Kapitola I.

Čas plyne jako voda v řece

Čas v Kolonii plyne svým vlastním tempem. Někdy jeden neví kam skočit dřív, jindy zase není co dělat, a tak jeden dělá vše pro to, aby se zabavil. Zkrátka Kolonie je vězení a i když nabízí vězňům určitou míru svobody, její drsné prostředí zrovna nesvědčí volnému toulání po divočině.

Mimo města je při táboření velmi snadné narazit na nějakou tu otravnou havěť. Návštěvy rojů hmyzu ve stanu, nebo nedej Nebeská otec pod širým nebem, nejsou ničím neobvyklým. Jeden si jich všimne obvykle až ve chvíli, kdy si z něho takový roj nějaký ten kousek ukousne. Tak to zkrátka chodí…

Pomalu skončil březen a přišel květen, příroda je v rozpuku, na planinách rostou jarní květiny. Stromy začínají kvést, včely je opilovávají. No zkrátka je tu jaro v plné kráse.

Dny 13-20

Itharrak, Ohnivý tanečník je mrtev. Tohle je nepochybně velmi dobrá zpráva, kterou chtěl Diego a jeho nadřízení samozřejmě využít. Během několika dní byla k Opuštěnému Rewadinskému dolu vyslána silná hlídka, aby tam zajistila bezpečnost a přípravné práce pro plány na obnovu těžby.

Hlídka ovšem zjistila, že důl už má nové majitele. Amazonky. Podle všeho Amazonky využili příležitosti a rychle důl obsadili a opevnili, což vzbudilo řadu otázek na téma, jak se o tom mohly dozvědět tak rychle – nejspíš hned ten den, kdy Tanečník padl.

V této souvislosti se objevilo hned několik spekulací, první z nich se zmiňuje o nějakém z nováčků v Kolonii, co Amazonkám prozradil plány na likvidaci Tanečníka. Nováčka, co se mohl s pár lovkyněmi setkat někde v Trollím lese. Druhá spekulace naznačuje, že zvědi Amazonek mohli důl sledovat a čekat, kdo odpoví na veřejnou výzvu k likvidaci Tanečníka, ale to se nezdá tolik pravděpodobné. On Trollí les není zrovna bezpečné místo, kde by chtěl jeden setrvat delší dobu na jednom místě.

Došlo tak k šarvátce mezi Rewadinskými Strážemi a Amazonkami. Hlídka Stráží byla rychle donucena k ústupu a několik Stráží bylo celkem ošklivě zraněno. To samozřejmě Diega a ani Godfreye nijak nepotěšilo a dokonce to chvíli vypadalo na válku mezi Vlastenci a Amazonkami. No sešlo z toho. Diego nebyl z vidiny války s nějakými ženskými příliš nadšen, Graham vzhledem k začínajícím obchodním vztahům byl výrazně proti, Morris a Ansel nehodlali plýtvat své magické síly v souboji s Amazonskými čarodějnicemi a na názorech ostatních nijak zvlášť nezáleží. Kvůli staré šachtě se válčit nebude, pokud o tom nerozhodne sám Baron a tomu na tom nijak nesejde, pokud se plní plán v hlavním dole.

Nicméně vztahy mezi Vlastenci a Amazonkami jsou velmi napjaté.

Dny 21-30

V dalším týdnu se v Kolonii nedělo nic zajímavého, tedy natolik, aby o tom mohl někdo něco slyšet. Snad jen Skladník Graham organizoval první kupeckou výpravu do sousední Amazonie, aby si tak potvrdil své obchodní kontakty. Celá výprava nebyla nic moc velikého, jeden menší povoz tažený oslem naložený potravinami a dalšími zásobami z vnějšího světa, malý doprovod několika ozbrojenců co nepatří mezi Stráže – doprovod tvořil Allanon, Notah, Aervenveal a nejspíš i Alberich, či Gabriel Fellhorne. Víc hlídačů na jednu cestu není potřeba.

Obchod proběhl před hradbami Amazonie, kdy si obchodnice Amazonek Margaret Norre převzala vůz a vyměnila ho za jiný, velmi podobný, kde byly nějaké produkty Amazonie. Zejména místní pálenka a pár dalších drobností. První obchod byl bez komplikací, obyčejní bandité si dovedou spočítat, že útok na silně chráněný vůz by pro ně nemusel dopadnout dobře.

Dny 31-36

První květnový týden se rovněž nedělo nic extra zajímavého. Snad jen Graham uspořádal další menší obchodní tažení, tentokráte do vzdáleného Helgenu, kde mu jistý trpaslík dohodl obchodní styk s Andrew Hagenem.

V Helgenu nejsou členové Rewadinských Stráží nijak vítání, spíše naopak. Je to taková loterie, jestli si na nich hlídka u brány bude cvičit střelbu od pohledu, nebo nikoliv. Ale nezávislých dobrodruhů se to netýká, ti jsou každému ukradení.

V Helgenu proběhl obchod podobným způsobem, snad jen s tím rozdílem, že zde bylo nutné přenocovat. Ta cesta je totiž mnohem delší než do Amazonie a málo kdo, je takový blázen, aby zkoušel štěstí v Pavoučím lese po setmění. Doprovod opět tvořil Allanon, Notah, Aervenveal a nejspíš i Alberich, či Gabriel Fellhorne.

A co že se naložilo v Helgenu? Ovčí síry, vlna, látky (krom hedvábí) a samozřejmě kvalitní pašovaný alkohol. V Helgenu se alkohol sám o sobě nevyrábí, ale místní mají kontakty na pašeráky, co ho do Kolonie pašují po moři. Jen to není úplně nejlevnější – kontakty s pašeráky většinou zajišťuje jakási Gwenda, co v Helgenu žije.

Helgen je rovněž domovem místních lichvářů – Williama Talla, Vincetna Mouse a Joudy. Posluhovačku jim již řadu let dělí nyní asi pětadvacetiletá Mildredt, kdysi šlechtična z rodu Lancaster, která nedokázala splácet dluhy a úroky a místo smrti si vybrala službu v domě.

Lichváři půjčují 25, 50, 100 zlatých se splatností do tří dnů a s denním úrokem 100%. K zajištění návratnosti peněz slouží otrocký obojek, který po uplynutí doby splatnosti způsobuje svému nositeli nárůst stavu Exhaustion o jednu úroveň za den, přičemž mu znemožňuje se toho zbavit dlouhým odpočinkem.

Dny 37-47

Někdy v polovině května zasáhla Kolonii silná jarní bouře, což by nebylo nic neobvyklého, kdyby v té bouři neztroskotala u pobřeží Kolonie jedna zajímavá loď. To by také nebylo nic zase až tak neobvyklého, takových lodí tu obvykle ročně ztroskotá hned několik. I když pravda, většinou jde o malé bárky pašeráků, kteří si nedali pozor při obchodu s Helgenskými.

Tohle bylo něco jiného.

Loď, která ztroskotala na břehu Kolonie, nebyla obyčejná obchodní bárka, ale vojenská Koga přepravující Říšské žoldáky z jednoho místa na druhé. Jak přesně se ona loď dostala ke břehům Kolonie, to nikdo s jistotou neví a nebýt více jak půltuctu přeživších, kteří se o pár dní později objevili v Helgenu nikdo by se o tom ani nedozvěděl.

Tito přeživší mají nyní tábor na louce před Helgenem a zvažují své další kroky…