| |||
Probouzení jiskry Oáza u Razihu, Aserai
|
| |||
Volání moře Charas, Vlandia
|
| |||
Vlčí volání Vesnice Ov, Strugia
|
| |||
Den jako každý jiný Charas, Vlandia
|
| |||
Vědomosti je třeba schraňovat Lantheas, Jižní Impérium
|
| |||
|
| |||
Probuzení jiskry Oáza u Razihu, Aserai "Aqua... mundat... tenebras... purgat... vulnera... sanat." Opakuji pomalu a nepřestávám se soustředit. V průběhu opakování cítím rostoucí energii v mém těle, kterak se sbíhá do mé pravé ruky. Ačkoliv mi přijde zvláštní, proč se koncentruje ve zdravé, místo toho, aby putovala k nemocné, neodvažuji se proud svých myšlenek pustit tímto směrem a oslabit svou koncentraci. "Aqua... mundat... tenebras... purgat... vulnera... sanat." Opakuji potřetí a náhle celou mou levou ruku zalije blažená úleva. Skoro vydechnu a otevřu oči. A skutečně nemohu uvěřit, co vidím. "Moje ruka, ona... no páni!" vidět něco takového, stvořeného mnou samým je prostě něco wau! Když skončím ještě si nevěřícně svou ruku prohlížím ze všech stran. "Já to dokázal, podívej!" ukážu ji svému malému souputníkovi, než opět obrátím pozornost na Eleonor. Poslouchám, ale na konci se zašklebím. "Jasně, že vím." Její otázka mi přijde poněkud podivná. "Mamka je používá v kuchyni. A můj mistr s nimi občas pracoval, když pracoval s jedovatými rostlinami." |
| |||
Den jako každý jiný Charas, Vlandia "Z Aserai?" Zvědavě nadzvednu obočí a zaposlouchám se do jeho melodie kterou právě zadrnkal na loutnu. "Řekni mi víc o té krajině. Nikdy jsem tam nebyla a neznám ji ani z vyprávění." Pohlédnu Na Kierana zrovna když si mě prohlíží..."Nejseš tady na obtíž, řeknu tiše. Naopak si myslím, že tvá přítomnost může hostinci prospět. " ... a hlavou se mu honí jedna, možná několik málo myšlenek. Na tváři se mi objeví úsměv. "Ale no tak Kierane, copak na mě hledáš?" Zeptám se jej aniž bych z něj spustila oči. "Budu ti vděčná když mě s někým takovým seznámíš." "Odkud pocházím já?" Nadechnu se abych pokračovala v odpovědi. "Pocházím přímo z Vlandie. Z jednoho městečka ve středozemí, ale usadila jsem se tady. Jsem tady spokojená." Odpovím Kieranovi. "A teď zase já? Nebo tě na mě zajímá ještě něco jiného?" |
| |||
|
| |||
Snídaně Charas, Vlandia "To je dobře". Spokojeně se usměji, aspoň Jolka nemusí nikomu vysvětlovat proč by se najednou chtěla začít učit číst. Její ruku pohladím a políbím když ji cítím na tváři. "Slibuji.. Budu psát jak to jen půjde a vylíčím ti vše, do posledního slova". Mile se na ni usměji a následuji Jolku dolu. Jsem ráda že to takhle přijala. Je to tak nejlepší. I když už teď vím že budou chvíle kdy se mi bude stýskat a určitě si i popláču... "Dobré ráno". Pozdravím Artura když sejdeme dolu a s úsměvem kývnu i hostinskému a těm dvěma mužům. "Ale Arture.. Přeci víte že žena potřebuje aspoň chvíli když vstane. Obzvlášť, má-li pak jít do města". Vesele se usměji a mrknu na Jolku. "Škoda že jste včera nevydržel ještě chvíli.. Přišel jste o výborný koláč a pár hezkých písní". Pousměji se a pustím se do připravené snídaně. "Jak by jste to viděl, až dorazíme do města? Půjdeme hned za tím vaším známým? Ráda bych věděla co ví a pak bychom se s Jolkou prošly po Charasu.. Do oběda to jistě stihneme". |
doba vygenerování stránky: 0.23134708404541 sekund