Po delší době si užívám pohodlí civilizace. Zatím co Cibrán se vydal na trh, já zamířila do nejbližší hospody. Ne že bych až tolik toužila po společnosti, spíš mě zlákala vidina alkoholu, a pořádného jídla. Ani já, ani můj ochránce, nejsme kdovíjak dobří kuchaři a já si ráda pochutnám na něčem, co není cítit spáleninou.
Hodím okousanou kost na zem, a přihnu si piva. Z pod stolu se ozve tiché zavrčení, a v dalším okamžiku se ozve zapraštění. To když se Lottar vrhne na darované jídlo.
Zatím co hoduji, poslouchám, o čem lidé kolem mě mluví.

"Nemám ráda nemrtvé. A jestli to jsou nemrtví trpaslíci, tak dvakrát běda."
Zabručím v odpověď. Je patrné, že mě myšlenka na průzkum dolu příliš nenadchla. Na druhou stranu, chodící mrtvoly můžeme potkat i na bitevním poli.
"Kopí, říkáš?"
Přeci jen trochu zpozorním. Asi se nic nestane, když to obhlédneme.
"Dobře, tak se podíváme na to bitevní pole. Když budeme mít štěstí, tak budeme moci obrat pár mrtvol." Když štěstí mít nebudeme, ty mrtvoly oberou nás.
Dopiju pivo, a zvednu se. Asi nemá cenu tady sedět a točit palci.

Alverton

Cibrán, Liv

Posledních několik dní jsme strávili na cestách a když se nyní před námi objeví hradby města, je to opět vítanou změnou slibující pohodlnou postel, dobré jídlo a také příležitost k doplnění opotřebovaného vybavení. První zamířím k městskému trhu, protože potřebuju koupit pár nových šípů a nějaké trvanlivé potraviny na další cestování. Nechci se totiž ve městě nějak příliš zdržovat. Leda, že by to Liv chtěla jinak... Během toho ale vyslechnu i nějaké z místních historek. Když se pak opět setkám s Liv, přetlumočím jí dvě, které mě zaujaly nejvíc.

„Hele, prý tu mají nějaký trpasličí důl s chodícíma mrtvolama. Mohlo by být zajímavé se tam jít mrknout.“ navrhnu, ale pokračuju i s další možností, která teoreticky slibuje větší možnou kořist. „I když víc mě zaujala zmínka o jakési bitvě, která se odehrála kus odtud. Prý tam zůstalo kopí jejich vůdce, ale myslím, že bychom tam mohli najít i nějaké zahozené věci, které by mohly mít cenu.“ doplním. Sice je malá šance, že bychom tam objevili nějaké cennosti, které by nenašli místní při olupování mrtvol, ale stát se to může. Rozhodnutí ale nechám na Liv, přece jen, ona je dcera jarla a já jsem tu jen k tomu, abych jí dělal strážce.