| |||
|
| |||
Charas, Vlandia Podívám se na Jolku se zářivým úsměvem na tváři. Ano, cítím že je mi veliký. Naštěstí je Mateáš ochotný to napravit. A navíc.. Pod takovým pláštěm bych se mohla s někým i mazlit. Trochu se zaculím a vrátím jej na místo. Poslouchám a soucitně přikyvuji když muž mluví o tom jak jdou obchody. Je mi ho trochu líto, na druhou stranu, pravé to by mi mohlo hrát do karet. Trochu jsem se bála zda sem ho nevystrašila, ale když Mateáš zmíní Berrikovo jméno, a když slyším jak o něm mluví, tak se mi uleví a spokojeně se usměji. "Tak kožené výrobky nemusí být takové jako chci já.. Mnohá dáma by si koupila bohatě zdobené rukavičky, a kdejaký muž by chtěl pěkné, kvalitní boty.. Nemluvě o tom, pokud by jste mohl zajistit více takových, krásných zbrojí". Kývnu směrem ke stojanu. "Věci jako váčky a vaky se pak prodají všude.. A.. Můžete se zeptat Berrika, potvrdí vám že je to pravda. Já se jmenuji Morgana le Fay. Můj otec, je Olrik le Fay. Sídlo máme ve městě Qasira.. A mohu vám říci, můj otec není známý pro nic za nic, co by neudal v Aserai, to prodá jinde. Kontaktů má dost". Pousměji se a doufám že to už zabere. "Pokud by jste souhlasil, mohly bychom třeba odpoledne,až zavřete obchod, zajít za Berrikem a něco předběžně domluvit". |
| |||
Volání moře Charas, Vlandia
|
| |||
S vlkem v těle Vesnice Ov, Strugia
|
| |||
NÁKUPY Charas, Vlandia "Ohh, odpusťte.. Je hezké že vám obchod funguje tak dlouho". Mile se na muže usměji, doufaje že sem mu nepřipomněla něco nepříjemného. "Ta". Přikývnu a poslouchám když Mateáš mluví o té zbroji. Jolce údivu se já sama nedivím, patnáct set denárů, to už je spousta peněz i pro mě. Ještě jednou si tu zbroj prohlédnu a zatím to nechávám být. Se zájmem si prohlížím váčky které mi muž ukazuje. Je to pěkné zboží, ale ze všeho nejvíce mě zaujme ta brašnička. Ta vypadá velice prakticky. "No páni.." Udiveně špitnu jak si ji prohlížím. Jako by tu na mně čekala. Spokojeně se usměji a než stačím něco říct, už jsou tu další věci které poutají mou pozornost. Rukavičky si natáhnu a udělám pár pohybů rukou. Jsou velmi příjemné, ale bojím se aby mi z nich nevyklouzly ruce. Stejně pak ty boty. Už se chystám něco říct, když tu náhle Mateáš zmíní že obojí lze upravit. "Ahh, tak to je dobře". Pousměji se a pak už přichází na řadu to nejdůležitější. Sundám si své brašny a položím je na zem. Svou hůl opřu o pult a položím ruce na ten plášť. "Mohu?" Zeptám se a pokud Mateáš dovolí, pak si zkusím plášť obléct. Oběma stranami. "Jak vypadám?" Zeptám se s úsměvem Jolky a udělám pár kroků. Pak se vrátím k pultu a vrátím jej zpět. Prohlédnu si ještě jednou všechny přichystané věci a oči mi opět padnou na tu zbroj.. Tiše si povzdychnu a pak se usměji na Mateáše. "Jak teď jdou obchody? Když hrozí válka.." Zeptám se jako jen tak při řeči. "Pokud tomu tak již není, neměl by jste zájem rozšířit své obchody na jih? V Aserai jsou lidé kteří by vaše výrobky ocenili. Nebo třeba prodej či nákup kožešin a různých materiálů". Pousměji se a pak zvažním. Vzpomenu si jak otec mluvil o obchodech. "Má rodina se zabývá obchody, zejména můj otec.. Znáte v přístavu nějaké lidi? Berrika, nebo Abdula? Mohla bych za nimi zajít a domluvit vám výhodné obchody, s kožešinou či něčím jiným co by jste potřeboval.. Za předpokladu že bychom se mohly domluvit na slevě?" Mile se na muže usměji a dám mu chvilku. "Nechápejte mně špatně, já peníze mám.. Ale doba je zlá, člověk si nemůže být jistý tím co bude zítra". Zkouším jej nahlodat. "Tedy.. Vzala bych si rukavice, boty, tu brašničku i ten plášť.. Když by jste měl zájem o ty obchody, možná bych pak měla zájem i o tu zbroj.. Za předpokladu že bychom se domluvily na té slevě.. Na všechno". Pousměji se a doufám že nad tím bude aspoň uvažovat. Snažila sem se mluvit jako někdo, kdo chce dobrý obchod pro obě strany. |
| |||
|
| |||
Probouzení jiskry Razih, Aserai
|
| |||
Volání moře Charas, Vlandia
|
| |||
Den jako každý jiný Charas, Vlandia
|
| |||
Vlčí volání Vesnice Ov, Strugia
Hoď si prosím K% a k hodu přičti 15. |
doba vygenerování stránky: 0.2011730670929 sekund