Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Caldaria
Družina
| |||
 | Jugrinova kumpanie Sibir, Strugia
| ||
| |||
| Voda vede tvé kroky Rhotae, Západní Impérium
| ||
| |||
| Toulky Strugií Omorská oblast, Strugia
| ||
| |||
| Do Omoru Omorská oblast, Strugia
| ||
| |||
 | Jugrinova kumpanie Sibir, Strugia „Takovou péči a pozornost… To si snad ani nezasloužím!“ Prohodím rychle směrem k Torrakovi, když mě obeznámí s jeho plánem dělat mi celou noc společnost. Pak už ale nastává konec vykecávání, je čas přesunout se na hlídku. „Co malou pevnost. Zámek i se záchodem a přijímacím salonkem.“ Zabrblám, když sleduju, jak se místo od mé poslední hlídky změnilo. Hlídací budka. Osvětlený prostor. Závora. No dobře. Dobře. Musím uznat, že to tady najednou vypadá lépe. A navíc to konečně vypadá jako opravdická brána do tábora, který je dokonce hlídaný. „Musíš křičet ještě víc nahlas, jinak tě ten trpaslík neuslyší.“ Poradím s úsměvem Torrakovi a postrčím ho směrem ke strážní budce. „A nebo to na něj zkus s tou večeří, očividně to perfektně funguje, osobně odzkoušeno.“ Otočím se směrem na Bjorna. „Asi nemá smysl se ptát, co nového.“ Zamručím nespokojeně a víc se zabalím do teplého pláště. „To že se mezitím setmělo, jsem si všimla.“ Mrknu na něj a pak už se opřu vedle něj. „Každá noční hlídka mě utvrzuje v tom, že nemám ráda zimu. Někdy lituju toho, že nejsem nord…“ | ||
| |||
 | Voda vede tvé kroky Rhotae, Západní Impérium Chápavě jsem přikývnul. Dobrá, tentokrát žádný výlet po městě. Seženeme nezbytné a poputujeme zase dál. I když jsem byl maličko zklamán, že zde nestrávíme více času, nedal jsem to znát. V hloubi duše jsem věřil, že to není naposledy, co do těchto končin zavítám a budou i další příležitosti, kdy budu mít více času na obdiv zdejších krajin. A možná budou i lepší okolnosti. Obezřetné pohledy strážných nebyly příjemné. Člověk měl hned pocit jako by mu viděli až na dno duše či snad, že se jim na mě bude znát něco podezřelého. Raději jsem od nich odvrátil tvář a přidal do kroku. Držel jsem se poblíž Eleonor a svou mysl soustředil na její výklad o zdejším místě. "Bojuje se?" musel jsem zeptat. Samo se to nabízelo. Naneštěstí naše cesta městem dopadne k mojí úlevě bez insultu. Oddechnu si až před banou zdejší univerzity. Moje prvotní pocity byly rozporuplné díky ještě ne úplně zapomenuvšímu prvnímu dojmu z uvítání na poslední univerzitě při setkání s rektorem. Myst musel zachytit moji nervozitu nebo špatné pocity z předchozí ne úplně dobré zkušenosti, neboť se začal neklidně vrtět pod šátkem. "Mají všichni rektoři ve zvyku vítat... návštěvy... testy?" zašeptal jsem k Eleonoře, zatímco jsem tiše vešel za ní a snažil se na sebe jinak neupozorňovat. Jistě jsem musel vypadat velmi vyplašeně. | ||
| |||
 | Jugrinova kumpanie Sibir, Strugia "Jsou hodní, že nám zapálili oheň. Aspoň tam nebude v noci zima." No teda ne, že by teď zima nebyla, ale v noci se teplota dostane ještě níž a to bez ohně nebo bez teplé deky ve stanu nechcete zažívat. Ještě kdyby tak byla horká medovina, tak by ta hlídka byla rázem rozhodně snesitelnější. Bohužel jsem udržoval jasné pravidlo, že na hlídce se nepije. Ono mi to vlastně do hlavy natloukl otec i s názorným příkladem co se stalo, když se jednou hlídka opila. Aspoň vím, proč má tu jizvu mezi lopatkami. "Vstávat! Výměna stráží. Už jsme tady dlouho nebyli a koukám, že jste se tady taky činili. Pokud budeme takhle pokračovat, tak tu budeme mít malou pevnost zachvíli. Škoda, že se takhle nečiní i ostatní." Zahaleká mna Bjorna, který sedí a zírá do prázdna. Teda do údolí. "Fine? Máme povoleno více méně všechno. Máme se domluvit a nemáme počítat, že nám předáci daj nějaký lidi. Takže více méně tak, jak jsme předpokládali." Snad se odněkud ozve... | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Společné úsilí Vostrum, Jižní Impérium "Ymmch ne že bych si nemyslel, že tady bude dost mágů a kněžích, na to aby takovou epidemii zvládli, ale rozumím ti a slíbil jsem ti to.....sakra kde tady může být nějaký chrám." Povzdechl jsem si a rozhlédl jsem se kolem. Obrovské město. Rozhodně místo, ze kterého Rahleb neskákal radostí a já se mu jistým způsobem nedivil, protože ty davy lidí nebyly příjemné. Hlídal jsem si své věci i Miri, aby se nám neztratila i přesto, že se mě držela. "No asi se budeme muset nechat nasměrovat." Usoudil jsem nakonec a protáhl jsem nás do některé z bočních ulic, než jsem zamířil k prvnímu strážnému, kterého jsem někde zahlédl. "Dobrý den. Halo? Pane strážníku. Mohl byste nám prosím poradit kudy, do nějakého místního chrámu, či jiné svaté instituce?" Optal jsem se jej zdvořile a přátelsky. S úctou a pokorou v hlase, za kterou by mi Rahleb nejraději kousl do jazyka. Chápu, že on by sháněl informace trošku přímočařeji, ale to jsme si věru nemohli dovolit. | ||
| |||
 | NA CESTĚ hranice Ovské a Omorské oblasti, Proč? Proč tu srnu Vibeke chladnokrevně zabila? Tak mladou a krásnou. Když bych já po ránu na nějakou narazila, nadšeně bych ji sledovala a možná ji zkusila i přilákat a pohladit. Když bych někde v lese našla vlka v pasti, nezabila bych ho kvůli kožešině, ale i přes to riziko, bych se mu pokusila pomoci. Co se to se mnou děje? Možná jsem jen naivní, možná jsem se přecenila a nezvládnu to.. Co teď asi dělá Jolka?.. Přijme mně vůbec Siatra? Neumím ovládat vodu, ani pomocí magie léčit.. A kde je sakra Diaval?! Pokračuji dál a cítím jak mi slzí oči. Ten sen.. Mrtvá srna.. Vibeke od krve.. Proč? Proč se tím musím tolik trápit, pořád na to myslet? "Víš co, čarodějko? Nesoudím tvůj styl života.." Slyším v hlavě její hlas, jako by byla vedle mně.. Až po nějaké době si všimnu že už čas postoupil a měl by být oběd. A tak tedy najdu nějaké suché místo a prostě si tam sednu. Vytáhnu měch s vodou a napiju se. Vytáhnu kousek sušeného masa a.. Nemohu se přinutit jej sníst. Žaludek se ozývá, ale nejde to.. Místo toho si vytáhnu dýmku. S lehce třesoucíma rukama ji připravím a začnu tam jen tak kouřit.. Musím si odpočinout, vyjasnit si hlavu.. A.. Možná někde uvnitř doufám, že Vibeke půjde kolem a já se jí budu moci omluvit.. Začínám se za své jednání i stydět, nevím co se to se mnou stalo. | ||