Andor.cz - Dračí doupě online

Poslední přeživší

USS Lewis B. Puller
9. 12. 2022

„Dobře, vyslechněte ho a pošlete sem, bude se hodit, aby pomohl s tím, co se stalo.“ Ozve se Sloan z vysílačky. „Jak se jmenuje? Mám tady seznam posádky. Raději všechno dvakrát ověřit.“

„Díky moc.“ Zatváří se úlevně a sleduje, jak se Powel s Bradleym pustí do odklízení popadaných trosek. Jeden muž by to nezvládl ale dva vojáci s dobrou fyzičkou už pomalu odtahují trubky a železné kusy pryč. „Vlastně vám asi moc informací nedám. Před několika týdny na převzali velení nad lodí nějací vládní agenti. Vojenská část posádky byla vyložená na nedaleká pobřežní základně v Maine a zůstal jen technický personál a ti nutní pro obsluhu lodi. Naložili všemožné podivné vybavení. Pluli jsme po pobřeží a pak do nitra oceánu. Tam začali něco zkoumat a hledat. Nikoho nechtěli pustit do spodních pater lodi kde měli ponorky. Něco se ale muselo podělat. Do lodi udeřila bouře, jakou jsem nezažil. Jako by se všechny síly vzepjaly jen aby jí potopily. Utíkal jsem, jak začal poplach. Měl jsem zrovna volno. Lodí to smýklo a já zaletěl sem. Něco do nás muselo doopravdy silně narazit. Uvolnila se ta konstrukce na stropu a zavalila východ. Pak jsem omdlel. Netuším, co se mohlo dít. Probral jsem se a všude kolem byl už klid. Řval jsem, ale nikdo neodpovídal. Pak jsem čekal. Nakonec uslyšel vrtulníky. Myslel jsem, že tady umřu.“ Řekne a v hlasu mu zní děs z předchozích událostí.

„Vždycky mě děsila smrt v hlubinách oceánu.“ Usměje se pak a podívá se z malého okénka na nekonečnou hladinu která obklopuje loď. „Přesto jsem námořníky a jejich práci miloval. Vlastně ani nevím kdy to začalo. Myslím, že někdy když jsem byl ještě malý kluk. Pak jsem se plavil snad celý život. Nebýt toho že jsme zase na moři už bych se dávno podíval i domů. Měl jsem pocit, že mě to tam vždycky táhne ať jsem byl, jakkoliv daleko.“ Uchechtne se a očividně se snaží vymluvit z celé té nervozity. „Vlastně jsem žil tady kousek. Vyrůstal jsem poblíž pobřeží. Říká vám něco Hardwood Island? Je tam krásný maják. Kdysi jsme ho vlastnili. To je ale už hodně dávno. Je to krásné místo, doporučil bych ho každému na návštěvu.“

To s hekáním vojáci Ú.P.K.Š. odtáhnou dost na to, aby se Charles dostal ven. Mladý námořník se protáhne skulinou a pokud jsi dala Sloanovi vědět jeho jméno i on potvrdí jeho identitu jako lodního technika.

„Moc vám děkuji. Už jsem myslel že se z toho vězení nikdy nedostanu.“ Protáhne se s úlevou, když stojí s vámi na chodbě.

„Dobře, co teď?“ Zeptá se Alona, která celou dobu přes mířidla pušky kontroluje druhou stranu chodby. Tam se ale nepohne ani živáček.