Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Staré Způsoby
Ukončená jeskyně!
Družina
| |||
1117.jpg){kind=icon} | Lektorka Užijem si spoustu srandy! To je mi jasný hned jak se probudíme, aniž by někdo z nás držel hlídku. Nevim, jak sme se to dohodli, ale nejspíš za to můžou další Octaviiny magický výrony. Tu scénu ráno nekomentuju. I když mě napadaj různý věci, jako začít předstírat trans a odvazovat ostatnim váčky a sundavat mošny. Třeba by mi to taky prošlo jako čarodějná choroba! | ||
| |||
 | NOVÝ DEŇ Guilermo sa v noci v podstate nič nové nedozvedel. Tu v osade si žijú spokojne tak ako sú. Do civilizácie chodia len občasne a o čarodejniciach nič nové nevedia, len to čo sa u nich povráva, že sú zlé, zákerné, klamú a chcú vám ukradnúť dušu. Ale Guilermo sa tam zabavil náramne, tak ako aj Eleanor, ktorú stále niekde za ruku ťahala jej nová kamoška. Chlapi tam boli taký nejaký ... nudní. Ani jeden si netrúfol prísť za Eleanor a ani neboli veľmi výreční. A tak si Eleanor ani dnes žiadneho borca neužila. Obaja sa vrátili do tábora už v noci a Luiggi sa tešil koristi, ktorú mu páníček doniesol. To je posledné čo si všetci pamätajú, pretože potom ich všetkých premohol spánok. Nad ránom, keď sa na listoch rastlín začala objavovať lesná rosa, ste sa všetci prebudili. Ako keby všetci naraz. Vzuch je čistý a svieži, vtáčiky spievajú, Octavia leží na Attimu, uhlíky v pahrebe sú ešte žhavé, ale oheň už nehorí, nemali ste žiadne zlé sny. Ideálne ráno. Octavia obkročmo leží na Attimu, zahrieva ho svojím telom a z blízka sa mu díva do tváre. Jej tvár je tak blízko, že sa ich pery takmer dotýkajú. Keď to Atti zistil, odtlačil jej tvár rukou a zhodil ju zo seba. Octavia z neho spadla a pri tom sa náhodou rukou dotkla uhlíkov v pahrebe. "Aaau." Zakričala, chytila sa za ruku a smutne na Attiho pozrela. Keď ste sa ako tak pozbierali, Rikka sa pritisla ku Guilermovi a úplne nenápadným hlasom sa ho opýtala. "Ehm, macko? A ... bolo tam veľa žien včera?" Rikka sa potom pozrela Octavii na zranenie ruky, ale zhodnotila, že je to len trochu popálené a nič vážne. Dala jej na to nejakú mastičku. Pobalili ste si veci a vyrazili opäť na cestu. Zásob vám už veľa neostalo a počas tohto dňa ste zjedli to posledné. Celý deň ste nikoho nestretli a nevideli nič zaujímavé. Až sa pred vami, na sklonku dňa objavil Anwill. Vy viete, že z Anwillu je to do Haagskeho lesa už iba jeden deň. Už zajtra večer, by ste mohli prísť k lesu. Z diaľky vidíte Anwill, mesto ohraničené veľkou zdí a prekypujúce životom. Vidíte nejaké obchodné karavány prichádzajúce a odchádzajúce, ale hlavne vidíte vojenské oddiely, ktoré sa presúvajú. Stovky a stovky vojakov, hotová armáda sa zoskupuje pred mestom, ale obchodníkom, ani civilistom nebránia v pohybe. Zdá sa, že sa len zoskupujú na dlhší pochod. Pri Darshane sa zastavil kôň a keď sa obzrela, sedela na ňom Octávia. Pozerala sa na ňu a potom sa opýtala. "Zabila si veľa mužov?" | ||
| |||
 | Povinnosti Diskuze plyne dál. Vždycky, když otevře pusu Octavie, tak nějak automaticky se zavrtávám blíž k Attimu. Mluví o vzájemné nenávisti a netvorech... a jako vždycky působí tak moc přesvědčivě... Kdyby to nebylo slovo proti slovu... nejspíš bych jí na to skočila. Zase. Ale Atti by mi nelhal. Koukám na něj, když odpovídá Eleanor, a usmívám se. Líbí se mi, jak ohnivě obhajuje to, co považuje za správné. A má pravdu. Vzpomenu si na Sithiela. Svým způsobem se za nás obětoval, nezaslouží si to. Další z důvodů, proč se mi ta nová holka nelíbí. Darshana oproti tomu mluví mnohem víc k věci a smysluplnějc. A očividně se staví proti čarodějnici. To je sympatický. Do dalších debat už se nezapojuji. Zdá se, že všechno důležité bylo řečeno. Pokračujeme dál a to je hlavní. Atti si lehá na záda. Chvíli přemýšlím, že si lehnu k němu, ale s jeho poslední větou se zarazím. S hranou nespokojeností našpulím pusu a povytáhnu obočí. "Máš v plánu v tý zbroji spát?" Ostentativně se odšoupnu o malý kousek stranou a teď už se neubráním pobavenému úsměvu. Na druhou stranu, trochu nechutný to vážně je. Navíc to určitě nemůže být pohodlný. Nakonec se natáhnu pro vak se svými věcmi. Už jsem to odkládala až moc dlouho. Vytáhnu brk, inkoust a pár pergamenů. Lehnu si na břicho blízko k Attimu, ale čelem k ohni, abych dobře viděla. Pergamen podepřu svojí brašnou a dám se do psaní. První dopis je pro Mistra. Snažím se v něm shrnout dosavadní pozorování. Vyhýbám se konkrétním informacím a popis je spíš takový všeobecný. Nakonec přidám poznámku, že nevím, kdy se vrátím, a že se to možná trochu protáhne. Druhý dopis je složitější. Už jsme dostatečně daleko, aby mě bratr nemohl jen tak pronásledovat. Odvážím se mu proto prozradit účel cesty i svoje důvody. Sice to už neplatí, ale proč mu přidělávat starosti. Na závěr mu vylíčím, že se nemusí bát, že budu v pořádku. Chvíli přemýšlím, že bych se zmínila o Attim, ale nakonec to vynechám. Nemá cenu dávat mu další důvod, aby se mě snažil odtáhnout zpátky. Jakmile mám dopsáno, několikrát to po sobě přečtu a dopisy pečlivě složím. Bude to takhle muset stačit. Posadím se a chvíli se soustředím. Nakonec si pro cestu vyberu dva krkavce, kteří nemají mladé a nedávno se nažrali. Tiše se mi snesou na ramena. Postupně jim dopisy přivážu ke spárům. Jednomu do mysli vtisknu podobu svého mistra, a druhému zase podobu svého bratra, společně s místem, kde se nejspíš budou vyskytovat. Nakonec je nechám odletět a jemně je spojím se svojí myslí, jen po dobu nezbytně nutnou k doručení. Tak to by bylo. Z osady se ozývá rozjařený výskot oslavujících. Ale ani trochu mě neláká do toho rámusu chodit. Mrknu na Attiho, a jestli na sobě nemá tu zbroj z mrtvoly, mám v plánu se po zbytek večera přitulit. | ||
| |||
 | OSADA Když mi Oktávie po tom mém proslovu, přísahá, že mi neublíží musím se v duchu znova smát-řezat. Na venek se jen usměji. Ty vole na popáté už to asi fakt vzala na vědomí, po tom všem ostatním je to prostě prča. Tohle se musí z mé strany pořádně spláchnout. Lemrouni raději zůstanou v táboře, klasika jak je někdo machl naroste mu akorát pupek a hnije doma se starou. Proč by vyrážel ven, když doma má nohy v teple. Rikka taky - prej ji bolí hlava. NO ty vole tak na tohle jsem teda fakt zvědavej. Výmluvy na téma bolí hlava na to jsem úplně alergickej. Kdyby řekla jen, prostě se mi nechce vzal bych to líp. No její smůla. Když pak ještě dodá aby jsme tam nebyli dlouho - musím se zasmát - to brzo. Luiggiho nechám hlídat koně a tábor a slíbím mu donést něco zbytků z masa. Nakonec semnou vyrazí jen zrzka. No aspoň někdo. Kvinternu vezmu sebou přeci jen hodí se přispět k zábavě. "Tak poď lištice podíváme se jak se tu pálí čarodějnice." Vůně pečeného prasete a výskání děv mi vykouzlí úsměv na tváři. Vyběhne ten stejnej strejda jako před tím. Přátelsky ho poplácám po rameni. "Jasně museli jsme ještě vyřešit ještě nějaké věci mezi sebou a většina je unavená nebo lenivá, my se rádi s vámi budeme družit. A samo, že přicházíme v přátelském duchu. Moc toho sebou nemáme tak když bude zájem tak vám aspoň něco zabrnkám na oplátku, když tak pěkně ctíte zákony pohostinnosti." Piju spíš jen pivo co tu mají hodí se k masu a já se nechci zbytečně zničit. Občas vemu nějakou holku do kola pokecám snima trochu poškádlím či poflirtuju a mezi řečí se snažím zjistit co se po okolí děje a co se povídá. Svoje otázky nenápadně směřuju na krále a jeho vztahy s lidem a vojskem, na Elfy i na čarodějnice. Na horu Haag co si o tom myslí, že uzmuli králova kluka a jestli třeba s nimi měli nějaké reálné problémy. Ne jedna baba povídala. Děvčata nám dají hned informace o pálení čarodějnic. Vlastně jsem to věděl hned jak jsem se podíval na toho slaměnýho panáka. Holky se rozpovídají jen se usměju, když teoretizují o zlých čarodějnicích jen s úsměvem pokývnu a dodám: "Holky pěkná tradice, ale tradice jsou tradice, ale kdo je jaký ve skutečnosti je věc jiná. U nás na jihu odkud pocházím, každý rok dobrá čarodějnice Befana nosí dárky dětem. Realita je taková, že jim to stejně dávají rodiče a čarodějnice jsou vzácný zboží. Dělají lektvary lásky, vášně a potence, nekecám to přece nemůže být špatný člověk, kdo pomáhá lásce a vášni a jejímu provozování ne?" Mrknu na holky s úsměvem. Pak se holkám se představím a odpovím na otázky. "Já jsem Guilermo a tohle je Eleanor vezeme jednu nemocnou kamarádku zpět rodině až do malého městečka za Anwil. Dík, že nám to sluší, ale pár nejsme. Je to moje nevlastní sestra a vlastně potřebuje trochu rozveselit. Zatancovat si a určitě i potěšit. Budu rád když ji tu trochu protáhnete a vemete do kola." Trochu škodolibě mrknu na Eleanor když ji vydám v plen místní omladině. Na mě se pro změnu přilepí opilá teenka. Vemu ji sebou, zkusím z ní vytáhnou ještě nějaké informace o místní vesnici, starostovi a celkově o situaci v okolí. Píchat jí ale nechci. Za prvé mě opilé holky moc nerajcují a za druhé i když Ricece "bolí hlava" myslí si, že máme snad i nějaký vztah a přeci jen v tomhle jsem loajální, aspoň než ji dám vale. Jinak, se ale bavím, kalím občas nějaké pěkné děvče plácnu po zadku a nebo ji vezmu do kola. Taky několikrát zahraju nějaké naše veselé tance třeba tarantelu odkaz. K místnímu reji se to docela hodí. Paříme až hluboko do noci, nakonec vezmu nějaké ty okrojky z pečeného prasete Luigimu, víno na cestu a zpět... | ||
| |||
| OSADA Guilermo vyrazil do osady a Eleanor, ktorá sa pozbierala zo zeme šla za ním. Za nimi ešte zakričala Rikka. "Dávajte na seba pozor. A nebuďte dlho prosím." Čím viac sa približovali k osade, tým viac im do nosa udierala vôňa pečeného kanca. Keď vystúpili spomedzi posledných stromov, uvideli tých pár drevených domčekov a uprostred veľký plameň. Dedinčania vytvorili poriadne vysoké ohnisko a teraz okolo neho tancovali, pili, smiali sa a zabávali. Keď ste prišli bližšie, uvideli vás a hneď k vám pribehol ten istý chlap ako predtým. "Aaah to ste vy? Takže ste si to predsa len rozmysleli? Nech sa páči, pripojte sa k nám. Každý kto prichádza ako priateľ, tak je u nás vítaný." Prišli ste teda bližšie a usmiatý ľudia vám hneď strčili do ruky alkohol. Žien a mužov tam bolo na rovnako a Guilermo si mohol všimnúť, že sú tam aj mladé a pekné devy. A prišli ste včas, pretože sa práve chystajú upáliť panenku zo slamy. Dve vysmiate dievčatá k vám priskočili, jedna sa chytila Guilermovej paže a pritlačila sa k nemu a druhá chytila Eleanor za ruku, ako keby boli najlepšie kamarátky. Tá vysmiata pri Guilermovi bola v značnom štádiu opilosti a plietol sa jej jazyk, ale dokázala vám ešte objasniť čo sa deje. "A ide sa páliť čarodejnica! Nech zhorí aj so svojou mágiou! Juchuuuuu!" Druhá, ktorá sa držala Eleanor tiež zvískla od radosti a dodala. "Áno! Do ohňa s ňou! Viete že moja mama raz videla čarodejnicu naživo? Stretla ju v lese ako niečo čarovala. Vraj sa im nedá veriť v ničom a sú hrozné zlé. Ide im len o to, ako vám ukradnúť dušu! ... A ty si prečo bosá?" Opýtala sa Eleanor. Chlapi zatial hrali na hudobné nástroje a ostatní začali dvíhať vysokú drevenú týč, na ktorej konci bola slamenná bábika. Vztýčili to priamo do stredu ohniska a slamenná bábika sa okamžite chytila a pohltili ju plamene. Všetci okolo začali kričať a radovať sa. Niekto začal rezať kanca nad druhým menším ohniskom a obrovské kusy mäsa nakladať na taniere. Dievčatá, ktoré sú s vami vás nepustili a začali vás tiahnúť za ruku ku stolu s plnými taniermi. Všade bolo dosť jedla a aj fliaš alkoholu. Nie toľko, aby sa tým plýtvalo, ale pre týchto ľudí dostatočne na to, aby sa všetci ožrali jak psy. "Veľa návštevníkov tadialto nechodí. Ako sa voláte? Kam máte namierené?" Opýtala sa jedna a potom tá druhá, poriadne opitá pri Guilermovi dodala. "A vy dvaja ste pár? Sekne vám to spolu. Ak nie ste, tak teba si na dnes rezervujem ja!" Pozrela na Guilerma a on ucítil v jej duchy smrad alkoholu. Ale stále ešte stála na nohách, takže nebola tak opitá, aby s ňou nemohol nič podniknúť. | ||
| |||
 | Z důvodů vyšší moci, nekonečné stupidity a blábolení se tato schůze odkládá „Neříkala jsem že všichni elfové jsou zlí, jen že jich nemusí být dobrých dost na to aby to byl dobrý plán. Jak se říká jedna vlaštovka jaro nedělá.“odpovím potom Attimu který se zatím omezil jen na sarkastické poznámky. Víc kdo to je ignorant Atti? Napadlo mně že by jsi to mohl vědět protože to jsi ty. Potom se do toho vloží Darshana která je poněkud naštvaná a nakonec se do toho vloží Guilermo a překvapivě rezignuje. Ovšem to neznamená že nepotřebujeme plán jen ho asi nevymyslíme dnes protože Guilermo vypráví příběhy, no příběhy k nám do hospody také přišel někdo s příběhy které byly podobné tomu co nám teď vypráví Octavia. Otec říkal že svými kecy svou útratu nezaplatí a tak musel nakonec dělat věci které bych jinak dělala já. Jasně je pravda že jsem ho škádlila vždy když jsem ho tam našla jak myje podlahu a nebo vysypává popel z kamen, ovšem ty poznámky na tržnici o zrzavé fuchtli se mně vážně dotkly. Proto jsem mu nakonec vylila opravdu horkou polévku do klína. Mezitím se Guilermo rozhodne že bychom se mohli jít pobavit a plány nechat na později. Nejlépe na zítřek ráno než se probudí Octavia jí se bude zdát o tom jak jí celý svět nenávidí a my budeme možná schopní přijít s nějakým plánem. Atti nejde i když moc nerozumím tomu co zde vlastně chce dělat, jasně zítřek bude náročný stejně jako každý další den, ale to neznamená ... no dobře chce tu zůstat tak prosím ať si tu zůstane. Octavia nám pak řekne že tohle všechno bylo rychlé čímž potvrdí mou teorii, rozhodli se jednat rychle protože jejich znalosti ve špatných rukách to je vážné ohrožení světa. Rikka se rozhodne zůstat a Octavia také a Darshana chce nějaký slib i když o takových věcech ví asi tolik jako já o vím bojí s mečem. Tedy to že se drží v ruce, ale dobrá pojďme to už dnes neřešit. „Dobrá pojďme se jít pobavit tím že podojíme krávy a vykleštíme býky. Kdo chce jít podojit krávy a vykleštit býky?“vstanu s veselým výrazem a zvednutou rukou ovšem přišlápnu si sukni a svalím se na zem. „Do zasraný koňský prdele!“ozve se když ležím na zemi ještě než se zvednu. | ||
| |||
| Perníček Je to dojemný. Ale mně to teda fakt stačit nebude! | ||
| |||
| U OHNÍKU Darshana skočila do rozhovoru a poriadne Octávií naložila za jej nevďačnosť. Octávia tam sedela so sklonenou hlavou a potom sa pomaly pozrela Darshane do očí a neisto jej povedala. "Ďakujem, že si za mňa bojovala." Nadýchla sa, že niečo ešte odpovie na Darshanine dotazy, ale ozvala sa Eleanor a prihodila do diskusie ďalšie otázky. A tak mohla Octávia odpovedať na všetko. "Ja ... neviem. Ja som tu ani nemala byť, nemala som horu opustiť ešte. Nebola som na to pripravená, ale potrebovali ma, viem len to čo som už povedala. Omielam to dookola, pretože nič viac neviem. Museli sme vyraziť na rýchlo a viem len to, že sme mali získať to dieťa. Ako mám vedieť, odkiaľ sa kráľ dozvedel o démonovi? Aj ten elf čo bol s nami vie o démonoch. Z kníh? Čo ja viem?" Ako do Octavie hustíte, tak aj ona už prestáva byť kľudná. Ale Guilermov sľub, že jej nechce ublížiť, ju znova hodil do pohody a dokonca sa na Guilerma aj usmiala. "Ak prisaháš, tak aj ja prisahám, že ti neublížim." Potom Guilermo navrhol ísť do osady, ale k tým, ktorí sa pridať nechcú sa pripojí aj Rikka. "Ja nejdem, som hrozne uťahaná, chcela by som si len ľahnúť a prespať celú noc. Nehnevaj sa, ale trochu ma aj začína bolieť hlava a som unavená. Bol to ťažký deň." A keď sa ozval aj Atti, že ostáva, tak Octavia tiež povedala "Ja radšej ostanem tu." A práve vtedy k vám doľahla úžasná vôňa pečeného prasaťa. Vietor fúkal smerom od osady k vám a keď ste na chvíľku ztíchli mohli ste počuť, ako sa tam ľudia bavia. Hrala tam nejaká hudba a dievčatá vískali a pískali počas divokého tanca. | ||
| |||
 | Kol dokola a dokola kol Wynn mluví rozumně. Neudělá takovou hloupost, aby se pustila do Octávie. Jsem rád, další rozepře by vyvolala, jen další diskuzi a na kousnutí témat, která chci nechat spát, alespoň prozatím. Octávie mluví, sype na nás ta dojemná slůvka a opět hraje tu svojí maškarádu. Rty mám stažené do úzké linky a tak nějak se snažím, jí nechat pohledem explodovat hlavu. Třeba mám taky čarodějné schopnosti ne? Nemám. Její hlava je pořád pohromadě a pořád mluví. Pak se do toho pustí zrzka. Sleduju jí s nevěřícím výrazem a neodpustím si otrávené povzdechnutí. Na to nemám co říct. Počkat mám. A taky to řeknu. Nejsem asi takový kliďas, jako Wynn. "Jasně pojďme hodit všechny elfy rovnou do jednoho pytle. Přesně takhle svět funguje. Všichni elfové jsou zlí a všichni lidé hodní. Jednoduché počty. Že to nikoho dřív nenapadlo?" protočím očima a naznačím Guilermovi k podání butole s kořalkou. Tyhle diskuze nehodlám vést střízlivý. Sithiel rozhodně nebyl hajzl, i když byl příjemný, jako placení daní. Navíc, co má pořád s těma koulema? Chytat za koule, vykleštit. Ta holka potřebuje pořádně vylupat. zapiju myšlenku kořalkou a pak sebou trhnu, když se zjeví Darshana se svým "No tak to prrr". "Do háje, ta ženská je jako stín." pronesu polohlasně a nakonec si řeknu, že to leknutí je vlastně fajn výmluva pro další lok kořalky. Ale mluví dobře smrtitetka. Čuch na průsery má a já jen pobaveně sleduju, jak dává počud Octávii. Začíná mi ta ženská vadit čím dál míň, vlastně mi opravdu nevadí vůbec, i když děsivá je pořád stejně. Určitě má ruce, jako led a usíná za představy křiku umírajících nepřátel. Brrrr. Guilermo překvapí. Možná je to rumem nebo vyhlídkou na píglování Rikky, ale vůbec není v nasírací náladě. Přihodí dvě historky, u kterých se musím pochechtávat. A nakonec táhne všechny na oslavu. "I když bych si rád dal do trumpety a možná pár do zubů s místními ochmelky…zklamu tě. Tuším, že zítřek bude náročný." otočím se na Guilerma. "A navíc, tady teta..." píchnu prstem směrem k Darshaně "...musí pomoct princátku obléct nové šaty. Aby se nezalklo." Nakonec se podívám na Wynn, usměju se a pak sebou prostě prásknu na záda. Ještě pořád bolavá záda, takže vydám překvapené "Uh". Založím ruce za hlavu, čumím do nebe a přemýšlím, jestli někde v celé té černotě je další taková skupina, která řeší podobné nesmysly, jako my… | ||