 83, ráno Alberich nepochybně nocuje ve svém opraveném bezpečném domě ve Starém městě, zatímco ostatní živoří někde ve slumech v chatrčích, nebo kdekoliv, kde to jenom jde. |
| |||
Kapitola II.
Návrat do města se protáhl, Berland tam nemířili, místo toho vzal Celannovo tělo do hor nedaleko města na místo s výhledem na Kolonii a tam ho řádně pohřbil. Jde o jednoduchý hrob v zemi a na něm navršené nějaké kameny a s dřevěným křížem u toho všeho. Jestli se toho účastnil Notah, Rumtal, nebo ještě někdo další nijak zvlášť neřešil, no aspoň ne na venek. Na velké ceremonie si příliš nepotrpí. Zpátky ve městě se vaše cesty zase rozešly, koneckonců každý živoří někde jinde a někteří mají i další povinnosti. Nicméně zůstává jedna nevyřešená otázka na kterou je možná lepší se vypsat. Tou otázkou je, jak naložíte s knihou Chromanin o kterou má nepochyběn zájem celá řada lidí. |
| |||
Černý les Den 82, odpoledne Starý důl, venku Aervenveal, Notah, Gavion, Morog, Rumtal, Alberich, Gabriel Fellhorne Opřu se o nejbližší strom a těžce oddychuji po náročném úprku z toho proklatého dolu. Byl jsem nedřív dost rozmrzelý, že se mi nepodařilo celou situaci vyřešit nějak civilizovaně. Jeden z žoldáků kvůli tomu nakonec přišel o život. Na druhou stranu, pravda, lépe žoldák nežli já. A poklad, který jsme pak našli by uzdravil i větší bolístky. Svým 'kolegům' bych to sice nikdy nepřiznal, ale jsem nakonec vlastně asi docela rád, že se té potrhlé zhrzelé čarodějce povedlo uniknout. Sice mi něco říká, že s ní ještě někdy v budoucnu budeme mít tu čest, a že to nejspíš nebude příjmené. Ale kdo ví. A hlavně - umí vykouzlit dimenzionální bránu! Co když se dokáže dostat i ven z Kolonie? Každopádně, nejdůležitější věc - povedlo se mi zbavit toho prokletí. Koupaní s ostatními členy družiny, zejména pak s jednou konkrétní členkou bylo... no, ne zrovna příjemné, ale rozhodně bylo zajímavé. Inspirativní. Akorát mne velmi mrzí, jak při tom utrpěly moje pěstěné vlasy a vousy. Budu si to muset nechat nějak upravit, takto vůbec nemohu mezi lidi. A co teď? Máme jednoho padlého. Minimálně Berland vypadá, že mu na zesnulém kolegovi záleží. I já bych se rád alespoň nějak rozloučil s tou duší, která mi pomohla zlomit prokletí a naplnit si kapsy. "Budeš ho chtít pohřbít? Můžeme ti pomoct." Nabídnu přeživšímu žoldákovi. Máme tady toho kněze mrtvol, já můžu obstarat hudbu, Aer by mi třeba pomohla, mohl by to být celkem důstojný obřad. A měli bychom tím tuhle kapitolu uzavřenou. Ale je dost dobře možné, že žoldák bude chtít nějaký úplně jiný ritál poslední cesty. Nebo na nás prostě bude naštvaný, že jsme nechali jeho druha padnout, kdo ví. Vnucovat se mu rozhodně nebudu, ale pomoc mu nabídnu, bude-li o ni stát. |
doba vygenerování stránky: 0.38613796234131 sekund