Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Crime City - Nové Začátky
Družina
Postava strážník Patrick Kane je offline, naposledy online byla 04. května 2024 22:00strážník Patrick Kane
Postava detektiv George E. Wallace je offline, naposledy online byla 04. května 2024 22:00detektiv George E. Wallace
| |||
 | Akce Steel Street Uvidíme. Usměji se stisknutými rty v kukle a jdu přímo ke dveřím. Nepovažuji Johnův pokus o vybavování se za šťastný. Chápu, že je zvyklý velet, ale nejsme sehraní, nedovedeme se dorozumívat gesty a na slova je pozdě. Dlaní v rukavici přejedu dveře odshora dolů a tlakem detekuji, zda mohu zjistit, kde se ani nehnou. Tam bude zámek. To je ta lehká část. Jdeme na to, F. Retro: Elle a eF Ztěžka jsem oddechovala. Parkety byly mazlavé. Mazlavé mnou. A já se z toho potu znovu zvedla. "No, tedy. Čekal jsem trochu víc... Elle." Profesor byl taky zadýchán. Aby ne. Na jeho košili se začaly objevovat vlhké mapy. Vypadal ale neúnavně a velmi dobře naložený. Slepené vlasy už jsem si neobtěžovala odhrnout z čela a vyrazila. Kopnout jsem se bála. Každé předchozí zvednutí nohy jsem zaplatila bolestivým pádem. Ale já jsem na naraženiny kašlala. Ignorovala jsem přetažené šlachy a napuchlý nos. On se bavil. A já ho chtěla zabít. Uškrtit, utlouct. Roztrhnout ten jeho výsměšný úsměv. Přidusit ho na jeho bílém límečku a kravatě. Jenže on přesně věděl, kdy jsou mé direkty předstírané a kdy ne. Kdy mi vstoupit do chvatu a kdy jsem moc daleko na to, abych jej úspěšně provedla. Četl mě jako nezalepený dopis. Smál se mi do ksichtu, když jsem s ním skončila v klinči, snažila se protlačit lokty do té jeho zbachratělé mordy a kolena do upnuté vestičky. Parkety mě udeřily silněji než předtím. "Vskutku zajímavý, nefunkční slepenec..." dal si profesor Francis Bell ruce za záda a předstíral, že si prohlíží obsah své knihovny. "Máte pěkné boxerské ruce, Elle... Ale pak tam ve středním pásmu patláte nějaké handicapované wing chun. Hody a zámky - o které se neúspěšně pokoušíte - mi pro změnu připomínají zmršený kodókan... Víte, že si tím dohromady opravdu grandiózně ničíte páteř a vikláte plotýnkami? Že ano, Elle?" "Je to brazilské jujutsu. Profesore." Z parket už nevstávám já, ale nějaká nechutná zombie s rtěnkou na tílku. V jednom si je ale ta zombie jistá. Chce profesorovi za všechny ty kecy a povýšenost natrhnout prdel. Chce z něj aspoň servat košili a sežrat mu všechny knoflíky. Nebo rozdrbat pěšinku. Aspoň. "Ale BJJ přeci je vykradený kodókan. Vy slípko." šedé oči jiskřily pobavením. Úsměv nekrytým pohrdáním. "A lidová tvořivost jihoamerických podvraťáků." Židle mi do ruky skočila úplně sama. Francis Bell si ale dovolil ji zcela ignorovat. Prasklo to. Ruka trčela skrz prkna i polstrování. A profesor Bell mě prstem klepal do špičky nosu. "Energie. Energie, Elle... Energie... To je to slovo, které Vám vůbec nic neříká... To je to, s čím Vás nenaučili pracovat ani v ringu, ani na tatami a ani při trénování toho shaolinského ksindlu, který do té kakofonie Vašich pohybů tak vehementně cpete..." zašeptal profesor Bell mírně. Pak trochu káravě dodal: "A prosím, abyste mě příště už nepokoušela... Říkali mi, že jste jako já. Víte, Elle?" Francis klidně odložil trosky židle na stranu a přiblížil se ke mně na vzdálenost dobře mířených loktů. Ucítila jsem parfém na bázi jasmínu, smísený se starcovým kyselým pachem. "A já si taky nemohu být jist, zda budu příště chtít nechat prasknout židli... nebo Vás." usmál se stisknutými rty bodře. Omluvně. Akce Steel Street "Jestli mě máte aspoň trochu rád, Johne..." přerušuji Goodmana, zatímco osahávám ty dveře. "Tak mi tady jen vyhodíte proud a pak improvizujte." nohou ukážu na krabici vedle dveří. Poodstoupím. A vrhnu se proti zaseklé veřeji. Na hmotu dveří v tom náběhu nalepím dlaně. Mocně kopnu nohama do země. Uvnitř. Víte, že..? Taková moje oblíbená rubrika. Obvykle totiž nevíte. Víte, že Vladimir Kličko rozdával v ringu rány o síle - přepočítané pro nás kmány bez doktorátu z fyziky - přibližně na půl tuny? Víte, že, dokonalou souhrou svalových partií a šlach je člověk o váze 75 kilo (tedy necelého prof. Bella) vyvolat energii, která Vladimíra dvakrát přečíslí? Víte, kolik z toho dovedu vyždímat já? Já ne, protože se to v domácích podmínkách těžko měří. Tělo se takřka nehýbe, ale náraz vedu z chodidel vzhůru koleny, přes kyčle a dokonale vycentrované klouby celé paže. Cílím vše na domnělou západku a doufám, že vchod uvolním. Jestli jsem po nárazu uvnitř, na nic nečekám a hodím nejbližším lidským cílům do krku a obličeje dvě vrhací jehly. Pokud se to nepodaří vypadám teď před Goodmanem jako kráva, co se opírá o zamčené dveře. Ale dovedu si představit i horší věci. | ||
| |||
 | Kdesi, Ráno - Diego Freddy Owens poslouchá a zdá se, že jsi ho navzdory všemu co proti tobě měl trochu zaujal. "Aha, takže přijeli další dva chlupatý a srazili tě autem. No, to by vysvětlovalo proč tě dali do špitálu. Ale neměls žádný vážný zranění, jen si byl trochu otlučenej. Tak tos na tom nemoh bejt tak zle aby ses z toho nedostal." řekne a zasměje se trochu, ale očividně ho velmi zajímá tvá odpověď. "A kdo tě teda spoutal když ne tamta, nějaká další ženská co by měla problémy otevřít si sama dveře od auta? Nebo nějakej tlustej chronickej koblihožrout?" ušklíbne se Freddy Owens. "A když seš taková korba, tak proč si z toho nevyšel vítězně? Ty když seš teda takovej drsňák a dopadnuls tak dobře, tak by sem si myslel že bys nějakýho hnusnýho fízla co jede jen na kafi a koblihách dokázal přeprat levou zadní i když tě srazilo to auto." dodá pak. "Víš, je pravda že vypadáš dost impozantně a hodilo by se mít někoho jako ty. I kdyby jen kvůli tomu aby stál poblíž a tvářil se drsně." Freddy se uchechtne a poplácá tě po boku, ty trochu zasténáš protože je to právě ten bok do kterého tě předtím praštil. "Ale jak mám věřit tomu že fakt budeš k něčemu když si prohrál proti nějaký zakrslý ženský a dvěma tlustým prasatům s odznakem?" dodá ještě, pak ale najednou trochu zvážní a pak se ti dívá přímo do očí. "A taky, co ty Red Cobras? Když seš teda na tý volný noze tak nemáš problém jít proti nim, že? A říct mi všecko o nich co by se mi mohlo hodit." řekne pak Freddy a začne už trochu vážnějším tónem. "Já nechci žádnýho na volný noze. Já chci loajalitu. A jestli tě teda pustím a dovolím ti pracovat pro mě, tak to znamená, že sem ti prokázal obrovskou laskavost. Doufám, že si to uvědomuješ." řekne ještě a na chvilku se odmlčí a sleduje tvé reakce. "Já lidi co se prokážou jako loajální bohatě odměňuju. A opak krutě trestám." dodá nakonec Freddy Owens a dál tě sleduje se zamyšleným výrazem. Předtím to nejspíš byl jenom takový rozmar, teď je ale vidět, že teď o tom už vážně přemýšlí. Teď jenom nic nepokazit, odpovědět mu tak aby ho to uspokojilo a možná se odsud dostaneš sám a navíc budeš mít ještě novou práci kterou tak nutně potřebuješ. A podle toho cos viděl v trezoru Billyho Owense by mohla být mnohem líp placená než cokoliv cos dělal doposud. | ||
| |||
 | Kdesi, Ráno Okay, mám pocit, že sa chytil. Ešte to nie je stratené. Má pravdu, posral som to na plnej čiare dnes, ale aj tak sa nevzdávam a chytám sa slamky v plnom nasadení. "Áno, dnes sa to posralo, ale nezabásla ma tá chicca. Dvaja ďalší fízly ma zrazili autom. A stále som tu, no tak pozri na mňa, svaly sa ti určite zídu. Robím to už niekoľko rokov a stavím sa, že si doteraz o mne v zlom nepočul. Pretože som vždy odviedol dobrú prácu a splnil to, čo sa po mne chcelo. Tu v meste sa usporadúvajú aj zápasy na čierno. V ringu som dobrý, keď mi nedôveruješ v ničom inom, tak ma postav do ringu a vyhrám ti kopec prachov. Pozri, som len blbec na voľnej nohe, zaplatili mi a tak som šiel do toho, ale to z nás nerobí nepriateľov. Ver mi, živý ti budem užitočnejší ako mŕtvy." Do môjho prejavu dávam všetko a rozprávam naliehavým hlasom. Musí mi uveriť, pretože tu nechcem skapať. A je mi jedno, že sa tu teraz ponižujem škemraním o život. Po niekom ako som ja, ani pes neštekne. Nikto by ma neprišiel zachrániť, tak prečo tu mám skapať pre niekoho iného. Hod (10) | ||
| |||
| Kdesi, Ráno - Diego Freddy Owens se zachechtá. "Diego, chlape, ty tu mýmu bráchovi lámeš prsty. A děláš to před kupou svědků. A navíc když venku mezitím zastavili fízlové. Toho sis nevšim asi. Jako únikovej vůz sis vzal starou zrezlou kraksnu co chcípla sotva ses v ní pokusil ujet. Nějaký normální auto sis ukrást nemoh, co? A navíc tě eště chytili. A to ta co tě zabásla byla nějaká ženská co ti sotva dosahovala po ramena. Aspoň tak to teda mám od těch co dělaj pro mýho bráchu. Lhali snad?" ušklíbne se. "Ty se tu projevíš jako někdo kdo by nedokázal vykrást ani trafiku a já tě mám jako teď poslat na nějakou práci aby si mi splatil to co mi dlužíš? Jakej mám důvod věřit ti že to neposereš stejnak jak si posral tohle?" Přisune si k tobě židli a sedne si na ní. "Tak mi řekni proč by mi to za to stálo a co tím získám. Dávám ti šanci, ohrom mě." řekne a sleduje tě s úsměvem na tváři. Těžko říct, jestli máš vůbec šanci ho přesvědčit o tom že bude lepší tě nechat naživu nebo to jen považuje za rozptýlení předtím než znovu začne s tou baseballkou a pak nejspíš to pak vyeskaluje i k horším věcem. Ale aspoň už do tebe zatím dál netluče. Aspoň něco. Hoď si desetistěnnou kostkou. | ||
| |||
| Postranní Ulička, Večer - Harold Nemáš žádný problém zpacifikovat toho zrzka, on se ti ani moc nebrání, tedy aspoň do té doby než do něj kopně, ale to už je v poutech, takže na tebe jen řve, nadává ti, vyhrožuje... ale je mu to houby platné. Když už s tím svým "výchovným výpraskem" skončíš, tak jen těžce oddechuje a jen nenávistně zírá buď na tebe nebo na tvrdou zem. Žádnou zbraň u něj nenajdeš, jen krabičku cigaret, zapalovač, mobil, klíče a docela dost naditou peněženku. Je v ní celkem 400 dolarů. Koukneš se mu na doklady. Shaun O'Callaghan, 18 let. "Můj táta je jako okresní návladní abys věděl, ty dědku jeden plesnivej! A jestli do mě eště jednou kopneš, tak tě nechá zavřít a už odtamaď nevylezeš!" nasupeně ti odsekne zrzek na tvé zpochybňování důležitosti jeho otce. Ať už si do něj fakt ještě jednou kopneš nebo ne, tak už dál (případně tomu předchází dalších několik výhrůžek a nadávek) řekne ještě tohle: "Mám ho na mobilu pod jménem Fotr, tak ho vytoč! Jestli ne a budeš mě chtít zabásnout tak po tom cos mi proved se postarám ať do toho lochu fakt deš, chlupatej!" Tak, co teď. Vážně to chceš udělat? Nebo uděláš co bys jako policajt měl a předáš ho do rukou spravedlnosti? Pokud na to číslo tedy z jeho mobilu zavoláš, tak se z něj po chvíli vyzvánění ozve mužský hlas: "Shaune, chlapče, mám spoustu práce. Co zase potřebuješ? Nejsi doufám zase v nějakých problémech?" | ||
| |||
| Problém Niekde v riti s nejakým psychopatom Visím tam ako kus mäsa a počúvam kecy toho magora. Myslím, že niekto by to mohol nazvať aj ´karma´, pretože pár krát som sa aj ja takto vyťahoval nad inými, keď som držal v ruke pálku. Dnes si naživo skúšam pohľad z druhej strany. Red Cobras ma pekne ojebali. Jamar ma mohol varovať. A to som mu dal ešte svoje posledné pivo. Teraz tu skapem. Je zaujímavé, že cigaru, ktorá sa práve hasí o moje telo veľmi necítim. Dym áno, ten ma pekne dusí, ale necítim tú bolesť. Možno je to tými drogami čo mi pichli, možno je to adrenalínom a možno je to len preto, lebo viem že ma čaká niečo oveľa horšie. Ten skurvysyn si to pekne užíva, čo sa o mne nedá povedať, ale ešte niesom tuhý, tak sa pokúsim z toho vykecať. To je v podstate to jediné čo môžem urobiť. Nejak ho presvedčiť, že živý mám preňho väčšiu cenu, ako mŕtvy. "Počkaj ..." Rozkašlem sa, pretože ešte stále som poriadne nepredýchal úder, ktorý mi uštedril. "Počkaj, ja ... sa tu vyznám a nemám problém zašpiniť si ruky. Niekto ako ja by sa ti zišiel. Vlastne som momentálne úplne bez práce a bez prachov. Preto som musel vziať ten job na tvojho brata. No tak, určite existuje spôsob, ako by som to mohol splatiť. Keď ma zabiješ, tak z toho získaš len malú reputáciu, ale keď ma zamestnáš, tak môžeš získať oveľa viac." Jo, to by mohlo výjsť. Aj chlapi ako Owens potrebujú blbcov ako som ja, aby ich poslali niekde, kde ide o krk. Presne ako to urobili Red Cobras. Kurva ale prečo taký blbec musím byť práve ja. Vôbec sa mi nedarí dostať sa hore, stále sa len brodím v sračkách hlbšie a hlbšie. Sračky mám momentálne až po krk a neviem či sa z toho vyhrabem. | ||
| |||
 |
Steel Street, Jde to jako po másle. Brzy skončí Owensovi muži hned na zemi, téměř bez jediné hlásky. Schlechter...Je dobrá, až děsivě dobrá, ale hnusí se mi její excesivní násilí. Nemusíme všechny zabíjet. A rozhodně se u toho nemusíme tvářit jako v extázi. Nicméně...To splní svůj účel. Brzy je hlídka vyřízená, a já mám možnost projít jejich vybavení. Sehnu se, a hledám cokoliv užitečného - především pak zbraně, a klíče. Klíče nenajdu, ale se zbraněmi mám větší štěstí. Bez problémů poznám policejní pistole, ještě bez odstraněného sériového čísla. Zachmuřím se. Nepochybuji o tom, kde k nim přišli. Zbraně si vezmu pro sebe, a Desert Eagly připevním do pouzder u pasu. Ještě se budou hodit. (Hod 2 - RIP) | ||
| |||
| Steel Street, Ráno - Judith, Goodman Goodman hodil 6, Judith hodila 10. Goodman jedná jako první, nepozorovaně se přesune k dvěma gangsterům v převlecích za saniťáky a dostane se do jejich blízkosti. Je o trochu hlučnější než by měl, ale jakžtakž se mu to stejně povede. Štěstí, že nedávají moc pozor a jsou zabráni do své konverzace, jejíž téma je to, co udělají se svou odměnou za tu úspěšně provedenou akci. Judith to nenápadné plížení jde hravě. Když už John udeří jednoho chlapa do spánku svou zbraní tak ona už je za tím druhým a ten už se o pár vteřin sesune na zem se zlomenou vazí, mrtev. Chlap, kterého udeřil John do spánku zavrávorá a unikne mu letmé zasténání, pak mu Judith vší silou kopne do břicha tak aby síla kopu prošla přímo do jeho útrob a dokončí tím tak to co John začal. Je jasné, že tihle dva už nadcházející úsvit nespatří. V sanitce najdete dvě mrtvoly mužů kteří na sobě mají jenom spodní prádlo a ponožky. Nemají na sobě žádná zranění, podle skvrn na tváři a kolem očí je nejspíše důvodem jejich skonu nějaký jed. Oba dva jsou chlapi podobné postavy jako je Goodman, jeden je hispánec s krátkými černými vlasy a knírem, druhý je holohlavý asiat. Poblíž dvou mrtvol jsou dvě hromádky, naskládané na dva komínky jsou policejní uniformy, naprosto netknuté, v perfektním stavu. K uniformám patří i opasky, na každém jsou dva páry pout a i jeden tazer. Nejspíše se ti dva ty uniformy chystali přidat do své sbírky převleků? Johnovi jsou ti dva mrtví v sanitce trochu povědomí... ano, jsou to policisté, z okrsku č. 59. Ti dva co jste je vyřídili venku před sanitkou mají každý u sebe jednu pistoli. John celkem rychle dokáže poznat, že se s velkou pravděpodobností jedná o služební zbraně těch dvou policistů, je to přesně ten model co běžně používá policejní sbor Crime City. Ty dvě pistole mají navíc svá sériová čísla a označení která je identifikují, tihle chlapi by normálně nejspíše používali neregistrované zbraně nebo nějaké se seškrabanými sériovými čísly. Tyhle očividně ještě nestihli patřičně "upravit". Pokud John tedy chce z dvou obrovských, těžkých a až moc hlučných Desert Eaglů alespoň na chvíli přesedlat na něco jiného, má možnost. Když se Goodman koukne na uniformy na odznaky a uniformy v sanitce a hned si uvědomí kdo přesně ti dva mrtví poldové jsou. Vážně jsou z okrsku č. 59. Hispánec je strážník Alvaro, asiat strážník Shen. Má na ně pár vzpomínek, strážník Alvaro nebyl z nejchytřejších a byl trochu i flákač, strážník Shen zase byl docela suchar a míval často dost blbou náladu. Ale byli to oba správní chlapi a čestní poldové. Nepatřili sice k žádné elitě, ale určitě si nezasloužili takhle skončit, ne? Nedaleko od vás je ten boční vchod do budovy, malé kovové dveře. Nedají se otevřít a ani jeden z těch dvou v převlecích za saniťáky u sebe nemá nic co by vypadalo jako klíče zrovna od těhle dveří. Jestli ty dveře vůbec jsou na klíče a ne na nějakou petlici zevnitř. Tedy, to spíš, jelikož na nich žádnou klíčovou dírku nevidíte. Dveře jsou staré a zrezlé, takže by se to dalo vyrazit. Judith by to nejspíš dělalo docela problémy, ale John by to měl zvládnout. Samozřejmě by to bylo docela hlučné. Další možnost co se nabízí je když tedy John plánuje jet tou sanitkou, tak ke dveřím a sanitce nějak připevnit nějaké tažné lano nebo něco (opodál je nějaká hromada zrezlých řetězů které by se k tomu snad daly použít) a pak sanitku nastartovat dveře vyrvat z pantů za pomoci ní. Bylo by to taky hlučné, ale poskytovalo by to výhodu toho že by John byl už rovnou ve vozidle. Samozřejmě by pak za sebou ale táhnul ty kovové dveře... Nebo něco jiného. To už je na vás dvou. Co se týče chlapa s brokovnicí co hlídkuje kolem, tak chvíli předtím než ste vyřídili ty dva zabočil za roh a s jeho tempem máte nejspíš tak několik minut než ho jeho hlídková cesta zavede zpátky. Tedy, pokud nezmění směr hlídky jak to dělali ti chytřejší aby případného infiltrátora překvapili. Ale Owensovi muži nejsou snad až tak chytří. I když, povedlo se jim dostat Diega z nemocnice pod policejním dozorem a očividně nenápadně zavraždit dva policajty, takže žádní amatéři to taky nebudou. | ||
| |||
 | Návrat na stanici
| ||
| |||
1347.jpg){kind=icon} | Postranní Ulička, Večer – Harold, zrzoun Už dávno jsem zjistil, že jestli je něco, co jako argument skutečně zabírá, tak je to násilí. Buď můžeš ztrácet čas debatováním s idiotem, nebo mu dáš pěstí, střelíš do kolene nebo do hlavy, a vyřešeno, dišputace je u konce. Mám radost, že to platí i u bohatejch dětí, který jsou blbý jak klaun na pohřbu a kterým včera sestoupila varlata a od tý doby maj pocit, že jsou nezranitelný. Vím moc dobře, co musím udělat, ale čím víc žvaní, tím větší chuť mám mu prostě střelit do ksichtu, sebrat nábojnici a tvářit se, že mi zmizel za první zatáčkou a vůbec nevím, kam běžel. „Kleknout na kolena a ruce za hlavu! A pohni, šmejde! Dělej!“ Už se posral, to mi práci značně zjednodušuje – poslouchá. V předpisovým odstupu ho obejdu, kdyby to jen předstíral, a jakmile jsem za ním, schovám pistoli a přikurtuju mu ruce za zády. A pak mu do zad kopnu, aby si přičuchnul ke svinstvu na zemi, a následně ho prohledám – zbraň mít nejspíš nebude, jinak by ji už vytáhnul, ale jistota je jistota. Takovej dobře schovanej nůž a dřív, než se naděju, budu mít pohřeb za státní peníze. A takovej není nikdy žádná sláva. Jakmile mám jistotu, že je čistej, nakopnu ho dobře mířenou ranou do žeber. „To je za tu cihlu, zmrde.“ Zvednu ho, přirazím na zeď nejbližšího baráku a přidám mu dvě řádný rány pěstí do břicha, aby si zapamatoval, co je to slušný chování – když ho to nenaučil jeho bohatej papínek, musím ho to naučit já. Může mi klidně říkat dědečku, cápek, protože já si ho vycepuju, jak kdyby patřil do mýho rodu. „A tohle za mýho kolegu – buď rád, že na tom není hůř, pak bych tě musel zabít,“ hovořím naprosto vážně… protože to vážně myslím. Možná bych nezabil člověka, ale tyhle odpadky nejsou lidi. Jenže tahle špína má jistou výhodu. Upravím si ho, abych nežvanil jen s jeho zádama, když se mi tu svíjí jak žížala na háčku, a konečně se zazubím. „A teď mi řekni, kdo je ten tvůj tatínek, chlapečku. Protože jestli mi kecáš a je to jen nějakej irskej metač chodníků, tak mě vážně zklameš. A jakmile jsem zklamanej, přestávám bejt hodnej. Protože aby bylo jasno, zatím jsem hodnej byl.“ | ||
126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 1615 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1