| |||
Den jako každý jiný Charas, Vlandia
|
| |||
Vědomosti je třeba schraňovat Argoron, Severní Impérium "Děkuji." Usmál jsem se na černovlásku přátelsky, jakoby to byla její vůle nechat mou mysl na pokoji. Když mi Boris vyjevil plán cesty přikývl jsem hlavou. "To nevadí Lantheas bude dostačující." S lehkým úsměvem jsem mu podal ruku v oplátku a stisknul. Ne drtivě ale pevně....měl jsem spíše pocit, že to byl Rahlebův stisk, a tak jsem jej raději umírnil. "Belhar." Představil jsem se mu také a poklidně pokrčil rameny. "To nic." Možná to tak bylo i lepší, že nebudu mít v pokoji nasáčkované další neznámé osoby. Mou pozornost upoutal zase stařík, který se měl k odchodu. "To víte na cestách se hold neztratím. Děkuji za rozhovor. Věřím, že se ještě potkáme. Mnoho štěstí i Vám." Rozloučil jsem se s ním přátelsky, vyprovodil jej pohledem a pak slétl očima zpátky k té podivuhodné kumpanii. "Inu pomalu se připozdívá, tady přeji vám dobrou noc pánové, dámy. Uvidíme se ráno u brány." Rozloučil jsem se s muži pokývnutím a s ženami mírnou zdvořilou úklonou s pravou rukou položenou dlaní na srdci. Ne proto, že bych je považoval za nadřazené kvůli magickým dovednostem, ale proto, že jsou to ženy a zdvořilost zasluhují, i když se dle toho třeba nechovají. Zvedl jsem se od stolu a zamířil ke schodišti, abych našel svůj pokoj, kde bych se mohl alespoň trochu opláchnout vodou z mísy, zamknout a prospat se, abych mohl před svítáním dorazit k bráně a vyrazit na další cestu. |
| |||
Den jako každý jiný Charas, Vlandia Když mi Stefan začne vykládat o tom, že udělá tlačenku a jitrnice... Na mysl se mi dostaly dvě věci. První byla ta, že bych si touhle pochoutkou hned nejraději zamastila pusu a zapila to korbelem piva. Druhá byla ta, že tenhle večer pro nás bude úspěšný. A naskytla se i třetí věc. "Stefane, seš úžasnej." Zakřenila jsem se na kuchaře zatímco mizel v kuchyni. Pak už však mizím ve svém pokoji a na tváři mi hraje úsměv. Jan už šel pro pivo a kořalku, ušetřil mi tak spoustu práce. Holky kmitají a já tak můžu sundat tu parádu. Netrvá to dlouho a stojím před pokojem, kde se nyní nachází bard Kieran. Zaklepu na dveře. "Kierane? Jsi tam? Tady Nalia, můžu dál?" Potřebovala bych si s ním promluvit...A to už mám ruku na klice, avšak překvapilo by mě, kdyby se neozval nebo kdyby odpověď byla zamítavá. |
| |||
|
| |||
Toulky Strugií Vesnice Ov, Strugia
|
| |||
Vědomosti je třeba schraňovat Argoron, Severní Impérium
|
| |||
Probouzení jiskry Oáza u Razihu, Aserai
|
| |||
Trpaslík na cestách Sibir, Strugia
|
| |||
Den jako každý jiný Charas, Vlandia
|
doba vygenerování stránky: 0.2200620174408 sekund