Andor.cz - Dračí doupě online

Krev a maso

♫♫♫

USS Lewis B. Puller
8. 12. 2022

„Nezbývá, než doufat že si s tím Alpdrücken poradí. Budu tedy mířit na hruď.“ Namíří pušku a přiloží optiku k oku. Nadechne se a vydechne s tím zmáčkne spoušť.

***

Hikori se zmítá pod hromadou sešitců. I když je jeho tělo odolné není nezničitelné. I když na něj jed téměř nepůsobí pomalu ho ochromuje. Chce něco říct, ale nemůže. Slova se mu nehrnou přes ztuhlé rty. Namísto toho jednoho z nich rozerve na dvě poloviny, které hodí na podlahu lodi. Jen aby mu další zasadili další krvavé šrámy potřísněné jedem z hlubin.

***

Meat se podívá na obrazec. Jeho linie se uzavírají a chystáš se ho vyrvat ze schránky kterou si vytvořil z lidských těl. Energie jím projede jako kopí. Něco je špatně. Je jiný než minule. Pak ti to dojde. Dřív mu jeho pán půjčil svůj inkoust, kterým zanesl ochrany na jeho výtvor. Teď mu dal své maso. Kusy prastaré bytosti jsou jeho součástí. Vítězoslavně se zasměje.

***

Modré oko zírá na palubu z hlubiny. Nemrká. Chapadly obaluje spodek lodi jako kokon. Vysílá svému služebníkovi zprávu ať se připraví. Brzy se loď opět ponoří pod hladinu, aby se skryla a dokončila svou cestu na pobřeží. Ten hlupák ho ignoruje. Riskuje, aby vyřídil svůj starý spor. Lidé jsou patetická cháska.

***

„Dosáhneme cíle za tři minuty.“ Ozve se na velitelství Ú.P.K.Š. pilot bombardéru USAF B-2. Žene se k cíli na pobřeží Maine. V místnosti, kde monitorují jeho cestu svítí červené kontrolky. Hrozba je příliš veliká. Satelitní snímek tvora s chapadly útočícího na loď vypovídá za vše. Zase se rozezní telefon. Velící důstojník se ho rozhodne ignorovat. Ví moc dobře kdo to je.

***

Shaw ve své kanceláři vztekle mrští telefonem o zeď. Zařízení se roztříští na tisíc kousků. Nenávidí bezmoc. Nenávidí, když svým lidem nemůže pomoc. Kontaktoval, koho mohl, aby akci pozdrželi. Ignorovali ho. Neví, jestli Redfield dostala jeho zpráva a přemluvila Sharka. Možná by bylo lepší kdyby ne.

***

Runy zazáří modrým světlem, uzávěr zbraně klapne a kulka opustí hlaveň. Míří na záda obra, který se žene k Noře. Nemůže minout. Doslova. Nemůže. Minout. Střela z magické pušky se zaboří do masa. Přesně tam kde by mohla být jeho duše.

***

Anoki běží. Jeho dýka i tomahawk ničí monstra sešitá z těla posádky. Obě zbraně jsou jeho už od dob, kdy vedl svůj lid do tohoto světa. Nemají šanci jim vzdorovat. Je pokrytý černou od hlavy až k patě jako válečnými barvami. Snaží se dostat k japonskému obrovi. S ním se pak postaví tvorovi zvanému Father Meat.

***

Tělo Hardwooda sebou cukne a hrudníkem proletí zářivý projektil. Vyrve kusy masa i kostí. Vidíš, jak se tělo zastaví. Hardwood si to neuvědomí a pokračuje i když jeho kolos zůstal za ním. Vypadá zase jako chlapec vržený z útesu u Jonesportského majáku. V očích jeho ducha plane všechna nenávist světa. Proletí tebou a zmateně se zastaví. Až pak si uvědomí že nemá své tělo. Zaskučí a vrhne se skrz palubu někam dolů.

***

Jde k němu. Dobrá je čas to ukončit. Mysl starého tvora se spojí se svými kusy tam na palubě. Jsou s ním spojení. Ti z jeho inkoustu i to co bylo vytvořené z jeho těla. Lidé jsou mu jedno. Nic neznamenají ale cítí, že minimálně jedna z nich byla za oponou. Že další vidí víc, než by měla. Ochutnává jejich psychický profil a ukládá je do paměti která nekončí. Pak rozpohybuje své konstrukty a táhne hloub.

***

Monstra pokračují v boji jako na automat. Anoki dostal Hikoriho z nejhoršího a stojí na palubě bok po boku a vzájemně se kryjí. Bůh a démon. Obrovské tělo, které obýval Father Meat sebou trhne a pustí se do boje. Tentokrát tiše ale ne méně nebezpečně. Je vidět že monstra se rozhodla že tuhle loď neopustí nikdo živý.

Poslední fáze

♫♫♫

USS Lewis B. Puller
8. 12. 2022

„Dobře, udělám, co půjde. Nečekej, že tě tady necháme.“ Podívá se na tebe očima, ve kterých se odráží děs z toho, co se děje kolem ale zároveň odhodlání bojovat. „Víš pořád na tobě závisí naše výjimka a tak.“ Usměje se a přejede prsty po vysílačce. Vidíš jak mezi nimi a ní projedou lehké elektrické výboje. Poprvé tak vidíš jeho zvláštní schopnost s elektronikou v praxi.

„Napojil jsem se na jejich vysílačky, půjde komunikovat.“ Vysvětlí a dotkne i té tvojí. „Hodně štěstí.“ Popřeje a počká až vystoupíš z dodávky, pak zařadí zpátečku a smykem se dostane do směru k přeživším.

Tvé projektily obalené prachem z křídových obrazců ničí sešitce jediným výstřelem. Ti padají k zemi a roztékají se. Vypadá to podobně jako když je zasáhne Nymova puška. Jen ta na to očividně nepotřebuje intervenci svého majitele a rozhodně ho nevyčerpává.

***

„Pokusím se k vám dojet co nejblíž.“ Ozve se v komunikátorech neznámý hlas se silným havajským přízvukem. Nepochybně to musí být Shark. Vidíš, jak Z dodávky vyskočí Nora a on vzápětí obrátí zadek stroje k vám. Mezitím jsi zaměřila to co nejvíc připomíná koleno na pokřiveném těle Father Meata a vypálila.

Dlouhá dávka se zakousne do masa a pořádný kus vyrve. Tvor udělá nejistý krok, ale rána se okamžitě začne zacelovat. Vidíš, jak se mlžný tvar v jeho nitru natáhne k tomu místu a v tu samou chvíli léčení začne. Máte štěstí. Sešitci i on se zcela soustředí na dodávku a oba střelci si je zvládají držet od těla. Pak se Meat otočí a vyrazí za Norou. Jen o mrknutí později se za ním zjeví odnikud její démon a rozmáchne se k úderu.

***

Hikori se vynoří za Meatem který na tebe zírá zlostným pohledem. Jeho pokřivená tvář je stažená vztekem. Viděla jsi, jak zaklopýtal potom co mu Rosemary dlouhou dávkou prostřílela koleno. Jeho nové tělo se ale okamžitě zregenerovalo.

„Krásně. Byl jsem s mnoha dalšími jako já. Ostatně tam byla i tvá společnice. Ta, co v Jonesportu skončila. To ale víš, že? Cítil jsem tvou návštěvu. Nevím, jak jsi se dostala k pánově látce, ale to už je vlastně jedno.“ Ruka s kulometem se napřáhne a začne střílet tvým směrem. Uskočíš na poslední chvíli. Než Meat stačí zaměřit tvou novou pozici Hikoriho kyj dopadne a ruku zlomí. Je vidět kost a zbraň bouchne o palubu lodi. Rána začne srůstat téměř okamžitě. Hardwood zařve a vrhne se na něj.

***

Dodávka rozráží těla a couvá směrem k vám. Už jste téměř u ní. Otevřené dveře vás vítají jako útočiště. Anoki zahodí kulomet a seskočí, aby vám pomohl s nosítky dovnitř. Jeho druh stojí u kraje a pečlivě střílí nejbližší sešitce. Co kulka to padlý. Jeho pohledný obličej je zamračený soustředěním. Tvář mu ozařují jen výstřely a namodralé světlo které při každém zmáčknutí spouště vyšlehne z run na pušce. Zdá se jako by mu snad nemohla dojít munice.

Jste uvnitř. Vypadá to jako úplně obyčejné auto. Uvnitř jsou naskládané bedny a několik sklápěcích sedadel. V bednách jsou zbraně všeho druhu i velikostí. Z kabiny se otočí Shark a usmívá se.

„Vítejte na palubě.“ Pak jeho obličej potemní. „Jen se zdá že to bylo tak lehké, proto že se jejich pozornost soustředí úplně někam jinam.“ Ukáže před vás na sešitce kteří se stahují ke svému pánovi a japonskému démonovi.

„Rád tě zase vidím. Vypadá to, že jsi se mezi Lovci usadila bez problémů.“ Usměje se Anoki. „I tebe Alono. Budu doufat že tohle není naposledy. Teď ale budu muset jít.“ Vytrhne z pouzdra u pasu tomahawk a dlouhou černou dýku kterou mu Alona schovávala v baru a použil jí na Bouřného. Pak se vrhne ven z dodávky. Vstříc davu nepřátel.

***

Meat uděří Hikoriho jedním svazkem paží do hrudi. Jeho síla je tam velká že to s onim hodí o několik kroků vzad. Přímo do houfu sešitců. Ti se na něj vrhnou jako přívalová vlna. Je jich tady tolik. Vzhledem k velikosti plavidla, na kterém se nacházíte a počtu přeživších není těžké odhadnout kde je získal. Tvorové se snaží roztrhat tvého společníka na kusy. Brání se jim ze všech sil ale i pro něj by to mohlo představovat problém.

„Dobře, začneme to brát vážně.“ Podívá se Hardwood na váček ve tvé ruce a vrhne se vpřed s rukama nataženýma před sebou. „Ne! Ještě ne!“ Řve při tom na někoho jiného a loď s sebou cukne.

***

Eathan Hall dělal pilota v Ú.P.K.Š. už víc jak pět let za tu dobu viděl hodně. Nadpřirozené bouře v Black Rock Desert, infestaci nemrtvých v opuštěném Kennecottu nebo útok rybích lidí na námořní základnu v Norfolku. Nikdy ale nic jako tohle. Vyhnul se dalšímu chapadlu toho tvora pod hladinou. Jeho stín se rýsoval v temnotách oceánu. Byl obrovský. Na vlastní oči vidět, jak smetl jeho kolegu z oblohy. Chtěl pomoci lidem na palubě, ale neměl jak. Musel by pečlivě zamířit, aby nezasáhl nikoho z nich, a to ani přes helmu propojenou s přístroji stroje nedokázal. Nechtěl tu zde umřít v ledové vodě. Maxe Coopera který pilotoval druhý vrtlník znal. Narukovali spolu, bojovali spolu ale nechtělo se mu umřít ve stejný den jako padl jeho kolega. Strhl stoj bokem jak další chapadlo pročíslo vzduch. Pak si toho všiml.

Další a další chapadla obmotávala spodní palubu lodi USS Lewis B. Puller. Teď už byla téměř obalená. Tvor s sebou škubl a obrovská loď také. Chystal se jí stáhnout pod hladinu spolu se všemi na palubě. Eathan věděl že musí něco udělat. Nevěděl ale co. Lidi, co tam šli jsou jeho přátelé. Viděl zemřít Sloana. Co další? Musí něco zkusit. Naklonil čumák stroje a hnal se dopředu. Zaměřil senzor na čumáku stoje na největší svazek obalující trup lodi. Stiskl spouště zbraní. Rakety nazvané příhodně Hellfire upustili své pozice pod křídly. Laser je navedl přímo na cíl. Zahalil ho v oblaku ohně a dýmu. Eathan se neudržel a vykřikl, když chapadlo zajeho pod hladinu a vytryskla černá krev. Pak se ale zjevilo přímo vedle něj. Smýkl kniplem do boku a Black Hawk zaprotestoval. Bylo moc pozdě.

Zadní polovina stoje najednou byla pryč. Úder ji přelomil vejpůl. Eathan padal vstříc rozbouřené hladině. Viděl masu pod ní. Chladné a chytré oči vetší než samotný vrtulník. Cítil, jak se na něj ten tvor těší. Než dopadlo do ledového moře vyrval pistoli z pouzdra. Ve chvíli, kdy se čumák vrtulníku dotkl ledového oceánu s prostřelil hlavu. Slyšel až moc vyprávění o tom, co takový tvor může s člověkem udělat, než aby riskoval.

Tvor nespokojeně zařval dunivým hlasem a dál táhl loď pod hladinu…