Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Caldaria
Družina
| |||
 | Probouzení jiskry Razih, Aserai
| ||
| |||
| Divoký měsíc Vesnice Ov, Strugia
| ||
| |||
| U Veselého kejklíře Charas, Vlandia
| ||
| |||
 | Jugrinova kumpanie Sibir, Strugia Až záhadným způsobem se mi podařilo zamotat vlastní ruce do nepřítelovi tuniky a strhnout ho svou vahou těla na zem. Na druhou stranu ale můžu být ráda, že byl protivník natolik vykolejený mým husarským kouskem, že jeho meč neskončil v mém břiše. Válela jsem se pod znehybněným banditou a lapala po dechu. Zvednu oči k Hrienovi. „Začínám nad tím přemýšlet…“ Pevně stisknu jeho ruku a vytáhnu se na nohy. Zkontroluju zakrvácený bok. „Kruci. Tohle nebude hezká jizva.“ Ale vlastní zranění vypustím z hlavy a seberu ze země meč. Je čas pomoct ostatním. Nebo se o to aspoň pokusit. Torrak šel na pomoc dvojčatům, zbytek vypadá vcelku v pohodě. Teď už jenom ten šamano-kouzelník. „Musíme zkusit dostat toho metače koulí. Zatím se netrefil, ale to se může změnit.“ Pokynu Hrienovi a vydám se do míst, odkud létají koule. Pokusím se být, co nejméně nápadná, tak aby si mě čáryfuk optimálně nevšiml a já ho mohla překvapit, což se také docela dařilo (12+1 – obratnost, plížení). V mezičase stále sleduju pozici Hriena, abych mu mohla pomoci, kdyby nastaly jakékoliv problémy. Jakmile se dostanu k šamanovi, tak vystoupím ze stínů a pevně stisknu meč. „Překvápko…“ Ještě v průběhu slova seknu mečem po nepříteli (19+4 – boj s jednoručním mečem). Okamžitě jak provedu útok, tak ladně ustoupím do strany (15+3 – akrobacie), abych se vyhnula případnému útoku a znovu získala ideální útočnou pozici. | ||
| |||
 | Čest muže, čest rodu Ormanfard, Vlandia Sakra! Jak sem čekal, minul sem a laň se dala na útěk. Naštěstí Lea na nic nečeká, já mohu vyběhnout za ní a držet stopu. Dejchej, dejchej! Troufnul bych si říct že sem docela dobrej běžec, ale tohle je něco jinýho. Takhle mně při lovech neproháněl ani Marek. Několikrát musím přeskočit nebo se skrčit pod nějakou překážkou. Jednou mně i tak něco zasáhne do obličeje, myslím že větev, ale snažim se to nevnímat a pokračuju dál... Trvá to, po nějaké době však dostanu další možnost když laň nezvládne padlý kmen. Na nic nečekam, natáhnu další šíp a vypustim (15+3). A tentokrát se daří, střela najde svůj cíl. Nevím zda to laň zcela skolí, ale minimálně Lea bude mít možnost to ukončit. | ||
| |||
 | U VESELÉHO KEJKLÍŘE Charas, Vlandia Artur je dospělý chlap, není mi tedy moc příjemné do něj hučet a vést jej do postele. Ale vím že je to třeba obzvláště poté co padlo o králi. Kdo ví co by se stalo kdyby popíjeli dál.. Chvíli to trvá, ale nakonec se nám to s Jolkou podaří. Artur padne do postele a spí jako špalek. Aby vůbec ráno vstal. Pousměji se a jdeme s Jolkou na chodbu. Ještě než jí stačím odpovědět, otevřou se jedny dveře a vyjde z nich Nalia. "Zdravíčko". Pozdravím mile a poslouchám co paní hostinská říká. Je mi jasné že slova volí tak, aby Jolka nepoznala o čem je řeč, ale mně to dochází hned. Vezmu si klíč a pohled mi krátce padne na dveře kde je předpokládám koupelna. Spokojeně přikývnu. "Velice vám děkuji. Za vaši péči a vše ostatní. Je radost narazit na takový podnik kde na zákaznících opravdu záleží.. Hezký zbytek večera". Odpovím mile, vděčně Nalii a zároveň se s ní tím loučím. Když zmizí, pohlédnu opět na Jolku. Pohladím ji po tváři, nakloním se abych ji líbla na rty a vezmu její levou dlaň do svých. "Opravdu chceš už jít spát? Já si říkala že si po jídle zatančíme a pak.." Zaculím se a ukážu klíč který mi dala Nalia. "Tanec můžeme nechat být, ale jestli vydržíš ještě chvíli, slibuji že zbytek večera bude.. kouzelný". | ||
| |||
 | Probouzení jiskry Razih, Aserai Myslel jsem si to. Avšak ujištění od Eleonor bylo uklidňující. Naneštěstí změna barvy nebyla... škodlivá. Ačkoliv tento druh barvy duhovky v kombinaci s černmi vlasy nebyl zrovna nenápadný. "Ve skutečnosti... mám." Pronesu nesměle a pořád mírně zahanbeně. Otec byl vcelku štědrý. "To je o ní velmi laskavé. Děkuji, ale... není to tak... zlé." předně jsem nikdy neuměl jen tak ležet a nic nedělat. Připadal jsem si tak vždycky bezmocný a neužitečný. A doma jsem své matce nechtěl přidělávat už tak velké starosti, které měla s bratrem. "Zvládnu i drobnou práci." Skoro to znělo jako zaškemrání. Když zmíním Mysta, všimnu si, jak se na mě upřel i jeho pohled. Ale ačkoliv jsem své přání vůči němu řekl tentokrát nahlas, nedostalo se mi od něj odpovědi. Jen si ztrápeně povzechnu. Uvidím, jestli budu mít nějakou příležitost. | ||
| |||
 | Jugrinova kumpanie Sibir, Strugia Vlastně když moje kladivo dopadlo, tak jsem cítil jakési uspokojení. Ten člověk mě chtěl zabít a vůbec se nerozpakoval do mě to kopí vrazit, takže když jsem zasáhl jeho hrudní koš a ozvaly se ty zvuky, tak jsem vnitřně povyskočil. Bylo to divný, protože si nemyslím, že bych měl cítit radost, ale bylo to tak. Rychle jsem pohledem kontroloval pole a chtěl se krýt před ohněm, pokud by letěl ke mě, ale ten jen vysoušel sníh. Dvojčata měli problém a jelikož jsem se uvolnil tak jsem jim ho šel pomoct vyřešit. "Hej ty ksichte!" houknu na bližšího ze skřetů, když k nim dojdu na kontaktní vzdálenost. Rozmáchnu se kladivem a udeřím na skřeta (4 + 2 +2), který se zvládne mojí ráně vyhnout. Rozhodně je to rychlý parchant, ale pokud vše půjde jak má, tak z druhé strany dostane od jednoho z dvojčat. Není důležité zabít, ale rozptýlit, aby zabil někdo jiný. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | U VESELÉHO KEJKLÍŘE Charas, Vlandia Aniž bych to zatím věděla, osud tomu tak zřejmě chtěl a pomohla mi má rozhodnost začít koupel chystat dřív. Ještě že. Měla jsem nachystané svíčky jež jsem pomalu zapálila aby osvětlovaly místnost a plamínky které na nich poskakovali si příjemně hrály se stíny. Lístky květin byly rozesety ode dveří až k samotné koupely, kdy jsem některé nechala plavat i ve vodě. Voda byla horká a vonné oleje na promazání celého těla jsou po ruce. Vykoukla jsem ze dveří podruhé a viděla Jolku s Morganou. Vesele jsem přicupitala k nim. "Haló, mladá slečno." Promluvím na rusovlasou dívku. "Omlouvám se že až teď, ale mám tady ten druhý klíč od pokoje jak jste si přála." Spillenecky se usměji a podám ji klíč od místnosti s koupelí. "Teď už je to všechno. Jen jste ještě říkala, že vám občas v noci bývá zima. Kdybyste potřebovala silnější deku, můžete si ji vzít támhle." Ukážu ke dveřím s koupelí. Snad mé tajné hesla a řeči pochopila. "Já musím za dalšími hosty, omlouvám se." A to už běžím ze schodů dolů právě včas kdy Kieran začne hrát a veselí pokračuje dál. Rozhodla jsem si ale dát malou pauzu od kejklů a všeho toho shonu. I vzala jsem korbel piva a vyhopsla a posadila se na jeden ze stolů, který jsem si vyhlédla s ohledem na osazenstvo, že by se mohlo jednat o někoho váženého, přinejmenším pěkně bohatého. "Jak se vám tu dneska líbí?" Zazubím se na ně. "Pěkně bard hraje, jen co je pravda." Napiji se piva a schválně si nechám vousy od piva abych vesele kinklala nohama tam a zpět. "Na zdraví, milí pánové." Pozvednu znovu korbel na přípitek. | ||