| |||
ČEST MUŽE, ČEST RODU Ormanfard, Vlandia Poměrně překvapeně koukam na Linu. Nechat vzkaz otci, vzít si věci... Ta si to asi hodně promýšlela. Proč jí u všech bohů tolik záleží na tom aby jela se mnou? Uvědomuje si snad že se nejedu mikam bavit, tohle není žádný výlet jako na které sme jezdily za mlada. Jako tělo bez duše? Skoro až šokovaně povytáhnu obočí. Tohle už je vážné, jak může něco takového říct? Podívám se na její klisnu, zavrtim hlavou a povzdychnu si. Proč sou ženy tak složité? "Nevím co ti na to mám říct... Doufal sem že budeš doma, dělat Val společnost. Asi sem to měl tušit". Prsty si promnu oči, otočim se a dojdu k Taře. Vyhoupnu se do sedla a kouknu směrem k Lině. "Tak pojď, ty bláznivko..." Lehce se na ni ušklíbnu a pomalu, aby mě mohla dohnat, vyjedu dál. "Vezmu tě s sebou. Ale mám tři podmínky". Řeknu zcela vážně a kouknu vedle na Linu. "Zaprvé: Nehneš se ode mne na krok. Vzdálit se můžeš jen tehdy, pokud si budeš muset potřebovat odskočit... Zadruhé: V Sargotu pošleme domů posla se vzkazem pro Erika. Chci aby věděl že na tebe dohlédnu... Zatřetí: Pokud někdy nastane vážná situace a já ti řeknu ať jedeš domu, pojedeš domu... A nehodlám o tom diskutovat. Jasné?" Myslím to zcela vážně. Jestli že chce se mnou jet, budeme mít nějaká pravidla která musí dodržovat. |
| |||
U VESELÉHO KEJKLÍŘE Charas, Vlandia S úsměvem pohlédnu na Artura a pak na Jolku. "Jsem si jista že jej dobře využije". Určitě to bude veliká, snad i vítaná změna, jen těch možností s masem co je.. "To zní dobře". Mrknu na Jolku a zvednu se. Dojdu zezadu k nim a oba lehce stáhnu k sobě, abych je mohla naráz obejmout. "Né že mi utečete. Vrátím se hned jak to půjde". Ještě bych ráda políbila Jolku, ale teď před Arturem se raději držím zpátky.. Lehce se zaculím, dojdu ke dveřím, naposledy pohlédnu na Jolku, usměji se a jdu rovnou za Berrikem. Budu radši když tohle budu mít aspoň částečně hotové. Doufám že se teď domluvíme a pak už jen dovedu Meteáše na misto a doladíme drobnosti. |
| |||
|
| |||
U VESELÉHO KEJKLÍŘE Charas, Vlandia Ani nepověděl v pozdrav a pustil se do vyprávění, do předání zprávy. Když se zmíní o rodičích, usměji se. Když mi vzápětí řekne o mámě, že je nemocná a rodiče se tak nemají moc dobře, úsměv mi jako mávnutím kouzelného proutku zmizí. Dívám se Vipulovi do očí jako bych ho prosila aby pokračoval a řekl, že se jedná jen o nějaké drobné nachlazení, ale on vypadal že splnil svůj úkol a tím to pro něj končí. Ale to přece nemůže! "Jak, nemocná? Co ji je? Otec je v pořádku?" Padá jedna rychlá otázka za druhou. "Byl u ní léčitel?" Ptám se aniž bych věděla o jakou nemoc se jedná. Vždyť do Swenrynu je to přes půl země. "Jak blízký jsi si s mými rodiči? Budeš mít cestu i zpátky? Jak dlouho jsi sem šel?" Nadechnu se. "Musíš mi pomoct. " Vlastně... nemusí. |
| |||
Trpaslík na cestách Sibir, Strugia
|
| |||
Vrtkavá paměť Phasos, Západní Impérium
Máme možnost posunout tvou linku o měsíc dopředu. |
| |||
U Veselého kejklíře Charas, Vlandia
|
| |||
Čest muže, čest rodu Ormanfard, Vlandia
Máme možnost posunout tvou linku o měsíc dopředu. |
| |||
U Veselého kejklíře Charas, Vlandia
|
| |||
S vlkem v těle Vesnice Ov, Strugia
Máme možnost posunout tvou linku o měsíc dopředu. |
doba vygenerování stránky: 0.24592900276184 sekund