Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Crime City - Nové Začátky
Družina
| |||
 | Cesta na stanici, Hlavně Diego, trochu i Princezna
| ||
| |||
 | Před Owensovým Barem a pak v policejním autě na cestě na 59tý okrsek - Niké, Diego (okrajově i Abi, která zůstala samozřejmě u baru) Když Hilla Niké okřikne tak se najednou zastaví, jako by ho její řev vytrhl z toho jeho běsnění. Když ho začne odstrkávat od Diega tak i když je o hlavu větší a mohl by jí v tom snadno zabránit, tak jenom poslušně ustoupí tam kam Niké chce s jednou rukou před sebou s otevřenou dlaní, jako by jí chtěl ujistit, že nebude dál dělat žádné problémy. "Já-" řekne jen, když ho Niké dotlačí na příslušné místo, ale to už Niké začne se svým proslovem. Těžko věřit tomu, že o hlavu menší ženská by mohla v chlapovi jako je on vzbudit naprostou hrůzu, ale Niké to dokáže snadno, má v tom dlouhou praxi. Hill zprvu nereaguje, jen se postaví do pozoru a s výrazem spráskaného psa si vyslechne naštvaný proslov Niké a všechny své rozkazy. "Ano, ano, já- velice se omlouvám, seržantko, vše provedu, můžete se na mě spolehnout!" řekne Hill když Niké skončí a ještě zasalutuje. Tváří se provinile, jako zpráskaný pes. Pak si hned odejde plnit svou práci s takovou vervou jako by na tom záležel osud celého světa. Niké si může pogratulovat, že má na své podřízené očividně velmi příznivý vliv. Wilson se mezitím radši ujistí, že pouta nejsou nasazená až moc těsně a trochu je Diegovi ještě uvolní, aby se mezi Diegovu paži a želízka dal strčit prst. Nikomu by nepomohlo, kdyby s sebou Diego házel bolestí z příliš utažených pout nebo kdyby z toho dlouhodobého přiškrcení pouty dostal nějaké trvalé následky za které by se mohl s policií soudit. A přítomnost seržantky Diazové Wilsona jistě taky motivovala držet se více policejní příručky než nepsaných zákonů Crime City. Očividně nechtěl dostat od Niké podobného sprda jako strážník Hill. Potom co je Diego na rozkaz Niké strážníkem Wilsonem naložen do auta se připravíte všichni k odjezdu. Strážník Wilson řídí, Niké si sedne vedle něj na sedadlo spolujezdce. Diego je na zadním sedadle auta v poutech, vidíte ho skrze mříže oddělující prostory sedadel řidiče a spolujezdce a zadní sedadlo. Wilson nastaví zrcátko tak, aby jste v něm o Diegovi měli přehled. Po tom, co teď prožil je Diego na tom dost bídně. Ruce má poseté modřinami od policejního obušku, jak se snažil bránit když ho Wilson zatýkal a má roztržený ret, jak dopadnul na ten asfalt. Taky ho bolí celé tělo, jak od nárazu do auta a pádu na asfalt, tak od výprasku co mu už spoutanému uštědřil rozzuřený strážník Hill. Nevypadá moc dobře, ani se moc nehýbe. Jen trochu sténá, jak ho bolí celé tělo a vypadá na to, že odpočívá a moc nevěnuje pozornost světu kolem sebe. Takže dobrá zpráva je to, že se nejspíš nepokusí o nějaký zoufalý plán útěku. Teď už znáte jeho totožnost, takže by mu to stejně moc k něčemu nebylo. Cesta z Clay Street na okrsek by měla teoreticky zabrat tak dvanáct minut, ale nejspíš to bude trvat o něco déle, protože v téhle čtvrti okolo Clay Street je lepší jet pomaleji. Cesty tady neopravovali snad už celou dekádu a sem tam je tu nějaká díra ve vozovce. Strážník Wilson poté autem odjede pryč od baru a už jste na cestě. První minuta cesty uběhla mlčky. Niké si znovu projíždí události od té doby, co zastavila před barem. Znovu jí na mysl přišla ta skupinka těch dvou ženských s tím chlapem v obleku s kufříkem. A najednou si uvědomila, že jedna z nich jí přišla povědomá. Ano, Cassandra Smith. Tak se jmenovala, v New Yorku na ní byl vydán zatykač za účast na nelegálních pouličních závodech a za ozbrojená přepadení. Ať už tahle měla prsty v čemkoliv, určitě to nemohlo být dobré. Strážník Wilson si všimne, že Niké má nějaký zamyšlený výraz. "Jste v pohodě, seržantko Diazová?" zeptá se jí. "Na takovýho hromotluka bejt sama, to je dost síla." Jednu ruku drží na volantu, druhou si setře pár kapek potu ze svojí hladce oholené tváře než i tu druhou ruku zas položí zpátky na volant. "Hill to přehnal, promluvím si s ním pak. Co mu ty svině od VIPERu zabily nejlepšího kámoše tak to má těžký. A já to taky asi nezvlád úplně podle předpisů." připustí strážník Wilson a povzdechne si. "Jenom... vy ste tady v tomhle městě jenom půl roku. Já tady sem odjakživa. Nikdy to tady nebylo dobrý, nikdy tady nebyl klid, nikdy tady nebyly žádný zlatý časy. Spíš se to tady rok co rok zhoršuje. Tohle město je celý zkažený a není to tady jak jinde, tady to funguje jinak. Musí se tady na to tvrdou rukou. Ještě potom, co se na našem okrsku stalo před těma dvěma tejdnama..." dodá a když to zmíní, jeho nálada je viditelně ještě horší než předtím. "Oni teď cítí krev, myslí si, že si můžou dělat co chtěj a my jim v tom nezabráníme. Dělaj tu ještě větší bordel než předtím. Musíme si zas získat respekt a u nich to de jen jedním způsobem, ukázat jim, že s policií si nemaj zahrávat" řekne strážník Wilson hrubým hlasem a na chvíli se odmlčí. "Kapitán Bain je ale taky odsaď jako já. A on má jinej názor." dodá pak, když chvilka ticha pominula. "Ten tvrdí, že máme bejt, jak to říkal, to pomyslný "světlo v temnotě". Zakročit tvrdě když je to nutný, ale jen podle předpisů. Ukázat, že sme jiný než oni. A když budem jít příkladem, když budem lidem pomáhat, chránit je, ukážem jim, že se policii dá věřit... tak jen pak se věci zlepší. Rád bysem tomu taky rád věřil, ale realita je o dost složitější." řekne Wilson a zase se na chvíli odmlčí. "Kapitán Bain toho pro tohle město a náš okrsek udělal hodně. Než se tady stal kapitánem tak to tady na našem okrsku nebylo o moc lepší než na šedesátým, jestli tomu dokážete uvěřit. Dost to tady za těch osm let vylepšil. Myslel sem, že se to tady v tomhle městě konečně začne zlepšovat. Že konečně svítá na lepší časy." pokračuje Wilson po chvilce hořkým tónem. "Pak se ale stala ta bankovní loupež ve který měl určitě prsty VIPER. Ztratili sme spoustu dobrejch poldů, média si na nás smlsnula, grázlové se sem hrnou ze všech koutů Crime City, ty nahoře chtěj kapitánovu hlavu na stříbrným podnose... a my sme se teď ocitli zase v těch samejch sračkách jako dycky. Možná i ještě horších. Odevšad se vyrojili grázlové jako hyeny a nás je sotva dost aby sme to tady udrželi v 'normálu'. Někdy si říkám, jestli to tady v tomhle městě vůbec má smysl. Tahle práce." dodá ještě strážník Wilson a povzdechne si. V jeho slovech je něco pravdy. New York, kde Niké předtím působila, měl od utopie HODNĚ daleko, ale Crime City ho co se tohohle snadno strčí do kapsy. Tohle město si vážně zasloužilo tu svou strašnou pověst. Vlastně, když tu Niké nastupovala tak si myslela, že ty historky musí být dost nadsazené, ale zatím se jí jenom potvrdily. Naopak, realita byla ještě horší. Od oné události před bankou ve vašem okrsku také kriminalita prudce vzrostla. Byli jste teď snadné místo, kde je možné se obohatit za menšího rizika. Chybělo vám hodně dobrých policistů kteří po té akci VIPERu před dvěma týdny byli buď ve špitálu nebo v márnici. A také byla pravda, že od toho masakru před bankou byl na okrsku dost velký problém s morálkou. Ostatně, strážník Wilson tady teď toho byl příkladem. Všechny trápila nejistá budoucnost. Potřebovali něco, co by je povzbudilo a ukázalo jim, že tu nejsou zbytečně, ještě je nějaká naděje. Jenže co. Toť otázka. | ||
| |||
| Místo Předávky, Večer - Cassandra, Maggie Craig Maggie odpoví následovně: "Na ty co tu pak příjdou vyzvednout ten kufřík střílej jen v případě, že začnou střílet oni. Kdyby se tu ale začali pohybovat jiní nebo bys třeba zjistila, že tu jsou nějací skrytí se zbraněma, tak je pozoruj a kdyby se k něčemu chystali, tak udeř první, dobře?" řekne Craig a nervozita se mu zase vrátí trochu do hlasu, ale brzo se mu to zase podaří skrýt. Je tu něco, co vám neříká? Tak, kdyby tu nebylo, tak by vám nezaplatili tolik peněz jen za to že nebudete pokládat žádné otázky. Pak už to jde rychle. Maggie se ukryje na požadovaném místě a má dokonalý výhled na místo předávky. A už se schyluje k tomu, proč jste tu všichni tři byli. Cassandra, která nakonec na předávku jde s Craigem tak stane po jeho boku na basketbalovém hřišti. A z druhé strany už na basketbalové hřiště kráčí skupinka postav. Jsou tři, dva svalnatí muži a jeden vytáhlý hubeňour. Nějaký ásijský gang, nejspíš čínský. Hubeňour tomu zdá se velí a ti dva svalovci jsou jeho "ochranka". "Máte to?" zeptá se Craiga bez okolků hubený číňan sotva se vaše dvě skupinky sejdou na dostatečně krátkou vzdálenost aby se slyšely. "Ano, jistě, tady to všechno je. V použitých bankovkách, jak bylo požadováno." řekne Craig, otevře kufřík a ukáže, že je plný bankovek. "A co vy, dodržíte svou část dohody?" Maggie si může všimnout něčeho divného. Všimne si mihotajících pohybů v oknech budovy naproti ní. V pár oknech může vidět, jak z nich vykouklo několik postav sotva Craig otevřel kufřík s penězi. A mají zbraně, pistole, SMGčka, jeden i útočnou pušku. A v jednom okně v nejvyšším patře budovy si může všimnout odstřelovače. Cassandra se rozhlédne po okolí. Zdálo se jí to, nebo v okně protější budovy někoho zahlédla? Poté se koukne na Craiga. Skrývá to, ale trochu se třese, jako kdyby byl nervózní. Ve srovnání s ledovým klidem co vykázal proti těm wannabe-gangsterům předtím je to velký kontrast. A je na pochybách, že ho tak vyděsil hubeňour a jeho ochranka. Tak co teda to mohlo být? Pak si všimne červené tečky na Craigově saku, která pomalu směřuje nahoru k jeho hlavě. Podle směru mohl být zdroj toho laserového zaměřovače odněkud od střechy. Craig si zdá se ničeho ještě nevšiml a ti, s kterými jedná jsou na to příliš daleko. Jedno je ale jisté, Craig je ve velkém nebezpečí. Jestli chcete dělat něco akčního, jako např. strhnout Craiga stranou aby ho netrefil ten sniper nebo po jednom z těch skrytých útočníků pálit, tak si hoďte desetistěnnou kostkou. | ||
| |||
 | Místo činu [/right]Scarlet Avenue, večer Na místě si všimnu i mladé strážnice, ale jen projdu kolem ní. „Jak se jmenujete?“ zajímám se, pokud mi tedy bude schopná odpovědět. „Dýchejte pusou, je to pak snesitelnější.“ poradím jí to samé, co kdysi dávno zkušenější mě. Někdo prostě zápach krve a vyteklého obsahu střev nesnáší dobře. Pak už zamířím za staršími pokuřujícími poldy. „Dobrý večer, chlapi.“ odpovím jim na pozdrav a přejedu je pohledem. Mírně pozvednu koutek úst v úsměvu když mě chlapi upozorní na nedopalky. „V pohodě chlapi, v pohodě. Technici to tu už beztak prošli a kdyby pobrali i ty vaše, moc by se nevyznamenali.“ odpovím odlehčeně. Jejich chování mi fakt nevadí, nijak mi práci neztěžuje, takže není důvod je zbytečně buzerovat. | ||
| |||
 | Na hlídce s Felixem Když mi Felix sděluje svoje názory jen přikyvuju a když zmíní to, že by v té bance mohli být kvůli něčemu jinému než penězům, tak mi to dává smysl. "To máš asi pravdu, muselo jím jít o něco jinýho než o peníze z tý banky. Jenom ale, co by to mohlo bejt?" Na to ale nebude vůbec lehký najít odpověď. Chvíli mlčíme, ale pak najednou Felix přejde k úplně jinému tématu. Trochu mě to překvapí, zase ale sem to mohl čekat. "No, nemluvil sem o tom moc protože ani není moc o čem mluvit." pokrčím rameny a rozpovídám se. "Vychovala mě v podstatě jen máma, potom co táta umřel. Vloupali se k nám do baráku, táta se je pokusil zastavit, zastřelili ho. Pachatele nikdy nenašli." řeknu jen tak mimochodem. "Pro mě je to dávná historie a tátu sem vlastně ani neznal, protože se to stalo když sem byl ještě hodně malej. Máma umřela asi tak tři roky předtím než si sem nastoupil ty, když byla na nákupu tak ten obchod zrovna vykrádali a pro mámu a několik dalších lidí to neskončilo dobře. Tohle město je dost šílený." Pak se na chvíli odmlčím a asi tak čtvrt minuty je v autě ticho než pokračuju. "Mám taky sestru, je o dva roky mladší než já. Ta ale z Crime City odešla hned jak mohla. Tohle město vždycky nesnášela a tak se odstěhovala co nejdál to šlo. Teď žije v New Yorku, má tam svojí práci, rodinu a svůj život, kterýho já nejsem součástí." Všecko to říkám věcně, bez špetky emocí. Sem s tím srovnanej a je mi to jedno. "Nikdy sme spolu moc nevycházeli. Byli sme až moc odlišný. Občas si pošlem pohledy k vánocům a podobně, ale jinak vůbec nic. Vlastně, naposled co sme se viděli mi jen tak řekla že je upřímně ohromená že ještě žiju. To asi tak nějak shrnuje můj vztah s ní. Ale nedivím se jí. Dělat policajta v tomhle městě je dost nebezpečná práce." Na chvilku se odmlčím a pak Felixovi oplatím tu otázku. "A co ty Felixi, co tvoje rodina? Když už si začal s tímhle tématem." | ||
| |||
| Před Owensovým barem, Ukopaný méďa a Princezna
| ||
| |||
 | V autě - Večer - Marcus a Harold Hod 5 "To zvládneš, Pardále," utrousil jsem a přátelsky se na Kesslera zašklebil. Chápal jsem ho. Kdyby mi po 12 letech v práci strčili z čista jasna nějaký dozor jestli v práci pracuju, tak by se mi to taky nelíbilo. Ale Kesslerovo pindání mi zlepšilo náladu. "Zrovna ty dostaneš zlatou hvězdu za ty kecy, odmlčel jsem se, aby měl včas to přebrat. "Ale ne, žádný sepisování dělat nebudu. Spíš hádám, že mě nechtějí platit za sezení na zadku." "Nějaký drzý, nezdá se ti, Kesslere? Marcu a ty protézu máš?" Otočil jsem se na nováčka v našem okrsku, ale spíš jsem začínal být rád, že nebudu dnešní šichtu trávit se suchary, jejichž náplní života je plodit rozmazlené potomky a předávat moudra co slyšeli z teleshoppingu ve tři ráno. Bohužel v týhle branži jsem tady buď za malýho haranta nebo za páprdu. Nic mezi tím. Vyrazili jsme, Marcus naštěstí nepatřil k těm, co si za volantem musel něco dokazovat, ale možná za to mohla moje a Kesslerova přítomnost. Třeba kleje za volantem hůř, než ženská z mýdlové opery původem z Latinské Ameriky. "Tak zrovna náš okrsek neoplývá enormní výškou výplatní pásky, proto jsem zvědavý." vysvětlil jsem svou otázku, ale celkem zbytečně. Když Kessler spustil vyprávění, dost mě to zaujalo, že jsme se na sedadle předklonil a opřel lokty o kolena. Nějaké povědomé... "Tak to mě mrzí, souhlasím s Imlayem, ale řek bych, že to ještě dobře dopadlo, když tě jen přeložili." pokrčil jsem rameny. Nejsem v pozici abych ho soudil a to i proto, že jsem u toho nebyl. Marcus spustil něco, co by lákalo se ho na další podrobnosti zeptat, ale přišlo mi, že to zmínil jen okrajově a vlastně se o tom bavit nechce. Možná později to z něj dostanu. Já jako přivandrovalec jsem měl odjakživa nálepku imigranta, ale neřekl bych, že by to bylo něco hroznýho, jako to, co občas teď vnímám v sousedství. "Tak vítej v našem klubíku. Můžeme spolu postavit sopku na náborový den." *** Nemocnice. Nesnáším nemocnice a to v nich paradoxně trávím část svého života. No není nad to být hrdinou dne. "Já hádám něco akčnějšího, takže dealeři, možná šlapky." | ||
| |||
| Před Owensovým Barem, Večer - Niké, Abi a Diego Diegovi sem povolil hodit si dvakrát (pro jednou), hodil 6. Vzhledem k situaci sem se rozhodl že to nebudem už dál protahovat, nebylo to dost na to aby se dostal do nějaké výhodné pozice kdy by mohl ještě něco změnit. Kdyby to bylo aspoň 8 tak možná. A navíc jeden z jeho hodů procentovkou byl jen 6%, takže fakt smůla. Hill se kouknul dolů na Diega a pak hned zase na Niké (Diegův hod 75%). "Ale notak, ten je tuhej, už se o nic nepokusí-" začne Hill, to se ale spletl. To mu Diego kopnul do nohou. Dokázal to protože Hill stál až moc blízko něho, Hill ztratí rovnováhu. Hill měl prst až příliš těsně na spoušti a v panice v reakci na tohle vystřelí. Kulka se pak zavrtala do stěny protější budovy. Sice nikoho netrefila, ale stejně je to další vystřelená policejní kulka, která se bude muset najít a zapsat. Hill sám spadne zády na zem. Wilson se osvědčí jako mnohem efektivnější policista než Hill. Narozdíl od Hilla z Diega nikdy nespustí oči (Diegův hod 6%) a dělá vše proto, aby ho do těch pout dostal. Diego se pokusí levačkou se přetočit na záda, ale to mu nevyjde, sice scou obrovskou silou se mu povede Wilson posunout trochu dozadu a zkusit se přetočit, Wilson ho v půlce manévru zastaví a zkusí ho vrátit zpátky do předchozí polohy, aby nad ním měl kontrolu. Wilsonovo koleno na Diegově zátylku jej tlačí zpátky k zemi a Diego shledává velmi obtížně jakékoliv pokusy o osvobození. "PŘESTAŇ TY ŠPÍNO MEXIKÁNSKÁ!" řve Wilson na Diega a ten se pokouší dostat ho ze sebe, aby mu Wilson nemohl nasadit pouta. Ovšem Wilson se tím zdá se nenechá odradit, naopak je ještě víc odhodlaný Diega dostat. Zkroutí mu pravou ruku za záda, zároveň ji zaklíní o sebe takovým způsobem, že ji Diego nemůže lehce vyvléknout a svými prsty mu tlačí prsty a dlaň levé ruky směrem dozadu. Bolí to jako čert a pokud se Diego nějak vzpírá nebo neplní jeho pokyny, tlak na dlaň a prsty zesílí a s tím i bolest. Je to docela ohromující, jak Wilson někoho jako Diego dokáže zpacifikovat tak rychle a efektivně. Být Diego v plné fyzické kondici, nejspíš by ze sebe Wilsona dokázal setřást. Wilson byl dost velký silák, ale Diego byl na úplně jiné úrovni. Přesto však Diego právě zažil dost tvrdý náraz auta a následně překulení přes kapotu a tvrdý pád na asfalt a následně údery obuškem. A to se na něm do jisté míry podepsalo, nebyl schopen vynaložit takovou sílu jako obvykle. Wilson využil chvatů které měly Diegovi jakékoliv pokusy o útěk znesnadnit. A tak se nepovedlo utéct ani Diegovi. "RUKU DOZADU, ŠMEJDE! DĚLEJ!" zařve Wilson. Jedno želízko pout zacvaklo na Diegově pravé ruce a následně mu Wilson do pout nasouká i tu druhou, ať už se Diego snaží o odpor nebo ne. Pouta zacvakla, Wilson Diega radši ještě pevněji přišlápl k zemi a už Diego věděl, že je v koncích. Ano, sice slavil předtím jakžtakž nějaké úspěchy, ale v téhle situaci to nestačilo na to, aby se z toho dostal. Skončil na zemi pomlácený v poutech a adrenalin v žilách, který mu dovolil se o tenhle manévr vůbec pokusil už vyprchal a teď byl Diego jen vyčerpaný. A taky nejspíš naštvaný a možná se i trochu obával, co s ním teď bude. Wilson mezitím začal Diega prohledávat a po tom, co Diego předvedl předtím přitom na něj dával celou dobu pozor, kdyby se náhodou i teď pokusil o útěk. Strážník Hill se mezitím vyškrábal zpátky na nohy, rozzuřený na nejvyšší míru. "TY ZASRANEJ MEXIKÁNSKEJ HAJZLE, MĚLS ZŮSTAT TAM ODKUDS SEM PŘITÁHNUL!" zařve na Diega Hill a kopne Diega do boku, pak vytáhne svůj policejní obušek a začne Diega mlátit kde se dá a kde ho neblokuje Wilson. "Přestaň Hille, ještě náhodou trefíš mě!" řekne Wilson otráveně zatímco prohledává Diega, ale nezdá se, že by Hill měl v plánu skončit někdy brzo. Asi by měla zakročit Niké. | ||
| |||
 | Policajná Brutalita Chicca, Aby ..... Wilson, Hill Nabral som odvahu a rozbehol som sa. Očakával som strelbu, ale nič neprišlo. Nakoniec to asi výjde a podarí sa mi zdrhnúť. Keby sa na scéne neobjavilo to posrané auto. Absolútne som ho nevidel, proste sa len tak objavilo. Zaujímal som sa len o tie dve kravy s pištolami a úplne som nevnímal svoje okolie. Mám nad čím premýšlať, zatial čo letím vzduchom po náraze. Zo začiatku som nič necítil, dokonca aj keď som tvrdo dopadol ksichtom na betón, tak to nebolelo. Realita ale prišla rýchlo a mojím telom sa prehnala poriadna dávka bolesti. Hlavne to odniesli rebrá a vybilo mi to dych, ale nemyslím, že je to niečo vážne. Pomaly sa chcem pokúsiť dvihnúť na ruky, ale to už pri mne stoja štyri policajné topánky. Vykríknem od bolesti keď na mňa dopadajú obušky. Znova a znova, dostávam poriadnu nakládačku a musím uznať, že to bolí ako sviňa. Ale okrem bolesti sa vo mne stupňuje aj niečo iné. Zúrivosť. Presne o takejto policajnej brutalite som premýšlal. Ako prvé začnú mlátiť a strielať a až potom kladú otázky. Svine policajtské. Po nakládačke už jeden z nich na mne kľačí a chce mi nasadiť putá. Niekde za sebou počujem hlas tej čo po mne išla. Keby ma nechala na pokoji, tak by som tu teraz neoblizoval ochcanú cestu. Jedna moja časť sa vzdala, myslel som, že ich je vela a sú to fízly, tak nemám šancu, ale potom tu bola tá druhá časť. Tá čo koná impulzívne a nepremýšla veľmi dopredu. Tá druhá časť preberá kontrolu, keď ma chytí rapel. A teraz mám naozaj poriadny rapel. Znova mi kolenom zatlačil na boľavé kríže, vykríkol som od bolesti a to bola posledná bodka. Toto plánujem Ako na mne kľačal a chytil mi pravačku, ľavačkou som sa odrazil od zeme a pretočil som sa na chrbát. Silu na to mám. Ak to poliš na mne nečakal, tak by ho to malo podkopnúť a on by spadol priamo na mňa. Jednou rukou ho zdrapím za ksicht a druhou mu vytiahnem búchačku z puzdra. Toho, ktorý stojí vedľa mňa, kopnem do nohy, ak je na dosah. Potom naňho namierim zbraň a dva krát vystrelím. Hneď na to otočím zbraň na policajtku. Chlap čo je na mne má problémy s mojou rukou, ktorou som mu chytil ksicht. Moje prsty sa mu zabárajú do očí a tlačím mu nos. Stále leží skoro na mne a tak mám celkom slušný kryt. Všetko sa to zbehlo behom dvoch-troch sekúnd a teraz keď mierim zbraňou na policajtku, pozriem jej priamo do očí. Nebola to ani sekunda, ale len pár stotín, keď som si uvedomil, že už niet cesty späť. Môj prst sa pohol skôr, ako by som na to len pomyslel a zbraň vystrelila. Mieril som jej niekde na telo, neviem, jediné čo chcem, je sa odtialto dostať. Nech sa to udeje akokoľvek, následne držím polišovi zbraň pri hlave a so živým štítom sa snažím dostať do policajného auta. Moje nefunguje, ale nemyslím, že by ma mohli vďaka nemu vystopovať. Nemám ho registrované, ako by sa dalo čakať. | ||