| |||
Cesta od Místa výměny Den 1, dopoledne Zvednu se od své krvavé práce když žena promluví přímo na mě. Má nějakou rozepři s tím vysokým chlapíkem, ale moc tomu nerozumím. Asi nějaká elfí věc do které mi vůbec nic není. "Bránit se nebudu," zašklebím se což je v mém případě pokus o úsměv. Budu jenom rád pokud mi trochu uleví od bolesti a budu tak lépe připravený na další nečekaná setkání. Zatím pořád nevím kam ta cesta vede takových skupin, nebo i větších, se může potulovat kolem mnohem víc. Sundám si ten kus špinavého, zakrváceného a potrhaného hadru co mám na těle aby se elfka mohla podívat na ránu. Zabalím si do něj uši a až bude hotová hodlám vyrazit dál, protože mrňous má pravdu. |
| |||
Cesta od Místa výměny Den 1, dopoledne Cesta od Místa výměny, cesta Všichni Přesně podle plánu. Všichni goblini leží bezpečně mrtví na zemi. Elfí sekce našeho hvězdného týmu mezi sebou vede nějaký teologický spor, do kterého se raději nebudu zapojovat. Šavle jsou brzy rozebrány, což je mi jedno, mé ruce beztak nejsou uvyklé nošení zbraní. Mrtvoly mají na sobě zbytky kožené zbroje. Rád bych si ne sebe oblékl něco, co by mě chránilo, ale tohle fakt ne. Je to vážně odporné. Nakonec si vezmu aspoň jeden ze štítů, co se válí na zemi. "Vskutku. Vážně skvělá práce. Takže... co teď?" |
| |||
|
| |||
Cesta od Místa výměny Den 1, dopoledne Cesta od Místa výměny, cesta Všichni Poslední z goblinů padne k zemi, ale mě to žádnou radost nepřinese. Stále cítím, jak ve mě vře zloba, vztek a pod povrchem bublá zoufalství. Cure Wounds |
| |||
Cesta od Místa výměny Den 1, dopoledne Cesta od Místa výměny, cesta Všichni To co se před mými kukadly odehrálo může s leckým zamávat. Goblini se na nás vrhli jak medvěd na med a někteří z nás vyslali ty samé signály. Jasně, bylo to očekávané. Vždyť tu je elfka, co by slovy slona porazila. A barbar zuřivější než má máti. Strašidelné.. Ale já se boji vyhýbám. Zalezlí za polo-ušatcem a očekávající jak celé tohle frézování dopadne. Jedno máchnutí, druhé a je vystaráno. Někam jsme to přežili. Nezbývá než pogratulovat. "Výborná práce přátelé moji....poberte si odměny za takové vysílení...a pohněme sedinky než při čvachtají další zelenáči.." Popoženu doposud neznámé tváře a sám se porozhlédnu co kde je. Ale nic neberu. Však je to samé haraburdí. A těžké. Strašně těžké. Nechci se s tím tahat až do aleluja. Takže věci nechávám být, jen se přifařím k ostatním a následuji jejich krok. Za má léta jsem došel k názoru že je lepší se za někým schovávat než vést vlastní naivní steče. To by mé packy nemuseli přežít celé. |
| |||
Cesta od Místa výměny Den 1, dopoledne Cesta od Místa výměny, cesta Všichni Barbarovi do jeho rituálů nijak nevstupuju a klidně počkám, až si vybere z hromádky kořisti zbraně a věci, které jej zajímají. Teprve potom k nim přistoupím já a vytáhnu z kupky věcí druhou šavli. Nebo co to vlastně má být... Párkrát s ním zkusím máchnout a dojdu k tomu, že je to rozhodně lepší než nic, takže pokud nikdo nemá nic proti, přivlastním si jej a k tomu i jednu ze zbrojí. Jestli mi tedy bude. Když ne, nechám si ji s tím, že materiál použiju k výrobě nějakého opasku na zavěšení šavle. Pak už jen pozoruji výměnu názorů, ke které asi dojde mezi špičatýma ušima... (Perception > 5 + 4 > 9) |
| |||
Cesta od Místa výměny
"Kapusty," zavrčím když se poslední zřítí k zemi. Já toho co byl u mě ještě několikrát nakopnu do obličeje aby bylo jisté, že už nevstane a nakonec na něj plivnu. I když mě rána pořád bolí, tak se teď cítím mnohem lépe než před chvíli. Není nad to někomu rozrazit kebuli. Jak to vypadá, tak to tu bude ještě pořádně drsné. Proto se sehnu a vezmu si jednu tu šavli. Je to šmejd, což mi možná zachránilo život, ale pořád lepší kus železa v ruce než jenom klacek. I ten štít se skoro rozpadá, ale jednu dvě rány by mohl vydržet a jedna rána je kolikrát víc než dost, takže si ho vezmu taky. A protože tihle pazgřivci se mi pokusili postavit tak je ještě na čase jim dát za vyučenou i v posmrtném životě a u sebe ukázat, že se mnou není radno si zahrávat. Bude to varování jim podobným hned jak mě uvidí. Otočím tedy hlavu goblina tak aby se mi dobře pracovalo a ostřím zbraně mu uříznu uši a těm dalším taky. Víc uší, víc zábavy. |
| |||
Cesta od Místa výměny Den 1, dopoledne Cesta od Místa výměny, cesta Všichni Pozoroval jsem celý boj a cítil smutek nad dušemi mrtvých goblinů. Po jejich skonání jsem tedy přistoupil blíže a pronesl krátkou modlitbu nad jejich dušemi, které budou pravděpodobnější mnohem čistější, než duše Aervenveal, která nemá problém se zabíjením. Rve mi to srdce a i přesto, že by jsem jí měl na místě zabít, tak stále k tomu musím přistupovat jako smrtelník. Ti chybují a dělají špatná rozhodnutí. Otázkou je, jestli jich jsou schopni litovat. Z toho důvodu dojdu za elfkou. "Odpověz prosím upřímně. Lituješ toho, že jsi sprovodila ze světa tři duše, které nenaplnili svůj úděl a dokonce se chystali složit zbraně a nijak nás neohrožovat?" (Elfština) Ona si to jistě neuvědomuje, ale právě odešli tři duše. Tři duše, které měli ještě žít. Ano mohli jít na špatnou cestu, ale stále měli možnost se vykoupit a tu možnost jim ona vzala. O jejím osudu by měl rozhodnout spíše paladin, ale ten aktuálně k dispozici není. Tudíž rozhodnutí o její životě padá na mě. Co se týče Barbara a Trpaslíka, tak ti bojovali, jelikož Goblini byly vyprovokováni a dali se do útoku. Pouze bránili své životy. |
| |||
Cesta od Místa výměny Den 1, dopoledne
|
| |||
Cesta od Místa výměny Den 1, dopoledne Cesta od Místa výměny, cesta Všichni Barbar se opravdu činí, i když mi neuniklo, že je zraněný. Další z goblinů padá k zemi, takže zbývá jediný. A ten zmetek je přímo přede mnou. Vicious mockery |
doba vygenerování stránky: 0.40683722496033 sekund