Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Crime City - Nové Začátky
Družina
| |||
 | Postranní Ulička, Večer - Harold Shaun na tebe nejdřív nasupeně hledí, pak ale jeho vzdorovitý výraz zmizí jak mu začneš "domlouvat", nakonec jenom přikývne a dál už radši mlčí. Pak už na telefonu mluvíš s jeho otcem. Ten poslouchá a ty máš v jednu chvíli pocit, že slyšíš hluboký povzdech a tiše vyřčená nějaká slova která nedokážeš identifikovat. Tónově bys to ale tipoval na nějaká dost sprostá slova. "Dobrá tedy, strážníku. Jste strážník, že? No, to je jedno. Nejdříve mi prosím dejte k telefonu syna. Abych měl jistotu, že tedy už neskončil v tom kómatu nebo pod drnem." řekne pak Shaunův otec se špetkou jízlivosti v hlase, ale jinak je jeho hlas překvapivě klidný. Nedělá tohle poprvé. Když dáš k telefonu Shauna, tak ten hned spustí svoje: "Tati, ten magor mě strašně seřezal-" "A cos čekal, ty zmetku jeden pitomej!" vyštěkne O'Callaghan z telefonu dost hlasitě na to abys to slyšel i ty. Shaun je po tom hned zticha a od telefonu trochu ucukne. "Útočit na policajty, to ses zbláznil? Navíc v tomhle městě. Buď rád žes neskočil s kulkou v hlavě!" Shaun se zatváří dost nervózně a je vidět, že veškerý jeho elán ho už opustil. "Furt ti říkám, že já mám lepší věci na práci než tahat z průšvihů osmnáctiletýho floutka co se neumí chovat! Ještě jednou něco takovýho provedeš a pošlu tě na vojenskou akademii. Tam tě už daj do latě! Jasný? A teď řekni strážníkovi že chci mluvit s ním. Hned!" Shaun se zatváří asi tak že by ses nedivil kdyby se měl v několika následujících okamžicích rozbrečet. "Fotr chce s váma mluvit." špitne na tebe slabým hlasem a pak už pokračuje rozhovor s O'Callaghanem. "6000 dollarů, když je to tedy takhle. Můžete se rozdělit i s tím zraněným kolegou, to nechám na vás. Půlku teď abyste viděl že to myslím vážně, půlku poté co bude kluk v bezpečí. Detaily převodu probereme později." Je vidět, že v tomhle už má nějaký systém. "A nemusíte se s ním vůbec mazat. Aby bylo jasno, žádný vážný zranění. Ale jestli bude mít nějaké modřiny, tak to mi srdce vážně trhat nebude. Snad aspoň konečně dostane rozum, zmetek jeden." řekne okresní návladní O'Callaghan. "Tak co, jsme domluveni?" | ||
| |||
1347.jpg){kind=icon} | Postranní Ulička, Večer – Harold, zrzoun No vida, tak chlapeček asi nekecá a fakt je jeho fotřík zazobanej, jinak by si v peněžence netahal půlku týdenní výplaty normálních pracujících. Tím líp pro mě, rozhodně. Z týhle dojný krávy ještě pár dolárků vykape. Jediný, co mi konstantně kazí náladu, jsou ty jeho pitomý kecy. „Poslouchej, Shaune,“ promluvím klidně, „nikdo tě nezabásne, to ti slibuju. Buď budeš hodnej kluk a prokážeš mi trochu úcty, nebo…“ Vytáhnu znovu zbraň a přiložím mu ji k temenu, „nebo budeš další bohatej fracek, kterej vlez do špatný ulice a schytal to od těch, kteří fakt nemaj rádi bohatou zlatou mládež. Takže si to rozmysli. Tvýho tatínka budu stát rozhodně míň než tvůj pohřeb.“ Ale nakonec Fotra vytočím. Umlátit toho šmejda by mi udělalo neskutečnou radost, ale byla by jen chvilková. Nedá se nic dělat, musím myslet na budoucnost. „Bohužel je, pane O'Callaghan,“ hrozný časy, najednou jsou už i Irčani bohatý a maj funkce. Dobře, okresní návladní v tomhle okrese není zrovna zásadní, ale pořád to moc pěkně zní. „Vandalismus by mu asi prošel, koneckonců má vlivnýho pantátu, ale tady synáček má na svědomí i napadení policistů, jeden je dokonce vážně zraněnej – kdoví, ho budou muset hospitalizovat. A sám víte, že tyhle věci se neodpouštěj nikde, dokonce ani tady ne.“ To sice hádám, ale zrovna tohle pravidlo bývá univerzální. „I když ho z toho vykopete, pořád ho můžeme držet 48 hodin – a věřte mi, za tu dobu se může stát cokoli. Nikdo se nedozví, kvůli komu skončil v kómatu… nebo pod drnem. Jakmile ho zabásnu, nejspíš ho ven vynesou nohama napřed. Tak se vás ptám, milej pane návladní, co s tím uděláme? Víte, jsem v jádru dobrej chlap a nechci mít na svědomí život nějakýho puberťáka…“ | ||
| |||
| Tvá kancelář na okrsku č. 59, Večer - George Jak se koukáš na tu část SPZtky na fotce co je viditelná, tak si uvědomíš, že tam je toho víc co se dá vyčíst než jen stát. Ano, stát se dá určit snadno, což je očekávatelné. Nejenom bílým pozadím cedule a tmavě modrou barvou znaků SPZtky. Nad SPZtkou je také kurzívou červeným písmem nápis California. Kalifornské cedule s SPZtkami mají na sobě kromě SPZtek samotných i měsíc a rok registrace. Měsíc registrace je tam viditelný celý, ačkoliv malými písmeny tam s trochou obtíží dokážeš poznat, že auto bylo registrované v Červenci. Bába to fotila dost blbě, takže je otázka, jestli i rok registrace dokážeš poznat. A naštěstí ano (Hod 86%). Sice je tam jen část toho čísla, ale nemůže to být nic jiného než 2018. Takže auto bylo registrované někdy v červenci roku 2018. Přinejmenším to sníží okruh hledání. Co se týče povolení k prohlídce všech těch míst spojeným s tím Spencerem Brownem, tam to bude trochu horší. Návladní vašeho okresu je Desmond O'Callaghan a ten tě moc v lásce nemá. Ne jenom proto, že po něm chceš tak pozdě schvalovat všelico, je to hlavně kvůli jeho synovi Shaunovi. To byl takový zbohatlický floutek co se až moc nudil a tak si čas občas krátil různou zločinnou činností a když jej náhodou chytili, tak ho z toho jeho otec vždycky vysekal. Jednou ho dva strážníci z vašeho okrsku zatkli když se pokoušel vloupat do skladu nějakého obchodu jen tak pro zábavu. Ti dva co jej zatkli byli strážník Hill a strážník Wilson. Hill s Wilsonem odmítli úplatek od návladního který je tím chtěl přesvědčit ať ho nechají jít. A když ho předvedli na okrsek a tys dostal ten případ, tak kontaktoval tebe. Tobě nabízel o poznání tučnější úplatek než těm dvěma, protože detektiv druhého stupně má přece mnohem větší cenu než "pitomý šlapák chodníků", za které označil ty dva. No, taky si ho s tím poslal do háje. Pak vám začal vyhrožovat. Tobě vyhrožoval tím, že ti zařídí suspendování na měsíc a degradaci k tomu pokud neuděláš co chce, Hillovi s Wilsonem hrozil vyhazovem od sboru. Nic se ale nestalo, kapitán Bain se za vás postavil a O'Callaghan se rychle stáhl. Od té doby má ale na váš okrsek a konkrétně tebe docela pifku. Co se týče jeho syna, k soudu to stejnak nešlo, O'Callaghan podplatil někoho jiného kdo se postaral o to aby se z toho jeho syn dostal. Vyšlo ho to ale určitě o dost dráž, ať už finančně nebo vlivově, což návladního O'Callaghana určitě moc nepotěšilo. Takže to povolení asi docela dost dlouho potrvá než jej dostanete. Je otázka, jestli to budete mít do rána. Mělo by to být a bude to nakonec určitě, ale víš že on to asi pozdrží jak dlouho bude moct jenom aby tě taky nasral. Už jen za to že to zrovna ty chceš tak pozdě večer. --------------------------------------------------------------------------------------------- Pak už v kanceláři se k tobě rozejde Howard se stohem papírů. "No, uvidíš sám, moc sem to neprocházel. Já si naštěstí aspoň část svýho papírování můžu odložit na zítřek. Máš to těžký." koukne na tebe soucitně Howard a potlačí zívnutí. To jak řekneš že není za co děkovat, to ho očividně trochu zaskočí. "Nooo, jo." trochu zrudne a je vidět, že je trochu v rozpacích. "Ale tak, to se musí." mávne nad tím nakonec rukou a usměje se. "Sice musíme každej zastat práci dvou lidí, plat nám snížili a v televizi na nás lejou sračky přímo z kanálu, ale makat musíme dál, ne? Zločin nikdy nespí." řekne Howard a úsměvem se snaží zakrýt ztrápený výraz. Ten už toho začíná mít dost. "No, horší to aspoň už bejt nemůže, ne?" řekne Howard se smutným úšklebkem na tváři. "A ženu budu pozdravovat, pokud mě nezabije hned jak mě uvidí. Snad mě vezme na milost když uvidí v jakým sem stavu. A jestli ne, tak mojí mrtvolu nejspíš najdeš zakopanou pod záhonem s růžema, jako hnojivo. Minule se fakt nasrala a řekla mi že aspoň tak bysem byl nakonec k něčemu." zazubí se Howard teď už trochu veseleji. "Je sama na dvojčata tak to taky nemá zrovna růžový." dodá ještě na vysvětlenou. "No, dobrou, já teda eště jednou omrknu ty šatny a kohokoliv tam uvidím že moc otálí popoženu domů do postele. Pro jejich vlastní dobro." rozloučí se s úsměvem strážník Howard a vyjde z tvé kanceláře, kdy si všimne Olivie ještě v uniformě která tam na chodbu mezitím přišla. "Havishamová, ty už se převleč a di spát, dneska to byl náročnej den. Jo, a dobrá práce dneska." usměje se na ni strážník Howard. "Díky." řekne Olivia a zářivě se na Howarda usměje. "Já půjdu taky brzo domů, jenom si ještě tady musím o něčem promluvit s detektivem Wallacem." řekne Olivia a když se Howard s ní rozloučí a odejde tak po tvém vyzvání vejde do kanceláře. Ano, stále je ještě v uniformě. Vejde dovnitř s pozdravem, nabízené kafe zdvořile odmítne ale na židli si sedne. "Já se ještě nestihla převléct, navíc sem ještě čekala až přijedete vy. No, nebydlím až tak moc daleko takže deset minut navíc mě nezabije." začíná ti nejdřív odpovídat na tvé otázky "Já mám problém spíš vůbec usnout. Jsem vždycky plná energie, ani to kafe moc nepotřebuju." usměje se Olivia a z toho co na ní vidíš má pravdu, narozdíl od strážníka Howarda na ní ta prodloužená směna není znát. Ale u Howarda už je to dlouhodobější stav kdy ty takřka dvojité směny zvládá už od začátku kdy pro ně nastala potřeba. Olivia je tady na okrsku teprve několik dní. "Tak, uvidíme jak dlouho mi to tady vydrží." špitne pak Olivia snad jako by si to také uvědomovala. "Všichni tady kolem jsou strašně strhaní. Je toho tady hodně. Ale i tak sou se mnou strašně trpěliví a dělaj všechno tak jak maj. Máte tu dobrej tým." usměje se a pak se zatváří trochu provinile. "Víte, viděla sem zprávy. A z těch sem byla zhrozená do jakýho blázince to nastupuju. To mi prosím nemějte moc za zlý, sem tu teprve pár dní a už je mi jasný že ten hnůj co tu na 59tku furt kydaj nemůže bejt zaslouženej." řekne na svou obranu. "Ono, je to až k pláči, slyšet to co říkají v televizi a pak vidět na vlastní oči jak to tady vypadá, jak sou všichni pracovitý... a slyšet o tom, jak jeden strážník bude muset asi přespávat v autě protože si nejspíš nebude moct dovolit tenhle měsíc zaplatit nájem... prý kvůli nějakým škrtům v rozpočtu okrsku... no, prostě, nevím, chtěla bych nějak pomoct, ale nevím jak. To je na tom asi to nejhorší. Že s tím asi nic moc nesvedu." řekne Olivia. To že z policejního platu je v tomhle městě těžké vyžít potom co vám po tom fiasku u banky snížili rozpočet, to víš. Navíc, strážníci ho mají ještě nižší než ty. Ale to že by na tom někdo byl až tak špatně že ani nájem tenhle měsíc nedokáže zaplatit, to je ti novinka. "A okrsek č. 60... z toho je ten nový policejní komisař, ne? Ten co má tu dobrou pověst a v televizi tvrdí, že tohle město spasí. A pak vidím ty dva detektivy z toho okrsku... no, to jsou tam všichni takoví jako ten Walsh a Collinsová Co je to vůbec za bandu? Slyšela sem že mezi našimi dvěma okrsky panuje nějaká rivalita, ale... nevěřila sem že to bude až tak špatné. Strefovat se do lidí co umřeli ve výkonu služby, to mi připadá dost přes čáru. To je normální?" řekne Olivia a na konci už dosáhne trochu rozhořčeného tónu. "Víte, já bych se zeptala někoho z kolegů, ale... je vidět že na ně neradi myslej a neradi o nich mluví, tak jim nechci kazit náladu, už tak toho mají dost." Pak se na chvíli odmlčí a sleduje jak se prodíráš papíry na stole. "Jako, vidím že taky máte hodně práce." řekne nakonec a koukne na štos papírů co ti přinesl strážník Niel Howard a kterým se teď pomalu začínáš prodírat. "Takže klidně už půjdu domů jestli nemáte čas a příjdu někdy jindy." usměje se Olivia a čeká na tvou odpověď. ------------------------------------------------------------------------------------------------ Pak někdy poté až tvůj rozhovor s Olivií skončí a v kanceláři jsi zase sám ti na mobil přijde další zpráva. Je to od toho chlapa cos s ním měl mít tu schůzku ohledně těch vrtulníků. Prý urgentně potřebuje, aby ses za ním zastavil v jeho bytě co nejdříve je to možné, pokud budeš chtít to co pro tebe má. A ujišťuje tě, že to stojí za to, má toho prý více než předtím. Koukneš na adresu a zjistíš, že ten byt je na území okrsku č. 60. Byt vlastní přesně ten chlap, to si ověříš snad, takže se snad nejedná o nějakou špinavost. Pokud se rozhodneš i tak vyrazit, tak zjistíš že to auto cos měl předtím si už vzali Johnsonová s Cooperem. Těžko říct jestli je to náhoda nebo to udělali záměrně aby ti ukázali kdo je tady šéf. Každopádně, ty sis musel vybrat nové auto. A když sis ho těsně před odjezdem kontroloval, tak ses kouknul do kufru a učinil si zajímavý nález. V kufru auta totiž bylo plno policejního vybavení. Vidíš tam dvě neprůstřelné vesty a k nim dvě helmy, obojí tvé velikosti, taktický štít, několik policejních pendreků, asi deset párů normálních kovových pout, pak tři sady eskortních pout typu "medvěd" i s koženými opasky, elektronické zařízení na snímání otisků prstů které se dalo použít i v poli a výsledky poté na stanici snadno nahrát do databáze a pár dalších věcí. Všechno tam bylo hozené bez ladu a skladu. Vysvětlení jsi nemusel hledat dlouho, bylo ti hned jasné čím to je. Asi před týdnem proletěla vaším okrskem zpráva, že po tom co se stalo před bankou a jak jste přišli o tolik personálu budete prý muset nějaké "nadbytečné" vybavení rozdat "potřebnějším" okrskům. Nejspíše to měl být další trest za to jak se vám to nepovedlo před tou bankou na Gold Avenue. Ti co měli vybavení na starosti ono "nadbytečné" vybavení poschovávali kdyby náhodou přišel někdo zeshora vám tu udělat audit kolik toho tady máte a co všechno musíte odevzdat. Nakonec k ničemu nedošlo, kapitán Bain to zatrhl a mohli jste si to ponechat. Vybavení se rychle našlo a vrátilo do skladu, ale zdá se, že na to co dali do kufru tohohle auta asi zapomněli. Teď asi není čas na to se tím zabývat když tam máš být co nejdřív, dávat něco na sklad to by se dost protáhlo. No, možná se to bude hodit, když máš jet na okrsek č. 60 tak jeden musí být připraven na cokoliv. Samozřejmě si můžeš vybrat i jiné auto. | ||
| |||
 | Kdesi, Ráno Cítim iskričku nádeje! Chytil sa a ja mám pocit, že mám šancu sa z toho dostať živý. Doteraz som tu vysel ako hovno, ale teraz mu musím ukázať, že som naozaj dosť silný na to, aby som mu bol užitočný. Za prvé, chcem prežiť .... ale za druhé ... cítim z toho prachy. Doteraz som robil len také smiešne prácičky, čo by vyniesli pár stoviek na pivo. Ale ak by ma tento tu zamestnal na plný plyn, tak by som mal stály príjem. To by šlo. Keď sa mi začne posmievať, že ma dostal nejaký tlustý umastený fízel tak sa konečne vzmužím a aj ja trochu zvýšim hlas. "Dnes sa posralo všetko čo sa dalo. Vrazili do mňa autom a ešte to neboli ani žiadni usmrkanci, alebo tlustoši. Boli to dve namakané policajtské svine. Neviem kto vám dal info, ale kľudne si to overte. Jeden sa volal Wilson, toho si ešte podám a zabijem ho! A do špitálu som sa nechal odviezť, len preto, aby som mohol utiecť! Zo špitálu sa uteká ľahšie ako z policajnej cely. Keby ma nedostali vaši chlapi, pravdepodobne by som už bol na slobode. Mal som plán!" A potom príde na lámanie chleba ohladne Red Cobras. Rozhodne nie som žiadna krysa. Kurva že nie som krysa! Ale ... Red Cobras ma podrazili prví. Poslali ma tam na porážku a vedeli, že mi hrozí ovela väčšie nebezpečenstvo ako mi povedali. Teraz tu visím na háku a čakám na lámanie kostí a rezanie nožom a iné dobrotky! Čo tu mám zdochnúť kvôli nim, keď ma do toho dostali oni? "Seriem na Red Cobras! To oni ma podrazili ako prví. Nie som bonzák ani krysa, ale to oni ma zradili. Nič mi o vás nepovedali, nechali ma na seba nakresliť terč. Seriem na nich!" A potom pridám ešte malý dodatok. "Nehovorím to len preto, aby som si zachránil kožu. Potrebujem prachy a vy vyzeráte, že platíte dobre. Budem vám užitočný a nesklamem vás, ak mi dáte šancu! Red Cobras ma podrazili a tým stratili moju loajálnosť. Teraz ju dám vám. Nebudete to ľutovať!" | ||
| |||
 | Papíry, pořád papíry... Okrsek č. 59 Sotva jsme se s Howardem vrátili od té staré báby, začnou se mi na stole hromadit papíry, fotky a formuláře z místa. Někdo už mi dokonce na nástěnku připíchnul velkou papírovou obálku s fixem načmáraným nápisem ÚČTY, která už se taky celkem úctyhodně plní jak se všichni zařídili podle mojí rady. Zrovna si dávám dohromady informace od té staré báby a zkouším se v databázi aut najít typ teréňáku, který by korespondoval s tím, co se motal na místě podle fotky. Do toho přemýšlím nad paradoxy. Na jedné straně Glorie, na druhé její povedený bratříček, jehož složku jsem si v systémech našel. Povedený ptáček, jen co je pravda... Ale to teď mají na starost jiní, já už dneska nasral státního návladního tím, že jsem po něm takhle pozdě chtěl schválit povolení k prohlídce domu, firmy i všeho ostatního, co má spojitost s tím zavražděným chlapem. | ||
| |||
 | Sociální Steel Street, Neboj se, za chvilku už bude po všem. ¨ Můj štít vřeští bolestí a strachem. Svou roli ale plní dobře. Chci jej vrhnou do dráhy palby SMG, už to však není třeba. Usměji se. John není starým dobrým Goodmanem pro nic za nic a obě hrozby jsou jím eliminovány. Ve spěchu tedy dokončím práci a trochu mi u toho ujede ruka. Mrzí mě to, chtěla jsem pro něho konec rychlejší. Ne, skutečně se v utrpení nevyžívám. Pracuji pouze účelně, což občas vyžaduje... řekněme jistou dávku nelidskosti. Zbývající čas využiji k úklidu. Jehlice na místě nikdy nenechávám a ránu po nich odborně rozšířím zdánlivě humpoláckým bodnutím nože. Vykloubené prsty na ruce zabitého rozdrtím teleskopem VIPERU. Podepisovat se nepovažuji za nutné a příliš čistá práce poutá zbytečnou pozornost. Pokud někde vidím možnost zhasnout, učiním tak a nasazuji si brýle. I kdyby ne, opatrně, ale rychle postupuji dál do útrob haly. V každé pěsti mám dvě připravené jehly. Nedívám se na nic určitého a periferně zaznamenávám jakýkoliv pohyb. Nejistota každého dalšího kroku je opojná. Jsem v dokonalé pasti a dobře to vím. Mohu se jen vrhnout na zem, nebo vyskočit, pokud bude zrovna kam. Ale náš čas je právě tak drahý... drahý. Freddy... Mora přichází... Možná se teď ptáte, proč to vlastně dělám. Proč chci být jen neviditelnou rukou, skalpelem v rukách někoho jiného... Je to tak prostinké, až se za to stydím... Ale je to jen lov. To při něm se mi divoce rozbuší srdce, dokonale projasní hlava a extaticky roztáhnou zorničky. Každý přece hledá svou pozici ve společnosti, nebo snad ne? To něco, co Vám přesně sedne na míru ulité. Neunavuje to a zcela Vás to naplní. A já to našla už na střední. Byla jsem stvořena jako pojistka lidského ekosystému. Predátor odklízející náhodné, neopatrné kusy. Někdy z účelu, jindy ze zábavy. Kočka, která má v misce dostatek žrádla, a přesto si jde jen tak z plezíru zakousnout pár myší. V této skutečnosti jsem se vždycky cítila nedotknutelná, nenapadnutelná a dokonale izolována ode všech šedých a k uzoufání nudných dennodenních společenských jevů. Samozřejmě. Nemáte u toho žádné skutečné přátele. Ale potřebuje kočka houf spřátelených myší? Asi ne. Francis Bell to měl prý úplně stejně. Za celý svůj život natrefil na jediného člověka, kterého za přítele opravdu považoval. A proto pro něho měl zvláštní výsadu. Plukovník Borisyuk zemřel se zbraní v ruce. Na místě, kde právě stál. Srdce se mu po Bellově úderu roztrhlo jako starý měch s vínem. | ||
| |||
 | Návrat na stanici "Upřímně, Wilsone? Ono, řešit "takovýhle sračky", jak říkáte, mám tak nějak v popisu práce," zasměju se, "Ne vážně. Co myslíte, že má seržant v poli za úkol? Krom objíždění okrsku a buzerování strážníků?" zazubím se na něj, než odbočím na další křižovatce a chvíli na to zastavím na semaforech. | ||
| |||
 |
Kdysi Zvuky alarmu se křížily s houkajícími sirénami. Rány, jekot. Zaměstnanci Bank of America měli dnes opravdu těžký den. __________________________________________________________________________________________________________________ Steel Street, Judith Schlechter je opravdu dobrá. I v tom neuvěřitelném chaosu poznám, že zlikvidovala téměř všechny. Zbývá jen ten s tím SMG. Musím jen počkat na vhodnou šanci. Zatím se snažím krýt. Věnuje mi pozornost, ale je zraněný. Schlechter ho dostane. A nebo ne. Musím ho rychle sejmout. Ještě přece nepatřím do starého železa pomyslím si. Snažím se analyzovat svojí situaci. A v tu ránu si najednou všimnu, že se tu objeví ten s brokovnicí. Odřízl nás. Měli jsme se ho zbavit! Probleskne mi v mysli stejně rychle, jako myšlenka, že mé tělo za chvíli roztrhají desítky malých broků. Do toho se zdá, že sem jdou i ti z hlavního vchodu. I přes rány slyším jejich hlasy. Všechno se sere. Jednám instinktivně. Rychlá střela na toho s brokovnicí, přímo do hlavy. I tak své tělo strhnu stranou k zemi, protože předpokládám, že ještě reflexivně vypálí, byť nejspíš do vzduchu. Nemám čas přemýšlet. Předpokládám, že rána povede instinktivně k tomu, že ten s SMG se otočí tím směrem. To mi dá šanci. Vypálím do něj další střelu, rovněž přímo do hlavy. Musí jít k zemi. Prostě musí. To nám dá příležitost. Snažím se získat tu brokovnici. Plížím se po zemi. Podívám se útočníkovi do jeho mrtvých očí obrácených v sloup. Nazdar Draku pomyslím si a vyškubnu mu brokovnici z jeho posmrtného sevření. Jakmile jí budu mít, skryju se za zeď, a ve vhodné příležitosti vypálím na ty, kteří se sem blíží od hlavního vchodu. Buďto to vyjde, a nebo jsem mrtvola. Taková je se mnou každá akce. (Hody 7 a 69%) | ||
| |||
| Okrsek č. 59, Stanice, Tvá kancelář, Večer - George Sedíš ve své kanceláři a zabýváš se papírováním ohledně toho případu který je teď zdá se na tobě. Co se týče Glorie, tak od Navarra ses dozvěděl jen to nejnutnější. Tedy, Glorie má bratra jménem Diego, o kterém se předtím nikdy nezmínila. A ten Diego je očividně pěkný grázl, před několika hodinami ho prý seržantka Diazová se strážníky Wilsonem a Hillem zatkla když ztlouknul do bezvědomí majitele baru U Owense na Clay Street. Podle výpovědí svědků se prý snažil vybírat u Owense výpalné pro gang Red Cobras. Red Cobras jsi znal, převážně černošský gang který kdysi Clay Street měl jako součást svého území, poslední dobou se jim tam ale začali roztahovat jejich rivalové z mexického gangu. Každopádně, to že jejího bratra zatkli by samo o sobě nebylo pro Glorii tak strašné, co bylo horší bylo to že Diego měl prý nějaké styky s organizací VIPER. Tedy, prý jej plánovali zrekrutovat do svých řad. Možná už jej zrekrutovali. Gloria tak byla kompromizována a i když tvrdila že s Diegem už od svého nástupu k policii nic nemá, tak váš okrsek si nemůže dovolit další skandál a tak se prozatím nestala součástí jednotky HAWK a byla stažena z vedení tohoto případu. A detektiv Fletcher byl z tohoto případu přeložen na jiný, takže jsi na to sám. Z konverzace s několika dalšími co byli v době Gloriina příchodu na stanici ses dozvěděl, že se do ní zase pustila Johnsonová, tentokrát ohledně toho důvodu proč byla odvolána z případu. Ty dvě se prý na sebe skoro vrhly. Tedy, Johnsonová se na Glorii skoro vrhla, Glorie ji prý zase vyprovokovala něčím podobným jako to rapovací představení na začátku vaší směny v odpočinkovce. Tentokrát si toho byl naštěstí ušetřen. Také ses dozvěděl to, že byla hned po schůzce s Navarrem a následně i kapitánem Bainem poslána domů na placenou dovolenou dokud se to vše neprošetří, takže tvé pozvání na skleničku do tvého kanclu už nestihla využít. Bude vám tu chybět, už tak máte snížené stavy a ona jako detektivka dosahavala navzdory svým ekcentricitám výborných výsledků. Od Navarra ses také dozvěděl, že tvá přihláška do jednotky HAWK byla schválena. Alespoň nějaké dobré zprávy. V duchu sis proletěl všechny ty důkazy co jste našli. Měli jste toho dost. Vrah rozhodně neměl štěstí a nebyl moc opatrný a nespíš ani moc inteligentní, jak jsi trochu doufal. Neměl by být problém vytvořit jeho profil a poté jej snad i najít, nebo alespoň notně snížit okruh podezřelých. A Spencerův notebook byl teď v rukou techniků a brzo už na něm začne někdo pracovat a pokusí se dostat k jeho obsahu. A ta návštěva té báby se překvapivě velice vyplatila. Ano, v duchu v hlavě vidíš scény toho jak ste se strážníkem Nielem Howardem zašli za tou bábou co bydlela naproti tomu bytu kde se vraždilo. Vzpomínáš si na to jak to tam tehdy probíhalo. Stále slyšíš ten její uštěpačný hlas staré rašple kterou na světě držela jen čirá zášť vůči všem mimo její generaci. Vyšlo najevo proč se strážníky Howardem, Parkerem, Reyesovou a Moorem nechtěla mluvit. Se strážníkem Howardem odmítala protože s tím strništěm co mu za tu dlouhou směnu i s dlouhým přesčasem zatím stihlo narůst prý vypadá jako vandrák který policista doopravdy není a jen se za něj nejspíš vydává. Parkera se bála protože měl prý "vražedný pohled v očích" a byl to prý gauner od pohledu a odpad společnosti. A s Reyesovou a Moorem nechtěla mluvit protože měli špatnou barvu kůže. Prostě, ta stará fosílie očividně ještě mentálně žila v době segregace. Těžko říct, jestli byla tak blbá odjakživa nebo je to jen nějaká stařecká demence. Ostatní strážníci co dorazili na místo pozdějí s ní radši komunikovat ani nezkoušeli a tak čekali na příjezd detektivů. "To je hotová katastrofa! Ten odnaproti tu byl už dva měsíce. Nejdřív jsem ho měla zaspořádaného člověka, pane detektive. Ale před měsícem si sem začal vodit tu mexickou fuchtli. Každé pondělí, středu a pátek, v ten samý čas večer! Věřte mi, já si raději pořídila silnější zámek! Už sem pomalu chtěla zavolat na imigrační ať jí deportujou, ale než sem se k tomu odhodlala tak se stalo tohle!" pamatuješ si jeden z jejích výlevů. "Ten grázl to tady střílel, já si ho vyfotila! Vnučka mě naučila s tím mobilem zacházet! Vyšla sem na balkón, to bylo pár okamžiků potom co ho zastřelil!" Když vám tu fotku chtěla ukázat, tak jak neuměla s mobilem, tak tu fotku skoro vymazala. Naštěstí zasáhl strážník Niel Howard který si toho včas všiml a upozornil ji na to, i když si za to od ní vyslechl pěkných pár nadávek na svou osobu. Takže fotku díky té bábě (a pohotovému Howardovi) máte. Bába to fotila samozřejmě v režimu portrétu, takže tam toho není tolik co vidět v okolí. I tak tam ale máte vyfoceného muže jehož popis se tak nějak shoduje s tím co tvrdili i ostatní svědci. Podezřelý má na hlavě černou kuklu, bundu a kalhoty s maskáčovitým vzorem, černé kožené rukavice a černé kanady. Co bylo zajímavější, na oblečení i na botách bylo vidět semtam pár skvrn od bláta. To sedělo i s nálezem techniků, kteří našli před vchodem do budovy a v budově samotné nějaké částečky bláta a hlíny. A vzhledem k tomu že jste tady ve vnitřní části města a už týden nepršelo tak to sem někdo musel asi donést odněkud zdálky. V pravé ruce drží pistoli která vypadá, že je nejspíš nějak podomácku upravená. A levé nohavice je trochu natržená a je pod ní vidět něco co vypadá jako trochu krvácející rána. Možná z toho jak se napíchnul na ten roh té skříně? Na fotce jde vidět u postavy muže před barákem i vozidlo o kterém Howard říkal že když tam přijeli tak tam už tohle vozidlo nebylo. Rozhodně by nešlo přehlédnout, jednalo se o velký teréňák červené barvy s obřími koly. A to vozidlo nemělo zakrytou poznávací značku. Kdyby to bába fotila v režimu krajiny, možná by na fotce byla SPZtka celá, ale takhle tam je pár prvních znaků z ní a navíc ještě ani nejsou celé. Přítomnost toho vozu potvrdilo i několik dalších svědků, ale nikdo si nepamatoval SPZtku. Z fotky dají nějak přibližně určit rozměry těla toho muže a jeho výška, očividně to byl chlap jako hora, podle kůže viditelné pod roztrhnutou nohavicí nejspíš běloch. A podle postavy nejspíš i muž. V bytě té staré ženské jste ještě také našli ještě díru ve stropě po kulce jak po ní ten vrah vystřelil když ho fotila. Stejný náboj jako ty ostatní, takže nic nového, ale aspoň to vysvětlovalo proč někteří z ostatních svědků slyšeli těch výstřelů šest místo pěti. Potom co ho bába vyfotila s bleskem tak si toho všimnul a střelil po ní, kulka jí ale těsně minula a otevřenými balkonovými dveřmi vletěla dovnitř a zavrtala se do stropu. Bába v šoku přepadla zpátky do bytu a když se z toho nějak oklepala tak už byl pryč a v dálce byly slyšet policejní sirény. Pak dveře balkonové zavřela a zabarikádovala se v bytě dokud to tam nezačali obcházet policisté. Najednou se ozve klepání na dveře tvé kanceláře. Když dotyčného vyzveš dál tak se dveře otevřou a uvidíš v nich dvě osoby. Jeden je strážník Niel Howard se štosem papírů v pravé ruce. Za ní je strážnice Juana Reyesová. Už nejsou v uniformě, jsou převlečení do civilu a očividně připraveni to po tom dlouhém přesčasu už zabalit a jít domů. "Wallaci, poručík Navarro mě požádal ať ti tohle přinesu." řekne Howard a ukáže na onen štos papírů co drží ve své pravici. Zdá se, že se z toho stavu do kterého ho dostali Walsh s Collinsovou už dostal a už zase s tebou mluví tykáním místo vykáním, jako obvykle. "A já tady sem abych na něj dohlídla aby neusnul cestou." řekne Reyesová s úšklebkem. "A co sem od něj slyšela o vaší návštěvě té staré paní, tak je Howard jen vandrák co není ani pravej policajt. No prostě, asi bysme ho měli šoupnout do zadržovací cely, ne?" zachechtá se Reyesová. "A Parker, toho je třeba taky zatknout, co? Už od pohledu je to gauner co straší ubohé stařenky jen svým zjevem. Klidně se o ty dva grázly postarám ještě než mě deportujou a Mooreho pošlou zpátky do černošský čtvrti. Mám si skočit pro pouta?" zeptá se s úšklebkem. "Kušuj, Reyesová." zabručí Howard, ale na tváři má lehký úsměv. Reyesová s úsměvem přatelsky poplácá Howarda po zádech a odejde. Howard pak vykročí vstříc tvému stolu se štosem papírů. "Stará mě zabije že sem tu tak dlouho." povzdechne si Howard a položí ti pár papírů na stůl. "A tu bábu z toho baráku už nechci v životě vidět, připomíná mi mojí tchýni." dodá ještě se smutným úsměvem zatímco ty se koukáš na to co ti to přinesl. Další papírování ohledně toho případu, no, rozhodně ti tím radost neudělal. "Dík za to s těma večeřema pro nás uniformovaný co sme tam s tebou byli, to bodne. Hodilo se to teď v týhle... době i jako symbolický gesto. Fakt to všichni oceňujem." řekne strážník Howard a na chvíli se odmlčí. "Jo a jak jsme se domlouvali, Wallaci, zítra to hlášení budeš mít hned jak to bude možný. Potřebuješ ještě ode mě ještě kdyžtak něco?" zeptá se tě Howard a tiše zívne. "Jestli ne, tak já teda asi teď du domů chrnět." řekne strážník Howard a poškrábe se na strništi na tváři. "A taky se oholit, ať teda nedělám ostudu a i starejm bábám je jasný že sem policajt." zazubí se strážník Howard a čeká teda jestli ještě něco chceš (třeba něco co už máš vyplněné zanést Navarrovi případně někomu jinému) nebo už teda může jít. Skrze otevřené dveře si všimneš, že na chodbě stojí mladá strážnice Olivia Havishamová. Čekala tam nejspíš až budeš mít čas, vzpomněl sis žes jí nabídnul ať se za tebou pak staví ve tvé kanceláři pokud bude mít nějaké otázky. Pamatuješ si jak zmatená byla z té scény s Walshem a Collinsovou a očividně z celé té rivality s těmi z okrsku č. 60. Nejspíš asi nevěděla co jsou zač. Měla by to vědět, aby byla připravená, na tu bandu grázlů co jsou zároveň i policisté. I vzhledem k tomu že díky snažení a dovednostem nového policejního komisaře a jejich kapitána v oblasti vše špatné zamést pod koberec a falšovat statistiky zločinnosti mají celkem dobrou pověst která rozhodně není zasloužená. Asi budou její otázky směřovat právě na tohle téma. | ||
| |||
| Scarlet Avenue večer, George Na místě už toho vlastně moc k řešení nebylo. Stopy byly v péči techniků a myslím, že chlapy jsem dost navnadil tím, že bychom mohli hned ráno nebo ještě během noci vlítnout přímo do srdce šedesátého a udělat jim tam trochu paseku. Rozloučím se s Glorií i Fletcherem a nechám je jet si za jinými povinnostmi. I když si musím přiznat, že mě Navarro předáním tohohle případu dost překvapil. Čekal jsem spíš, že to dostane Gloria nebo Fletcher, protože jsou oba výše postavení, ale co už. | ||