Vyslechnu si Aldanonův proslov o nebezpečnosti magie a přikývnu že rozumím a že ho budu poslouchat proto mně jeho další slova zaskočí.
„Dobrá, tak se svlékni. Slibuji na svou čest že nemám postranní úmysly a že této situace nezneužiji, ale mág musí ovládat svou mysl i když se jedné o triviální pocit studu.“
Dodá potom když si všimne mého překvapeného a pak i vyděšeného výrazu, je pravda že jsem chtěla utéct ovšem jeho slova mně uklidní. Tedy aspoň částečně a tak se chvíli potahuji za blůzu než jí svléknu a přitom nejen moje vlasy jsou rudé, zvlášť když potom odevzdám i sukni.
„Jak se jmenuješ?“dojde mu že i když já znám jeho jméno on to mé ne.
„Eleanor.“pípnu zatím co si rukama zakrývám klín, skláním pohled k zemi a můj obličej se předhání v barvě s mými vlasy.
Jsem slušně vychovaná dívka a tak mi není příjemné být nahá před cizím mužem. Kdyby někdo řekl že se tohle stane pochybovala bych o jeho zdravém rozumu.
Ale on si chce jenom zjistit jak moc toužím studovat magii, protože na mně nezírá a mé nahotě nevěnuje větší pozornost než je nezbytně nutné .Pak mně vyzve ať ho následuji dokud nedojdeme do místnosti kde si přitáhnu židli až k stolu a prsa si zakrývám rukama zatímco Aldanon přede mně pokládá knihy. Studium mně nakonec tak pohltí že skoro zapomenu na svou nahotu a nakonec přijde večer Aldanon sklidí knihy aby se o něco později naplnil stůl tácy a podnosy protože mám skutečně hlad. Potom mně vyzve ať ho následuji k místu kde budu mít svůj pokoj, vezmu si dva tácy a zakryji si jimi klín a prsa. Oba tácy však nakonec zmizí a já si opět rukama zakrývám aspoň klín, dokud se s přáním dobré noci neuložím a brzy neusnu zmožená událostmi tohoto dne. Když se ráno probudím chvíli mi trvá než zjistím kde jsem, potom se rozhlédnu po svém oblečení než si vzpomenu na Aldanonovu podmínku a ujištění díky kterému jsem se nakonec přece jen vysvlékla. Opět cítím že začínám rudnou potom spustím nohy dojdu k oknu a otevřu ho. Je příjemné cítit slunce a vítr na svém těle a proto když zavřu okno rozhodnu se nehledat něco čím bych skryla svou nahotu. Dokonce odhrnu vlasy s prsou vypnu je a rázně se vydám ke dveřím, tam mně však odvaha opustí a já je nesměle otevřu. Ocitnu se v dlouhé chodbě a dojde mi že nevím kam jít. Vydám se tedy chodbou před sebou a míjím různé dveře když se je však snažím otevřít jsou zamčené. Pak se jedny dveře otevřou, já do nich opatrně nakouknu a s rukama kterýma si pořád zakrývám klín vstoupím dovnitř. Uvnitř už je prostřeno k snídani a tak se posadím a bez okolků se pustím do jídla.
„Vidím že ti chutná ...“
Otočím se a je to Aldanon který položí něco na stůl a pak mně vybídne ať sedím.
„Chtěl jsme vědět jak moc chceš studovat a také máš docela talent takže jsi uspěla. Asi se budeš chtít znovu obléct ...“
Zjistím že na stole je moje blůza a sukně, vyskočím rychle si obojí obléknu a pak se nadšeně zatočím.
„No, no to je radosti až se nasnídáš budeme pokračovat.“