Spácháte – li mord zachrání vás Ford

Okrsek č. 59

Adam

„Tak poslechněte Sole ...“
„Jsem Danny strážníku, Sol byl bývalý majitel nápisy jsou drahé a ožralové je nečtou.“
Ano všichni jsme nějak začínali, Felix se pak označí za alfa predátora a nejspíš tu budeme mít další vystoupení, když se paviáni pokusí zaujmout samičku vyhrají když jim samička ukáže svou modrou zadnici.
Nebo když se snaží dokázat kdo je zde alfa samec ... i když zde půjde jenom o ten knír.
Vybaví se mi také to jak jednou na facebook dali dvě fotky s nápisem alfa samec předtím (jednalo se o fotku kde si dotyčný dělá selfie a líbá přitom svůj biceps) a potom to už byla fotka která vnikla potom co jsem se mu snažili domluvit že když mu pětkrát upadnou klíče neměl by jezdit, to že jí měl jak z praku dokazovalo to že nás považoval za portýry klubu u kterého zaparkoval.
Ano všichni jsme nějak začínali ...
I když jediný kdo spolkl veškerou moudrost světa je Johnsonová, někdo by měl vysvětlit že tohle je policie ne tým Aventgers, i když ona v tom nejspíš nevidí rozdíl. Co se týká jejího mínění o mně tak to je tak nízko že dotyčný by potřeboval lopatu aby ho vykopal, ale vypadá to že to nějaký efekt přece jen mělo.
Jistě mohla by si stěžovat ovšem kapitán Bain má poslední dobou špatnou náladu takže bychom se na koberečku ocitli obě. Nemluvě o tom že bych tím vyhrála protože by dala najevo že jsem našla citlivé místo ...
Ale pokud bych měla o Johnsonové složit píseň nebyl by to rap, na druhou stranu i já musela dřív vysvětlovat že to že se ho ptám na čínskou restauraci není myšleno rasisticky. Později se však svěřil že skutečně mu vadí to že v jednom bistru znovu používají jeho papírky s věštbou z použitích koláčků štěstí. Její poslední slova mi však něco připomenou, kde jsem to už slyšela?
Ano u našeho policejního komisaře v době kdy ještě jako kapitán 60.okrsku mu chtěl vrátit jeho dobré jméno ...
Rozhodnu se odejít taky protože na mně čeká spousta hlášení která musím projít i když se to nezdá je to výzva když u některé zprávy nevíte jestli to je pořád angličtina nebo azbuka, švabach či se tam vysypal čaj.
Tohle vypadá jako by to nechal napsat svého pětiletého syna ...
Nakonec přijde poručík Navarro a oznámí že došlo k vraždě na sporném území, já a Adam to máme jít vyšetřit. Uklidím tedy všechno a pak oslovím Adama:
„Dobrá tak si pojďme vyzvednout auto.“
Než tam přijdou z 60. okrsku a budou tvrdit že to není vražda že dotyčný jen uklouzl na banánové slupce a nešťastně upadl.

Princezna

Bar U Auvajse
Já a tortilla s odznakem a okrajově Tex-Mex

Tortilla ukazuje Billimu svoje prsty. Asi aby si ještě prohlídnul, jak maj normální vypadat. Nezlomený a nezdeformovaný teda. A já jsem princezna.

He-he!

Kašlu na lékárničku a vezmu z baru led. Kecnu ho Billimu na čelo a na spánek a povídám: "Prdlajs, zlato! Spát se nebude, slyšíš?!"

Když seš tak chytrej abys tahal nůž tam, kde se může střílet, tak snad se to nepoveze ještě vejš. Protože to už by ses na to podnikání mohl úplně. Víšco?

Takže zabraňuju deBillimu v odpočinku a jako kouzelník tahám z rukávu další apku. A volám deBillimu záchranku. Pak se otočim na to roztomilý drobný kakao.

"Budete ho pronásledovat, slečno? Mam pod vokna kanclu přistavit pěkně velkej rezatej kontejner plnej střepů a psích hoven?"

Líbí se mi! Jako čistě profesně. Jinak jsem spíš na chlapečky. Střízlíky, hubeňoučký. Prostě přesně na ty, co se mě bojej nejvíc.

Ulice města

Cassandra

Cassandra souhlasila, ne že by měla na výběr. I když se Craig ptal, pořád to byly rozkazy a jejich neuposlechnutí by nám mohla přinést špatnou pověst a s tou se blbě sháněla práce. Pokračovali jsme dál za Craigem. Minuli jsme pár spících bezdomovců, což nebylo nic zvláštního, ne v téhle čtvrti. Z těch lepších je poldové vyháněli, aby se lidé, co v nich žili, cítili bezpečněji, takže končili tady. Kolem všech jsme pomalu prošli. Ani na zlomek vteřiny jsem nepustila rukojeť pistole.

V jednu chvíli nám zastoupila cestu skupinka chlapů s noži, kteří nás nejspíš chtěli okrást, protože jeden z nich, asi jejich vůdce, k nám natáhl ruku. Byla to jedna z těch skupin, které chtějí najít své místo v podsvětí, ale nemají koule na to, aby na někoho zaútočili nebo ho oddělali. Craig vytáhl pistoli, kterou do této chvíle schovával v saku a namířil ji na muže, který k nám natahoval ruku. Byl to ten jediný moment od chvíle, kdy jsme se sešli v baru, kdy byl naprosto klidný. Začalo mi čím dál víc vrtat hlavou, co je ten chlap vlastně zač. Kvůli posraný zásilce je jako na trní, ale když na někoho míří pistolí, vyzařuje z něj naprosto ledový klid.

Odsunula jsem část černé bundy, pod kterou jsem schovávala pistoli. Cassandra jim taky dala jasně najevo, že je ozbrojená. Ani jeden z nás nepromluví, naše zbraně mluví za vše. Zahrávají si se špatnými lidmi. Chlápci se otočili a zmizeli tak rychle jako se objevili.

"Tahle lůza tady neví, s čím si tu zahrávají," prohlásí Craig a zastrčí pistoli zpátky pod sako do pouzdra.

Zvedla jsem obočí. Od chvíle, kdy jsem nabídku na tuhle práci dostala, uvažovala jsem, kdo by byl ochotný dát dohromady tolik peněz za jednu zásilku... Buď nějaký z gangů, které se tu pohybovali a nebo VIPER a Craig pro někoho z nich pracoval. Jinak by neřekl, že je něco víc, než oni. Každopádně, když něco poseru, nebude na mě nasranej jenom Craig, ale i další skupina lidí. Super...

Pokračovali jsme dál na místo, kde mělo proběhnout předání. "Takže, teď ke schůzce... očekává se, že by neměly přijít žádné problémy. Ale nikdy se neví. Pokud se o tom někdo dozvěděl tak je možné, že bude dodávka přerušená. V tom případě bude na vás mě udržet v bezpečí než mi příde odvoz," informoval nás Craig. Znovu znervózněl.

Dorazili jsme na místo. Craig se uklidnil a nahodil neutrální výraz.

Byl to plácek s budovami. Kdysi uprostřed plácku bývalo basketbalové hřiště, ale to bylo zřejmě ještě v době, kdy v bytovkách bydlel někdo jiný než bezdomovci. Muselo to být hezké místo na život, daleko od centra a od hluku každodenního života. Rozhlédla jsem se, kde bych si mohla udělat orlí hnízdo, odkud bych měla nejlepší výhled na celý plac, ale Craig mě předběhl a řekl mi, kam přesně jít. Poslechla jsem ho. Musel mít místo předávky zmapované a to, co mi doporučil, byl asi to nejlepší, co tu bylo. Dalo se tam vylézt po požárním žebříku, teda kdybych se prohrabala tím harampádím, co bylo kolem něj.

Craig se podíval na hodinky a řekl nám, že za pět minut by měla dorazit i druhá strana a zeptal se, jestli máme nějaké dotazy.

"V jakém případě mám střílet?" zeptala jsem se. Když tohle není dané, může velmi snadno dojít k omylu. Mně se to sice nikdy nestalo, ale znala jsem lidi, kteří za to zaplatili.