Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Crime City - Nové Začátky
Družina
| |||
 | Okolí Nemocnice, Večer - Harold, Tony, Marcus Marcus hodil 1, Tony hodil 5 a Harold hodil 8. Jedete okolo nemocnice a vyhlížíte ty vandaly. Zatím nic moc se tu okolo nemocnice neděje, alespoň teda nic podezřelého či zajímavého. Akorát tak možná v jedné postranní uličce zahlédnete bezdomovce jak se choulili kolem plechového sudu ve kterém hoří oheň. Schylovalo se už ke chladné noci, tak potřebovali teplo. Vy jste uličku přejeli a zamířili k zadní části nemocnice. Harold na straně pasažéra a Tony seděl na stejné straně jako Harold, tak měli oba na nemocnici mnohem lepší výhled než Marcus který se navíc musel soustředit na řízení. Tony moc pozor nedává (Tonyho hod 5), ale Harold bedlivě sleduje okolí. A skutečně něco zahlédne (Haroldův hod 8+1=9), na někoho kdo nedávno dosáhl padesátky mu zrak slouží vskutku výborně. Konkrétně tedy zahlédl podezřelou bandu mladíků co se poflakovali někde v zadní části nemocnice. Byli tři, jeden nosil bílou mikinu s kapucí, co mu zakrývala tvář, další měl zrzavé, kudrnaté vlasy a očividně dost drahé, značkové oblečení a ten třetí byl černoch s dredy a zlatým piercingem v nose a náušnicemi v uších. Očividně se o něčem dohadovali. Podle držení těla a jejich pohybů jste mohli vydedukovat že byli nejspíš trochu opilí. Všechny odhadujete tak na něco kolem dvaceti let. Nebylo co řešit, tohle stálo za to to trochu zkontrolovat, tak Marcus opatrně zaparkoval auto poblíž a šli jste to omrknout blíž. Když vystoupíte z auta a dojdete na bližší vzdálenost, tak černoch podává zrzkovi nějakou plechovku se sprejem. Na stěně nemocnice je teď nyní nějaké očividně čerstvě nasprejované zelené graffiti, takže nejspíš za to můžou tihle. Zrzek plechovku se sprejem pomalu přijme a začne k malůvkám černocha sprejovat nějaký svůj vlastní tag. Moc mu to očividně nejde, nejspíš v tom nemá praxi a je to spíše než street art jen nějaký klikyhák. Mezitím ten v mikině zvedne ze země kus zlomené lavičky kterou nejspíš předtím zdemolovali, poodejde od těch dvou sprejerů k nejbližšímu oknu a kusem dřeva s chechotem udeří do okna v přízemí, které rázem jedním úderem vysklí, ozve se zvuk rozbíjejícího se skla a střepy dopadnou někam dovnitř místnosti, do které okno vede. Nesvítí se tam, takže tam očividně nikdo není, ale i tak by to na ně mělo strhnout nějakou pozornost. S trochou štěstí by mohli být až moc zabraní do toho co dělají a nevšimnout si vás dříve než se dostanete blíž. Ovšem zdá se, že máte smůlu (Hod procentovkou 19%). Jako na potvoru se zrovna ten černoch ohlédne za sebe a spatří vaši skupinku policajtů, jak se k nim blížíte. "CHLUPATÝ!" zařve hned černoch a upozorní tak na vás i ty ostatní dva, co se s leknutím hned otočí k vám. "VY SVINĚ FAŠISTICKÝ, TÁHNĚTE DO PRDELE!" zařve ten v mikině, zrzek chvíli jen zíra na vás. JO! TÁHNĚTE DO HAJZLU VY STUPIDNÍ FÍZLOVÉ!" zařve nakonec zrzek a hodí těžkou plechovku se sprejem vaším směrem, ta směřuje na Marcuse, který se jí neodkáže vyhnout (Marcusův hod 1), ať už je to pozdní reakcí nebo něčím jiným. Ozve se dutá rána jak Marcuse plechovka trefí do spánku a ten se skácí na zem, jeho policejní čepice dopadne vedle něj na tvrdou zem. Hlava ho bolí jako čert a vidění má rozostřené. Z místa které plechovka zasáhla mu teče krev. Je stále při vědomí, ale potřebuje chvilku aby se z toho vzpamatoval. Být tím zasaženým někdo méně odolný bývalý Ranger jako Marcus, bylo by to horší. Možná by byl už teď tuhej. Tohle by se snad mohlo brát i jako pokus o zabití policisty, i když až tak daleko nejspíš ten co tu plechovku hodil zajít nechtěl. Těžko říct. Ti tři se mezitím rozběhli každý na jinou stranu, ale všichni pryč od vás. Černoch doleva, zrzek doprava a ten s mikinou odhodí kus dřeva co měl v ruce a začne lézt dovnitř okna, které před chvílí rozbil. Tak to vypadá, že se budete muset rozdělit, pokud jich budete chtít chytit co nejvíc. Tony tu sice byl hlavně jako dozor, ale přece v tom ty dva nenechá samotné. Hlavně Marcus je teď zdá se na chvíli zneschopněn, tak se bude hodit pomocná ruka navíc. | ||
| |||
| U obchodu s občerstvením, Večer - Felix (a taky Ryan) Felix s Ryanem se chystají si v autě vyměňovat historky z mládí, ale než se Felix dozví do jakého průseru se Ryan dostal, diskuzi přeruší zvuk rozbíjeného skla a hrubý hlas který na někoho něco řve, co přesně, to neslyšíte, ale dokážete si to domyslet. Při pár vloupáních jste už byli a dokážete ho poznat. Vaše auto bylo stranou za rohem, zaparkované u opuštěného skladiště. Klidně je možné, že si ho lupiči nevšimli. Což je jejich smůla, vaše štěstí. Je čas vyrazit do akce. Než se Felix vzpamatuje, Ryan už vystoupí z auta a gestem Felixovi pokyne, aby ho následoval. Zdá se, že klidný večer je konečně u konce. Tak to už v Crime City chodí. Když zabočíte za roh tak zjistíte, že lupiči vykrádají právě ten obchod kde byl před asi deseti minutami Ryan koupit to občerstvení. Přes výlohu dokážete celou scénu sledovat. Jsou dva, oba mají na hlavách černé kukly, jeden je obrovitý a svalnatý hromotluk, běloch, ten druhý černoch střední, atletické postavy. Černoch míří pistolí na prodavače za pultem, starého dědulu co se klepe jako osika. "ŘÍKAL SEM, NAVAL PRACHY, DĚDKU!" zařve černoch znova. Hromotluk má v ruce basebalovou pálku, pistoli zdá se nemá ale i tak vypadá dost nebezpečně i bez ní. Poblíž hromotluka vidíte roztřískanou polici s prosklenou vitrínou, ve které předtím bylo vystavené zboží. Z trosek vytáhne sáček brambůrek a dá se do konzumace jeho obsahu. Naštěstí si vás ani jeden z nich zatím nevšimnul. | ||
| |||
| Scarlet Avenue, Večer - George, Gloria, Adam Mladá policistka se při příchodu George automaticky postaví do pozoru, ale je vidět, že to její nevolnost nejspíš ještě zhoršilo. "Olivie... Olivie Havishamová, pane." odpoví mladá strážnice na jeho otázku a když jí poradí co dělat tak jeho rady hned využije a zdá se, že je jí hned trochu líp. "Děkuji." špitne ještě za Georgem který už vyrazil za skupinkou uniformovaných poldů. Poté už v hloučku s dalšími uniformovanými policisty George dostává detaily ohledně případu a odpovědi na své otázky. Všechny tři strážníky zná. Ten s knírem je strážník Robert Parker. Ten druhý bez kníru je strážník Niel Howard. Černoch je strážník Terrence Moore. Strážník Parker Georgovi dosud sdělil obecnou situaci a své domněnky, na jeho další otázky postupně odpovídají všichni tři. "Podle dokladů se ten chlap jmenuje Spencer Brown, je spoluvlastníkem firmy Brown's Crime City Accounting. Ženská doklady neměla. Kdoví jestli tu vůbec byla legálně." řekne strážník Howard. "Zbraň nemáme, ale náboje jo, zdá se, že se jednalo o ráži 9mm." Očekávatelné. "Zdá se, že došlo k potyčce a pak toho chlapa vrah dostihnul sotva vyběh ze dveří a zastřelil ho až tam." řekne zase strážník Parker. "Co se týče svědků, zatím nic moc konkrétního co by pomohlo, ale chlapi ještě obíhají sousedy, takže se uvidí." zakončí to strážník Moore a pokrčí rameny. "Jestli se tam chcete teď hned kouknout tak klidně-" řekne strážník Parker, ale pak zmlkne, protože to už si to sem štrádujou Walsh a Collinsová a to všichni radši zmlknou, protože je všem jasné, o co tady zase de. Ano, detektivové Walsh a Collinsová z 60tého okrsku se vám zas přimíchají do cesty, jak už je to u nich obvyklé. Na Georgeova slova strážníci jen přikývnou a oběma detektivům zahradí případnou cestu za policejní pásku. Ne že by tam tedy detektivové mířili. Jejich kroky vedou přímo k Georgeovi. Ten je přivítá jako první svým svérázným způsobem a jak je už obvyklé, Walsh z toho už pomalu začíná chytat rapla. Collinsová do něj ale drcne loktem a rázem se uklidní. Tedy, ne že by se uklidnil, spíše to předstírá. Žilka na čele je stále trochu viditelná. Walsh ihned spustí po svém: "Také vás zdravím, Wallaci. Po tom průšvihu u banky za který je zodpovědný celý váš okrsek bych si myslel, že si požádáte o přeložení někam do klidnější oblasti, když tady na tohle město nejste stavěný. Vlastně jsem čekal, že jestli vás tady ještě vůbec někdy zas uvidím, tak tu budete akorát tak zas šlapat chodník v uniformě." "No, to je jen otázka času." přisadí si Collinsová a ušklíbne se. "Ale teď k věci. Co nás sem přivádí? Náš případ. Tak už to je. Osoba, která byla zavražděna je vyšetřována ohledně styků s organizací VIPER. A jistě je zde nějaká spojitost, nemyslíte?" řekne Collinsová očividně přesvědčená, že vás má v hrsti. Co se organizace VIPER týkalo, mnohá pravidla a zažité postupy šly rázem stranou. Vyvstává tu také otázka, jak se tak rychle dozvěděli o co tu běží a o tom, kdo je ten zavražděný, ale je to vlastně jasné. Někdo z vašeho okrsku to těm na tom šedesátém řekl. Možná někdo kdo je ještě tady, možná někdo zpátky na okrsku. Tak to bylo vždycky. Ti z šedesátého okrsku měli prsty všude, i mezi vámi. "Jistě, místně je to vaše. Zatím." řekne teď už Walsh. "Ale dávám vám tak týden, maximálně dva než nám tento případ bude předán. Myslíte si, že to do té doby stihnete vyřešit?" pousměje se Walsh pohrdavě. "Upřímně, řekněme si, váš okrsek stál vždycky za starou belu a události minulých týdnů to jen odhalily celému širému světu. Ve vaší situaci vás teď spíš bude zajímat co s vámi bude až ten váš kapitán po tom fiasku rezignuje než řešit tu tak důležité případy jako je očividně tento." dodá Walsh blahosklonně. Říct že s okrskem č. 60 máte napjaté vztahy bylo docela dost podhodnocené, tohle byla čirá nenávist a skrytá válka. Jak detektivové, tak řadoví strážníci, tak důstojníci až po kapitána, ti všichni ze všech zúčastněných okrsků byli do ní byli zapálení. Kapitán Bain se to sice pokoušel mírnit, ale bylo jasné, že ani on ty z 60rého a 58ého nemá v lásce. To že byli ti z 60tého a 58ého z většiny odlišnými způsoby zkorumpovaní tomu jistě nepomohlo. Vlastně jak na 60tém tak na 58ém pracovalo dost lidí co byli dřív na vašem okrsku a z různých důvodů odešli. Z drtivé většiny ne po dobrém, například poté co se stal kapitánem Bain a z vašeho okrsku znovu učinil organizaci za kterou se město nemuselo stydět. Ti, co měli problémy opustit do té doby zažité způsoby jako je braní úplatků a braní zákona do vlastních rukou tak raději odešli tam, kde jim to bylo tolerováno. To rivalitu mezi vašimi okrsky jenom prohlubovalo. "Co takhle se domluvit jako rozumní lidé, nechat rivalitu stranou, abychom se všichni mohli věnovat něčemu užitečnějšímu?" začne Collinsová už trochu "smířlivějším" tónem. "Prostě ustupte a předejte nám to rovnou. Takhle nebude ani jeden z nás zbytečně ztrácet čas. Bude to výhodné pro všechny. My se budeme moci věnovat případu než vychladne stopa a zajistit, že pachatel bude dopaden. A vy určitě také máte i jiné věci na práci." řekne Collinsová a pak se do toho zase vloží Walsh. "Anebo taky můžete odmítnout návrh Sandry a držet se toho zuby nehty. Až to zvoráte jako obvykle tak z toho bude mít váš okrsek jen další průšvih, případ nakonec stejně dostaneme my a z vás pak udělají dopraváka, Wallaci." ušklíbne se Walsh. "Aspoň snad ale pak budete konečně k užitku. Někdo taky musí řídit dopravu na křižovatce. Nebo možná pochůzkáře. Rozdávání pokut za parkování je mnohem záslužnější práce než dělat cvičný terč VIPERu, což je zdá se to co těm z vašeho okrsku jde nejlépe." dodá ještě Walsh a touto poznámkou se už dostane někam dost daleko za onu pomyslnou čáru slušnosti. Ne že by ho to zdá se trápilo. Ani Collinsovou zdá se ne. Uniformovaní policisté kolem vás nic neříkají, jsou jako sochy, ale je vidět, že slova dvou detektivů neberou s ledovým klidem. Hlavně narážky na události před dvěma týdny. Kdyby pohledy dokázaly zabíjet, touhle dobou by tu už bylo další místo činu. Mezitím ke skupince dojdou Gloria s Adamem, kteří přijeli před chvílí. Detektivové Walsh a Collinsová mluvili dost nahlas na to, že většinu z jejich konverzace s Georgem jak Gloria tak Adam pochytili i tak. Walsh s Collinsovou veškerou svou pozornost věnují Georgovi, jediná známka toho, že příchod Glorie s Adamem zaznamenali je jen lehké kývnutí od obou jejich směrem, ale jinak čekají, jak jejich návrh bude přijat. Je otázka, zda vůbec čekají že ho přijmete nebo tu jen byli vyzvídat a štvát vás. Obojí je možné. | ||
| |||
 | Ruská spojka Benjamin Franklin Park Ráda pracuji sama.
| ||
| |||
1347.jpg){kind=icon} | V autě - Večer - Marcus, Tony a Harold „Že?“ zazubím se na pana Špagetku, když mi tak pěkně pochválí moje vyjadřování, „jsem rozenej bavič, jinde bych za to dostával zaplaceno, u zrůžovělý policie dostávám pokárání. Najednou maj totiž všichni city, už dopředu uražený, a všem narostla vagína.“ Nejen těm, který ji maj už od přírody. *** Marcus zasedne za volant a vypadá to, že konečně vyrazíme, ale přece jen si neodpustí poznámky. Helemese, máme tu dalšího vtipálka. Ve vyšším věku? Nějak drzej, mladej! „Ach,“ chytnu se za srdce, „a teď bolí moje srdíčko a vagína mně. Kolik si myslíš, že mi je?“ zasměju se nahlas, bezprostředně, jak mívám ve zvyku, „osmdesát? Kdybych chtěl, tak ti pořád dokážu nakopat prdel.“ Zazubím se na něj vyzývavě, jak kdybych ho zval na férovku hned teď a tady v garáži. „Ale dík za optání, já a moje prostata jsme v pohodě, živí a zdraví. A teď už jeď, než budu vážně potřebovat na malou a budu tě muset pochcat.“ Pak by měl oficiálně právo mě nazývat staříkem, co neudrží moč, vítězství pro všechny. Je vidět, že na rozdíl od úředníčků a všech těch šéfíčků, kteří se škrábou na prdeli a z nedostatku jiný zábavy řeší, kolik sekund čumění na prdel je povoleno, než se to začne brát za obtěžování, jsou hoši vážně z terénu. Jak tak poslouchám, tihle dva nemaj problém s trochou násilí a netvrdí, že maj pachatelé nějaký práva. „Jo, jo,“ pokývám hlavou na slova Marcuse, „svět se v prdel obrací. Všechno je nějak naruby.“ Špageťák má sice pravdu, ale to nic nemění na tom, že mě to nasralo. Drogový dealeři maj víc práv než zasloužilej policajt. Kam ten svět dospěl? „Měl jsem pár známých v městský radě a na ředitelství policie, tak zatahali za nitky a tajně mě odklidili, tak, aby se to nedostalo do tisku. Ale bez vedlejších škod se to neobešlo, ze seržanta zase šlapkou chodníků.“ Jo, jo, zpátky v klubíku. *** „To skoro vypadá, že se chcete sázet. Na jedný straně dealeři a šlapky, na druhý děcka se spreji… takže co? Kdo vyhraje, ten zaplatí rundu?“ A já se nevsadím, tak nemůžu prohrát. Ale pak Marcus připomene tu trapnou situaci na stanici a já protočím oči. „Vole… co to tam na stanici bylo? Ty dvě štěkny, který by naprosto očividně potřebovaly chlapa? Připomínalo to vystoupení tranďáků v Las Vegas, stejně přehnaný a hysterický jak u těch drag queenů, nebo jak si říkaj. To tu máte často?“ | ||
| |||
 |
Benjamin Franklin Park Cigareta před nemocnicí, abych si utřídil své myšlenky. Opět mě ani nepoznala. Jak dlouho to už je, co se Sally Goldie vzbudila? Měsíce? Byla to malá dívka v předškolním věku, když jsem jí zachránil z náručí toho zmrda. A tu mentalitu má dodnes. Děsí mě to. Takhle někomu zničit život. Je zranitelná. Kdokoliv jí v tomhle stavu může zneužít. Rodiče nemá. Má jenom mě. Někdo by litoval, kdyby byl na mém místě. Přemýšlel nad tím, jak se to mohlo stát, že hrdina města skončil mezi těmi nejhoršími. Ale tohle město...Slyšelo už i horší příběhy. Navíc, já jsem žádnou chybu neudělal. To oni. Svině, podrazili mě. | ||
| |||
 | ŽIVOT JE NA HOVNO Niké Anabel Diaz Život je na hovno! A fízly sú svine! Na niečo podobné myslím práve vo chvíli kedy mi jeden z nich láme ruku za chrbát a druhý do mňa mláti ako blázon. Áno, viem že som ich chcel zastreliť, ale nepodarilo sa to. Ten hajzel čo na mne kľačí ma udržal na zemi. Dal som do toho všetko, ale som pekne dolámaný z toho nárazu auta. To sú moje posledné myšlienky, pretože som práve stratil vedomie. Ešte som trochu v ozvene počul Chiccu ako niečo kričí, ale už som nerozumel nič. Občas to so mnou trhne, ako sa moje telo snaží dostať z nepríjemnej polohy, ale všetko okolo si pamätám len matne. Prebral som sa keď ma jeden z nich dvíhal na nohy. Vlastne ma neprebral on, ale bolesť, ktorá mi vystrelila do rebier. Ten zmrd ma musel znova udrieť na to isté miesto. Nepodarí sa mi na nohy postaviť úplne a rozhodne nemám silu klásť odpor. Otvoril dvere do auta a mňa tam nasúkal ako vrece zemiakov rovno zo zeme. Nedokážem sedieť, ležím s hlavou na sedadle, na ktorom pred tým možno sedel nejaký feťák, alebo bezďák. Ležím tam, ale v duchu si myslím, že som doma na svojom gauči. Mám chuť na pivo, netuším prečo, ale mám v ústach hnusnú chuť krvi. Počujem rozhovor dvoch ľudí, asi z telky. Nepáči sa mi o čom sa rozprávajú, chcel by som prepnúť na iný kanál, ale neviem pohnúť rukami. Rozčuluje ma to. Ležím na svojom gauči, bolí ma celé telo a neviem si prepnúť telku. A vraždil by som za jedno orosené pivo. Som mimo, krvavá slina mi steká na sedadlo v policajnom aute a ťažko dýcham. Keď sa mi podarí na sekundu otvoriť oči, hneď upadnem do bezvedomia znova. Zakašlal som a krvavé sliny sa rozleteli po celom sedadle. Ťažký nádych a výdych. Ten blbec za volantom si to nabral rovno do diery na ceste a s autom to pekne nadhodilo. A to ma trochu prebralo, pretože som zacítil poriadnu bolesť, až som trochu vykríkol. Všetko ma bolí, ani netuším či dokážem chodiť. | ||