Dívka držela ruce sepnuté, blízko u těla, hlavu lehce sklopenou a jasně modré oči zabodnuté do země. Až po chvilce si obě mladé ženy uvědomily, že je na dívce cosi zvláštního. I přes to, že byla ušpiněná, tak jak se u dětí jejího věku očekávalo, stále vypadala jaksi vznešeně. To ovšem nebylo jediné, co je mohlo zaujmout. Spíše to bylo něco, co se těžce popisovalo a když se na to člověk začal soustředit, nedalo se to uchopit. Spíše pocit, možná myšlenka, něco, co se vytratilo, jen co to chtěl někdo uchopit.

Dívka nepatrně zvedla hlavu, když Morgana promluvila a přiklekla si k ní blíže. Když pak představila i svou společnici, holčička zvedla své zářivě modré oči k nordce. Ten pohled byl zvláštní, jakoby ani nepatřil malé dívce. Nebyl nepříjemný, ale byl… zkoumavý, vědoucí. Skoro jakoby dítko vědělo, co je Vibeke vlastně zač. Ten pocit nezmizel ani ve chvíli, kdy děvče svůj zrak odvrátilo zpět k čarodějce.
”Miuna,” špitne tiše, stále ještě vystrašeně. Když se Vibeke zeptá, Miuna k ní opět upře svůj zrak, skoro jakoby přemýšlela, než nakonec nepatrně přikývne. Hned na to se jí oči zalijí slzami a ona se rozběhne k Morganě do náruče, snad aby se schovala.

Muž, temný elf, tiše zachrčí, když mu Stella přiloží svou dýku ke krku a sotva se pohne. Jakmile mu elfka naznačí, aby se zvedl, muž tak velmi pomalu učiní, dávajíc dost velký pozor na to, aby dýka neprotla kůži. Není o moc vyšší než elfka, která tak nemá problémy mu dýku udržet na krku a vést ho, jak potřebuje. Ovšem na její slova zatím nijak nereaguje a ani se nezdá, že by chtěl.

Stella i se svým zajatcem, se rozejde směrem k cestě, kde už čeká Torrak, připravený kdykoliv vyvolat poplach. Což by asi i udělal, když spatřil temného elfa v tmavém oblečení a kápí na hlavě, jak vychází z lesa. Jediný důvod, proč to nejspíše neudělal, bylo to, že měl elf zvedlé ruce a na krku se mu lesklo ostří dýky, kterou trpaslík velmi dobře znal. A taky to, že hned za ním šla Stella. Elf, když spatřil trpaslíka, se jen zaksichtil, možná by si i odplivl, ale dýka na krku mu to neumožnila.

Vyběhla jsi z alchymistovo domu, obtěžkaná sklenicí bylinek vzpomínkami, o kterých jsi nevěděla, že je máš. Ihned jsi zamířila za Alexandrou a k tvému překvapení, nečinilo ti žádné problémy si ihned vzpomenout kde by asi tak mohla být. Hned na to sis vzpomněla, že vlastně nevíš, kde by mohla být. To ale nevadilo, stačilo přeci najít někoho, kdo by to vědět mohl.

Nakonec jsi musela promluvit s pěti lidmi, abys zjistila, kde by se Alexa mohla nacházet. Dva strážní, kteří tě navedli do hlavní budovy university a pak dva studenti, kteří ti maximálně ukázali, kde má svou pracovnu, kde však ale nebyla. Až jeden z profesorů tě, s jistou netrpělivostí, odvedl až za léčitelkou.
Alexandra byla v jedné z mnoha laboratoří, kde se mladí učenci učili alchymii a jiným dovednostem. Zrovna ve chvíli, kdy jsi ji našla, kontrolovala nějakého studenta a poučovala jej o tom, co udělal špatně. Student nebyl moc nadšený, možná to mělo spojitost s ohořelým obočím a neskutečným nepořádkem na jeho stole.
Když tě profesorka zahlédla, s úsměvem ti zamávala, něco dořekla studentovi a zamířila za tebou. ”Vyřízeno? Výborně. Bohužel se ti teď nemohu věnovat, ale za půl hodinky hodina končí a mohly bychom si dojít třeba na oběd a popovídat si, co ty na to?”

Elf s milým úsměvem přijme tvou ruku a ukáže ti ke stolu. ”Mě říkají Jerome,” dojde s tebou ke stolu, ukáže ti volné místo a sám se posadí na to vedlejší. Stolovníci se při pohledu na tebe pousmějí, někteří ti pokynou hlavou, jiní ti zamávají. Všimneš si, že jsou mezi nimi i děti, zatímco další ratolesti pobíhají v blízkosti stolu, nebo se motají dospělým pod nohami.
”Ale kdeže, děvče. Peníze si schovej, budou třeba do budoucna,” usměje se na tebe starší lidská žena a posune k tobě ošatku s pečivem a talíř obložený uzenou šunkou, sýrem a paprikami.
”Spíše nám pověz, co hobit jako ty, dělá tak daleko od úrodných udolíček Battanie?” mile se na tebe pousměje a ty najednou ucítíš, jak se na tebe upírá většina pohledů v doslechu.

Toulky Strugií, směrem k Omoru

Jugrinova kumpanie

Jugrinova kumpanie

Sibir, Strugia
02. července 1084, večer

USEDLOST

Omorská oblast,
Strugia
04. července 1084,
odpoledne

Vrtkavá paměť

Ortysia, Západní Impérium
02. července 1084, dopoledne

Na cesty

Lysia, Západní Impérium
02. července 1084, večer