Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Crime City - Nové Začátky

Příspěvků: 1279
Hraje se Jindy  Vypravěč Eriador je offlineEriador
 

DružinaObnovit družinu

 Postava strážník Patrick Kane je offline, naposledy online byla 17. května 2024 16:53strážník Patrick Kane
 Postava detektiv George E. Wallace je offline, naposledy online byla 17. května 2024 16:53detektiv George E. Wallace
 
Spravedlnost - 26. října 2022 12:46
kazatel38067185373312373.jpg
Samoobsluha na Rock Street, Večer - seržantka Diazová, strážník Reddington, strážník Smith

Strážník Norman Faulkner teda vděčně zůstane radši sedět když mu to seržantka Diazová přikáže a nezvedá se. Když se ozve Smith tak se pousměje a řekne mu: "Tak, tys byl ten, co si toho všimnul, tys byl ten co reagoval rychle, tys přišel s tím plánem, tys je obalamutil, tak se nedělej, že na tom nemáš zásluhy. Ale tak jak chceš, když ty seš kovboj, tak já sem robocop."

Když na něj po té jeho omluvě seržantka Diazová pustí hrůzu, tak viditelně zbledne a zase vypadá jako kdyby se nejradši propadnul do země. Očividně se chystá ještě něco říct, ale když seržantka přijme jeho omluvu, viditelně si oddechne a vysouká ze sebe jen: "Už... se to nestane. Příště zkusím líp volit slova." Pak už radši nejspíš nechce nic říct aby to nějak nepokazil, ale to už se ho Diazová v žertu zeptá, jestli si fakt myslí že je arogantní.

"Tak, nemyslím si to, jasně že ne..." řekne Faulkner a zase zbledne, pak ale koukne Diazové do tváře a konečně si všimne toho jak stěží zadržuje smích, uklidní se a odváží se promluvit. "Ale... no, ste z New Yorku." pokrčí rameny jakoby to vysvětlovalo vše a zazubí se na ni.

To už tam ale vrazí Felix který jen stěží zakrývá paniku. "Díky, ale jmenuju se Faulkner." opraví Faulkner Felixe když mu zkomolí jeho jméno a zní trochu otráveně a i zklamaně, protože si myslel že Felix si to jeho příjmení za ty roky už pamatuje.

To už ale Felix začne s tím svým "nenápadným" mámením klíčů od Diazové. "Ehm, seš v pohodě, Felixi?" prohodí Faulkner a vypadá docela ustaraně. Je už zvyklý, že Felix je takový jaký je, ale tohle je už i na něj moc.

"Tak, to se nechá odtáhnout, ne? Sou tam snad hotový litry zvratek, tím jet nikdo nemůže." řekne Faulkner a zatváří se trochu zmateně když tu Felix mluví o tom že by někdo měl jet tím pozvraceným autem. Pak si ale najednou očividně něco uvědomí. To jak Deathblade předtím Felixovi říkal že podle něj policisté nedokáží napočítat ani do deseti se ukázalo jako nepravdivé. Faulkner si totiž celkem rychle dá dvě a dvě dohromady a uvědomí si čí auto tam se Smithem vlastně našli. Soucitně se koukne na Felixe stylem jakoby se díval na odsouzence na smrt a povzbudivě se na něj usměje, snad aby ho trochu povzbudil před tou jeho metaforickou popravou. Tedy, seřváním od Diazové.

To se skutečně stane a poté Felix odejde. Strážník Wilson se jen ušklíbne a když kolem něj jde Falix, tak ho osloví: "Hele, Felixi, s tím autem ste to možná dost posrali a teď si to od Diazový pěkně slíznete. A nejspíš budeš za to nějakou dobu bez auta šlapat chodník." ušklíbne se na něj Wilson, ale stále věnuje pozornost i zakleknutému Deathbladeovi. "Ale tak, dobrá práce s tím hromotlukem, tím jak si ho srazil na zem si nám to se Smithem dost ulehčil." dodá pak Wilson povzbudivě.

Když Felix odejde pryč z obchodu, tak k seržantce Diazové přijde starý prodavač, který doteď byl na druhé straně obchodu kontrolovat něco za pultem a to jak Diazová sprdla Felixe neslyšel. Řekne seržantce Diazové, že si musí na chvíli odskočit na záchod a pak vejde na ty pánské. Sotva se za starým prodavačem zaklapnou dveře od záchodů, tak se ozve zase Faulkner.

"Jo, seržantko, ještě sem zapomněl zmínit." začne k seržantce Diazové zase mluvit strážník Norman Faulkner. "Ty dva prej maj v domku na rohu Olive Street a Cloud Street schovanej další lup v sejfu ve sklepě." Ano, Faulkner ty dva mimoděk přiměl k tomu, aby odhalili skrýš se svým lupem. Z velké části to bylo díky štěstí a taky tomu, že Deathbladův komplic měl očividně inteligenci shnilého pomeranče.

"Možná by stálo za to pak poslat někoho tam aby to tam omrknul? Ten Winston, no, 'Deathblade' prej zná kombinaci." dodá ještě Faulkner. Seržantka Diazová si uvědomí, že to vlastně slyšela taky, jak to hromotluk Faulknerovi vyzradil. Slyšela všechno od toho okamžiku kdy Deathblade začal se svým snažením o to Smitha s Faulknerem podplatit. Stejně tak i Felix, Ryan a Smith to slyšeli.

"A... no, není tady někde náhodou něco studenýho co si můžu dát na ksicht?" zeptá se pak ještě Faulkner seržantky Diazové prosebně. "Tak, já to případně vydržím, nebojte se." usměje se pak. "Ste na mě byla dost mírná, na rozdíl od chudáka Felixe. To je kvůli tomu, že sem zraněnej, co? Slitovala ste se. Ste viděla jak mě zrasil 'Deathblade' a napadlo vás, že už sem si vytrpěl dost, co?" pokračuje dál s úsměvem Faulkner, ale už teď dost nervózně.
"Hele, seržantko, něco vám prozradím." řekne pak Faulkner o něco tišeji. "Když sem mu z tý hlavy strhnul tu kuklu a zjistil sem, proti komu to stojím, tak..." Na chvíli se odmlčí, a pak ze sebe pomalu vysouká další slova. "...tak sem byl vystrašenej jak nikdy v životě. Absolutní hrůza, fakt." přizná a nervózně se pousměje, je vidět, že se za to trochu stydí. "Ale po tom jak sem viděl jak ste ho snadno zpacifikovala vy, tak... no, ste o hodně strašlivější než cvičenej zabiják z VIPERu, tak si toho važte!" zasměje se.

"Snad sem se teda dneska vyznamenal, tak mě ušetříte." řekne nakonec Faulkner s bolestným úsměvem. "Musím se trochu protáhnout." řekne pak ještě Diazové a začne se zvedat na nohy aby se tedy trochu protáhnul.

Sotva se Faulkner zvedne na nohy, tak se najednou ozve onen Curtis Winston, alias Deathblade. "To sem dopad. Dostali mě fízlové, navíc z okrsku kde sou očividně samý neschopný nýmandi." mluví pomalu a sípá. "Ten kníratej fízl, víte co udělal? Zkoušel vykopnout dveře do obchodu! Prosklenný dveře! Co se otevíraj na druhou stranu! Vykop do nich díru, blbec jeden! Se mu tam v nich ta noha zašprajcla a když ho jeho parťák zkusil vytahovat, tak ho sundal dveře! No prostě svýho parťáka udeřil dveřma od obchodu tak silně že se z toho zkácel na zem. A pak sem vletěl jako pominutej i když sem na něj mířil bouchačkou! A pak uklouznul na nějakým sáčku od brambůrků! Sem nemoh věřit jakej je to pablb." souká ze sebe Deathblade a očividně nemůže věřit že ho dostali policisté z toho samého okrsku jako Felix.

"A pak když už sme je měli spoutaný. Tak 'vyjednával'. Že prej když jeho parťákovi uřežem jen tři prsty místo všech jak sme chtěli, tak nám dá nějakej poukaz na jógu. Jestli se tohle dozví někdo že mě dostali ty z vašeho okrsku plnýho takovejch klaunů tak moje reputace utrpí zásadní trhliny!" dokončí svůj příběh Deathblade.

"Ty vole, to ti tak věříme." uchechtne se strážník Wilson. "Seržantko, ty z VIPERu nás fakt maj za voly, co? Si myslej, že něčemu takovýmu uvěříme." řekne s úšklebkem Wilson a jen na okamžik pohlédne na seržantku Diazovou než zas začne věnovat pozornost jenom Deathbladeovi. Deathblade is jen odfrkne a dál nic neříká.

Faulkner po tom co řek Deathblade nervózně pohlédne směrem z obchodu, za Felixem. Asi se trochu bojí, že jestli se tohle projeví jako pravda, tak seržantka Diazová Felixe přerazí vejpůl stejným způsobem jakým zpacifikovala Deathbladea. Pak se koukne na Ryana.

Ryan nijak nereaguje na to co říkal Deathblade, těžko říct, jestli to vůbec vnímá. Celkově vypadá, že je na tom dost špatně (Hod 8%). Snažil se pomáhat jak to šlo, ale asi to moc déle nezvládne. Na jedné tváři má dost ošklivě vypadající modřinu s monoklem k tomu a vypadá, že má co dělat aby se udržel na nohou. Předtím byl Ryan k seržantce Diazové natočený tou druhou stranou, takže si toho předtím nevšimla, teď to ale může vidět i ona.

"Ryane, seš v pohodě?" zeptá se ho ustaraně Faulkner, ale Ryan zavrávorá, mimoděk nakopne jednu ze zbraní na podlaze které Felix měl zajistit (a zatím to neudělal) a ta zbraň je kopnuta přímo k seržantce Diazové. Strážník Norman Faulkner na nic nečeká, i přes bolest kterou pociťuje doběhne k Ryanovi a podepře ho.

Koneckonců, ani tam není nikdo jiný kdo by to mohl udělat. Smith s Wilsonem mají na starosti zadržené, Felix běžel ke svému... tedy, Ryanovu autu a je mimo obchod a seržantka Diazová musí na všechny dohlížet. Takže je to asi na strážníkovi Faulknerovi. Ten se drží dost dobře, je ale vidět, že nést na sobě i Ryanovu váhu v tomhle stavu mu není moc příjemné. Ale na nohou se s ním udrží a dokáže ho odvést. Jenom u toho bude celou dobu tiše trpět. Celkově je to obdivuhodné, že se takhle dost dobře drží, když je ztlučený víc než Ryan který má problém udržet se na nohou. Tak, kdyby Deathblade náhodou zase nějak představoval nějakou hrozbu, alespoň se nejspíš můžete spolehnout na to, že Faulkner by byl schopný zase nějak ustát jeho útok dost dlouho na to aby byl Deathblade zpacifikován. A taky aspoň víte, že Faulknerovu očividně velmi tvrdou hlavu a tělo celkově můžete případně využít místo beranidla, když je to takový tvrďák.

Seržantka Diazová si může všimnout té zbraně do které Ryan mimoděk kopnul když zavrávoral. Asi by bylo lepší ji uklidit někam stranou, pro všechny případy. Pokud ji (třeba s gumovými rukavicemi) zvedne, tak si může všimnout, že je až podezřele lehká. Taky pozná, že je to ten stejný model jako používají policisté. Ano, je to služební zbraň buď Ryana nebo Felixe. A podle registračního čísla Diazová snadno pozná, že se jedná o služební zbraň strážníka Felixe Reddingtona. A taky může zjistil, že ta pistole je tak lehká z toho důvodu, že není vůbec nabitá.

Na jednu stranu, jelikož mu tu zbraň po Felixově zajmutí vzal hromotluk, tak by pak zjistil že nemohl střílet, takže případný Felixův pokus o útěk by byl snazší. Na druhou stranu to ale znamená, že se Felix vřítil dovnitř obchodu se zbraní ve které nebyly náboje a nevšiml si toho.

Zrovna tehdy se vrátí do obchodu Felix, který si vzpomněl, že vlastně zapomněl ty klíče od auta na tom regálu. Ty klíče hned spatří a vydá se k nim, seržantka Diazová si těch klíčů i Felixe všimne také.

Starý prodavač je stále ještě na záchodě. Pokud ho někdo zajde zkontrolovat, tak si potvrdíte, že je v pořádku, jenom po tom zážitku potřeboval jít "na velkou".

Brzo dorazí posily. Minutu poté dorazí i ta lékařská asistance o kterou požádala seržantka Diazová a dalších pár minut po ní pak dorazí ten eskortní tým. Deathblade ani hromotluk se nezdají na to že by se zmohli k nějakému dalšímu boji. Vypadá to, že je asi na seržantce Diazové rozdat rozkazy a tak nějak zorganizovat zbytek toho co je tady potřeba udělat a následný přesun na stanici.
 
Diego Jones - 24. října 2022 08:57
screenshot202207191617398215.jpg

ÚTĚK



Rútime sa s Owensom preč a už z dialky počuť sirény. Rovnako ako Owens, aj ja som prekvapený, že ich je tu kolem tak veľa. Najprv som myslel, že tá poznámka o celom arzenále vzadu v aute je len sarkazmus, ale keď som sa otočil, vážne som tam uvidel kopu železa. Tak som sa hneď načiahol a začal si vyberať niečo, čo by mi padlo do ruky. Tých dvoch ninja fízlov sa musíme zbaviť.

Netuším kde tí dvaja zmizli, asi sme sa ich zbavili .... amatéri. Keby som vedel, že to sú taký trapoši, tak by som si to s nimi rozdal hneď v sklade. Využili moment prekvapenia a potom nás hneď stratili. Paká dve.

Neušli sme ale ďaleko a zavesili sa na nás ozajstní fízly. Kričia do megafónu ako blbý a blbejší. Prisahám, že všetci poliši do jedného, sú totálne na hlavu. Len nemocní ľudia s psychickými problémami môžu pracovať pre políciu. Tak ako moja sestra, má v hlave tak nasráno, že keď sa jej zadívate do očí, tak vidíte ako sa jej v hlave prevalujú sračky zo strany na stranu.

Zo zamyslenia ma vytrhne dědek na našej kapote. Owens ho úplne rozjebal o auto. Jeho hůl letí jedným smerom, topánka druhým a samotný dědek tretím.
"Kurva!"
Zakričím, ale úplne z iného dôvodu ako Owens. Ten myslí len na lak na aute. Je to kretén.

A potom začne kecať, o nejakom úkryte a o tom, že po ňom ide VIPER. To si snáď robí srandu! Tak po ňom ide samotný VIPER a ja som sa do toho namočil. Mal by som ho zabiť a predhodiť VIPERu, možno by som si tým u nich urobil očko. Ale potom Owens niekomu zavolal a objednal si partu ozbrojených chlapov. Ako keď zavolám a objednám si pizzu, proste len tak. Možno to ešte s tým VIPERom prehodnotím. Možno je predsa len Owens väčší kaliber.

A tak si do rúk vezmem ťažký samopal. Netuším čo to je za mašina, do zbraní sa vôbec nevyznám, ale dokážem to odistiť a dokážem stlačiť spúšť, to mi stačí. Práve to odisťujem a snažím sa otvoriť okno, keď sa ma opýta na Pavouka.
"Práve sme boli v sklade, keď sa k nám prihovoril nejaký chlap, Pavouk ho znal. Goodman. Ano tak ho oslovil. A v tom sa tam objavil niekto ďalší, priskočila z tmy ako nejaká kung fu mačka a rozsekala Pavouka na sračky. Začal som strieľať a vzal som roha."

Mne to ako vysvetlenie stačí a tak už na nič nečakám, otvorím okno, vystrčím sa aj s kvérom a osprchujem polišov za nami. Je mi jedno či ich zabijem, ja do basy nepôjdem!
 
Judith Schechter - 23. října 2022 22:08
kill25530.jpg

Nový den


Vůz VIPERU,
John Goodman, Diego Jones


Slyším blížící se sirény.

A panikařícího Eddieho. Zavěsím.

Přivřu víčka.

Vnímáte někdy ten všeobjímající klid? Když se vše už zhroutilo... A Vy máte akorát čas připravit se na náraz... Nebo zavřít oči... Chcete-li je mít zavřené.

Vždy mi to přišlo zvláštním způsobem zcela opojné.

Usměji se na Johna. Je mi totiž jasné, že tohle je bouda hlavně na něho. Pokus o šach mat černému králi, kterému došly figurky.

Maximálně tak ještě na Eddieho.

Neuvažuji o tom, že někdo jde po mně.

Mě totiž nikdy nikdo zničit nechce. Bylo by to podobně nesmyslné gesto, jako si třeba dobrovolně rozbít drahý robotický vysavač, nebo rozkopat pračku. Takové věci se sice občas dějí, ale skutečný smysl jim uniká.

Přemýšlím, ale jen tak trochu. Odmítám si dělat starosti.

Běžné chtění jednoduchých řešení ukazuje na Fumiko, avšak je to příliš snadné. Možná sama už teď někde inhaluje igelitový pytel. A pokud ne, postarám se, aby se tak brzy stalo.
„Ne, to nejsem,“ odmítnu s úsměvem Goodmanovo hecování. „Jeďte sám a opatrně to očíhněte. Pak mě kontaktujte. Tohle je na mě moc velký cirkus a dva jsme příliš nápadní.“ Zamávám na něho mobilem VIPERu. Rozepnu si kabát, sundám kuklu a protřepu vlasy. Odcházím do probouzejícího se velkoměsta.

Jsem zrovna jen mladá dáma na cestě do práce.

A Ty skončíš v pytli tak jako tak, Eddie. Ať už to bude rána z VIPERu, nebo moje. Ta pravidla, co jsi odsouhlasil, jsem Ti nedávala pro legraci a Ty sis jejich porušením vytiskl - sice barevné a veselé, ale pořád jen obyčejné - parte.

Úplně Eddieho slyším; zatraceně ženská, dyť já nevim, jak se to mohlo stát! Goodman byl uplně ok! Nemohlo to selhat! Běžná rutina! Já přece za nic nemůžu! Někdo nás podrazil a já jsem oběť! Nedívej se tak na mě!

Musím se pobavením pousmát. Škoda, že nic říct už nestihne.

Mířím k nejbližšímu metru.


 
Strážník Felix Reddington - 23. října 2022 18:33
snmekobrazovky202207180946369641.jpg

Task failed successfully!

Šéfová, Smithi a Fakler



"Mimochodem dobrá práce, Faklere!" Vycením zuby, abych ho pochválil jak jen to jde. Je důležité pochválit úspěch. A ne, vůbec nejsem naštvaný, že mi ukradl můj triumf nad těmito zlosyny. Možná jsem se mohl dneska blýsknout před šéfovou nebo být v novinách jako nejlepší policajt měsíce. A to jen kvůli Faklerovi. Ale co člověk nadělá... Naštěstí, jestli je něco jisté, tak že Crime City má neomezené množství šancí jak z vás udělat mrtvolu... Teda chci říct hrdinu! Ale když tak nad tím přemýšlím tak fakt asi spíše mrtvolu... Dost motivačního okénka!

Kurva, ona to ví, ona to ví! Ale jak!? Je to snad jedi? Umí číst moje myšlenky? Četla je i když jsem si zrovna představoval, jak se semnou líbá zatímco za námi vybuchuje celý Crime city a děláme i jiný úchylárny? Och ne...
"C...cože? Moje auto? Pfff, ne! Vůbec ne..." Zkusím se zasmát jako kdyby to byl vtip a snažím se tvářit, že vůbec nevím o čem mluví, ale tak nějak mi je jasný, že mě prohlédla a že nemá cenu zapírat. "Uhm, ano... Je to, uhm, m-moj-EHM-Ryanovo auto..." Tak, přiznání máme za sebou, popojedeme, no ne?

Beru zpět, můžeme to vrátit k nejasnému přiznání, prosím? Z tohoto sepsutí mi vlhnou oči víc než bych chtěl... Nebreč, nebreč, Feldo, myslí to s tebou dobře. "Ano, šéfová. Pardon šéfová." Potáhnu nosem ale seberu síly, abych se před ní nerozbrečel. Místo toho učiním něco jiného.
"Slibuji, že všechno bude úplně tip ťop jak si přejete. Spolehněte se! Od této chvíle nastává změna režimu! Starý Felix už není. Ten nový už nebude dělat potíže!" Pronesu naprosto odhodlaně, v očích plamínky, které jasně dokazují, že to myslím smrtelně vážně. Od tohoto dne budu dělat vše pro to, aby na mě byla šéfová pyšná!
 
detektiv George E. Wallace - 23. října 2022 14:35
operasnmek_20220717_153702_st9780.depositphotos
Kancelář s Olivií, Večer - George

„Třeba ne. Třeba dostanete rozum a půjdete dělat testovací figurínu do automobilky. Hrozí tam menší riziko zranění...“ pokrčím rameny ohledně talismanu pro štěstí a jeho možného využití. „Zkoušela jste něco o tom, že blesk neudeří dvakrát do stejného místa a toho, že tím pádem těžko můžete potkat vrtulníky i vy?“ zajímám se o to, jak se jí podařilo matku uklidnit. Z mých zkušeností většina rodičů nenese takovou příhodu zrovna dobře.

„Tak jasně. Prachy nás tu drží všechny.“ odpovím ironicky. Když to vezmu kolem a kolem, nemůžu svým způsobem nechápat ty, kteří občas vezmou nějakou tu obálku. Když na ně doma čeká rodina, děti... A oni je musí živit z podprůměrného platu a ještě na sebe nechat pořvávat na ulici, když kolem vidí poldy z jiných oddělení, kteří si žijou úplně jinak. To jednoho přinutí k přemýšlení. „Pokud vám to nevadí Olivie, nechal bych to až někdy do baru nebo celkově jinam než na tenhle barák...“ navrhnu a přejdu k její zmínce o šedesátém. Přece jen, asi ji sem dohnalo hlavně tohle a to, co se událo na Scarlet Avenue.

„Je to pravda.“ přikývnu „I když jich nebyla zrovna spousta. Ano, odešlo nějakých 5-6 chlapů, ale nikdo z nich nebyl dobrý polda. A zrovna ti dva byli snad největší zkurvysyni, jaké jsem kdy v uniformě viděl.“ začnu a kdyby mi nevadilo špinit si podlahu, při zmínění jmen těch dvou bych si odplivl. „Bain je dobrý rovný chlap a zatraceně dobrý polda. Ti dva začínali jako obyčejní pochůzkáři, ale dostali se až na velitele směn a okrsků. Prve drobné krádeže a výběr výpalného, pak kšefty se zabaveným fetem ze skladu až k tomu, že začal fet mizet i z míst činu ještě před dokumentací.“ vzpomínám „Našlo se pár poldů, kterým to vadilo a ohlásili to. Ty dva suspendovaly a srazili jim plat. Pak byl chvíli klid a když přišel Bain, zkusili to znovu. Dostali jednoduchou nabídku - buď se nechají převelet nebo je od nás vyrazí.“ uzavřu to pokud se nebude dál na něco ptát. „To je prostě šedesátý v kostce. Chcete na večer trochu snížku nebo levnou štětku? Tam není problém. Bouchačka bez čísel? Jasné, normálně na ulici. A polda vám ještě k tomu zasalutuje.“ trochu to zlehčuju, ale bohužel ne zas tak moc...



Území 60tého Okrsku, Noc - George

Tak jsem se přece dočkal. A dokonce to vypadá, že teď je ta žilka tlustá skoro jak svíčkový kabel na motorce, takže mě to v duchu i přes bolest celého těla těší. I když... Kdyby sebou ten kretén švihnul, tak by ten infarkt určitě přišili mě. To by mě u téhle bandy diletantů absolutně nepřekvapilo. Když vybuchne i Stevens, jen mlčím a dívám se mu do očí. Rozhodně se před ním nehodlám sklánět nebo dávat najevo to, že uznávám jeho výhru. Když se objeví i Holman s Baxterem, vzpomenu si na Olivii, která se na ně sotva před hodinou ptala. Teď teprve to bude zajímavé, protože tihle dva kreténi mají pocit, že jim toho hodně dlužím, takže si to budou chtít vynahradit.

„Jo, tak nějak to bylo. Akorát na jednu věc jste vy tři zapomněli.“ připomenu jim „První, kdo se zmínil o nějakém vyřizování kompetencí ručně jste byli vy. Já vám pouze nabídl slušnou alternativu někde v ringu bez obušků a podobných vašich pomocníčků.“ odpovím jim zkrvaveným úsměvem. Collinsovou i Walshe už nechávám být, beru to jen jako jakousi snahu najít si možnost ukázat, že jsme horší, ale bohužel, pořád za nás mluví výsledky, které se u nich jaksi nedostavují. To, že zrovna Holman a Baxter nemůžou přijít Bainovi na jméno mě nepřekvapuje. Zachoval se k nim slušně a to je pro tyhle typy jak rudý hadr na býka. Kdyby je vyhodil se ztrátou všech výhod, těžko by si mohli takhle vyskakovat.

Spoutat se nechám, přece jen, už nějak nemám šanci něco zvlášť vymýšlet, ale když se mi naskytne možnost vrazit Baxterovi do koulí loktem, pokusím se o to. Aspoň se uvidí, jestli vůbec nějaké koule má. Když mě poutají a snaží se mi amputovat ruce, snažím se poslouchat oba detektivy. Jaká kurva babka? Proč by mi pak Black vypisoval a pak už neodpovídal? Nedává mi to smysl. A už vůbec ne to, že se do toho sere Granson. Na něho je to zase moc malá ryba. Ledaže by sám byl nějak zapletený do událostí u banky, ale na to nemám absolutně žádné důkazy.

Jakmile se mi v zorném poli objeví nová tvář v uniformě, nečekám od toho nic zvláštního. Jen další, který si chce bouchnout. Překvapivě ale zaregistruju tiché cvakání a to, jak se povolují náramky kolem mých zápěstí. Jen se snažím rozhýbat prsty a to je vlastně to jediné, co mi aktuálně zaměstnává mozek. Walsh si neodpustí přijít až ke mě a mít ještě ty své blbé kecy. „Ne detektive, nechci už říct nic.“ odpovím hlasitě Walshovi a když je jen pár centimetrů ode mě, neodpustím si zašeptání „Ale měl bych tip. Vodka nejde cítit.“ podělím se o svou zkušenost. To už pak ale s Hartem odcházíme pryč.

„Díky za ta pouta Harte.“ poděkuju, když už jsme dostatečně daleko z doslechu a já mám prsty celkem rozhýbané i s obnoveným oběhem krve.

 
Spravedlnost - 23. října 2022 11:43
kazatel38067185373312373.jpg
Kancelář s Olivií, Večer - George

"Tak, řeknu vám, že upřímně doufám, že to nebudu potřebovat, ale tak to asi nedopadne." řekne Olivie s úsměvem. "Co se týče tý vaší filozofie, tak myslím, že už jí minimálně rozumím víc." řekne Olivie. "A beru vás za slovo." ušklíbne se Olivie a pak ti odpoví na ten dotaz o armádě. "No, z toho taky není nadšená. Ale tak, z mejch konverzací s ní tak nějak vyplývá že jestli se mi něco stane tak bude radši když budu tady a bude mi moct bejt poblíž než když se to stane na jiným světadílu. A no, když se dozvěděla o tom co se stalo před tou bankou na Gold Avenue a že du zrovna na tenhle okrsek tak trochu šílela, ale dokázala sem jí uklidnit." řekne Olivie a pomáhá ti s papírováním.

"Jako, vy mi nepřijdete jako typ co rád stojí v slavnostní uniformě na nějaký slavnosti. Takže tu jste určitě kvůli těm prachům. To mi bylo hned jasný, že to je to jediný na čem vám záleží." ušklíbne se na tebe, ale pak načneš ten pravý důvod proč tu si. "Aha, takže takhle to je. Chcete o tom mluvit, nebo si to radši necháte pro sebe?" zeptá se tě Olivie a pokrčí rameny, jako že je to na tobě.

Ať už se ale rozhodneš jak chceš, tak později se konverzace stočí zase jiným směrem. "No, a ten šedesátej okrsek. Sem slyšela že prej když se tu kapitán Bain stal kapitánem tak spousta lidí původně odsud požádala o přeložení zrovna tam. Je to pravda? A jestli jo, tak proč? Třeba sem zaslechla dvě jména těch co tam sou co prej původně byli tady, strážníci Holman a Baxter. Nebylo to zrovna v moc dobrým kontextu. Znal jste je?" zeptá se tě se zájmem zatímco společně třídíte ty papíry.



Území 60tého Okrsku, Noc - George

Hod 86% na štěstí.

"Ano, poradíme si se vším. Závidíš snad, Wallaci?" odsekne ti Walsh a teď už ten jeho úšklebek pomalu přechází v zlostnou grimasu a ta žilka na čele už mu začíná zas pulzovat. Je vidět, že už ho začínáš zase dost štvát, nejspíš už jen tím jak se pořád odvažuješ mu odmlouvat i když jsi teď v jeho rajonu a on tě teď má "v hrsti". V jeho hlase poznáš dost nebezpečný podtón. Dostáváš se už zas na tenký led. A pod ním jsou temné hlubiny ve kterých se může skrývat cokoliv. To, že ho posíláš do háje když je u vás, to sice taky nenese moc dobře, ale je to tak nějak očekávatelné. Ale tady je král on a ty jsi v jeho očích nuzný sedlák co si dovoluje zpochybňovat jeho metody a strká nos tam kam nemá. A za to ti už jistě plánuje nějaký strašlivý trest.

Co se týče strážníka Stevense, tak ten očividně vážně není zvyklý, že by mu lidé tak odmlouvali jako ty a dívá se na tebe trochu zmateně ale hlavně nasraně. "Výzva, rozkaz, to je jedno!" vyštěkne Stevens nakonec. "Prostě, nedělals cos měl a teď se divíš co se stalo! A je mi jedno jakou máš hodnost, seš špína z 59týho, vy tam od vás tady na našem území nemáte co dělat! Todle je naše část města, vy si zůstaňte v tý svý a sem se neserte!" zařve na tebe Stevens a část policajtů na scéně souhlasně zamručí. Další část mlčí nebo se o něčem začnou překotně bavit mezi sebou. Schyluje se k něčemu fakt zlému.

Ti tři další strážníci co do tebe tloukli spolu se Stevensem jsou strážníci Holman, Baxter a Travers. Strážníci Holman a Baxter původně pracovali na vašem okrsku. Znal jsi je ještě ze své doby v uniformě, byli zkorumpovaní hajzlové už tehdy, ale snažili se to skrývat. Jednoho dne jsi ty dva načapal při něčem takovém zrovna ty, nahlásil si to a oni pak byli na měsíc suspendováni. Od té doby tě nesnášeli. Před deseti lety na místo kapitána nastoupil váš nynější kapitán Jack Bain a ten projevil nulovou toleranci vůči jakékoliv korupci. A zase je při něčem načapali, zase další měsíční suspendace s tím, že jim začínal hrozit vyhazov. Oni se s tím nemohli smířit, že už si nemohli tajně "přivydělávat" bokem a bylo by to moc rizikové a tak odešli spolu s dalšími podobnými typy z vašeho okrsku přímo sem na šedesátý a změnili se ještě víc k horšímu. Teď to byli spíše grázlové v uniformě než policajti.

Holman je vysoký chlap s krátkými hnědými vlasy a knírem. Baxter je zase zrzek s bradkou. A Travers, to je vytáhlý blonďák s vojenským sestřihem a hladce oholenou tváří. Všichni tři jsou běloši, jako Stevens.

"Jo, a na detektiva Walshe ses nás neptal, ty hajzle." zařve na tebe strážník Travers. "Jo, jen si prošel kolem nás a řek si něco o tom že my všichni tady na našem okrsku můžem za to že vás tam před bankou ty vrtulníky postřílely!" přidá se Baxter. "Jo, tos řek! A takys řek jak si to chceš s náma rozdat v ringu nebo co!" řekne dál Holman. "Přesně tak! A pak si šel za pásku a pořvával na detektivy. A to sme ti řekli ať chvilku počkáš než se ti můžem věnovat!" zakončí to zas strážník Stevens.

V tom měli částečně pravdu. Tys jim jen ukázal odznak, odpověděl na ty jejich kecy, pak si šel za pásku kterou tu natáhli přes půlku ulice jako magoři a zavolal si na Walshe s Collinsovou kteří právě vycházeli z budovy. Ale celkově na tom vlastně nezáleží. Neměli by ani moc žvanit, vzhledem k tomu, že ti přikázali zůstat na místě jen proto, aby se mezi sebou dohodli, jestli tě ztlučou jako prý nedávno ztloukli nějakého "drzého" bezdomovce předtím.

"Jistě, o zatčení jste nic neříkal, ale tak, já to zmínila jen kdyby náhodou, aby bylo jasno. S tím jak se tu pořád osočujete a obviňujete nás z bůhvíčeho jsem považovala za nutné to zmínit, aby bylo jasno. A také mám odůvodněné pochyby o kompetenci lidí z vašeho okrsku. Myslela jsem, že těm nýmandům tam od vás zákony, předpisy a vyhlášky nic neříkají, tak jsem raději opatrná." odpoví ti s úsměvem Collinsová. "A proč vás chceme zatím zadržet, Wallaci? No, očividně nejste v moc dobrém duševním stavu a navíc tu vyvoláváte potyčky. Takže budete zatím někam odklizen abyste trochu vychladl a my mezitím budeme pokračovat v naší práci bez vašich přerušení."

Pak se do toho vloží zase Walsh a je už očividně vidět, že jeho trpělivost dávno přetekla. "Wallaci, já tady strážníkům nakázal aby nikoho mimo náš okrsek nepouštěli za čáru bez ohlášení a mého výslovného povolení. To by normálnímu člověku snad stačilo, ale vy máte prostě dlouhý vedení a myslíte si, že tady tohle město sám spasíte a všichni ostatní se před váma maj posadit na prdel." Ke konci už Walsh skoro řve, ale pak už pokračuje tišeji. Nějakým způsobem se mu daří i tak znít ještě víc naštvaně než když skoro řval. "Jste jako John Goodman tam od vás, co? Ten měl přezdívku 'Hrdina', považoval se za něj a vidíte, jak se nakonec vyjevil sotva nám šel dělat kapitána z tý vaší prohnilý díry." řekne nakvašeně Walsh.

"Jo, takovej je celej ten váš okrsek, si myslíte jak ste úžasný a přitom ste jen hajzlové co si hrajou na svatý." řekne strážník Travers. Souhlasné mručení některých okolostojících policistů je tentokrát ještě hlasitější. "A brzo i ten váš kapitán Bain pude ke dnu, protože to je určitě stejnej hajzl jak Goodman! Byli nejlepší kámoši, každej to ví, ne?" dodá pak ještě Travers.

"Jo, Bain je strašnej hajzl a dycky byl, to můžem s Baxterem dosvědčit. Stejnej hajzl jako je tady Wallace." řekne Holman a Baxter jen přikyvuje. Ti dva nesnáší kapitána Baina stejně jako tebe. A ten těm dvěma chtěl přitom dát ještě další šanci a zkusit z nich udělat dobré policajty. Stejně jako u některých podobných jedinců co měli tehdy taky nějaké škraloupy a teď z nich byli díky Bainově vedení dobří poldové se kterými nebyl problém. Holman s Baxterem ale místo toho radši šli na šedesátý okrsek, protože oni zřejmě nikdy nestáli o to být dobří poldové.

"Víte co, Wallaci, nakonec je jedno proč tu jste. A myslím, že sme se s váma párali dost. Nedbáte pokynů, tak co s váma." vyštěkne Walsh, jen stěží skrývající vztek. "Takže, zde stojí detektiv druhého stupně George Eliott Wallace. Je přesvědčený, že si sem může jen tak vtrhnout a my musíme skákat jak píská." řekne Walsh a ukáže na tebe prstem. Pak zařve: "STEVENSI, HOLMANE, BAXTERE, TRAVERSI! DOSTAŇTE TU JEHO AROGANTNÍ PRDEL DO POUT! HNED TEĎ!"

Ti čtyři se na tebe zase vrhnou, obuškama ti nejdřív dají každý pár ran po zádech, pak tě Stevens zaklekne tak silně až máš téměř problémy dýchat a začínáš mít starosti, že tě rozdrtí. Je to jakoby zatýkali nějakého vysoce nebezpečného zabijáka než cokoliv to tu předstírali že tu mají právo s tebou udělat. Travers ti lehne na nohy aby ti zabránil jimi kopat, Holman s Baxterem zase každý chytnou jednu tvou paži a kroutí ti je celkem bolestivě za záda, aby ti Stevens mohl nasadit pouta.

"Tak, dem na to, hajzle!" zařve strážník Stevens a uslyšíš chrastění kovových pout. Cítíš chladný dotek kovu, když ti nasadí jedno želízko na pravou ruku. Sotva želízko zaklapne tak se Stevens uchechtne, pak ti do pout zaklapne i tu druhou ruku. Ty pouta ti utáhl dost těsně. A pak ti je utáhne ještě víc. A pak ještě trochu víc. Zatínáš zuby a snažíš se neřvát tou šílenou bolestí, jak z toho jak jsi drcen pod jejich vahou tak hlavně to jak ti ty pouta drtí ruce a zarývají se ti do kůže je jakoby ti ty ruce chtěli snad uříznout. Kdyby sis náhodou stěžoval nebo si jim něco řek, tak ti ty pouta Stevens utáhne ještě o trochu víc. Ať už je to jakkoliv, nakonec ty pouta znovu zamkne. Chladný kov pout se ti zarývá do rukou, bolest je to šílená a ruce ti začínají dřevěnět. Bolestí bys nejspíš řval, ale takovou radost jim udělat nemůžeš. A nevíš, co pro tebe má Walsh připraveno po tvém spoutání, ale je ti jasné, že to rozhodně nebude nic příjemného.

Zatímco se tohle děje tak si kolem sebe všimneš jistých věcí.

"A kdo je teda ten Ian Black a co s ním je?" zeptá se tiše Collinsová Walshe, ale ne tak tiše abys jí neslyšel. Nejspíš je přesvědčená že ji teď nedokážeš vnímat když tě teď ti čtyři drtí pod svou vahou a poutají. Ale to se přepočítá. "Myslela sem, že tu jde jen o tu babka co je rozstřílená na chodbě." dodá pak ještě Collinsová a čeká na Walshovu odpověď. "Vysvětlím ti to pak na stanici ve svým kanclu, přišlo to rovnou od Gransona." řekne Walsh Collinsové a sleduje ty čtyři jak ti rvou ruce za záda a nasazují ti pouta. Ano, detektiv prvního stupně Walter Granson. Jestli ten je v tomhle nějak zapletený, tak tu musí jít o nějakou špinavost toho nejhoršího druhu. Kdykoliv jeho jméno padlo na vašem okrsku tak to bylo jako by byla zmíněna nějaká strašlivá nestvůra ze které mají všichni vítr než jen člověk. Granson byl spíše mafián než policajt. Kdokoliv se mu postavil do cesty, toho většinou stihl nějaký strašlivý osud. Walsh ho měl za svůj idol.

Zatímco tě ta čtveřice drtí pod svou vahou a poutá jako kdyby ti chtěli urvat ruce, tak napravo od tebe vidíš nějaké strážníky jak se ve skupince překotně baví mezi sebou a čas od času vrhnou nervózní pohled k tobě a celkově té scéně před nimi. Nakonec jeden z nich řekne něco všem, pak se koukne na jiného, ten přikývne, dá tomu druhému něco, ten si to dá do kapsy uniformy a pak jde k detektivovi Seanu Walshovi.

"Detektive Walshi, mohl bych něco navrhnout?" řekne hrubým hlasem Walshovi ten strážník. "Mluvte, Harte." řekne Walsh a dívá se na něj.
Strážník Hart poté začne trochu nervózně tím svým hrubým hlasem vysvětlovat ten svůj plán. "No, sám ste říkal, sereme se tady s detektivem Wallacem už moc dlouho, tak proč se s ním zabejvat nějak víc dál. Máme lepší věci na práci než řešit jeho. Tak co ho prostě zatím odklidit někam dál odsaď ať se tady neplete a pak až tu skončíme tak ať si táhne kam chce. Klidně si to vezmu na starost, jednoho chlapa na hlídání postrádat můžete, stejně sem jen hlídal pásku a Wallaceho od vás budu držet dál aby se tady nemotal."

Mezitím tě Stevens s ostatníma zvednou na nohy a ty máš tak příležitost si onoho strážníka Harta prohlédnout blíže. Je to běloch, podsaditý chlap, asi o několik let starší než ty. Má hnědé vlasy ostříhané velmi nakrátko a hladce oholenou tvář. Je očividně v dost dobré kondici, ale všimneš si trochy toho přebytečného tuku na nějakých místech. Asi moc koblih.

Walsh vypadá, že o něčem přemýšlí, nejspíš o tom Hartově návrhu. Pak ho něco napadne, jakoby se mu v očích zajiskřilo a zlovolně se na tebe usměje. "To je dobrý nápad, strážníku Harte. To uděláme. Strážníku Stevensi, předejte zde detektiva Wallaceho strážníkovi Hartovi." řekne Walsh a Stevens do tebe hrubě strčí a ty skoro spadneš na zem tváří dolů, naštěstí tě Hart zachytí než spadneš na zem a přesune se za tebe. Strážník Stevens vypadá trochu zklamaně že se nedočkal tvého pádu na zem, ale nic neříká.

"Takže Harte, odveďte ho o dva bloky dál do parku na Oval Avenue. A zůstaňte tam dokud vám nezavolám že se máte vrátit, dobře? A hlavně na něj dávejte bacha a držte ho dál odsud!" řekne Walsh Hartovi, který na to řekne jen "Jistě, pane!" a pak se Walsh koukne na tebe, s úsměvem. Ten úsměv, kterým tě počastoval Walsh se ti ale fakt vůbec nelíbí. Je to jako když se dravec dívá na svou kořist. Máš najednou fakt špatnej pocit.

Čekáš, že už teda asi vyrazíte a začínáš se asi bát, že ti ty ruce přiskříplé v těch poutech začnou odumírat, ale Hart se k tomu očividně ještě nemá. Ten na něco pohlédne, nespokojeně si odfrkne a pak uslyšíš slabé zacinkání něčeho. Nejsi si nejdřív jistý, co to strážník Hart dělá. Pak ale najednou ucítíš jak drtivý stisk kovu na tvých zápěstích začne povolovat a ty si uvědomíš, že ti strážník Hart uvolňuje pouta. Ohromně se ti uleví sotva se pouta začnou uvolňovat. Bolest už začíná odeznívat, ruce se začaly znovu prokrvovat a přestaly dřevěnět. Už jsi měl menší a menší problém hýbat s prsty a po chvíli již bylo vše v normálu i když zápěstí tě stále ještě trochu pobolívala. Ulevilo se ti tak moc, že bys strážníka Harta nejspíš nejradši objal, i když je to špína z šedesátého okrsku.

Hart dá ty pouta tak jak maj bejt a ještě zkontroluje že se dá mezi želízky a tvou paží prostrčit prst a když zjistí že jo tak se tě ještě zeptá tím svým hlubokým hlasem, trochu nervózně: "Je to už dobrý nebo ty pouta mám ještě trochu uvolnit?" Případně ti ty pouta ještě trochu uvolní a pak klíčky od pout schová v kapse. To si ale Walsh všimne toho že Hart otálí a co dělá a rozzuří se na tu nejvyšší míru. "HARTE! CO SE TU JEŠTĚ ZDRŽUJETE, DAL SEM VÁM JASNEJ ROZKAZ!" řve na strážníka Harta Walsh. Vypadá teď už vytočený úplně na nejvyšší míru. Takhle nasraného si ho už dlouho neviděl.

"Nebojte, už du, jen sem mu uvolňoval pouta, takhle utažený bejt nemaj, by přišel o ruce-" řekne Hart, ale pak je najednou přerušen. Uslyšíš úder a Hartovo zasténání jak ho najednou Walsh udeří pěstí do boku. "JÁ O POUTECH NIC NEŘÍKAL, HARTE! JÁ ŘÍKAL, ŽE S NÍM MÁTE HNED ZMIZET!" řve Walsh na Harta. Policisté kolem o pár kroků postoupí směrem k vám a tváří se nervózně a trochu i vystrašeně když vidí, jak je Walsh vytočený. I Stevens, Holman, Baxter a Travers se tak tváří. Očividně mají všichni již bohaté zkušenosti že to pro ně neznamená nic dobrého.

"Šak už du, nemusíte do mě bušit!" odsekne rozladěně strážník Hart. "Ehm, pane." dodá pak už mnohem uctivějším tónem a v jeho hlase lze znát strach z případné další rány. Začne tě pomalu vést pryč, ale Walsh se do toho zase vloží, teď už se ale zase trochu uklidnil. Jen trochu. Alespoň už neřve, ale jeho tón prozrazuje nebezpečí dalšího výbuchu. "Víte co, ještě chvilku počkejte, Harte." řekne Walsh a strážník Hart ihned zastaví. "Otočte detektiva Wallaceho ke mě a podržte ho chvilku." Strážník Hart to udělá a trochu tě podepře, abys nedával všechnu svou váhu na nohy a tak tě to stání tak nebolelo a také tě mohl snadno zachytit kdybys upadnul.

"Tady strážník Scott Hart vás tedy teď vezme na malou procházku a bude vám pak chvíli dělat společnost, Wallaci. Doufám, že si to užijete." řekne Walsh. Zase má na tváři ten úsměv dravce co se dívá na svou kořist. Máš z toho špatný pocit. Pak se nakonec ale přestane usmívat a na jeho tváři se rozprostře jen nečitelný výraz, maska, pod kterou skrývá svůj vzrek. "Chcete ještě něco říct?" zeptá se tě pak Walsh chladným tónem který je už sám o sobě hrozbou. "Nebo ste se už konečně naučil, že někdy je prostě lepší držet zobák?" dodá už trochu tišeji a přistoupí tak blízko až ty cítíš ten jeho alkoholem prosycený dech na své tváři.

Collinsová nad tím Walshovým výbuchem a touhle celkovou situací jen zakroutí očima, ale jinak se k tomu nevyjadřuje.
 
John Goodman - 22. října 2022 19:31
johngoodman2704.jpg

Obrázek



Území 58. okrsku
Ráno
Judith Schlechter, Diego Jones


Možná jsem trochu ztratil nervy.

A možná by měla Schlechter prostě jenom držet pusu. ,,Omlouvám se" řeknu prostě, ale nevypadám, že by můj vztek byl menší. Vůbec nechápu, co to zase mele o renesanci. Nu což, je šílená. Šílenci mají právo na to říkat šílené sračky.
Pevně svírám volant, a uháním ulicemi Crime City. Jedu rozhodně předpisověji, než Owens, který jede jako šílenec. I tak mi to ale nepomůže. Judith Schlechter má plán, a volá do VIPERu. Ta malá čubka Fumiko to nezvedá, což smrdí. Zvedne to ten vazoun Eddie, který řekne něco úplně jinýho, než ta modrovlasá žlutá opice. ,,Hej, počkej!" zavolám. Ale je příliš pozdě. Už zavěsil. ,,Co to má kurva znamenat?" poznamenám si, ale ve své hlavě už vím odpověď. Ta opice to na nás sehrála. Svině! pomyslím si. Ale dobře, proč ne, chce hrát tuhle hru, tak to může zkusit. Johnnyho G nikdo nedostane a rozhodně ho ani nikdo nepřechčije. Určitě pak ne nějakej popelník. ,,Někdo nás udal!" řeknu jasně Schlechter.

Zdejší sbor, Randallovi kluci. Jsou všude. Netrvalo to dlouho. Předpisy nám v tuhle chvíli nepomůžou. ,,Měli bychom vyměnit auto. Budou se soustředit na Owense. Musíme využít šance. Zatím nás nechtějí, protože nás ještě neviděli. Tohle auto je nenápadný asi jako pěst na oko" řeknu, a zabočím zničehonic do jedné z bočních ulic. Zaparkuju u krajnice a vypnu motor i světla. ,,Stejně víme i jeho lokaci. Nepochybuju, že nebude opatrný a bude po nich střílet. To je bude lákat jako mouchy na mucholapku. My zatím vezmeme jiné auto. Teď bychom se akorát stali příliš nápadnými" řeknu a podívám se na Schlechter. ,,Předpokládám, že když jsi dobrá otevíračka dveří jsi i dobrá zlodějka aut" dodám následně.



(7) a (8%)
 
Spravedlnost - 21. října 2022 11:02
kazatel38067185373312373.jpg
Území 58ého okrsku, Ráno - Diego

Freddy odfrčí tou vaší opancéřovanou károu s neprůstřelnými skly překvapivou rychlostí ze skladiště a pak už si to šinete ulicemi Crime City. Zjistíte, že už začíná svítat a dosud ztemnělé ulice Crime City zalije světlo z vycházejícího slunce. I v tuto brzkou hodinu jsou na ulicích lidé, a ti se vám klidí hned z cesty pokud náhodou jsou v dráze vašeho auta nebo vás vyděšeně pozorují. Ty se pak Freddyho zeptáš jestli si nemůžeš svou zbraň vyměnit za něco lepšího.

"Jasně, vzadu s sebou vozím celej arzenál pro všecky případy." ušklíbne se Freddy. Nejdřív to vyzní jen jako sarkastická odpověď na hloupou otázku, pak z toho ale vyplyne, že to Freddy myslel smrtelně vážně. Vzadu fakt nalezneš celou hromadu zbraní, různé druhy SMGček, pistolí, útočných pušek, brokovnic atd. Freddy má na sobě neprůstřelnou vestu. Nejspíš si jí nasadil ještě než jsi utekl od těch dvou maskovaných týpků po Pavoukově smrti.

Sotva si vybereš zbraň, tak se v dálce ozvou policejní sirény. A ne jen z jednoho auta, to je jako by se rojili policajti snad z celého širého okolí. Na to jak je tahle čtvrť špatná, celkem opuštěná a celkově sem ani fízlové nejspíš ani moc nechodí je to až moc rapidní a silná odezva ze strany chlupatých. Tady něco nehraje.

"KURVA! JAKTO ŽE SOU TU FÍZLOVÉ TAK RYCHLE? A CO JICH JE TADY TOLIK!" zařve Freddy a pěstí udeří do palubní desky. Po chvilce z jedné ulice kterou jste před chvílí minuli vyjedou dvě policejní auta. Následně se ozve hlášení z megafonu:

"Freddy Owensi! Víme, že to tmavě zelené SUV se začerněnými skly řídíte vy! Tak zastavte svůj vůz a-" najednou se ten hlas z megafonem odmlčí a po chvíli jej vystřídá jiný, o dost hrubší. "DĚLEJ, TY HAJZLE, NEBO DO TEBE NAPÁLÍME TOLIK, ŽE BUDEŠ SRÁT OLOVO PO ZBYTEK SVÝHO MIZERNÝHO-" Pak další náhlá letmá pauza. "Dej to sem!" ozve se o něco tišeji z megafonu. Pak zase chvíli ticho než to pokračuje. "Ehm, takže, Freddy Owensi, opakuji, zastavte svůj vůz a vyjděte z něj poté s rukama nad hlavou, jinak budeme nuceni zahájit střelbu!"

Tak nějak si pochyboval o tom, že standardní policejní postup by jim zrovna v téhle situaci dovoloval střílet na ulicích z jedoucího auta, přece by tak policisté mohli ohrozit veřejnost, ale v Crime City a navíc na 58ém okrsku spoustu věcí v praxi fungovalo jinak než to bylo v příručce. Určitě se vás také budou snažit auty odsunout ze silnice. Jejich auta jsou rychlejší než ten Owensův "tank". Měli byste se jich zbavit.

Co se týče Freddyho, tak ten po informaci že fízlové jdou přesně po něm a ještě i ví jakým autem jede... no, úplně vybělí. "DOPRDELE, TO MAJ OD KOHO? AŽ TO ZJISTÍM, TAK-" Svou hrozbu ale nestihne dokončit, protože zrovna vyjedete z křižovatky doprava a sotva zatočíte tak zjistíte, že na blízkém přechodu právě je starej dědek o holi. Freddy ani nestačí zareagovat (Hod 24%) a auto to napálí do něj.

Tělo dědka přistane na kapotě auta s dunivým nárazem a než se z ní sesune na silnici, tak krev se roztříkne po celém předku auta. Čelní sklo je toho naštěstí ušetřeno. "Doprdele, víš že sem to auto měl čerstvě vyleštěný? Aspoň že na to mám lidi." zavrčí Freddy a to je asi tak to jediné co ho na smrti toho dědy očividně mrzí. "Navíc, teď sme fakt nenápadný když je teď zasraná celá kapota." povzdechne si pak.

"Ne že by to teda doteď bylo jinak. A očividně stejně vědí v jakym autě jedem, takže je to jedno." mávne nad tím Freddy nakonec rukou. "Ale dyž po mě dou ty svině z VIPERu, tak nechci nic nechat náhodě." mlíví Freddy dál, nejspíš tím myslí ten fakt, že to vozidlo kterým jedete fakt není moc nápadný. "Já vím, o co jim de." řekne Freddy. "Co chtěj. Mám to schovaný. Ve svým úkrytu. Kód znám jen já." zachechtá se, očividně má potřebu se s tím svým géniem chlubit. Asi je zvyklý dělit se se svými plány s nohsledy. A když jsi po ruce ty, tak proč tě k tomu nevyužít.

"Hele, jedem do úkrytu na Oak Street, cestou musíme setřást nějak poldy." řekne ti Freddy, jednu ruku nechá na volantu a tou druhou něco hledá v kapse. Pak z něj vytáhne mobil a někomu zavolá. "Potřebuju bandu ozbrojenejch chlapů s autama na Opal Street, fízlové tamtudy nesměj projet. Zařiď to!" řekne do mobilu a po chvilce ho dá zase zpátky. "Diego, zkus se těch fízlů co za náma jedou nějak zbavit, bouchaček máš tady dost!" nařídí ti Freddy. Ty se svou zvolenou zbraní nejspíš sesuneš dolů okno na straně spolujezdce a připravíš se na střelbu na ta dvě policejní auta co se k vám blíží. Zatím ještě nestřílí, ale to se jistě brzo změní. A v dálce slyšíš mnoho dalších policejních sirén které značí, že se další policejní auta rapidně blíží k vaší lokaci.

Slyšíš pak nějaké pípnutí jak na mobil přišla zpráva, ale ty teď mobil žádný nemáš, takže je jasné že to muselo být nejspíš pro Freddyho. Ty ale nejspíš věnuješ pozornost vašim pronásledovatelům. "Hele, Diego, chlape, cos to vlastně říkal že se stalo Pavoukovi?" uslyšíš najednou od Freddyho tuhle otázku.

Hoď si jednou desetistěnnou kostkou a jednou procentovou kostkou.
 
detektiv George E. Wallace - 20. října 2022 21:56
operasnmek_20220717_153702_st9780.depositphotos
Kancelář s Olivií, Večer - George

„Snad k něčemu bude.“ pousměju se slabě, ale jsem rád, že si jej nakonec vzala. „No, zhruba tak nějak by to mohlo být. Neříkám, že tahle moje filozofie je 100% pravdivá, ale to ostatně nemůže být žádná a každý si musí najít svou cestu.“ odpovím a dívám se na ni, jak žvýká a čekám na její odpověď. „Někdy půjdu rád.“ odpovím, ale při pohledu na kopec papírů na stole to vidím nejdřív tak v další pětiletce. Ale třeba se stane zázrak a ty papíry do rána zmizi. Třeba ve skartovačce...

Opřu si lokty o stůl a poslouchám její vyprávění o tom, jak se sem dostala. „Co jí na armádě přišlo špatné? Když teď vidí zprávy, musí jí být jasné, že tam by byla mnohem menší šance, že se její krásné holčičce něco stane, ne?“ nadhodím a chvíli přemýšlím nad její otázkou. „Sama to znáte... Samé přehlídky, parády... Ale hlavně, hlavně ty peníze...“ paroduju hlas náborářů z personálního a jejich rádoby úžasné sliby nováčkům, které se nikdy nesplní a veškeré sny vezmou za své s prvním dnem na ulici. V tom lepší případě. V tom horším ještě během přijímače. „Ale ne, realita je jiná. Spíš jsem se kdysi přimotal k něčemu, co mi převrátilo život naruby a došel k tomu, že někdo musí tady ten bordel na kolečkách zkusit dát do pořádku.“ odpovím „Nebo mu aspoň zkouším bránit v rozrůstání.“ dodám po chvíli a dotknu se náprsní kapsy s prázdnou nábojnicí.


-------------------------------------



Bruslení na tenkém ledě, Okrsek č. 60, Noc - George

Je to dobrý. Zuby fakt drží a aspoň zatím nevypadají, že by mi chtěly samy vyskočit z huby. Jestli ale budeme hrát populární policejní kopanou ještě chvíli, nemusí to tak zůstat. Když začne rýpat Collinsová, jen se zkrvavenými rty usměju. Tohle mě už jaksi rozhodit nemůže po té skvělé zábavě, co jsme si s chlapci před chvílí užili. „Jojo, u vás se všechno tak nějak zařídí. Viď? neodpustím si popíchnutí Walshe. Když si bude chtít praštit taky, jen dobře. Třeba bude zábava a jestli si mě nechá přidržet od uniforem, budu mít aspoň o důvod k dalšímu popíchnutí pro příště. Když teda nějaké příště bude. Přece jen, můj bluf nevyšel a musím tak maximálně hrát o čas než přijede někdo od nás.

„Pěkné strážníku Stevensi. Ale sám víte, že na to, abyste mi mohl dát rozkaz, máte nízkou hodnost a abych musel uposlechnout vaši výzvu, musela by být zákonná. Což nebyla, takže má zhruba stejnou právní vymahatelnost, jako by mi to místo strážníka řekla támhle prodavač hotdogů přes ulici.“ odpovím mu klidně beze stopy ironie. Uvažuje dobře, to se mu musí nechat, ale až moc si zvykl na to, že jim tady nikdo neodmlouvá. „Detektive Walshi.“ oslovím ho i jeho funkcí, aby moc neprskal „Pokud se tady chlapů zeptáte, dozvíte se, že jsem se jich ptal, kde jste a chtěl jít za váma. To za a) a za b) jste mi žádný rozkaz nevydal. Když jsem šel za váma, byli jste vevnitř, takže jste mi těžko mohl tady venku zakázat vstup.“ odpovím mu. To, že za naši pásku nechodil nechám bez povšimnutí, protože u nás bylo páskou ohraničené jen místo činu, auto a tělo. Ne půlka zkurvené ulice jako to předvedli tady.

Posměšky obou nechávám být dokud se nedostaneme k rozdílům mezi zadržením, zatčením a podobnými věcmi. „O zatčení mluvíte vy. Já tuhle formulaci nepoužil.“ odpovím klidně Collinsové „A zadržený jsem přesně proč?“ usměju se opět. Nic tak závažného jsem nespáchal, takže by mě mohli maximálně tak zajistit a i na to aktuálně nemají dost pádný argument. Když se ale opět dostáváme k poutům, tak už se nemůžu než smát. „A proč strážníků Stevensi?“ odpovím mu klidně „Pořád jste nepoužil žádnou zákonnou výzvu a vzhledem k tomu, že se absolutně nehýbu, těžko to můžete hrát na její absenci z nebezpečí prodlení.“ prohodím klidně. Je to jen marné hraní o čas, ale třeba si naši pohnou a minimálně něco z tohohle bude mít i další svědky. „Tak co? Bude aspoň něco z toho všeho podle pravidel nebo už tady všichni z vás zapomněli jak to vypadá?“ neodpustím si poslední popíchnutí v naději, že někomu z nich rupnou nervy.


 
detektiv Natalie Harlow - 19. října 2022 21:49
nataliedormer_peoplemagazine201401662x883(1)5635.jpg

Rosewine, nový byt v Crime City
poslední týden - policejní sbor, taťka

Poslední vybalená krabice za námi a taťka na odchodu. Neodpustí si objetí na rozloučenou a upozornění, že se můžu kdykoliv vrátit. S úsměvem ho vypakuju ven, než mě stihne rozbrečet. Ufff... Byl to náročný týden, svalím se na pohovku. Všechno to domlouvání a stěhování dokáže být vyčerpávající. A ta rozlučková párty, kterou mi táta zařídil na stanici byla super, ale to loučení to nijak neulehčilo. Byly to skvělý dva roky. Hlavně skvělý lidi. Dám si chvilku na oddech, než se začnu připravovat na první den v nové práci.

Policejní Stanice - 59. okrsek
První den, večer - poručík Carlos Navarro, detektiv Brenda Johnson, detektivové a policisté na stanici

Je čas. Nasoukám do sebe večeři, obleču si svůj oblíbený kostýmek a vyrazím. Když dorazím před stanici, je deset minut do začátku mé směny. Je to dost, abych se stihla rozkoukat a najít kam jít a není to ani moc brzy. Nechtěla bych vypadat jak nějaký idiot.

Svojí nervozitu se mi daří držet pod pokličkou. Jakmile se mě ujme poručík Navarro a všude mě provede, hned jsem klidnější. Když pak pomáhám detektivům s papírováním, nervozita je zcela pryč. Detektivku Johnsonovou již pozdravím s úsměvem. A i když v průběhu papírování se již neusmívám, dobrou náladu mi to nesebralo. Přeci jen je to trochu provokativní se stále usmívat, když není spokojená a nerada bych měla nějaké potíže. Když jsem si několikátým dotazem potvrdila, že se na jejím přístupu nic nemění, rozhodla jsem se k tomu přistupovat jinak. Přeci jen má určitě nějaký důvod, aby se tak chovala. Ze své tašky vyndám své studijní poznámky a vezmu si je k ruce. A když si nejsem jistá, hledám odpovědi tam.

Sedím u stolu v kanceláři spolu s unavenými policisty. Zrovna přemýšlím, že bych jim aspoň donesla kafe, když s ním přijde jiný strážník. A má dokonce i jedno pro mě. S úsměvem si ho přeberu a mile poděkuji. Vrátím se k papírům. Uprostřed vyplňování formuláře, který jsem nikdy nemusela vyplňovat, snad jen na škole, přijde detektivka Johnsonová. Zvednu k ní hlavu. "Ano, paní detektivko?" Ani si to pořádně nepřečte a začne buzerace. Zatnu prsty na nohou, protože to není nijak vidět, zatímco urychleně přemýšlím, jak se k tomu vlastně postavit. Nechci působit jako nějaká vlezdoprdelka ani jako fňukna a ani nechci být nějak drzá. Ale také si nechci nechat srát na hlavu. Svým způsobem se dá to, co říká, považovat za motivaci. A jestli to kapitán Bain myslí s tou nabídkou vážně, tak je jasné, že musím svou práci dělat líp než dobře. V každém případě si po sobě přečtu ten formulář. Ooopss... Tohle mi uniklo... Trochu mi klesnou ramena, jak hledím do papíru. Když ale zvednu hlavu k detektivce, opět se narovnám. "Omlouvám se. Hned to opravím." Chybně vyplněný formulář dám stranou a připravím si nový. "Jen kdybyste mi prosím poradila? Uvědomuji si, že bych to měla vědět, ale prostě nevím. To přiznávám. Ani v poznámkách jsem to nedohledala. A abych Vám nebo ostatním kolegům mohla pomoci víc a efektivněji, bez rady k romuhle formuláři se neobejdu." Dávám najevo své zdravé sebevědomí tak, abych tím nepřebila její autoritu a ani nepůsobila slabě.

 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.18953895568848 sekund

na začátek stránky