| |||
Scarlet Avenue, venku, pak uvnitř bytovky, Večer George Ano vypadá to že nakonec nedosáhli toho čeho dosáhnout chtěli, nezískali případ a Georg dal Seanovi ochutnat jeho vlastní medicínu víc než když se jednalo o mou rapovací chvilku. Být tohle animovaný příběh tak teď Seanovi jde pára z nosu a uší přemýšlím, jestli je bezpečné stát takhle blízko blížící se bitky ovšem nakonec se Sean rozhodne aspoň částečně uvolnit vztek který teď cítí. Jistě všichni nakonec litují že ho potkali nebo poznali ... Ovšem nedodávám to protože George si ještě naposledy přisadí i když si to co Sean říká dokážu docela přesně vybavit. Ani Sandra není spokojená s tím jak se to vyvinulo a k tomu jak jsme vyvrátila to co říkala (nemluvila jsem o jediné věci protože o tom nebylo nutné mluvit) a můj proslov o tom jak funguje seance včetně mého přelomového nápadu je vzato na vědomí pouze protočením očí. U auta se už Sean přestane tvářit že je nad věcí a já lituji podřízeného kterého potká, dotyčný asi potom půjde pracovat k hasičům nebo rovnou opustí Crime City. Sandra se rozhodne řídit protože kdyby řídil Sean tak ve stavu v jakém teď je by to nebylo bezpečné nejen pro ně, ale hlavně pro ostatní účastníky provozu. No a nyní se konečně můžeme věnovat tomu proč tu vlastně jsme. Je vidět že Howard toho má dost tak jenom přikývnu: „Já vím až to skončíte jděte se vyspat hlášení počká.“ Sama jsme tohle slýchala také i když mně předtím ... no to byla přece jen jiná situace, Také neříkám že je možné že se k tomu hlášení dostane Johnsonová a to že to není její případ jí nebude bránit v tom aby si Howarda obvinila z prznění angličtiny. Místo kde se to stalo se nachází v prvním patře, cestou si prohlížím okolí pokynu Gonzalesovi a vejdeme dovnitř. Pozdravím Parkera a pak ho vyslechnu zatímco se rozhlížím kolem protože tohle místo je zřejmě připravené jen na občasné návštěvy. Napadne mně si pečlivě prohlédnou ten obraz případně i místo kde visel. Mezitím se řeší ten notebook a potom se už dostáváme do ložnice kde ten pach zesiluje, Ano tohle mělo být místečko lásky kde chodil uspokojit samečka než se něco pokazilo. Vyslechnu si jak to asi bylo prohlédnu si díry po kulkách i stopu kterou na tom nábytku zanechal. Prefabrikovaná výroba, běžný nábytek vyrobený nejspíš někde v Číně ... Vstanu a jdeme opět ven až nakonec dojdeme k tělu kde se skloním k tělu a prohlédnu si ho než můj pohled padne na dálkový ovladač mají ho všechny lepší auta nemusíte se tak bát že necháte klíčky v zapalování. „Nejspíš to tak bylo, možná ho sem někdo poslal a nebyla to žárlivá partnerka nebo manželka. Je sice pravda že horší než peklo je pomsta zhrzené ženy, ale zhrzená žena by neutrácela peníze za profesionálního zabijáka. Šla by ho zabít sama ...“řeknu potom co vstanu,mluvím naprosto vážně. „A kdo ho zabil, nejspíš je na tyhle spekulace ještě brzo, ale ti dva o tento případ až moc stáli a tentokrát nešlo jen o sporné území a žabomyší válku mezi našimi okrsky. Jinak by se nám nesnažili omlátit o hlavu protokol GUARDIAN. Ale také je možné že s tím VIPER nemá co dělat a tohle je třeba odplata nějakého gangu. Také to může být iniciativa jedné osoby co myslíš ty Georgi?“ Otočím se na něj aby přišel se svými teoriemi než rozvinu to jak jsem k těmto teoriím přišla já. |
| |||
V policejním autě se strážníkem Wilsonem, Večer - Seržantka Diazová Strážník Wilson na tvůj názor že ta doktorka nemá právo vás všechny házet do jednoho pytle i přes to co se stalo jejímu bratrovi souhlasně přikývne. "To je fakt. Ale, no, víte jak to chodí. Lidi sou už takoví." Při poznámce o tupé gorile se jen pousměje a dál si váže tu kravatu. Když se stočí řeč na New York a důvod tvého odchodu, tak se trochu zachmuří. Očividně si všiml tvé vyhýbavé odpovědi. Něco tušil. Ale když se stočí rozhovor na jiné téma tak se trochu rozveselí. "Zaručenej trik? Na to jak donutit chlapa aby vypadal 'reprezentativně', to chcete, jo?" pousměje se strážník Wilson a konečně si dováže tu kravatu. "Dohoďte mu nějakou ženskou, hned bude vypadat jinak." zazubí se Wilson. "A jestli už ženskou má, tak si o tom promluvte s ní." dodá ještě se smíchem. "A o to se nebojte. Až přídu domů tak rozhodně budu vypadat jinak." pousměje se Wilson, pak ale zvážní a trochu znervózní, zase se mu na tváři objeví ten přemýšlivý výraz a chvíli je v autě ticho. "Víte, s tím městem..." řekne asi po půl minutě ticha. "Příde mi, že vy byste měla mnohem lepší možnosti na uplatnění než dělat seržanta v tak nechvalně proslulým městě. A takovejhle post vaší kariéře moc neprospěje. Policejní sbor Crime City má špatnou pověst z nějakýho důvodu." řekne Wilson, váhavě. Snaží se postupovat opatrně. "Navíc, byla ste v New Yorku. Ste to říkala sama, ne? 'Kdo neprošel NYPD, jakoby nežil'?" ušklíbne se na chvilku, pak ale zase přejde k tomu ztrápenému, nervóznímu výrazu. "Možná se mejlim, ale... připadá mi, že na tohle město ste až moc..." hledá ta správná slova. "Až moc dobrá..." Poté se zase na chvilku odmlčí než pokračuje. "Víte, když sem přichází někdo jako... jako vy. Tak je to většinou za trest. Když ho potřebujou někam uklidit." Chvíli Wilson jen tak hledí z okna než pokračuje. "Ale jestli vážně tady ste jen kvůli tomu že to tu vidíte jako příležitost nebo výzvu... že vás tohle město potřebuje víc než New York a můžete to tady změnit. Tak byste asi měla vědět na čem tady ste. A že jestli si teda můžete vybírat... tak bych vám chtěl říct, že máte na víc a jeden člověk tady nic nezmění. Sou místa jinde v naší zemi kde byste byla mnohem užitečnější. Tady jenom dobrovolně nakráčíte do propasti. Když tady někdo začne dělat až moc velký vlny, tak tohle město ho nakonec dostane. Jako Johna Goodmana." Jméno John Goodman jsi slyšela párkrát, ale nikdy si se nějak hlouběji o to nezajímala, kdo to vůbec je. Víš jen, že to byl asi nějaký hodně respektovaný policajt z vašeho okrsku. Wilson se půl minuty odmlčí, přemýšlí. Nakonec si povzdechne a zase se rozpovídá. "Chcete teda vědět, proč sem se dal k policii já? Ptala ste se předtím a řekla mi ten svůj příběh. Tak vám řeknu i ten svůj jestli chcete. Stydím se za to trochu, ale na poměry tohohle města to je dost slabý kafe. Z původních strážníků na okrsku co tady sloužili ještě před Bainem jako kapitánem sem dycky patřil k bílejm vránám. Ale na náborovej leták by můj příběh nedali." Chvíli čeká na tvou odpověď a pak dodá. "Bejvávalo to tu před Bainem jako kapitánem o dost horší. Tady se fakt není za co stydět." |
| |||
Projížďka Úkryt, Na ostatních prý nejvíc nesnášíme to, co nemůžeme vystát sami na sobě. Z této moudrosti pro dlouhé zimní večery nejspíš vyplývá, že Fumiko a John jsou si skutečně velmi podobní a já mám samu sebe hrozně ráda. Dívám se na ten výstup japonské mrkací panenky a velkého zlého muže Goodmana a nevyvolává to ve mně vůbec nic. Téměř; mám jen stále větší chuť na cigaretu. Čekám trochu nějakou odvetu ze strany vycházejícího slunce, ale Fumiko jen protočí oči v sloup a zamumlá cosi o mužích. Viditelně to s nimi neumí. Proto teď musí dělat popelník. Dobře Ti tak, Fumi. Kdybych já byla modrovlasá Japonka a někdo mi na hlavu sypal popel, zrovna teď bych byla kdesi na cestě jeho slezinou. V téhle branži se za jednoho zastřeleného, nebo filetovaného gangstera ruce nesekají a každou pozici po leklé rybě nahradí dvě čilé. "Řídím nerada." usměji se na Johna hřejivě, skoro mateřsky. "A Ty se měj, Fumi." mávnu modrovlásce. --- Vezu se. Žvýkám žvýkačku, poslouchám pravým uchem trochu jazzu a pozoruji noční chodce. Takhle na ně mám času spoustu a připadám si jako na safari. Člověk. Nejzajímavější tvor. Nejlepší pramen poznání. John bude dobrým partnerem pro tuto misi. Je velký, hlučný. Pozornost bude na něm. Má nepřehlédnutelnou výzbroj. Neprůstřelná vesta a dvě izraelské legendy. Desert Eagle osobně. Při zásahu do živého cíle měj u sebe deštník a buď nalačno. Uchechtnu se trochu při té vzpomínce. Eagle je dobrá zbraň pokud provádíte demonstrativní popravy zajatců a posíláte to CNN. Jinak je to zbytnělé, uřvané monstrum, co zbytečně kope a nesplňuje mou představu o pohotové zbrani. Píše mi Jessica. Kolega v práci ji zve na večeři a ona neví, jestli na to má kývnout. -Promiň, zítra Ti zavolám. Naťukám rychle. Ráda bych jí zalhala a rozvedla to. Že mám na večeři matku, že se zrovna miluji, nebo jsem příliš unavená z práce. Ale protože si své soukromí pořád hlídáš – byť se mnou právě chceš plánovat nevěru – tu trochu falešné lidskosti Ti neposkytnu ani já. Pokud John nepoužívá sluchátka, nejspíš je už teď z Eagla trochu nahluchlý, aniž by si to sám uvědomoval. Eagla najdete ve výzbroji speciálů po celém světě, ale do akce ho tahá jen cvok. Je to značka. A taky je to těžký krám, který rychle unaví ruce a rychlost střelby po chvilce zpomalí na neúnosnou mez. John jistě chvilku vydrží, protože je trénovaný, ale i tak na něj nebudu moci spoléhat dlouho. Ale dlouho to snad ani nepotrvá. Z hudby v pravém uchu na mě jde příjemná otupělost a proto si protáhnu ruce, abych se probrala a rovnou si navléknu rukavice. Nic neplánuji - protože nevím, do čeho budeme hozeni - ale ať se na mě zbytečně nečeká. |
| |||
U Nemocnice a pak zadní ulička poblíž nemocnice, Večer - Harold Harold hodil 4 a na procentovce 31% Tony vyběhne za černochem a Marcus nedbá tvého doporučení a už leze oknem za tím v mikině. Ty se tedy nakonec vydáš za zrzkem. Dostal pořádný náskok jak si se nejdřív šel přesvědčit že Marcus je po tom zásahem plechovkou v pohodě. Musíš sebou pohnout a ačkoliv jsi na svůj věk ve velmi dobré kondici, tak zrzek se ukáže jako velmi atletická osoba a máš problém s ním vůbec udržet tempo, natož abys ho dohnal. Od nemocnice přeběhneě za zrzkem přes silnici na druhou stranu a pak do nějaké postranní uličky, už to vypadá, že ho začneš ztrácet z dohledu, zrzek ale najednou zvedne nějakou cihlu co se válela poblíž popelnice a hodí ji po tobě. Nedokážeš dost rychle uskočit, trefí tě to naplocho do hrudi, vyrazí ti to dech a ty se sesuneš na kolena na zem aby ses vydýchal. Nic vážného to nejspíš není, žebra máš nejspíš jenom naražená, ale i tak je to docela síla. Zrzek když to vidí tak dál zatím neběží. "MÁŠ CO SI ZASLOUŽÍŠ TY BLBEJ FÍZLE!" řve na tebe zrzek. "NEOPOVAŽUJ SE MĚ POKOUŠET ZABÁSNOUT TY HNUSNÝ PRASE! ANI NA MĚ VŮBEC NEVZTÁHNEŠ RUCE! A VÍŠ PROČ?" řve dál. "SI TO ZKUS A MŮJ FOTR TĚ PŘIPRAVÍ O VŠECKO CO MÁŠ! JASNÝ?" Dokud zůstáváš na zemi tak zatím zůstává na místě a teď už pokračuje normální hlasitostí. "Tak, teď běž zpátky k těm dalším přiblblejm fízlům a já zapomenu, že sis jako dovolil na mě vůbec vyběhnout, jasný?" |
| |||
Návrat na stanici
|
| |||
Místo Předávky; Večer S Craigovou odpovědí jsem zrovna spokojená nebyla, protože mi prakticky stejně jako kdyby řekl: dělej jak myslíš. Přikývla jsem a vyrazila do bytu, který mi Craig ukázal. Nelíbilo se mi, že Craig mluví vždycky neurčitě a štvalo mě to. Sice jsem dostala zaplaceno, ale ne dost na to, abych tu zařvala. Zase na druhou stranu, když půjde do tuhého, bude se mi rozhodně utíkat líp než Cassandře, která bude přímo v epicentru. Vylezla jsem po požárním žebříku. Vytáhla jsem z pouzdra pod bundou samopal Calico s dostřelem mezi padesáti a dvě stě padesáti metry, kterou jsem sehnala od jednoho muže, který sháněl zbraně v Mexiku. Byl to známý mého učitele, když ještě žil. Cassandra s Craigem už se sešli s lidmi, kterým jsme měli to něco předat. Zvedla jsem samopal k oku a zadívala se přes hledí k mužům, kteří přišli. Byli tři. Dva svalovci a mezi nimi stál vytáhlý hubeňour. Vypadali jako členové asijského gangu. To není dobrý. Zvedla jsem hlaveň k protější budově a skrz hledí postupně prohlížela jednotlivá okna. Pak se v jednom okně někdo pohnul. Zarazila jsem se. Chvíli jsem sledovala okno a dívala se tam. PPak se tam znovu mihla postava. Někdo tam byl. Pomalu jsem nabila a těsně před tím jsem zmáčkla spoušť, jsem se zarazila. mohla bych vyvolat přestřelku, která by pro nás neskončila dobře. Pokračovala jsem v prohlídce oken. Našla jsem pár mužů s pistolema a SMGčkama a aspoň jeden měl útočnou pušku. O patro výš jsem našla odstřelovače. Byli jsme v početní nevýhodě, a proto jsem udělala tu jedinou věc, co mě napadla. Namířila jsem hlaveň samopalu na hruď hubeného asiata a čekala jsem. |
| |||
Uvnitř Nemocnice, Večer - Marcus (okrajově i Harold a Tony) Marcus hodil 4 Nedbáš toho, co ti Kessler říká a jdeš za tím v mikině. Všimneš si, že Tony se dal do pronásledování černocha. Hezky ste si to rozdělili. A tobě se to tvé zranění už trochu lepší, stoprocentně v pohodě budeš asi až tě ošetří a trochu si poležíš, ale zas tak strašné to asi nebude. Ten v mikině má dost náskok, tak musíš běžet ostošest abys ho dostihnul, ale jak si zraněný tak ti nejde vynaložit na běh dostatečně velký síly, chvíli se motáš a než se dostaneš k oknu tak ten mladík v mikině už dávno prolez dovnitř. Prolezeš dovnitř za ním, ale moc ti to nejde. Nakonec se nasoukáš přes okenní rám dovnitř, ale v průběhu se trochu pořežeš o sklo které tam ještě zůstalo, hlavně na rukou. Nic vážného, ale bude to potřebovat pak ošetřit. Za oknem je místnost s nějakými krabicemi, asi sklad něčeho. Dveře sou otevřené a když vyjdeš na chodbu tak se rozhlédneš na obě strany a na poslední chvíli zahlédneš napravo lem bílé mikiny, jak mizí za rohem. Hoď si zase desetistěnnou kostkou. |
| |||
Uvnitř bytu a pak před bytovkou, Scarlet Avenue, Večer - Gloria, George "To by bylo fajn." řekne Howard na Georgův návrh že potom jak to tady skončí tak můžou už jít domů. Pak si ale uvědomí, že Gloria má poslední slovo a tak se ještě otočí k ní. "Ujišťuji vás, že to tam zítra pak bude co nejdřív." řekne Glorii. Olivia na Georgovo gesto jen kývne. Nejspíš pak za ním do té kanceláře zajde až bude moct. Když George už v tom bytě říká Parkerovi ať sbalí a zaevidují (nejspíš) Spencerův notebook tak aby ho ani Walsh nedokázal nechat zmizet, tak ten hned odvětí: "Už se stalo, detektive, nebojte, bude to zaevidovaný všecko jak má bejt ať neponecháme nic náhodě. A podepsaný to máme taky. Jestli se to vážně někde zatoulá tak budem hned vědět kdo je za to zodpovědnej a kde zjednat nápravu." Pak trochu sníží hlas a ustaraně dodá: "Na toho Walshe si dejte pozor, je to sketa toho nejhoršího druhu. A na Collinsovou taky, tak není o moc lepší, jen to umí líp skrývat." Řadoví policisté z těch dvou měli vítr, to bylo snadno poznat. Skoro tak stejně jak je nenáviděli. "Dobře, Parkere, detektivové chtěli provést místem činu nějak chronologicky tak jak se to nejspíš stalo. Připojíš se?" zeptá se ho Howard. Parker jen přikývne a následuje vás do ložnice, která se nachází naproti dveřím. V bytě je už tak docela nepříjemný zápach a jen se zesiluje jak se blížíte k otevřeným dveřím do ložnice. Po chvíli vejdete všichni čtyři do oné místnosti. Ložnice je malá místnost s rudými stěnami, rudými záclonami na okně a kulatou lampou na nočním stolku u postele, asi na navození patřičné nálady. Kýčovité zařízení nabádá k funkci této místnosti spíše jako milostného doupěte než místa určeného primárně k odpočinku. Napravo od postele se válí otevřená krabička různobarevných kondomů. A postel samotná... ta pokoji přímo dominuje. Je ve tvaru srdce a nachází se na ní ona zavražděná žena. Je přikrytá až po krk pokrývkou a z díry po kulce mezi očima jí předtím očividně stékal pramínek již povětšinou zaschlé krve. Zápach je to v tomhle uzavřeném prostoru strašný a nutně by to tu potřebovalo vyvětrat. Ženská je mladá, odhadovali byste jí tak zhruba 25 let. Má černé dlouhé vlasy a snědší pleť, tipovali byste ji na někoho hispánského původu. Možná je přímo z Mexika. Postel se v místnosti nachází stranou u stěny v levé části místnosti, takže aby vrah měl přesnou linii střelby, musel nejspíš stát ve dveřích do místnosti nebo v místnosti samotné. Ve stropě ložnice si můžete všimnout i dvou označených děr po kulkách. "Má to tu pěkně zařízený. Kdyby ten chlap nebyl tuhej a ta ženská taky, tak mu asi i závidím." řekne strážník Howard se smutným úsměvem aby trochu uvolnil atmosféru okolo té strašlivé scény co před vámi právě je. "Teď jen dostat toho hajzla co to těm dvěma udělal." dodá pak Howard a pak se otočí k vám dvěma a Parkerovi. "Dobře, takže, teď vás detektivy nějak provést chronologicky tím jak se to tu asi stalo. Parkere, mohl bys začít? Pude ti to líp než mě." požádá strážník Howard strážníka Parkera a ten přikývne a ujme se toho. "Takže, dveře od bytu ani od baráku nemají žádné známky násilného vniknutí." začne Parker. "Buď měl vrah odněkud klíče nebo si nějak dokázal otevřít sám bez toho aby nějak poškodil zámek nebo dveře." dodá. "Vrah nějak otevřel, prošel skrz obývák a zamířil k ložnici. Když ten vrah vešel do ložnice, tak ta ženská když ho viděla tak nejspíš asi začala ječet nebo na něj nějak jinak upozorňovat. Vrah ji střelil přímo mezi oči, jednou ranou, asi aby jí umlčel nebo něco. Zkrátka, střílel zhruba z tohohle směru." řekne Parker a ukáže směrem ke dveřím od ložnice. "Nejspíš stál tady ve dveřích nebo kousek před nima. Zavražděnej, ten Spencer... asi se nejspíš svlíkal někde stranou." dodá ještě Parker a promne si knír. "Nejspíš využil toho, jak se vrah soustředil nejdřív na tu ženskou a vyběh na něj, než ho mohl vrah odprásknout tak ho odstrčil z cesty a proběh kolem něj do obýváku a pak ven." řekne Parker a ukazuje z ložnice do obýváku a pak ke dveřím do bytu. Strážník Howard dosud poslouchá a jen přikyvuje, teď ale řekne něco i on. "Vrah pak asi ztratil rovnováhu a vypálil to dvakrát do stropu." řekne strážník Howard a ukáže na ty dvě označené díry ve stropě po kulkách. "A tady je trochu krve na rohu týhle skříně." řekne a ukáže na označené místo na těžké nízké skříni z kovu která je poblíž dveří. Nějaký moderní, minimalistický styl. Na horním rohu poblíž dveří je trocha zaschlé krve, roh vypadá vážně ostrý, takže by se na něm vážně mohl někdo dost snadno pořezat. Tohle rozhodně ten co tu skříň navrhoval moc nevymyslel. "Jestli vážně vrah ztratil rovnováhu tak do toho možná narazil a napích se o to. Technici už tu byli, s trochou štěstí je to jeho krev." dodá strážník Howard. Rozhodně by vám to hodně ulehčilo práci pokud by se tak stalo. "Přesunem se teda asi na ty schody když to berem asi chronologicky." řekne už zas Parker a vede vás ven z bytu kolem techniků kteří už pomalu dokončovali svou práci, brzo to tu očividně už zabalí a půjdou jinam. "Vrah ho pronásledoval až na chodbu, ale ten Spencer už byl na schodech." řekne Parker když vyjdete ven před byt na chodbu a zamíříte ke schodům. "Pokusil se ho nejspíš střelit rychle už cestou ke schodům, ale minul ho a kulka se zavrtala do stěny." ukáže Parker na označenou díru ve zdi na mezipatře mezi prvním patrem a přízemím. Poté už po schodech sejdete dolů do přízemí, kde se vám ze dveří naskytne výhled na mrtvého Spencera ležícího na břiše veprostřed silnice. Byl to postarší muž, pokud se zeptáte na věk tak zjistíte že mu bylo 58. Na svůj věk byl ale stále docela ve formě. Má na sobě kalhoty a ponožky, ale žádné boty ani svrchní oděv. Je na zemi obličejem dolů, ruce má natažené před sebou. Poblíž té pravé drží klíče od auta u kterých je i tlačítko na dálkové odemykání dveří od auta. Díra od kulky je na horní levé straně zad, přímo tam kde se nachází srdce. "Spencer nejspíš utíkal rovnou ke svýmu autu na druhý straně ulice který bylo zaparkovaný naproti dveřím. Už zdálky to svý auto otevřel. Vrah ho zastřelil nejspíš chvíli potom co se sám dostal ke dveřím. Spencer byl tou dobou už napůl cesty k autu, tak to do něj vrah jednou napálil zezadu. A trefil se mu přímo do srdce." řekne Parker a všechno ukazuje. "No, podle mýho názoru... tohle bude někdo kdo asi vážně umí střílet. Ženskou trefil mezi oči, chlapa zezadu do srdce, ani na jednoho nepotřeboval víc než jednu kulku. Když nepočítáme ty dva zásahy do stropu a ten jeden na schodech vedle." V tom má nejspíš pravdu. "Samozřejmě to mohlo bejt úplně jinak." připustí Parker a čeká jak se k tomu vyjádříte vy. Strážník Howard pak ještě promluví k strážnici Juaně Reyesové, která se nachází poblíž. "Reyesová, můžeš prosímtě vystřídat na stráži před tím bytem Gonzálese? Je tam už fakt dlouho, tak ať se taky nadejchá trochu čerstvýho vzduchu." požádá ji Howard. "No, tady taky moc čerstvej vzduch není, ale dobře." ušklíbne se Reyesová a vydá se do bytovky. Pak už strážníci Howard s Parkerem mlčí a sledují vaše reakce, očekávají další rozkazy a informace o tom co budete chtít dělat teď. |
| |||
,,Hmmm..." odvětím Fumiko prostě, jako kdybych jí skoro nevnímal. Takže opravdu jsou tak tupí pomyslím si. Čekal jsem od V.I.P.E.R.u...Vždycky víc. Takové ty kravaťáky, mocné, silné gangstery. Jedině tak jsem si vysvětloval jejich všeobecnou moc a schopnost nám unikat. Ale teď, když jsem mezi nimi, vidím, že jsou to jenom lidé. Nejsou mocní. Nejsou silní. A nevědí, jak mají se sílou a mocí naložit. A tak s ní nekládají špatně. |
| |||
Scarlet Avenue, venku, pak uvnitř bytovky, Večer - George, Gloria (okrajově i Adam) Jen pozorně poslouchám, co Walsh kváká a prsty si promnu bradu. Pak ruku zvednu, jako by mi právě něco došlo. „Počkej Walshi, počkej! Už mi to došlo... Tatínek mi vyhlásí válku?“ nadhodím a bavím se tím, jak má co dělat, aby nevyškubnul bouchačku z pouzdra pod sakem a jednu do mě nevpálil. Ale takový zkrat jen na základě popíchnutí by neustál ani se svými konexemi a vypadá to, že si to moc dobře uvědomuje. |
doba vygenerování stránky: 0.27501201629639 sekund