U VESELÉHO KEJKLÍŘE

Charas, Vlandia
28. května 1084,
večer

Probouzení jiskry

Razih, Aserai
30. května 1084, dopoledne

Lina, ač nepříliš spokojena na tvé příkazy jen kývne a pustí se do stavby tábora. Ještě než s Leou zmizíš v lese, můžeš zahlédnout jak připravuje ohniště.

Lea jde před tebou. Občas se zastaví, začichá, trochu upraví směr a zase se rozejde. Chvílemi popoběhne, ale vždy počká, až ji doženeš. A pak se najednou přikrčí. Vidíš ji, jak se pomalu plíží ke křoví. Trochu se do něj zavrtá a když křoví zašustí, ztuhne. Nějakou dobu jen stojí, nehnutě a čeká. Pak udělá dalších pár kroků a opět čeká. Když přijdeš blíže, zahlédneš na malém volnějším plácku mezi stromy stát mladou laň, jak se bezstarostně pase na nějakém keříku. Je k vám levým bokem, zatímco slabý větřík fouká od ní k vám. Vidíš Leu jak zavrtí zadkem, jak pomalu dává nohy pod sebe, aby se připravila k útoku.

Prosím o hod k%
0-25 - netrefil jsi, laň se dala na útěk, Lea za ní
26-50 - trefil jsi, ale jen lehce zranil, laň je na útěku, Lea za ní
51-75 - trefil jsi, vážnější zranění, laň se dá na útěk, ale Lea ji hned dostane
75-100 - dokonalý zásah, laň je mrtvá na místě

Čarodějka na tvůj dotaz jen vážně přikývla a zvědavě si prohlížela Mysta. Poté opatrně vložila prst do vody, kde salamandr ležel a na chvilku zavřela oči. ”Je vyčerpaný,” zašeptá, prstem mu zlehka přejede po zádech a pak se pousměje. ”Jen si odpočiň.”

Eleonor se zvedne ze židle a zamíří k jednoduchému oknu, které v místnosti je. Chvilku z něj hledí, pak se otočí a podívá se ti zpříma do očí. ”To co se tu stalo je… to se prostě jen tak nestává,” založí si ruce za zády a znovu se otočí k oknu. ”Ještě jsem neslyšela, že by nějaký učeň získal takové pouto se salamandrem. Četla jsem o tom, to ano, ale to jsou spíše legendy, než aby to byla pravda,” skoro až se zdálo, že mluví spíše sama se sebou, než s tebou. ”To co jsi slyšel byl opravdu Mystův hlas. Ovšem to, co jsi udělal byla tvá energie. On ti jen pomohl ji usměrnit, dát jí tvar a cíl,” s těmi slovy se otočí opět k tobě a opět se ti zahledí do očí. ”Tvé oči,” řekne tiše, přejde až k tobě a vezme tě za bradu, aby se ti podívala do očí. ”Jsou jiné. Když jsem tě před čtyřmi dny poznala, měl jsi je nazlátlé. Teď je v nich ale namodralý odstín. Stejný jako v Mystovo očích,” pronese tiše, pustí tvou bradu a znovu se usadí na židli. ”Měl by ses prospat, čeká nás dlouhá cesta. A budeme potřebovat peníze. Musíme nakoupit oblečení do zimy,” řekne ti ještě, než se vrátí zpět k deníku, který má položený na stole.

”Dobré,” pronese měkce a položí jednu ruku na tvé. ”Ano?” zvědavě se na tebe podívá, ale když nepokračuješ, jen se pousměje a promíchá vajíčka.
”Vím,” pronese hrdě a zasměje se. Pak se ohlédne a podívá se na sýr. Nezdá se, že by chtěl odpovědět, ale ty okamžitě poznáš, že byl. Chvíli ti trvá z něj nějaké detaily vypáčit, když nakonec povolí, řekne jen, že mu dal vydělanou kůži kance výměnou za mléčné výrobky. Více se mu to rozvádět nechce, ale pak se ti z něj ještě podaří dostat jak se Borr tvářil a jakou měl náladu. Inu, náladu měl stejnou, ale ten výraz bys prý musela vidět, abys jej pochopila.

Lovec chce nejdříve protestovat nad způsobem stolování, ale pak se jen pousměje: ”Budeš mi s tím muset pomoci.” Jednou rukou tě totiž drží kolem zad, zatímco tu druhou má volnou. Tedy, volnou do chvíle, než vezme vidličku.
”Ty víš co bych si přál a já vím, že mi to přání nemůžeš splnit. Alespoň ne teď,” řekne tiše, ne však smutně, spíše smířeně. Smířlivě se na tebe pousměje, pohlédne ti do očí a natáhne se pro polibek. ”Splň mi tedy jedno přání. Vrať se mi. Je mi jedno kdy, je mi jedno jak dlouho budu čekat. Budu čekat a ty tu budeš vždycky mít domov,” odloží vidličku a rukou se zlehka dotkne tvé tváře, načež se ti zahledí do očí takovým způsobem, že se v nich skoro utopíš.

Jen co jsi dozpívala, hostincem se ozval bouřlivý potlesk.
”Potlesk pro naši skvělou hostitelku,” zakřičí Kieran, čímž vyvolá další potlesk. ”Pánové i dámy, strejdové i tety, dovolte teď chvilku, něco do břicha šoupnu, krk svlažím a hned zase začnu hrát. Vy zatím zapřemýšlejte co by to mělo být,” pokračuje, což lid odmění smíchem a souhlasným mručením.

”Všechna čest, Nalio, zpíváš nádherně,” uznale kývne pěvec, zatímco odkládá loutnu a zvedá korbel s pivem. ”Snad to nebylo dnes naposled,” mrkne na tebe a i s pivem zamíří mezi lidi, aby si uzmul trochu toho selátka.

Artur, zdá se, má už něco málo pod čepicí. Směje se na celé kolo, tváře se mu červenají a oči kloužou sem a tam. Vypadá šťastně a když na něj promluvíš, jen se rozesměje.
”Myslím, že strejda brzy odpadne,” šeptne ti do ucha Jolka a trochu se na tebe zaculí. ”Jsem. Tedy, neznám je tak, abych je byla schopná zpívat. Moje paměť na písně je děsivě špatná,” zasměje se a i u ní si všimneš, jak se jí tváře červenají. Upřímně řečeno i ty sama začínáš cítit jisté horko na tvářích. Pivo je silné a atmosféra veselá. Navíc, děvečky dělají vše pro to, aby všichni měli všechno, takže s kolikrát ani nevšimnete, že byl váš džbán s pivem doplněn.

Když Kieran vyhlásí krátkou pauzu na jídlo a následně zamíří mezi lidi, Artur se pustí do nějaké rozepře se svým sousedem. Tu a tam se k tobě dostane nějaké to slovo, z čehož pochopíš, že se baví hlavně o politice a o tom, jak se všichni bojí toho, že přijde válka. Dokonce i párkrát zaslechneš odvážnější větu typu “Někdo by měl toho spratka korunovanýho už srovnat”.

Před jeskyní se rozohnil boj jeden na jednoho. Občas bojovníkům nad hlavami proletěla ohnivá koule, občas v opačném směru šíp, ale to nebylo něco, čeho by si ostatní všímali.

Torrak a jeho kopiník se pustili do souboje s velkou vervou. Ač se trpaslík pokusil banditův výpad odklonit, ten se jen tak nedal a kopí včas stočil a zasáhl. Ovšem zásah nebyl takový, jak by očekával (38%). Ostří se sice k Torrakovi dostalo, ale krom lehce protržené kožené kazajky moc škod nenapáchalo. Trpaslík toho ale zároveň využil, prodral se ke kopiníkovi a pokusil se zasadit mu úder. Dostal se dost blízko, aby jej mohl zasáhnout a dokonce se mu to i povedlo, byť opět ne tak silně jak doufal. Bandita se samozřejmě pokusil bránit, ovšem jediné, co dokázal udělat bylo trochu poodstoupit (57%), čímž si alespoň zachoval svou rovnováhu. Jeho tunika se však zbarvila krví, byť jen zlehka. Byl ale v celkem nevýhodné pozici. Moc blízko na to, aby trpaslíka zasáhl ostřím kopí, proto se jej pokusil odstrčit násadou, ale jen prohmátl (1%).

Mezitím Stella a Hrien stáli proti chlapíkovi s mečem. Ten, s mečem nad hlavou, mířil na Hriena, ale Stella se mu postavila do cesty, čekajíc, že rána půjde shora. Bandita ale na poslední chvíli změnil směr a vedl zbraň ze své pravé na levou stranu. Špička meče se zabořila Stelle do břicha a kinetická síla útoku s ní praštila o zem (83%). Ještě ale stihla varovat Hriena. Ten se okamžitě stočil k banditovi a poslal mu rychlou a nemířenou ohnivou kouli (26%), která jen neškodně prolétla kolem něj. I tak to něj mělo alespoň menší efekt (11%), což Stelle poskytlo dost času na to se zvednout a znovu se postavit do střehu.

Mezitím se Jugrinovi podařilo zdatně vyhnout útoku norda a dokonce mu dal i zásah svým kladivem do kolena , čímž ho poslal k zemi. Ork sází jednu ránu za druhou, ale jen pár z nich projde, Ava sice dokáže velkou část odrazit, ale i tak zásah dostane . Ne však nic, co by ji vyřadilo z boje.
Bjornův protivník roztočil svůj palcát, aby jej zasáhl, ale nord mu naštěstí včas nastavil štít a dokonce i protivníka úspěšně odrazil a trochu vykolejil. Toho hned využil k protiútoku. Sice jeho rána nebyla tak silná, ale svůj cíl si našla a člověka lehce zranila. Sourozencům se útok taky podařilo vcelku dobře vykrýt, ale jejich protiútok se s odezvou nesetkal.

Jugrinova kumpanie

2% - na obranu
1% - na následnou akci