Andor.cz - Dračí doupě online

Místo Předávky, Večer - Cassandra, Maggie

Celé to šlo nějak rychle. Teď jsem spolu s tím komu jsme měli dělat ochranku stála na basketbalové hřiště a sledovala druhou stranu. Byli to nejspíše členové nějakého asijského gangu. Dva svalnatí muži a jeden hubeňour co byl uprostřed a velel jim nejspíše. Prohlédla jsem si je od hlavy až k patě a obezřetně je sledovala. Svůj pohled jsem pak znova přesunula na okolí. Sledovala jsem budovy před námi na protější straně. Zdálo se mi, že jsem v jedné části zaznamenala nějaký pohyb. A nebo to byl jen klam? Klam to nejspíše vůbec nebyl, protože se na saku Craiga objevila červená tečka. Craig vypadal, že si toho nevšiml, ale už před tím vypadal, že je nervózní a tak vypadal pořád, i když to dost dobře skrýval. Tečka se pomalu přesunula na jeho hlavu a bylo jasné, že tohle skončí špatně. Sledovala jsem muže před sebou a čekala jak se obchod vyvine. Jsou jen dvě možnosti. Buď dobře a nebo... To skončí smrtí někoho z účastníků.

Belovův Bar, Večer - Alexej

Byl to už nějaký čas, co jsi opustil speciální jednotky a vyrrazil do Crime City v USA za štěstím. Díky svým kontaktům jsi si zařídil jistý špinavý "byznys" a bokem si k tomu vydělával i různými "prácičkami" pro různé gangstery Crime City. Hlavně těch ruské národnosti. Někteří prý měli co do činění i se samotným VIPERem, ale ty jsi nikdy neviděl důkaz, že by to byla pravda.

Bohužel, poslední dobou se ti moc dobře nevedlo. Pár promrhaných investic do tvého byznysu, kdy dodávky tvého zboží vybavení pro gangstery skončily buď v držení policie Crime City nebo na dně oceánu. A tak se stalo, že jsi se zadlužil a neměl jsi jak je splatit. A tvé "bokovky" to ani zdaleka nepokryly.

Muž, kterému jsi dlužil peníze nebyl zrovna někdo, kdo by si to nechal líbit. Jmenoval se Timur Ivanovič Belov a co se týče gangsterů z Ruska v Crime City, byl vysoko na potravním žebříčku. O dost výše než ty, ty jsi byl buď nájemný poskok nebo nevýznamný překupník, on byl mocným bossem se svými vlastními gorilami. Měl hned dvě, Boris a Igor. Nikdy jsi nepoznal, který je který, oba to byli málomluvní, svalnatí hromotluci s většími svaly než mozkem. A zrovna ti dva tě násilím dotáhli k Belovovi, když přišel čas splatit účty. Bohužel jsi neměl čím zaplatit. A tak jsi tam stál a hleděl na Belova sedícího za stolem.

"Tak ty nemáš čím zaplatiť, Gruzov? No, to je pre teba ozaj nepríjemné..." usměje se zle Belov a napije se přitom vodky. Už se pomalu smiřuješ se svým osudem, když tu z Belova vypadne něco jiného, než jsi se obával. "Ale nestrachuj sa, dá sa zaplatiť aj inak. Viem, že si bol vo špeciálných jednotkách. Také dovednosti sa daju zužitkovať. Tak sa domluvíme takto, ty pre mňa urobíš jednu prácičku a já ti odpustím. A aby si nepovedal, že som lakotný, tak ti aj zaplatím. Čo ty na to, Saša?"

Je ti jasné, že odmítnout by nejspíš znamenalo tvůj konec...

Scarlet Avenue, Večer - Gloria, George

Po provedení místem činu chronologicky se rozhodnete ještě na chvíli zastavit o trochu déle u mrtvého Spencera Browna. Spencer na sobě neměl žádná viditelná zranění kromě onoho smrtelného, prostřelených zad a srdce. Takže to že by se o roh té skříně napíchl on je nejspíš vyloučeno. Pravděpodobnost že to byl vrah čí krev tam na té skříni uvízla se tedy mnohem zvýšila. V kalhotách měl v kapse předtím jen peněženku s doklady (a nějakými drobnými), ty už ale byly samozřejmě v rukou policistů.

Když už jsou zmíněni technici, tak několik techniků vyjde z baráku, projdou kolem vás, přesunou se ke Spencerovu autu a začnou pracovat na něm.

Na Georgův dotaz na to jestli víte kde ten Spencer bydlel odpoví strážník Howard.

"Ano, samozřejmě pane." řekne strážník Howard. Stále mluví na jeho normální styl až moc oficiálně a 'spisovně' od té doby co odsud odjeli ti dva z šedesátého okrsku. Olivii to oslovení 'pane' George vyčetl, Howard ho stále používá i když ten už George znal dlouhé roky a měl by vědět líp. Předtím mu tak už pěkně dlouho neřekl. Nejspíš ho zblbli Walsh s Collinsovou. Je na Georgovi jestli to zmíní a řekne mu ať se zase zklidní a dá se do normálu nebo je mu to jedno.

"Jeho adresu samozřejmě máme, až ji budete potřebovat tak ji budete mít k dispozici. Bohužel, je to hluboko na území šedesátého okrsku. Sídlo Brown's Crime City Accounting, té účetní firmy jejíž spoluvlastníkem je... to je taky na okrsku č. 60. Všechno je to na území okrsku č. 60." řekne strážník Howard ponuře. "Budete nejspíš muset počítat s tím, že jestli na jedno z těch míst budete chtít, tak se vám do toho budou plést ti z šedesátého. Jak jen budou moci." dodá Howard a potlačí zívnutí.

"Ono, i tohle místo bylo předtím součástí území okrsku č. 60." řekne teď zase strážník Parker zamyšleně. "Několik měsíců zpátky se měnily hranice mezi některými okrsky a nám připadl i velmi malej kousek původního teritoria šedesátýho okrsku, Scarlet Avenue je součástí toho našeho 'nově nabytýho teritoria'. Kapitán Bain říkal, že prej to byla chyba a nemělo to tak původně bejt... prej se hranice mezi naším okrskem a šedesátým neměly měnit vůbec. No, ale už nám to zůstalo. Kdyby se to nestalo, tak tady dneska vůbec nejsme a Walsh s Collinsovou si tady můžou dělat co chtěj." O té menší změně hranic jste samozřejmě věděli, ale hodilo se to připomenout. Možná jste si ani neuvědomili, že Scarlet Avenue vám předtím nepatřila.

"Co když ti dva na tohle nějak poukážou, aby tenhle případ získali, jestli tenhle případ fakt tak moc chtěj?" řekne Parker trochu ustaraně. "Nevím, jestli jim to bude platný, ale no... víte jak. Ty z šedesátýho okrsku sou ty nejhorší možný parchanti. Jestli je nějaká možnost jak nám to sebrat tak to určitě využijou."

Když si George chce na chvíli promluvit s Glorií o samotě tak strážníci Howard s Parkerem odstoupí stranou aby vám dali prostor k vaší diskuzi a zatímco spolu mluvíte tak se opodál zatím Parker s Howardem baví zatím mezi sebou o něčem jiném.

Hned jak diskuze skončí tak se vydáte na prohlídku Spencerova auta.

-----------------------------------------------------------------------------------------------

Jak George předpokládal, prohlídka auta toho nic moc užitečného nepřinesla. To nejcennější, totiž notebook, si totiž ten Spencer Brown vzal s sebou do onoho bytu. A pokud na tohle měl dostatek soudnosti, tak proč by tu nechával něco dalšího co bylo důležité.

Asi jediné co stálo za zmínku byla jedna vizitka v přihrádce pod palubní deskou. Byla od nějaké Amandy Treyové, podle vizitky vedoucí účetního oddělení Audley Industries. Tato firma je vlastněná miliardářem Francisem Audleyem, jedním z nejbohatších mužů v Crime City. Nejspíš to s případem nijak nesouvisí, ale mohla to být i stopa.

Detektiv Adam Fletcher se stále věnoval průzkumu okolí místa činu a ještě se nevrátil. George si vzpomene na tu sousedku bydlící naproti od toho bytu č. 2 co chtěla mluvit jen s detektivem, protože strážníkům Parkerovi a Howardovi nevěří. George slíbil, že za ní pak zajde, vyslechne jí a přesvědčí ji, že se jeho strážníků nemusí bát. Možná na to nastal teď čas? Koneckonců, něčeho si všimnout musela.

George si také všimne že má na mobilu nepřečtenou textovou zprávu. Je to od onoho týpka co si s ním domluvil tu schůzku ohledně tras těch vrtulníků před bankou. Samozřejmě tu schůzku už dávno nestíhá, ale ukázalo se že to bylo jedno. Ten se kterým si George domluvil tu schůzku mu totiž napsal že něco mu do toho přišlo a ještě se ozve. Snad to neznamená nic špatného, hodily by se už nějaké dobré zprávy.

-----------------------------------------------------------------------------------------------

Už uběhl dost dlouhý čas od vašeho příjezdu na místo činu. Než po prohledání auta můžete začít plánovat další kroky a prodiskutovat nové poznatky, Glorii zazvoní mobil a ukáže se, že jí volá poručík Navarro. "Jonesová. Je s vámi i Wallace a Fletcher?" ozve se Navarrův hrubý hlas a když mu Gloria odpoví že s ní je z těch dvou jenom Wallace tak hned odpoví. "Jenom Wallace... dobře, to zatím stačí. Tak Wallacovi řekněte ať zatím zůstane poblíž, budu s ním potřebovat taky mluvit." O co tady asi šlo?

"Takže, nejdříve co se týká vás." řekne Navarro s povzdechem. Pár sekund je ticho než se konečně ozve. "Jste s okamžitou platností stažena z tohoto případu. Vedení nad případem od vás přebírá detektiv Wallace. Nyní si nemůžeme dovolit vaši přítomnost u tak vážného případu, dokud se nevyjasní jisté skutečnosti. Vraťte co nejdříve na okrsek a jděte za mnou do mé kanceláře. Musíme si promluvit v tváří v tvář." řekne a chvíli je ticho. Pak se nakonec v mobilu ozve: "Nyní mi prosím dejte k telefonu detektiva Wallace."

Když Gloria předá telefon Wallacovi, tak poručík Navarro nečeká a hned spustí. "Wallaci, budu stručný, detektivka Jonesová je z případu odvolána kvůli jistým... skutečnostem které nyní vyšly najevo. Od této chvíle je to váš případ. Detektiv Fletcher... bude také lepší pokud od tohoto případu dá ruce pryč. S Jonesovou velice často spolupracují již dlouhá léta, jsou si až moc blízcí. Nechat jej vám na pomoc by bylo až příliš velké riziko. Takže bude z případu také odvolán a převelen na jiný, zavolám mu sám." Co tohle mohlo způsobit, snad je to nějaký trik Walshe s Collinsovou? A na George se jim nepodařilo nic vytáhnout takže je to všechno nyní na něm?

"I pokud by se náhodou vše vyjasnilo detektivka Jonesová se k tomuto případu mohla vrátit tak si ponecháte velení nad případem. Tak se snažte, spoléhám na vás. A až tam na Scarlet Avenue skončíte a vrátíte se na okrsek, tak pokud budete mít zájem, mohu vám vše vysvětlit, ale nyní na to není čas." S tímhle poručík Navarro zavěsí.

Strážníci Howard a Parker stojí poblíž a čekají na to až si vyřídíte ten telefonát a další rozkazy ohledně toho jak postupovat dál. V průběhu telefonátu se zase přesunuli do té uctivé vzdálenosti abyste měli soukromí. Dokáží si ale tak nějak vydedukovat, že ten telefonát asi neznamená nic dobrého. A stejně tak i další strážníci a kolem. Vypadají trochu že mají starosti co se zase stalo, a možná i trochu otráveně že se tu očividně poslední dobou špatné zprávy kupí jedna za druhou.

Jejich odhodlání a chuť do práce se ale nezdají vůbec poznamenány. Spíš naopak už jsou netrpěliví kdy tohle další zdržení pomine a oni se zase mohou vrátit do práce bez toho aby museli zase řešit nějaké žabomyší války mezi okrsky nebo otázky ohledně nejisté budoucnosti a podobné věci. Prostě se zas ponořit do práce a od toho všeho se na nějakou dobu oprostit.

Úkryt na Garden Avenue a poté opuštěné skladiště na Steel Street (území 58ého okrsku) - Judith, Goodman

Fumiko se při tom jak na ní Goodman začne dělat ramena zatváří velmi nervózně a poodstoupí o pár kroků dozadu, ale zrak nesklopí, celou dobu se mu dívá přímo do očí. Jednou rukou jako by byla naráz připravena něco vytáhnout ze své kožené bundy. Když si o ní Goodman típne cigáro, tak se ani nepohne, jen se na něj trochu nervózně ušklíbne. Klíčky od auta Goodmanovi Fumiko dá, ale dává si trochu načas. Celou dobu z něj nespustí oči.

Když Goodman s klíčkama od auta už zmizí z doslechu na cestě do garáže, tak Fumiko jen koukne na Judith, zakroutí očima a pak jen s úsměvem prohodí: "No jo, chlapi, co s tím už naděláš. Dej si na něj bacha, je to docela dost nezřízená střela."

Judith může všimnout, že Fumiko má jednu ruku stále ve své kožené bundě a je připravená z ní něco vytáhnout kdyby se Goodman náhodou rozhodl vrátit s tím, že típnutí cigarety o její hlavu mu nestačilo.

Fumiko se určitě uměla ohánět. Kdyby ne, tak by na téhle pozici moc dlouho nevydržela. Musela denodenně jednat s grázly všeho druhu a to nebylo jen tak. Protentokrát se očividně rozhodla Goodmanovi přenechat tohle malé vítězství, je ale otázka, jak to bude v budoucnu.

-----------------------------------------------------------------------------------------------

A tak nakonec vyjedete z garáže z úkrytu na Garden Avenue ve vašem novém voze. John řídí. Od VIPERU máte přiděleno černé SUV. Okna mají začerněná, neprůstřelná skla, karoserie je vyztužená tak aby zvládla palbu z malých zbraní, stejně tak pneumatiky. Někdo kdo se v tomhle nějak pohybuje se asi při pohledu na vaše auto celkem rychle uvědomí, že tady asi něco nehraje a vy nejste jen tak někdo, na stranu druhou je to ale klasika a rozhodně se ta dodatečná ochrana bude hodit pokud se to strhne v automobilovou honičku.

Asi po zhruba půl hodině cesty si všimnete, že tečka udávající Diegovu polohu se zastavila na jedné lokaci. Konkrétně na Steel Street. Poté ji stále pozorujete a je tam jen minimální pohyb. Nejspíš se vám podařilo najít místo kam Diego směřoval. A kde bude i ten Freddy Owens.

-----------------------------------------------------------------------------------------------

Cesta nějakou dobu potrvala. Zhruba dalších čtvrt hodiny cesty autem než se konečně ocitnete na místě. Jste nyní na Steel Street, ta se nachází v jedné z průmyslových oblastí města které těžko poznamenala ekonomická krize. Není problém tu čas od času narazit na opuštěná skladišťě či již dávno zavřené fabriky.

Uvědomujete si, že nyní jste na území okrsku č. 58. Ti se s tím nikdy neserou, nejdřív střílí a pak se ptají (jestli vůbec), takže pokud se do toho vloží policie tak to bude vážně něco. Nejspíš byste odsud měli po dokončení mise zmizet dřív než vůbec budou mít možnost se k tomu připlést.

O kousek dál vidíte na místě kde má být Diego velké skladiště, vedle kterého je zaparkovaná sanitku. Je překrytá nějakou bílou plachtou aby tak nevyčnívala, ale i tak to dokážete poznat. Nejspíš tímhle přivezli Diega z té nemocnice.

Co se týče Owensových poskoků... napočítáte jich z téhle strany sedm. Čtyři hlídají hlavní vchod, dva v převlecích za zdravotníky stojí u zakryté sanitky a o něčem se spolu baví, poslední chodí okolo budovy, hlídkuje. Všichni jsou ozbrojení nějakými pistolemi, až na chlapa co chodí kolem budovy, ten má brokovnici.

Jsou docela ostražití (až na ty dva chlápky u sanitky co se spolu baví) a jestli budete chtít dovnitř vniknout nepozorovaně, tak to rozhodně lehké nebude. Kolem skladiště je mnoho míst které poskytují krytí, pokud by došlo na přestřelku, tak alespoň nebudete na volném prostraství snadným cílem.

Skladiště má mnoho oken, ale i ty nějnižší jsou většinou mimo váš dosah, takže byste potřebovali něco po čem k nim můžete vylézt.

Skladiště má i boční vchod, ale u toho je zaparkovaná ta sanitka a jsou tam ti dva co se spolu baví. Je také možné, že uvnitř skladiště je těch Owensových chlapů ještě více. Vlastně je to vysoce pravděpodobné.

Nikdo si vás ještě nevšiml. Zaparkujete svoje auto za rohem a nyní máte možnost rozhodnout se jak to uděláte. Owens nejspíš bude právě teď u Diega, jestli se Fumiko nemýlila.

Jestli budete dělat ve svém příspěvku něco víc než se jen mezi sebou bavit, tak si hoďte desetistěnnou kostkou.

Scarlet Avenue, venku, pak uvnitř bytovky, Večer

Geoge

„Také je možné že i tak nechtěl nechávat svědky i když ho nutně nemusela poznat.“zmíním ještě jednu možnost.
„Nájemného vraha si nenajímáte jen tak, navíc dotyčná osoba o něm musela toho docela dost vědět.“souhlasím s Georgem možná se něco dozvíme z počítače nebo v jeho bytě.
Byl to účetní kromě legálního podnikání asi vedl i takové libůstky které jeho legální podnikání mělo přikrýt.
Potom přikývnu Georgovi s tím že na VIPER to také nevypadá, zapomeňte na záporné postavy z Marvelu typu Kingpin a tak, pokud bychom měli pokračovat k přirovnání k fiktivním postavám tak to jsou spíš Borgové ze Star Treku nebo Gethové ze série Mass Effect. Samostatní jsou slabí, ale jejich síla je v počtu jako třeba u mravenců. A pak je tu ta sousedka možná to bude někdo kdo si myslí že nám může pomoct protože viděl všechny kriminálky a tak chce svých patnáct minut slávy (možná proto chce mluvit s detektivy), ale určitě nám něco řekne protože takovým typům neunikne nic co se děje poblíž jejího bytu. George potom zmíní tu ženskou během cesty k autu se rozhodne promluvit si o něčem co není pro uši strážníků.
„Ano přišlo že až moc o tento případ stáli, stačilo jenom říct vy jste neschopní a nevytahovat VIPER a protokol GUARDIAN. Mám takový pocit aby nakonec nevyplácel jenom je, ale i ostatní elitu jejich okrsku.“

Scarlet Avenue, venku, pak uvnitř bytovky, Večer

George

Ano vypadá to že nakonec nedosáhli toho čeho dosáhnout chtěli, nezískali případ a Georg dal Seanovi ochutnat jeho vlastní medicínu víc než když se jednalo o mou rapovací chvilku. Být tohle animovaný příběh tak teď Seanovi jde pára z nosu a uší přemýšlím, jestli je bezpečné stát takhle blízko blížící se bitky ovšem nakonec se Sean rozhodne aspoň částečně uvolnit vztek který teď cítí.
Jistě všichni nakonec litují že ho potkali nebo poznali ...
Ovšem nedodávám to protože George si ještě naposledy přisadí i když si to co Sean říká dokážu docela přesně vybavit. Ani Sandra není spokojená s tím jak se to vyvinulo a k tomu jak jsme vyvrátila to co říkala (nemluvila jsem o jediné věci protože o tom nebylo nutné mluvit) a můj proslov o tom jak funguje seance včetně mého přelomového nápadu je vzato na vědomí pouze protočením očí. U auta se už Sean přestane tvářit že je nad věcí a já lituji podřízeného kterého potká, dotyčný asi potom půjde pracovat k hasičům nebo rovnou opustí Crime City. Sandra se rozhodne řídit protože kdyby řídil Sean tak ve stavu v jakém teď je by to nebylo bezpečné nejen pro ně, ale hlavně pro ostatní účastníky provozu. No a nyní se konečně můžeme věnovat tomu proč tu vlastně jsme. Je vidět že Howard toho má dost tak jenom přikývnu:
„Já vím až to skončíte jděte se vyspat hlášení počká.“
Sama jsme tohle slýchala také i když mně předtím ... no to byla přece jen jiná situace,
Také neříkám že je možné že se k tomu hlášení dostane Johnsonová a to že to není její případ jí nebude bránit v tom aby si Howarda obvinila z prznění angličtiny. Místo kde se to stalo se nachází v prvním patře, cestou si prohlížím okolí pokynu Gonzalesovi a vejdeme dovnitř. Pozdravím Parkera a pak ho vyslechnu zatímco se rozhlížím kolem protože tohle místo je zřejmě připravené jen na občasné návštěvy. Napadne mně si pečlivě prohlédnou ten obraz případně i místo kde visel. Mezitím se řeší ten notebook a potom se už dostáváme do ložnice kde ten pach zesiluje, Ano tohle mělo být místečko lásky kde chodil uspokojit samečka než se něco pokazilo. Vyslechnu si jak to asi bylo prohlédnu si díry po kulkách i stopu kterou na tom nábytku zanechal.
Prefabrikovaná výroba, běžný nábytek vyrobený nejspíš někde v Číně ...
Vstanu a jdeme opět ven až nakonec dojdeme k tělu kde se skloním k tělu a prohlédnu si ho než můj pohled padne na dálkový ovladač mají ho všechny lepší auta nemusíte se tak bát že necháte klíčky v zapalování.
„Nejspíš to tak bylo, možná ho sem někdo poslal a nebyla to žárlivá partnerka nebo manželka. Je sice pravda že horší než peklo je pomsta zhrzené ženy, ale zhrzená žena by neutrácela peníze za profesionálního zabijáka. Šla by ho zabít sama ...“řeknu potom co vstanu,mluvím naprosto vážně.
„A kdo ho zabil, nejspíš je na tyhle spekulace ještě brzo, ale ti dva o tento případ až moc stáli a tentokrát nešlo jen o sporné území a žabomyší válku mezi našimi okrsky. Jinak by se nám nesnažili omlátit o hlavu protokol GUARDIAN. Ale také je možné že s tím VIPER nemá co dělat a tohle je třeba odplata nějakého gangu. Také to může být iniciativa jedné osoby co myslíš ty Georgi?“
Otočím se na něj aby přišel se svými teoriemi než rozvinu to jak jsem k těmto teoriím přišla já.

V policejním autě se strážníkem Wilsonem, Večer - Seržantka Diazová

Strážník Wilson na tvůj názor že ta doktorka nemá právo vás všechny házet do jednoho pytle i přes to co se stalo jejímu bratrovi souhlasně přikývne. "To je fakt. Ale, no, víte jak to chodí. Lidi sou už takoví." Při poznámce o tupé gorile se jen pousměje a dál si váže tu kravatu. Když se stočí řeč na New York a důvod tvého odchodu, tak se trochu zachmuří. Očividně si všiml tvé vyhýbavé odpovědi. Něco tušil.

Ale když se stočí rozhovor na jiné téma tak se trochu rozveselí. "Zaručenej trik? Na to jak donutit chlapa aby vypadal 'reprezentativně', to chcete, jo?" pousměje se strážník Wilson a konečně si dováže tu kravatu. "Dohoďte mu nějakou ženskou, hned bude vypadat jinak." zazubí se Wilson. "A jestli už ženskou má, tak si o tom promluvte s ní." dodá ještě se smíchem. "A o to se nebojte. Až přídu domů tak rozhodně budu vypadat jinak." pousměje se Wilson, pak ale zvážní a trochu znervózní, zase se mu na tváři objeví ten přemýšlivý výraz a chvíli je v autě ticho.

"Víte, s tím městem..." řekne asi po půl minutě ticha. "Příde mi, že vy byste měla mnohem lepší možnosti na uplatnění než dělat seržanta v tak nechvalně proslulým městě. A takovejhle post vaší kariéře moc neprospěje. Policejní sbor Crime City má špatnou pověst z nějakýho důvodu." řekne Wilson, váhavě. Snaží se postupovat opatrně. "Navíc, byla ste v New Yorku. Ste to říkala sama, ne? 'Kdo neprošel NYPD, jakoby nežil'?" ušklíbne se na chvilku, pak ale zase přejde k tomu ztrápenému, nervóznímu výrazu.

"Možná se mejlim, ale... připadá mi, že na tohle město ste až moc..." hledá ta správná slova. "Až moc dobrá..." Poté se zase na chvilku odmlčí než pokračuje. "Víte, když sem přichází někdo jako... jako vy. Tak je to většinou za trest. Když ho potřebujou někam uklidit." Chvíli Wilson jen tak hledí z okna než pokračuje.

"Ale jestli vážně tady ste jen kvůli tomu že to tu vidíte jako příležitost nebo výzvu... že vás tohle město potřebuje víc než New York a můžete to tady změnit. Tak byste asi měla vědět na čem tady ste. A že jestli si teda můžete vybírat... tak bych vám chtěl říct, že máte na víc a jeden člověk tady nic nezmění. Sou místa jinde v naší zemi kde byste byla mnohem užitečnější. Tady jenom dobrovolně nakráčíte do propasti. Když tady někdo začne dělat až moc velký vlny, tak tohle město ho nakonec dostane. Jako Johna Goodmana." Jméno John Goodman jsi slyšela párkrát, ale nikdy si se nějak hlouběji o to nezajímala, kdo to vůbec je. Víš jen, že to byl asi nějaký hodně respektovaný policajt z vašeho okrsku.

Wilson se půl minuty odmlčí, přemýšlí. Nakonec si povzdechne a zase se rozpovídá. "Chcete teda vědět, proč sem se dal k policii já? Ptala ste se předtím a řekla mi ten svůj příběh. Tak vám řeknu i ten svůj jestli chcete. Stydím se za to trochu, ale na poměry tohohle města to je dost slabý kafe. Z původních strážníků na okrsku co tady sloužili ještě před Bainem jako kapitánem sem dycky patřil k bílejm vránám. Ale na náborovej leták by můj příběh nedali." Chvíli čeká na tvou odpověď a pak dodá. "Bejvávalo to tu před Bainem jako kapitánem o dost horší. Tady se fakt není za co stydět."

Projížďka

Úkryt,
John Goodman, Fumiko

Na ostatních prý nejvíc nesnášíme to, co nemůžeme vystát sami na sobě.

Z této moudrosti pro dlouhé zimní večery nejspíš vyplývá, že Fumiko a John jsou si skutečně velmi podobní a já mám samu sebe hrozně ráda.

Dívám se na ten výstup japonské mrkací panenky a velkého zlého muže Goodmana a nevyvolává to ve mně vůbec nic. Téměř; mám jen stále větší chuť na cigaretu.

Čekám trochu nějakou odvetu ze strany vycházejícího slunce, ale Fumiko jen protočí oči v sloup a zamumlá cosi o mužích. Viditelně to s nimi neumí. Proto teď musí dělat popelník.

Dobře Ti tak, Fumi. Kdybych já byla modrovlasá Japonka a někdo mi na hlavu sypal popel, zrovna teď bych byla kdesi na cestě jeho slezinou.

V téhle branži se za jednoho zastřeleného, nebo filetovaného gangstera ruce nesekají a každou pozici po leklé rybě nahradí dvě čilé.

"Řídím nerada." usměji se na Johna hřejivě, skoro mateřsky. "A Ty se měj, Fumi." mávnu modrovlásce.

---

Vezu se. Žvýkám žvýkačku, poslouchám pravým uchem trochu jazzu a pozoruji noční chodce.
Takhle na ně mám času spoustu a připadám si jako na safari.

Člověk.

Nejzajímavější tvor. Nejlepší pramen poznání.

John bude dobrým partnerem pro tuto misi.

Je velký, hlučný. Pozornost bude na něm. Má nepřehlédnutelnou výzbroj. Neprůstřelná vesta a dvě izraelské legendy.

Desert Eagle osobně.

Při zásahu do živého cíle měj u sebe deštník a buď nalačno.
Uchechtnu se trochu při té vzpomínce.

Eagle je dobrá zbraň pokud provádíte demonstrativní popravy zajatců a posíláte to CNN. Jinak je to zbytnělé, uřvané monstrum, co zbytečně kope a nesplňuje mou představu o pohotové zbrani.

Píše mi Jessica. Kolega v práci ji zve na večeři a ona neví, jestli na to má kývnout.

-Promiň, zítra Ti zavolám.
Naťukám rychle.

Ráda bych jí zalhala a rozvedla to. Že mám na večeři matku, že se zrovna miluji, nebo jsem příliš unavená z práce.

Ale protože si své soukromí pořád hlídáš – byť se mnou právě chceš plánovat nevěru – tu trochu falešné lidskosti Ti neposkytnu ani já.


Pokud John nepoužívá sluchátka, nejspíš je už teď z Eagla trochu nahluchlý, aniž by si to sám uvědomoval.

Eagla najdete ve výzbroji speciálů po celém světě, ale do akce ho tahá jen cvok. Je to značka. A taky je to těžký krám, který rychle unaví ruce a rychlost střelby po chvilce zpomalí na neúnosnou mez. John jistě chvilku vydrží, protože je trénovaný, ale i tak na něj nebudu moci spoléhat dlouho.

Ale dlouho to snad ani nepotrvá. Z hudby v pravém uchu na mě jde příjemná otupělost a proto si protáhnu ruce, abych se probrala a rovnou si navléknu rukavice. Nic neplánuji - protože nevím, do čeho budeme hozeni - ale ať se na mě zbytečně nečeká.