Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Crime City - Nové Začátky

Příspěvků: 1279
Hraje se Jindy  Vypravěč Eriador je offlineEriador
 

DružinaObnovit družinu

 Postava strážník Patrick Kane je offline, naposledy online byla 17. května 2024 16:53strážník Patrick Kane
 Postava detektiv George E. Wallace je offline, naposledy online byla 17. května 2024 16:53detektiv George E. Wallace
 
Diego Jones - 08. října 2022 11:47
screenshot202207191617398215.jpg

PROBLÉMY

Judith + John




Kto to kurva bol? Vletela tam nejaká ženská, ktorá doslova rozpárala Pavouka na kusy. Chlap ako on a nedokázal ani ceknúť. Aj ja by som mal s takým hovadom problém a ona ho sundala ako nič.
Myslel som, že ten chlap je fízel. Zdrhol som polišom a určite po mne vyhlásili pátranie. A najednou sa tu objaví niekto, kto ma vystopoval a pozná moje meno. Je to skurvený fízel, alebo nejaký lovec odmien, ale tak či tak skončím v base. Ale čo tá šialená ženská? Vlastne je mi úplne u riti čo odo mňa chcú, musím vypadnúť.

Tak ako mám vo zvyku, proste začnem utekať a dúfam, že po mne nikto nebude strielať, alebo že ma náboje minú. A vyšlo to, dokázal som prebehnúť cez halu až k východu a tam, ako keby čakal presne na mňa, Owens.

"Kurva padáme! Pavouk je mrtvý. Zabila ho nejaká posraná nindža, alebo čo to bolo!"

Potom sa obzriem a vidím tých dvoch vybiehať z haly a nasadať do auta.
"Idú po nás! Pridajte! Máte tu niečo silnejšie?" Zakričím nadopovaný adrenalínom a ukážem na svoju pištol. Potrebujem poriadny kvér, ak sa ich máme zbaviť.

Zrekapitulujem si svoju situáciu. Jamar ma podrazil, sundali ma fízly, uniesol ma Owens, dosta som prácu, som určite hľadaný v celom okrsku, snažia sa ma dostať nejaké nindža korytnačky a som tak hladný, že pomaly nevidím pred oči! Som v hajzlu!
 
Judith Schechter - 07. října 2022 22:31
kill25530.jpg

Temnosvit





Ráda si vše pojistím. A někdy to stejně nestačí.

Když začne panikařit Diego a prchat za Owensem, spolknu tichou kletbu. Takový hromotluk a takový plašan.

Uklízím po sobě vždy. Škubající se mužovu mrtvolu bleskově zřídím. Škrábance na předloktí, rána na tváři. Zlomená žebra a finální pobodání na místech, kde zasáhly jehly. Běžné úmrtí při sebeobraně.

Teprve pak si vezmu Pavoukovu osiřelou kamarádku M4A1 a rozeběhnu se za Goodmanem. Ten ale taky ztratil nervy a to je pro mne mnohem nebezpečnější.

John je zcela nepříčetný z jedné odražené kulky. Přítomnost blízké smrti jej tolik vyděsila. A to děsí mě. Protože právě takové smrt již z dálky zdraví a rozevírá před nimi svou náruč. Dostatečně širokou pro všechny jejich společníky. Je to jen otázka času.

Pak zajde ještě dál. John poruší zcela elementární kodex snad všech zločinců světa. Vysloví mé jméno.

Francis mi jednou řekl, že skutečně dobrým můžete být jen tehdy, potlačíte-li svou touhu chlubit se svou inteligencí. Díky tomu dovedl být dvanáct let majorem Laskinem. Díky tomu dovedl všechny nakonec podrazit. Sověty. A pak i Brity. Ale o tom zase jindy, dostaneme-li se vůbec k tomu. Přes to všechno, co Francis říkal, svůj skutečný důvtip a sklony k sarkasmu skrývat dobře neuměl. A neumím to ani já.

I já dávám najevo svůj výsměch... Výsměch mým obětem a celému světu... Jsou jím má užitá jména.

Vztek, který se ve mně zvedne Johnovou neprofesionalitou, nechám odvát ve dvou krátkých dávkách z Pavoukovy pušky. Mířím na kola, ale na tu dálku nedoufám.

John svou chybu stále opakuje a potom nedovede nastartovat auto. Jako nějaký fakan, co se snaží ukrást dědova cadillaca.

Je mi v tu chvíli jedno, že hrozba odhalení je minimální. Vzhledem k chaosu kolem, Johnově rozpoložení - a faktu, že mé příjmení pořád komolí - působí zdálky John v kukle jen jako nějaký nadávající fricek.

Za tím jménem je ale daleko víc. Je za ním současná identita. Drahé doklady, úpravy rejstříků. A kromě toho... je za ním taky třeba Jessica. Zkrátka každá moje současná zábava ve světě živých.

John si může vyřvávat své jméno, kdy chce, ale když začne křičet víc nahlas to mé, znamená to pro mě jen dvě věci: Okamžité zmizení Judith Schechter a ještě nad ránem rychlou akci ve dvoupatrovém bytě na Plum Alley 2768. Matky s dětmi zabíjím nerada.

Zbytek ze zásobníku vypálím stejným směrem jako John. Pak pušku zahodím.

Celý debakl má jedno pozitivum. Opět nemusím řídit. A Diegův čip navigace vyhledá snadno znovu.

Schechter se dá z jidiš přeložit i jako řezník... Ale v tom původním, starém významu, jde o rituální funkci. Rituální funkci obětníka.

"Johne," oslovím svého řidiče v autě měkce. "V akci už mi jménem, prosím, neříkejte." Sklouznutím malíčku přes rukáv se ujistím, že škrtící struna je, kde má být. "Máte rád renesanci?" usměji se stisknutými rty.

Obrázek

 
John Goodman - 07. října 2022 16:16
johngoodman2704.jpg

Obrázek



Skladiště na Steel Street,
Ráno,
Judith Schechter, Diego Jones


Pavouk. Starej dobrej Pavouk. Všechno to mohlo jít tak hladce, ale tihle gangsteři prostě neměli rozum. Nemohl to přežít. Rozehrál jsem partii, a vyhrál jsem. Měl jsem je v hrsti. A pak Diego udělá tu píčovinu. Z nějakého nepochopitelného důvodu mě považuje za policajta. Teda, já jsem bývalý policajt, ale právě proto kurva vím, že takhle se SWAT rozhodně nechová. A rozhodně neřve, že všechny postřílí. No což, tohle je 58. okrsek. To, že ten hajzl bude tak mrštnej, a ještě sebere bouchačku a vypálí po mě, vůbec nečekám. Pavouk měl v ruce samopal, tam jsem se zaměřoval, a čekal jsem, že Diego půjde po dobrým. Nechtěl jsem ho zabít, fakt ne. Víc peněz nám dá živej, a bylo to zbytečný. Ale tomu debilovi asi nedochází, kdo jsme.

Ještě zvládnu instinktivně uskočit, protože jedna jeho kulka lízne beton jenom pár milimetrů od mojí hlavy. Je to tak blízko, že drobné kousky betonu popadají na mojí kůži. Kvůli tomu, jak blízko kulka byla, vůbec nezaregistruju tu druhou, která se opakovaně odrazí a zasáhne mě přímo doprostřed těla. I přes neprůstřelnou vestu je to šok. Jenom léta tréninku a silné svaly na nohou nezpůsobí, že mě to neodrazilo zpátky. Asi měl nějaký vyšší kaliber, tu jeho bouchačku jsem si neměl možnost prohlédnout. Instinktivně se skryju před další palbou, a začnu se ohledávat. Musel jsem zjistit rozsah zranění. Bolí to totiž jak prase. Ale nemám pocit, že bych krvácel. Nejspíše budu mít jenom naražený žebra. ,,Ty debile zkurvenej, vždyť jsi mě málem zabil! My tě chceme živýho doprdele!" řvu vztekle, a rychle se deru na nohy. Diego je už ale dávno pryč. Bolest ze zranění není nepřekonatelná, a naopak mě motivuje ještě víc. Probouzí ve mě zvíře. Začnu se smát. ,,Vy čuráci, copak to nechápete, mě nemůžete kurva zabít! Já jsem kurva Johnny G!" Řvu na celé kolo, s brokovnicí v ruce. Slyším hlasy za mnou, na ty přijde taky řada. ,,Schlechter, za nima kurva rychle!" řeknu, a vydám se směrem, kudy běžel Diego. Jsme tak blízko. Teď nám kvůli jeho stupiditě nemůžou zdrhnout.

Dostaneme se na něco, co vypadá jako parkoviště plné aut. Ale sotva tam jsme, už nám zdrhají v obrněným autě. Nevypadá moc jinak, než naše auto VIPERu. A pak si všimnu žihadla. ,,Schlechter kurva, rychle. Tady máš klíčky. Vem to naše, a rozmrdej ho o ně. Já beru tohle. " řeknu a ukážu na luxusního sporťáka. ,,Ten čurák mi jen tak neuteče" řeknu razantně, a pak uslyším přibližující se hlasy. Jen počkejte vy čuráci!
S brokovnicí v ruce se otočím ke dveřím, ze kterých jsme zrovna vyšli, a malý moment posečkám. ,,ZMRDI MĚ MŮŽETE STŘELIT, ALE NEMŮŽETE MĚ KURVA ZABÍT!" zařvu, a vypálím celou salvu broků z brokovnice do místa, kudy předpokládám příchod Owensových chlapů. (87%) Pak rychle běžím k autu. Přeskočím dveře, a nasednu dovnitř. Otočím klíčkem. A nestane se vůbec nic (1). ,,Kurva, ta svině nestartuje! Tak jdeme do našeho auta Schlechter! Rychle! Nesmí nám zdrhnout!"

 
Spravedlnost - 07. října 2022 00:07
kazatel38067185373312373.jpg
Skladiště na Steel Street, Ráno - Diego, Judith, Goodman

Pavouk nereagoval na Diegova slova, ten už se předem rozhodl jak to je a měl v tom jasno, přesvědčit jej o něčem jiném, to by bylo vskutku obtížné. Než ale mohly pokuy o přesvědčování Pavouka vůbec doopravdy začít tak se do toho vloží Goodman a Pavouk strne když ho vidí a Goodman na něj promluví. "No to mě poser. Goodman!" vypadne z Pavouka a slovo Goodman řekne jako by to bylo nějaké sprosté slovo. Poznal ho. Goodman měl sice na hlavě kuklu, ale ten jeho hlas, na ten do smrti nezapomene.

Po několika okamžicích se Goodman dočká Pavoukovy odpovědi na jeho nabídku. "Chcípni ty hnusnej n-" Než ale může pronést tu svou rasistickou poznámku nebo začít střílet tak si ho už vezme do parády Judith. Vržené jehlice se zabodnou na příslušná místa a poloautomatická útočná puška Pavoukovi vypadne z rukou. To už se na něj vrhne ze stínů Judith a dorazí jej podobným způsobem jako před pár minutami chlapa co jí dělal živý štít.

Diego se ale nechystá jít s Goodmanem. Považuje ho totiž za fízla. To, že si Goodmana vyložil zrovna jako policajta, to bylo na první pohled zvláštní. Ovšem, tohle bylo Crime City. Mezi zločinci a policisty tu nebyl někdy moc velký rozdíl, takže se to dalo pochopit.

Vezme ze země pistoli kterou tam předtím upustil na Pavoukův rozkaz a spolu s ní se rozběhne hlouběji do skladu zpátky cestou kterou s Pavoukem přišli. Cestou ještě ze svého kvéru dvakrát střelí směrem ke Goodmanovi. Nesnaží se jej ani nějak trefovat, chce ho hlavně odradit od toho aby ho pronásledoval. Bohužel (nebo bohudík) pro Diega, jste v dost ztísněných prostorách mezi regály, policemi, kovovými bednami a kontejnery. Bylo tu spoustu věcí od kterých se mohly kulky odrazit a vážně byl nebezpečné tu jen tak nazdařbůh pálit z bouchačky.

Jedna kulka se odrazí od kovového kontejneru a proletí těsně vedle Johnovy hlavy. Druhá kulka se odrazí od kovové bedny. Pak letí na Johna a trefí jej přímo do hrudi (Hod 2%). Zhruba tam, kde by měl mít srdce. Naštěstí ovšem John na sobě měl neprůstřelnou vestu a kulka ještě ztratila energii po odražení, takže ho to spíš šokuje jak blízko byl najednou smrti než že by to způsobilo nějaké zranění.

Pak (nejspíše?) nastane honba na Diega, který se snaží utéct z dosahu Goodmana a možná i Judith které si teď už všiml když tak brutálně vyřídila Pavouka. Ono, teď už mu nejspíš dojde že aspoň ona žádný fízl není, ti takhle neoperují, ani ti zkorumpovaní.

Ze směru odkud přišli Goodman s Judith se ozývají hlasy, to nejspíš ti čtyři co předtím stáli před hlavním vchodem se již blíží za vámi.

Pokud tedy Judith s Goodmanem následují Diega tak se nakonec po několika minutách pronásledování a zdrhání nakonec vynoří spolu s ním na opačné straně skladiště kde je nyní již otevřená vysouvací brána. A v této části je zdá se sklad vozidel, protože aut všemožného druhu je tu fakt hodně. Drtivá většina je určitě kradených.

Diego má dost velký náskok, takže zatímco se Judith s Goodmanem za ním plahočí skrze úzké uličky harampádí a pak aut, tak Diego je již u brány, kde vidí Freddyho Owense jak nasedá do velkého SUV tmavě zelené barvy. Všimne si přibíhajícího Diega a hned jak nastoupí na místo řidiče tak vykoukne z auta a zavolá na něj: "Diego, chlape, co se stalo, slyšel sem střelbu, kde je Pavouk?"

To už se daleko vzadu mezi auty mihnou maskované postavy Goodmana a Judith. "Nasedej! Jedem pryč! Kde sou dva, budou brzo další!" zařve Owens na Diega a pomůže mu do sedadla spolujezdce. Když se Judith s Goodmanem dostanou na dohled těm dvoum tak už vidí jak se za Diegem zavřou dveře od vozu. Sklo je neprůstřelné a karosérie vozu něčím vyztužená, pokud by do toho Goodman zkoušel pálit. Pneumatiky jsou také podobně neprůstřelné, zřejmě je toto Freddyho osobní únikové vozidlo. Pak Freddy Owens nastartuje auto a s Diegem vyjedou branou ze skladu ven.

Judith s Johnem si pak všimnou, že poblíž nich je nějaký nejspíš nedávno kradený sporťák. Klíčky sou v zapalování a dveře ze strany řidiče jsou otevřené, takže stačí jen nasednout a můžete jet za Diegem a Owensem. Sporťák by měl být rychlejší než ten "tank" kterým jede Owens s Diegem.
 
Sgt. Niké Anabel Diaz - 06. října 2022 12:48
nik9405.jpg

Ukecávání v sámošce
Rock Street, večer

Thomas a Felix



Faulkner se při mém zjevení ani nehnul, kvitovala bych to uznalým pokýváním, ale on by to stejně neviděl a hlavně se to teď nehodilo. Jak se dalo čekat, chlapci si začali z Normana utahovat, že si nechává rozkazovat od ženské, na což jsem se musela ušklíbnout. Když pak spustil samotný Norman, trochu ve mě hrklo. Ovšem podle jeho řeči těla mi došlo, že má co dělat, aby to dokázal vyslovit. I tak ale celkem ohromeně zírám na jeho záda.

Situace se ale i tak začíná hrotit a chlapci zase vyhrožují střílením do modrých. Když pak na mě černoch vyrukuje, že mě zastřelí sám, protože na to Faulkner očividně nemá koule, strážníkova reakce mne opět překvapí. Nečekala jsem, že uhne, nebo tak, ale ani jsem nečekala, že mě zakryje vlastním tělem. Já si ale díky tomu všimnu Wilsona, který se do krámku dostal zadním vchodem a naznačím mu, aby následoval Smitha a pomohl mu, pokud to bude třeba. Pak opět převezmu iniciativu.

"Nejsou těžký, vaše koule?" šeptnu tiše k Faulknerovi. Než stihnu udělat další krok, přiletí odněkud plechovka a prolétne kolem černochovo hlavy. Musím trochu na špičky, abych zahlédla Smitha, nyní odkrytého. Ovšem k mému štěstí se po něm ohlédl i černoch, což mi umožnilo vykročit z Normanovo stínu, při tom vytáhnout pistoli. Udělala jsem pár dlouhých kroků k černochovi a pistoli mu přitiskla ke spánku.
"Jak ti jde matika?" zeptám se ho s úsměvem.


(10K - 10; %K - 38%)

 
Strážník Thomas Smith - 06. října 2022 12:22
brutecop1815.jpg
Zásahová akce

Samoobsluha na Rock Street, Večer - Strážník Thomas Smith, Strážník Felix Reddington, Sgt. Niké Anabel Diaz

Norman se chytí a upoutá na sebe pozornost, abych se mohl dostat ještě blíž k nim. Ano, jen tak dál. Mě si vůbec nevšímejte. Lupiči se začnou s Normanem hádat o tom že nic víc nám nenabídnou. Co ale všechny překvapí, je to že ten velkej prořekne kde mají skrýš. Ty vole, ten je fakt blbej.

Po krátké výměně slov, přestává Norman vědět co dál říct, to už ale přijde seržantka Diazová. Snad si nemyslí že se s nima fakt chceme domluvit. Naštěstí to vypadá že ne a přidá se k vyjednávání. Jak se ti dva soustředí už v podstatě jen na Normana a Diazovou, můžu si dovolit nebýt pořád v krytí a díky tomu se přibližuju i o něco rychleji.

Černoch provokuje a Norman se pořádně rozjede s nadávkami. No Normane, nečekal jsem že tohle v sobě máš. Situace se opět trochu vyvrtkne, jak jinak, a vypadá to že se bude brzy střílet. Já ale už jsem dost blízko na to, abych něco udělal.

Vezmu plechovku nebo láhev co mám nejvíc poruce a hodím ji černochovi na hlavu. Nemusím se ani trefit, stačí když to odláká jeho pozornost a ostatním to udělá prostor na to, aby něco udělali. Pak hned vytáhnu taser a vystřelím s ním na svalovce.

(2+1?), (9%)

 
strážník Marcus *Truck* Imlay - 06. října 2022 10:26
ray1448.jpg

Hajzlík chycen



Úsměvem jsem oslavil svou malou výhru, když jsem viděl, jak se hajzlík s vřískotem sesunul k zemi a předváděl pofiderní breakdance. Odlepil jsem se od zdi a dopotácel s k němu. Zaklekl jsem ho (spíše na něj upad) a začal s poutáním. „Napadení policejního důstojníka, vandalismus, neo…“ zamrkal jsem, abych se udržel při smyslech. „Neoprávněné vniknutí do objektu, ničení veřejného majetku, mám pokračovat?“ zeptal jsem se, když jsem ho konečně spoutal a dál na něm klečel. Využiju toho, že už ho nemusím nahánět a trochu vydechnu, když uslyším za dveřmi těžké kroky a klení. Odemykání zámku a následné otevření dveří starým dědou v uniformě strážného. Já mám na ty důchodce dneska fakt štěstí. „NCPD…nebo tak nějak…pomozte mi ten bordel zvednout,“ řekl jsem mu a počkal na něj, až dojde a pomůže mi ho zvednout. „Máte u sebe pouta?“ zeptal jsem se a zamířil s ním k nejbližší lavičce, kde jsem ho usadil a popřípadě nechal dědu, až ho ještě k ní připoutá. (pokud ne, zamířil jsem s dědou do místnosti pro ostrahu a tam usadil hajzlíka)
Každopádně jsem pak vzal vysílačku a zahlásil „Cetrálo, tady hlídka 315-T-40. Pachatel v nemocnici zadržen. Strážník utrpěl poranění hlavy. Vyhledávám lékařskou pomoc. Imlay, přepínám a končím.“
„Musím…musím ho jít naložit do auta. Pomůžete mi?“ koukl jsem na dědu a doufal, že na to kývne. Jestli ano, tak jsem s jeho pomocí opět zvedl hajzlíka, každý za jednu ruku a spolu s dědou jsem zamířil ven ze špitálu k autu.
 
Diego Jones - 06. října 2022 09:31
screenshot202207191617398215.jpg

NOVÍ KAMARÁTI


Judith, Goodman



Dostanem do ruky búchačku a hneď sa cítim lepšie. Owens má pre mňa ešte zopár otcovských rád o tom, aby som ho nesklamal a potom sa niekde vytratí. Ostávam sám s Pavoukem. Jeho odpornému podozrievavému pohľadu venujem úplne rovnaký. Je to len obyčajný poskok, tak ako ja. Sme si rovní a keď to bude nutné, tak mu rozbijem hubu. Ale teraz neprilievam olej do ohňa a kráčam pred ním. Netuším čo nás tam čaká, možno je to SWAT alebo iná tlupa svíň. V tom prípade by sme sa mali hneď zdekovať, ale ak ide len o opozičný gang, tak tých si snáď podáme.

Postupujem dopredu až začujem Pavouka. Ten zkurvysyn! Keby len tá jeho potetovaná hlava tušila, že robí blbosť a som naozaj na jeho strane. Samozrejme odhodím zbraň a ticho počúvam jeho obvinenia. Ale dá mi priestor na odpoveď. Presvedčil som Owensa, tak presvedčím aj jeho.
"Poslouchej! Som na tvojej strane! Ako by som tu mohol niekoho priviesť, keď mi vaši chlapi pichli nejakú sračku. Bol som úplne mimo!"

Viac som povedať nestihol, pretože sa ozval niekto ďalší. Očividne Pavouka pozná. Ja som sa ani nepohol a snažil som sa zorientovať v tom, čo sa tam teraz deje.
Až do doby, keď ten chlap oznámil, že chce mňa živého! A kurva, to bude na sto percent fízel! Museli ma tu nejak vypátrať keď som zmizol z nemocnice.
"Seriem na teba!" Zakričím k neznámemu chlapovi.

"Mňa fízly nedostanú!!" Zakričím.

Mám v pláne sa v rýchlosti ohnať rukou, aby som odklonil Pavoukovu zbraň a potom sa rýchlo rozbehol po svoju pištol. Judith si pri tom pravdepodobne ani nevšimnem. CHcem svoju zbraň a potom začnem utekať a skrývať sa za prekážky, tak aby na mňa ten poliš nemal čistý výhľad. Ja sám ale vypálim pár nábojov smerom na poliša (Goodmana). Ale nie priamo naňho, je to len taká krycia palba, aby som mohol niekde utiecť.

Hod procentkou: 89
 
Spravedlnost - 05. října 2022 23:49
kazatel38067185373312373.jpg
Samoobsluha na Rock Street, Večer - seržantka Diazová, strážník Felix Reddington, strážník Thomas Smith

Máte hod 98% na štěstí.

V příštím příspěvku si všichni hoďte desetistěnou kostkou a jednou procentovkou.


Faulkner si určitě ani na moment nemyslí že by to Smith myslel vážně a brzo pochopí, o co se jeho kolega snaží. Tak na Smitha jen kývne a připojí se k tomuhle divadýlku: "Sem říkal, žádný takový malý úplatky na nás nefungujou. Todle je Crime City! Na kasu vám serem, chcem víc!" zařve Faulkner na ty dva a snaží se působit věrohodně aby odvrátil pozornost od strážníka Smitha, který se mezitím mezi regály dostává pomalu blíže a blíže těm dvěma a dělá že si jen ležérně prohlíží zboží. Dělání zkorumpovaného strážníka který pro lupiče nepředstavuje žádnou hrozbu mu šlo docela dost dobře, nejspíš si ti dva i mysleli že v případě problémů se s ním vypořádají snad když na ně ani nemíří zbraní a stále není tak blízko aby mohl konat. Rozhodně si strážník Smith mohl gratulovat, šlo mu to zatím tak dobře jak se dalo očekávat.

"Víc? A jak z nás jakože chceš vymačkat víc, ty pitomej fízle? Tak ty nakonec nejseš skautík, ty seš jen naprostej magor!" řekne černoch trochu zmateně. Strážník Smith si může na tváři svého kolegy všimnout, jak urputně přemýšlí a snaží se vymyslet co říct dál. "Tak, se vyznáte, když si počkáte až je kasa plná, ne? Očividně to neděláte poprvý. Tak musíte někde mít schovanou nějakou kořist z předchozích vloupaček co nám můžete nabídnout a-" mluví Faulkner, ale pak ho najednou přeruší hromotluk. "Jo, máme, na rohu Olive Street a Cloud Street je domek, schovaný je to v trezoru ve sklepě, proč to chceš vědět, ty-" vloží se do toho hromotluk než ho umlčí překvapený černoch. "Cos jim to vykecal, ty blbe!" zaláteří černoch. Mohl zasáhnout dřív, ale očividně byl ohromený z toho, jak moc je ten jeho kumpán pitomej.

Ale nečeká dlouho a začne zase mluvit s Faulknerem. "Ok, tak to je pravda, o tom se můžem taky podělit, ale nejdřív nám pomůžete zastřelit ty dva spoutaný vaše kolegy a i toho dědka, zničit kameru i se záznamem a pomoct nám se odsaď dostat! Potřebujete nás, jen já znám kombinaci! A jestli nás zabásnete tak budete mít hovno!" zařve černoch na Faulknera. Kamera rozhodně vypadá na to, že je to tu tak z devadesátek ještě se to někde nahrává tady a nemá to na starosti nějaká bezpečnostní firma nebo to míří na nějaké cloudové úložiště. Zdá se, že tu majitel dost podcenil otázku zabezpečení a to se vymstilo.

Ale teď víte i lokaci toho, kde ti lupiči mají schovanou svou další kořist, to rozhodně vašemu okrsku pomůže zvednout reputaci, jestli se vám ji podaří zajistit. Strážník Faulkner se zatváří trochu překvapeně, očividně sám nemůže uvěřit svému štěstí že zrovna tohle z nich tak náhodou dostal. Je to ale jen na sekundu, dvě, než zase trochu zvážní. Má trochu problém volit ta správná slova aby dal Smithovi ještě víc času se přiblížit do té správné pozice ze které může udeřit. "To... no, asi to zní fér, asi to berem, jenom-" začne strážník Faulkner mluvit, ale to už dovnitř vejde seržantka Diazová a ozve se její hlas.

A doopravdy to vypovídá o Faulknerově profesionalitě a pevných nervech že sebou ani netrhnul a zůstal stát jako socha v té samé pozici když zasebou zaslechl hlas přímo své seržantky. Zejména poté co právě mluvil o tom, jak přijme úplatek a zavraždí spolu se strážníkem Smithem a těma dvěma lupičema své dva spoutané kolegy spolu se starým prodavačem. Ano, bylo to jen naoko, ale to jí rozhodně vysvětlovat nechtěl a výraz na jeho tváři vypovídal o tom, že je vysoce nervózní. Stále ale nespustil z očí ty dva lupiče. Otáčet hlavu se neodváží kdyby náhodou musel rychle reagovat na případný pokus o útok těch dvou lupičů.

Seržantka Diazová tam stojí na místě a Faulknera využívá ať už nevědomky nebo záměrně jako živý štít pro případ že by ti dva začali po ní pálit. Ti dva po seržantce Diazové hned koukají a podezřívavě si ji přeměřují. Diazová má vůbec talent na to strhnout veškerou pozornost na sebe a ti dva už tak nějak zapomínají na Smitha a věnují pozornost jen jí a Faulknerovi, za kterým se schovává.

"Hele, seržantka!" uchechtne se černoch, hodnost Diazové poznal snadno podle její uniformy, alespoň tedy té části co vyčuhuje zpoza Faulknera. "To se necháte komandovat ženskou? Už chápu proč ste po těch prachách skočili tak snadno. Koule vám vzala, sebeúctu taky, tak teď chce mít aspoň ty prachy!" zachechtá se černoch a hromotluk s ním. Nejdřív se kouknou na Faulknera, pak se začínají otáčet aby se ohlédli po Smithovi který se pomalu přesouval už dost blízko.

Tak aby Faulkner strhnul pozornost zpátky na sebe, tak se odhodlá k zoufalému kroku. Zařve: "Žádná tahle pitomá kravka mi nic nevzala! Komandovat se od ní už nenechám! Si něco zkusí a já jí hned zrasím že si snad konečně uvědomí že jako ženská se vůbec neměla cpát tam kam nepatří! Už dlouho potřebuje někoho aby jí ukázal kde je její místo! Seru na ní, beru prachy a tudle klidně odkráglujem. Na tom se můžou shodnout všichni co pod ní dělaj že je to arogantní kráva, prokážem všem akorát laskavost!" Když je po všem, tak Faulknerova naprosto bledá tvář vypovídá o tom že ho to stálo všechny mentální síly něco takového říct o svojí přímé nadřízené v její přítomnosti. Jak strážník Smith, tak seržantka Diazová, tak Felix si mohou všimnout že je Faulkner rázem trochu menší, jakoby se tím studem začal propadat do země, ale v pozornosti nepoleví. Jeho rozhořčený proslov ale má svůj kýžený efekt, ti dva lupiči se neohlédnou po Smithovi a místo toho zase chvíli věnují plnou pozornost Faulknerovi a s ním i Diazové.

Oba se zachechtají a pak černoch oznámí Diazové: "Tak vidíš, žádný tři, seš na to sama, ty přiblblá krávo!" Nespustí oči z Diazové když pokračuje ve svém proslovu, je si jistý že vyhrál. "Tady chlapi maj rozum a chtěj bejt bohatý. A tendle už tě má očividně dost, takže tě teď zastřelí a já mu za to nechám třetinu ze svýho podílu z kasy jako bonus, už od pohledu mě totiž sereš! Nebo nejseš snad dost chlap na to to udělat to sám? Mám to udělat za tebe?" Chvílku čeká na odpověď, které se mu ale od Faulknera nedostane. Ten totiž už zdá se má problémy vůbec něco říct, nějak nenachází slova.

Nejspíš trochu i přemýšlí nad tím, jak Diazová vezme to co o ní řekl a jestli to vezme jakože to bylo fér když se tím snažil těm dvěma odvrátit pozornost od Smitha. A jestli to tak nevezme, tak co z toho pro něj vyplývá a jaký krutý trest bude následovat. Už tak poslední dobou od toho co se stalo před bankou na Gold Street ta služba s neustálými přesčasy a dvojitými šichtamy stojí za hovno, jako snad u všech strážníků na vašem okrsku. A tak asi ani nechtěl přemýšlet o tom, jak by se mu to mohl ještě zhoršit. To jak se Faulkner zaobírá těma trudnomyslnýma myšlenekama a zatím nic neříká. si černoch vyloží jako že Faulkner nemá žaludek na to zastřelit seržantku Diazovou a povzdechne si.

"Jestli na to fakt nemáš koule, tak uhni a já jí střelím!" Faulkner se trochu vzchopí a místo toho aby uhnul a nechal černocha Diazovou zastřelit, tak se postaví tak aby ji ještě více blokoval a chránil svým tělem. "Máš jít na opačnou stranu, seš blbej? Slyšels, co sem říkal? Vím, že vy fízlové ste pitomci, ale nečekal sem že až takový!" řekne černoch trochu nakvašeně.

Zatímco se tohle děje, tak Seržantka Diazová si všimne ve dveřích s proskleným oknem vzadu, že z toho proskleného okna za dveřmi vidí tvář strážníka Wilsona, kterého poslala dovnitř zadním vchodem. Dveře jsou trochu pootevřené, takže zamčené určitě nebudou. Wilson na ni kývne na znamení toho že je připraven skočit do akce když mu buď dá signál nebo nastane vhodná chvíle. Faulkner si toho určitě všimnul taky, ale nedává to nijak najevo, aby na Wilsona neupozornil.

Strážník Smith se mezitím přesune až k regálu poblíž kterého jsou ti dva lupiči. Poblíž pultu si také všimne prázdného sáčku od těch paprikových chipsů po kterých se ptal, plná balení jsou ale naneštěstí až vchodu. Tady jsou místo toho plechovky a lahve s různými nápoji.

Ale má tady dost možností jak na ty dva zaútočit. Mohl by se třeba vrhnou na ty dva a pokusit se je odzbrojit, ale to by bylo riskantní. Nabo na ně může zkusit převrhnout tenhle regál. Pokud mu to vyjde tak by mohl oba dva přišpendlit k zemi, nebo alespoň je na okamžik vyvést z rovnováhy. Pokud by to dopadlo hodně dobře, tak jim i vypadnou zbraně z rukou. A pak by neměl být problém ty dva zatknout, i když ten hromotluk se nedá jen tak. Také může zkusit vymyslet něco jiného.

Mezitím spoutaný Felix si uvědomí, že hromotluk je docela dost blízko. Mohl by se ho pokusit kopnout a buď mu podrazit nohy nebo ho aspoň nějak rozptýlit aby strážník Smith měl lepší šance zasáhnout. Smitha si Felix samozřejmě všimnul.
 
Sgt. Niké Anabel Diaz - 05. října 2022 20:07
nik9405.jpg

Crime City nespí,
Samoobsluha na Rock Street, večer

Felix a Thomas



Vracíme se zpět na stanici, pryč z šedesátého, radši delší trasou přes náš. Sice se to protáhne, ale alespoň se oba dva trochu uklidníme. Nehledě na to, že po cestě je samoobsluha, kde se chci zastavit pro něco na zub a hlavně navštívit místní záchod. K samoobsluze nám chybí už jen dvě odbočky, když se z rádia ozve: Všem jednotkám, v samoobsluze na Rock Street máme hlášenou 211, dva ozbrojení a nebezpeční muži, mají tři rukojmí, z toho dva jsou policisté. Dva strážníci jsou na scéně, žádají o posily.

Podívám se na Wilsona, který je už nějakou chvilku zticha a klidnější a vezmu do ruky vysílačku: "727-L-30, reaguje na 211." S tím i šlápnu více na plyn, sirénu a světla ale nezapínám. Situace s rukojmími je vždy ošemetná, zvláště, když rukojmí jsou policisti.

Když konečně odbočím do ulice se sámoškou, všimnu si dvou policejních vozů. Uberu plyn a nakonec zastavím vedle jednoho z vozů tak, aby nás z obchodu nebylo vidět. Spolu s Wilsonem vystoupíme a zamíříme k obchodu. "Wilsone, podívejte se po zadním vchodu," přikážu mu a položím ruku na zbraň. Jakmile odběhne, zamířím ke dveřím, ve kterých zahlédnu jednoho strážníka a zevnitř zaslechnu nějaké hlasy. Nabídka na úplatek? uvědomím si a jen co zaslechnu odpověď, trochu se zarazím. |Vážně o tom přemýšlí? zamračím se a dojdu ke dveřím tak, abych viděla dovnitř, ale stále zůstala skryta. Konečně poznám strážníka s namířenou zbraní a po chvilce i zahlédnu druhého. Norman Faulkner a Thomas Smith. Přes Faulknera ale nevidím dovnitř, takže nejsem schopná identifikovat ty dva v zajetí. Když ale vidím, jak Smith pomalu obchází podél regálů, dojde mi, že jen hraje o čas.

Opřená o roh dveří přemýšlím, jak to provést. Jen tak si tam nakráčet, že si jdu koupit svačinu asi nebude to nejlepší. "Ale co já se s tím seru," povzdechnu si tiše a vejdu dovnitř. V tu chvíli spatřím ty na zemi. Harrison a Reddington. To je mi nadělení. Ještě, že to nevidí Johnsonová, chtě nechtě se musím pousmát. To už ale stojím za Faulknerovo zády a prohlížím si ty dva zakuklence.
"Tady si člověk ani nemůže v klidu koupit svačinu," povzdechnu si, vynořím se zpoza Normanových zad k jeho levé ruce a doufám, že strhnu pozornost lumpů na svou maličkost, abych tak mohla dát více šancí Thomasovi.
"Chlapci, co kdybyste to schovali, my to schováme taky, všichni si v klidu nakoupíme a půjdeme si po svých, co vy na to?" usměji se na zloděje. "Věřím, že nám pan prodavač dá štědrou slevu a taky na všechno zapomene, hm?" pousměji se na ně. "Nehledě na to, že my jsme tři, vy dva, my chodíme pravidelně na střelnici a vy... inu, počty mi vycházejí poněkud jednostranně," stále s úsměvem lehce pokrčím rameny.

 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.19921803474426 sekund

na začátek stránky