Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Crime City - Nové Začátky
Družina
| |||
 | Pronásledování v nemocnici (hod 4) Nějak jsem se dopotácel k rozbitému oknu, kterým dovnitř vnikl grázlík v mikině. Ztěžka jsem se opřel o stěnu a znovu několikrát zamrkal, když se barevný kolečka začaly vracet. „No tak!“ zavrčel jsem a začal se drápat do okna za ním. Asi jsem už vyšel ze cviku, neboť mi to trvalo jak čerstvýmu zelenáči při prvním průběhu dráhou na výcviku. Ale zvládl jsem to a dopadl na střepy pokrytou podlahu nemocnice. Sice jsem po cestě své tělo obohatil o pár střepů a drobných řezných ran, ale to je vedlejší. Můžu pokračovat v pronásledování toho hajzlíka. Vymotal jsem se z komory na chodbu právě v okamžiku, kdy lem bílé mikiny zmizel za rohem. Posbíral jsem zbytek sil a vrávoravým během se vydal za ním. Zbraň radši tady tahat nebudu, ještě by mi někde vypadla a to by byl průser. Nechám ji zatím odpočívat v pouzdře. | ||
| |||
 | Postranní Ulička, Večer - Harold (86% teda budu počítat jako 8) Zrzek si najednou všimne, že se vlastně přibližuješ a nejspíš ho teda jen tak jít nenecháš. A že on by měl asi začít zase zdrhat. Nejdřív z hromady odpadků rychle vezme nějakou velkou prázdnou plechovku, asi tě chtěl zase poslat k zemi a využít příležitosti k útěku, tontokrát už vážně. Ale ty jsi rychlejší a než tu plechovku vůbec stačí hodit, tak ty už bleskově vytáhneš svou zbraň. A zrzek nemá jinou možnost než tam stát a jen zírat jak na něj míříš pistolí. Zírá na tebe s otevřenou hubou a zdá se, jako by si naráz uvědomil, kde vlastně jste. Opuštěná postranní ulička, dost daleko od místa kde jste ty tři načapali přímo při činu. Mohlo by se tu stát cokoliv a nikdo kromě vás dvou by o tom nevěděl. Zrzek tam chvíli stojí a očividně překotně přemýšlí (Hod 94%). Nakonec se asi rozhodl, že už nemá cenu dál riskovat, tu prázdnou plechovku upustí, zvedne ruce nad hlavu a začne se nervózně ošívat. "No, hele, počkej chvilku, ok? Asi sme to vzali ze špatný strany." změní najednou tón, zatímco ty se k němu pomalu přibližuješ. "Hele, když mě zabásneš tak z toho budeš mít jen problémy a mě z toho fotr nakonec stejně ňák dostane." Pomalým tempem zkrátíš vzdálenost mezi vámi dvěma už na polovinu. "Ale jestli mě pustíš, tak nebudeš litovat, fotr se ti za to odmění! Nebylo by to poprvý!" pokračuje zrzek překotným tempem. To ty už si skoro u něj. "Zavolám fotrovi a domluvíte se, ne?" dodá nakonec zrzek a nasucho polkne. "Dostaneš víc než si vyděláš za tři měsíce! A možná i pochvalu a medaili za to žes mě zachránil před těma dvěma! Já je v podstatě vůbec neznám!" To už si u něj. Jsi tu teprve krátce a teď si vlastně uvědomíš, že tohle je vlastně Crime City. Nebylo tu něco takového na denním pořádku? Víš, že přijmout tu jeho nabídku a udělat co navrhuje by znamenalo výrazně pošpinit svou policejní čest a dostat se do velkých problémů kdyby se to provalilo. Jestli teda zrovna ty něco takového po tom všem ještě vůbec máš. | ||
| |||
| Scarlet Avenue, Večer - George (a okrajově i Gloria) Do Howarda jakoby trknulo po tvém připomenutí toho, že tobě vlastně nemusí říkat pane. "No, jistě pan- teda, jasně Wallaci." řekne strážník Howard a potlačí zívnutí. Snad je to známka toho, že se zase brzo dostane do normálu po tom setkání s Collinsovou a Walshem. Měl by vědět, že před tebou si nemusí na nic hrát a ani ti nemusí nic dokazovat. Pak už je na řadě rozebírání toho, že vše důležité okolo toho Spencera Browna je očividně na území okrsku č. 60. "Jo, samozřejmě, má to bejt naše, i kdyby se měli roztrhnout a oni do toho nemaj co kecat." horlivě přikyvuje Parker. "Ale šak, znáte ty skety co pracujou na 60tým okrsku. Svý území si brání až moc a jakejkoliv zásah do něj zvenčí berou fakt těžce. Nejspíš se bojej aby tam náhodou někdo nenašel něco co by neměl." řekne Parker a odmlčí se. "Těm a jejich okrsku je lepší se vyhejbat když je to možný." dodá k tomu ještě jakoby mimochodem Howard. Bylo by těžké mu v tom názoru nějak oponovat. Okrsek č. 60 se už dlouhá léta snažil získat dobrou pověst. To se jim co se týče médií a veřejného mínění obecně jakžtakž podařilo. Ovšem jak bývalý, tak nynější kapitán se snažili jen o to ty své průsery nějak utajit a svou korupci skrýt před zraky veřejnost než doopravdy nějak svůj okrsek změnit k lepšímu. Nejspíš tam byli i nějací normální policisté co dělali svou práci. Nejspíš. To byla hypotéza která se dosud tak úplně nepotvrdila. To, co je na tom jejich okrsku skutečně policajt a co je jen grázl s odznakem, to bylo těžké určit. Mnohem bezpečnější bylo předpokládat, že tam sou všichni grázlové s odznakem. Takové to už bylo. A ani ta rivalita mezi vašimi dvěma okrsky moc nepomáhala. "No, ale co už." mávne rukou strážník Howard. "Aspoň máme příležitost je pořádně nasrat za to, co tu předváděli Walsh s Collinsovou. A ještě podle předpisů, takže si ani nemůžou stěžovat." zazubí se a potlačí zívnutí. Když dotelefonujete, tak detektiv Fletcher se objeví sotva George vrátí Glorii její mobil. Jeho pátrání v okolí nepřineslo žádné nové poznatky, ale aspoň se tím už nemusíte dále zatěžovat. Gloria pak s detektivem Fletcherem nastoupí do jejich auta a spolu ti dva nakonec odjíždějí. Policisté to sledují trochu zmateně, Gloriino veřejné prohlášení o tom že je tak najednou odvolána z případu sotva jej začala vůbec řešit je dost nečekané. Když to samé pak řekne i Fletcher, že i on to tady balí, tak velká část strážníků i techniků se na ty dva nechápavě dívá, co se to zase stalo. Strážníci Parker s Howardem se na tebe dívají se zdviženým obočím a vypadá to, že mají otázky. Stejně tak Olivia vypadá, že při té návštěvě tvé kanceláře na tebe bude mít očividně o něco více otázek než předtím. Ale netrvá to dlouho. Po tom co řekneš ty a zvláště o tom se ozve z hrdel přítomných souhlasné zamručení a vrátí se zpátky k tomu co dělali předtím. Očividně už byli odhodláni nenechat se ničím dalším rozhodit. Parker s Howardem na sebe pak nervózně pohlédnou, očividně si nejsou tak úplně jistí, co teď oni dva přesně mají dělat. "No, tak teda..." začne pak strážník Parker. "Chronologicky to je prošlý, to sme vás s Howardem provedli... v autě ste byl... tak já asi teda eště obejdu techniky, jestli náhodou mezitím ještě nenašli něco v tom bytě a třeba eště i v tom autě, sice už tam pomalu končej, ale co. A kdyby jo, tak vás pak najdu a řeknu vám co a jak abyste to moh případně omrknout sám. Dobrý?" zeptá se tě. A jestli nemáš žádné námitky tak pak Parker odejde po tom svém, případně jestli mu dáš nějaké jiné rozkazy tak se řídí jima. Strážník Howard se za ním krátce ohlédne a pak si sundá policejní čepici a poškrábe se na hlavě. "No, takže..." začne s otázkou. Je ti jasné, že by se tě nejraději zeptal na důvod toho odvolání Glorie a Fletchera. Ale teď máte práci a on si to uvědomuje. Trochu se mu klíží oči, tak si je promne aby zahnal únavu. "Skočíme teda teď za tou bábou co bydlí naproti tomu bytu?" řekne nakonec strážník Howard a hlavou kývne ke vchodu do baráku. "Nebo se chceš kouknout ještě předtím na něco jinýho?" dodá pak a nasadí si zpátky čepici. Konečně zdá se vyjel z toho přehnaně 'oficiálního' tónu. "Prostě... jaké jsou rozkazy, 'vaše veličenstvo'?" zkusí trochu uvolnit atmosféru a nervózně se ušklíbne. Pak mu konečně unikne to dlouho potlačované zívnutí a on s rukou před pusou trochu zrudne studem, že tentokrát to v sobě neudržel. Ten už toho zřejmě dneska má už vážně dost. Jako asi všichni tady... | ||
| |||
(1)6044.jpg){kind=icon} | Opuštěné bytovky, Večer - Cassandra, Maggie Utíkala jsem za Craigem co mi dech stačil. U toho jsem kličkovala jako zajíc, abych potencionálním střelcům znesnadnila zaměření. Následovala jsem Craiga k budově bytovky. Během běhu jsem se snažila k bundě nahmatat zbraň. Kdo sakra narušil tohle jednání? Pokud to nebyla druhá strana se kterou jsme měli setkání tak kdo tedy? Kdo další o tomhle mohl vědět? Craig ale nevypadal překvapeně, když kolem něj proletěla kulka. Čekal, že se něco pokazí? Slyšela jsem jak mi kolem obličeje proletěla kulka, když jsem zrovna uhýbala stranou. Když se mám podařilo dostat dovnitř, rychle jsme se vydali nahoru, každý se zbraní v ruce. Tohle se hodně pokazilo. A teď bude důležité odsud vypadnout živý. Hod kostkou: 1 | ||
| |||
 | Johne, Vůz VIPERU Cílené urážky a tupení mé cti se mnou nikdy doopravdy nehnou. Naopak, je to pro mě trigger point pro větší uvolnění, protože oběť se odkopává. A další věci se vyjasňují. John nemá fantazii. Opravdu si myslí, že s sebou veze jen další chovanku blázince na výlet. A ztrácí tváří tvář smrti nervy; používá vulgarity, glosuje popkulturou. Navíc ze sebe dělá bolestína. Ano Johne, povězte mi jak Vás nikdo nechápe. Povězte mi, jaký doopravdy jste. Já už to totiž dávno vím. "V akci nekouřím, Johne." DNA lze vyšetřovatelům poskytnout i jinak. "Váš plán zní rozhodně akceptovatelně." A pomalu. "Zvlášť pokud chcete prchat tímhle vozem." Nápadnější by byla už jen ta sanitka. Pak se ptá, jestli jsem připravena dělat mu dalšího SWAŤáka do počtu. "Samozřejmě, že jsem. To Vy nasaďte prezervativ na ty Vaše pouštní ptáky, když to chcete potichu." Slangový dvojsmysl si neodpustím. "A nebojte se," mrknu na něho a přes hlavu si přetáhnu kuklu. "Po celou akci nedopustím, aby Vás někdo znásilnil." Tep mi vzrušením stejně poskočí. | ||
| |||
1347.jpg){kind=icon} | Večer - okolí nemocnice - zrzavej zmrd Jo, jo, nebudeme předstírat, že dokážu dohnat mladýho cápka, který nejspíš tráví veškerý volný chvíle vandalismem. Kdyby byl klasická oběť počítačový doby, tak už by se válel na zemi, sbíral dech, otíral si slzy povislýma mužskýma kozama a topil se ve vlastním tuku. Jenže tenhle hajzl už párkrát v životě běhal, i když určitě hlavně před policajty. Utíkat, nadávat... s tím jsem počítal, ale že by si troufnul na další kravinu, jako předtím s Marcusem? To jsem nečekal. Šmejd jeden zasranej! Na chvilku mi to vyrazí dech, zohnu se v pase a mám co dělat, ať při tom náhlým nárazu a bolesti nevybleju plíce, ale čím víc se mi po těle rozlejvá bolest, tím víc mi je jasný, že k žádný velký škodě nedošlo – leda na cti, ale to hodlám napravit. Musím se vydýchat, nejen kvůli tý ráně, vyraženýmu dechu a modřinám, ale protože už toho mám taky plný cecky. Na poletování po ulicích jsem moc starej. Ale co je důležitější, to malý hovado mi k tomu dává prostor, protože musí hulákat jak vyvolávač, místo aby se sebral a zmizel mi nadobro, jak by udělal kdokoli trochu chytřejší. Ale tenhle zrzavej retard je synátor někoho důležitýho a takový synkové jsou povětšinou vždycky dementi. Doufám, že takový, že si při mým skuhrání a svíjení nevšimne, že mírně zkracuju vzdálenost. Odflusnu si, protože mám hubu jeden velkej hlen, ale pak se narovnám, vytáhnu zbraň a vystřelím do vzduchu. Uvědomuju si, že zákony fyziky říkaj, že co vystřelíš nahoru, to se musí vrátit zase zpátky, a když máš smůlu, tak to po cestě někoho trefí, ale já jsem ochotnej to riskovat. Tohle město se stejně skládá jen ze samýho lidskýho odpadu, takže nehrozí velká škoda. A pak namířím na zrzka. „Mám pro tebe novinku, šmejde. Já nic nemám, takže mi je tvůj fotr u prdele. Ukaž pracky a klekni na kolena, nebo ti provrtám palici. Dvojitej útok na policajta… i kdyby byl tvůj fotr třeba bůh, po tomhle ti leda požehná při ukřižování.“ (86 %, omylem procentovka, ale takovýho hodu se nechci vzdávat, můžeš to brát jako 8... nebo to zaokrouhlit nahoru :D) | ||
| |||
 |
Judith Schlechter Rozpovídá se. Poslouchá se ráda. To většina žen. A přitom mají málokdy co říct. Alespoň bělošky. Jediný co z nich padá jsou samý manipulativní řeči. Myslí si, že do vás vidí. Zrovna tak, jako právě tady Schlechter. Je dobrá evoluční strategie, nebudu jí to brát. Ale já nejsem nějaký středoškolák, který neví, kam dřív skočit. | ||
| |||
 | Scarlet Avenue, večer Gloria No, teď už se to začíná trochu vyjasňovat. "Howarde, jak dlouho se známe? Šest let? Už bys měl vědět, jak mě oslovovat, ne?" připomenu mu a vrátím se k tomu, kde Spencer bydlí. Ale to by neměl být takový problém. "Pořád je to náš případ. Mrtvola je naše a na našem území, takže jeho bydliště a prohlídka spadá pod nás. Je o tom nemusíme ani informovat, stačí, že nám prohlídku posvětí nás návladní, což stejně musí." usměju se nad představou toho, jak budou skřípat zuby, když tam přijedeme s celou výjezdovkou techniků a obrátíme to vzhůru nohama. | ||
| |||
(1)4153.jpg){kind=icon} | Opuštěné bytovky, Večer - Cassandra Craig na poslední chvíli uhnul. Kulka mu těsně minula hlavu a já už skoro zmáčkla spoušť, abych oddělala toho hubeného Asiata, když jsem si všimla, že i jeho bodyguardi vytáhli zbraně a zamířili s nimi tam, kde byl ten odstřelovač a ti další chlapi. Vypadalo to, že o nich nic nevěděli. Jestli to ale nejsou jejich lidé, tak do to do hajzlu je? Neměla jsem čas přemýšlet. Craig s Cassandrou se dali na ústup. Zamířili k budově, kde jsem byla skrytá já. Chlapi v protější budově začali vytahovat zbraně, aby Cassandře s Craigem zabránili se dostat do bezpečí budovy. Červené světlo odstřelovače někam zmizelo. Budu muset dávat pozor, aby si zase nenašel za cíl Craiga. Namířila jsem svoji zbraň do okna, kde stál muž s útočnou puškou a mířil na Craiga. Neměla jsem čas přemýšlet. Byla to otázka sekund, než se něco posere ještě víc, než už to bylo a musela jsem Craiga udržet naživu. Nabila jsem, namířila na hruď muže s odstřelovací puškou a zmáčkla spoušť. Na kostce jsem hodila 10 | ||
| |||
 | Návrat na stanici
| ||