Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Caldaria
Družina
| |||
 | Jugrinova kumpanie Sibir, Strugia "Díky." Usměju se a jsem rád, že se to líbí jak Simeně tak Jugrinovi. Ono takhle, když to vezmu kolem a kolem, tak stejně není moc jiných možností, pokud někdo neovládá magii a prostě je nevymete nějak magicky. "Nikdo neumí nějaký magický oheň, který by vypálil jeskyni?" Nikdo se nepřihlásí, ale podle všeho Jugrin počítá s jiným přístupem a to tím co jsme navrhnul já. Dokonce se i na ty čáry dostane, ale asi jiný druh než by nám pomohl v čištění jeskyně. Každopádně není od věci vědět, že tady někdo čáry umí. O tom musím pozdějc zjistit víc. Plán co jsem slyšel byl jednoduchý a nebylo na něm co nechápat. Připravil jsem se vyrazit, kdyby bylo potřeba. "Jasný jak facka." Zabručím si a přikývnu. Holt není tady moc o čem přemýšlet. | ||
| |||
 | Probouzení jiskry Razih, Aserai Musel jsem zavřít oči, jelikož když jsem je znovu otevřel, byl pryč onen pokoj s mladíkem. Byla pryč židle, kde jsem seděl. Místo toho jsem ležel na mě neznámé židli a v hlavě mi třeštilo jak po kocovině. Nadzvedl jsem se na loktech a měl jsem co dělat, abych ustal jejich chvění a skutečně se aspoň trochu nadzvedl. Cítil jsem se tak slabý a vyprahlý. To se už ozvala moje mistryně a já otočil hlavu jejím směrem. Spolu s ní jsem si všiml sklenice vody na stolku vedle sebe a toužebně se na ni zadíval. Děkoval jsem empatii Eleonory, že se dovtipila mého požadavku a byla ochotná ho splnit. "děkuji. Jak... dlouho jsem spal?" zeptám se poté, co aspoň trochu svlazim hrdlo a odkašláním jej pročistím. " pomohlo mu to?" narážím na toho zraněného mladíka. | ||
| |||
 | U VESELÉHO KEJKLÍŘE Charas, Vlandia "Budu ti líčit vše, do nejmenšího detailu.. A dychtivě budu pokaždé čekat odpověď". Šeptnu a spokojeně se k Jolce tulím, svou tvář tisknu na tu její. "Takové, které si užijeme společně.. Budeš muset vydržet". Odpovím tajemně a lehce se zaculím když se natočí a já tak políbím její rty. Jsou tak krásné a sladké, jen těžko se od nich mohu odlepit. "To já také nechci". Šeptnu a pohladím ji po vlasech. "To by asi šlo". Pobaveně se usměji a začnu Jolku lechtat. Mrška se brání, ale stejně po ní jdu! Je to hezké, chvíli jen tak blbnout.. Nakonec mi uteče. Já se ale nevzdávám, ruce zdvyžené, se šibalským úsměvem, jako bych chtěla skočit a chytit ji. To se ale najednou ozývá zvon. Přikývnu. "Budu muset později vyzkoušet jak lechtivá máš chodidla a bříško". Šeptnu s laškovným zaculením a oplatím jí polibek. Pak se odtáhnu a dojdu k Diavalovi, abych zkontrolovala zda je v pořádku a třeba ještě něco nepotřebuje. Pak už se otočím na Jolku a s úsměvem na tváři můžeme zamířit dolů. Samozřejmě za námi zamknu. Už když scházíme schody, slyším hudbu, hlasité hovory a samozřejmě je cítit i to selátko. Úsměv se mi ještě rozšíří.. Rozhlédnu se po hostinci a nakloním se k Jolce. "Posaď se k Arturovi, jestli už tu je.. Jinak nám zaber nějaký stůl.. Můžeš nám objednat to selátko a něco dobrého k pití.. Já dořeším ještě jednu drobnost a pak se k vám přidám. Bude to jen chvilka". Usmívám se a bojuji s nutkáním ji políbit. Ještě jednou se na Jolku usměji a rozhlédnu se znovu po hostinci. Paní hostinská se zrovna baví s nějakými lidmi a opět má na sobě tu parádu. Věděla jsem že je to ona.. Popojdu kousek blíže a odkašlu si abych na sebe upozornila. "Omlouvám se pánové, že vás vyrušuji. Ale potřebovala bych si na moment vypůjčit vaši okouzlující společnici.. Hned se vám vrátí". Mile se usmívám a čekám zda Nalia půjde se mnou. Pokud ano, poodstoupím kousek stranou, směrem ke schodům abychom nepřekáželi. "Dovolte mi říct paní hostinská, vypadáte úchvatně. Skvělý nápad, i z obchodního hlediska". Usměji se a pak trošku vážněji pokračuji. "Odpusťte mi že jsem vás takto vyrušila, ale.. Chtěla jsem se zeptat zda je na později, až vám řeknu, vše připraveno. A ještě, co se toho týče.." Chvilku zaváhám jak to říci. "Vidím že je tu mnoho lidí, jistě tu bude chtít někdo nocovat. Napadlo mne.. Tedy, jestli by to bylo možné.." Lehce se zaculim. "Chtěla bych, aby dnešní večer byl hezký, romantický.. Pokoj ve kterém jsme je pěkný, ale říkala jsem si, zda by nebyl k mání jiný, s krbem.. Samozřejmě bych klidně připlatila kdyby bylo třeba". | ||
| |||
 | U VESELÉHO KEJKLÍŘE Charas, Vlandia Dívám se dolů s ochozu a na poslední chvíli jsem si v hlavě opakovala vše podstatné, zda je připraveno, nachystáno, zda je všeho dost, taky květiny pro rusovlasou dívku a její přítelkyni jsou nachystaný a stačí říct jen něco málo dopředu aby bylo vše dokonáno a koupel nachystaná. Hraje nádherně. Večer jako malovaný. Ve svém kostýmu, upravená přesně jako dopoledne když jsem naháněla hosty a lákala je na dnešní večer. Ještě jednou jsem se zhluboka nadechla abych z ochozu začala velmi hlasitě mluvit. To abych byla slyšet přes Kierana a zároveň přes všechny ty hlasy. Dopomohla jsem si i tím, že několikrát co nejhlasitěji dubnu a dřevěnou podlahu. "Vážení přátelé. Je mi velkou ctí, že jste dnes zavítali do našeho podniku." Scházela jsem jen velmi pomalu. "Hrát vám dnes bude milý a velmi šikovný Kieran." Jednou rukou ukážu na barda, zatímco druhou rukou si vezmu připravené jednoduché nevelké louče. "Abyste měli co pít, postará se Jan." Druhé jméno, druhá louče. "Willi pro vás pekl selátko celý den. Stefan je nejlepší kuchař široko daleko. A to že nebudete strádat a budete mít vždy plný stůl, zajistí Anna a Marianna." To už jsem sešla ze schodů abych s loučemi jen na malou chvíli žonglovala. "Nu a moje maličkost." Mírně se ukloním. "Jméno mé je Nalia." Pomalu jednu z loučí zapalím o oheň který bafá pod selátkem. To kvůli tomu abych protočila jednou louče nad hlavou a nechala je dopadnout na zem. Chytla tu jedinou hořící a pomalu se blížila ke svým ustům jako bych oheň chtěla polknout a pusu jsem i otevřela. Vzápětí dám však pochodeň zase od sebe dál. "Myslela jsem, že to dovedu, ale asi není tomu tak." Zazubím se vesele abych zase louč uhasila. "Dámy a pánové, hodujte a pijte!" Namísto pokusu o polknutí ohně který jsem ani neměla v plánu jsem při svých slovech vesele rozpažila ruce a vřele se usmívala zatímco pohledem přijíždím z jednoho konce hostince na druhý. Udělám pár rychlých kroků a byť jen na malém prostoru se mi povedla hvězda jako hrom abych dopadla přímo u baru, kde rychle vypiju jednu pálenku. A pak už nechávám zábavě volný průběh abych dělala co mě právě napadne. Někdo hraje karty? To se ví že jednomu z hráčů přichomítnu za záda abych se do karet podívala. "S tímhle to milý pane nikdy nemůžete vyhrát." Kroutím hlavou ze strany na stranu i když vím, že opak je pravdou. Co ta mladá dvojice? "Milá slečno." Špitnu ji do ucha. "Váš muž po mě žádal abyste dnes dostala to nejlepší víno které snad může být. Támhle už se nese." Pohled mi padne na skupinu starších mužů u dalšího stolu abych si povyskočila a sedla přímo doprostřed stolu. "No to mě podrž, Berte! To jsi ty!" Nic netušícího muže chytnu obouma rukama za tváře abych mu vlepila pusu přímo na čelo. Taky jeden stůl lidí, kteří vypadají že mají kapsy plné zlata. Když ne tady, tak doma určitě. "I vás tady ráda vidím. Kdybyste snad měli jakékoliv přání, stačí se mi svěřit. Umím vypít korbel piva na jeden zátah a sníst snad půlku selete na posezení, taky si každý den meju nohy." Naoko zamyšleně jmenuji své přednosti. | ||
| |||
 |
| ||
| |||
 | Jugrinova kumpanie Sibir, Strugia
| ||
| |||
| Čest muže, čest rodu Ormanfard, Vlandia
| ||
| |||
| Probouzení jiskry Razih, Aserai
| ||
| |||
| U Veselého kejklíře Charas, Vlandia
S příspěvkem prosím počkej na Naliu. | ||
| |||
| Divoký měsíc Vesnice Ov, Strugia
| ||