Crime City, Oddělení pro Vnitřní Záležitosti, Pozdní Večer Jsem rád že se mi Kellerovou nakonec podaří přesvědčit. Fakt nechci nechat jejího parťáka vykrvácet, ale dva postřelení detektivové z vnitřního by mi nijak nepomohli a ještě by to na mě hodili. Určitě. Překvapivě rychle stihneme dostat Bronsona do kanclu a když párkrát poklepu na zeď, jsem rád, že jsme v relativně staré zděné budově a ne něčem moderním se stěnami ze sádrokartonu. Signál nemám ani já, ani Kellerová. Jsme v prdeli.
"Požární alarm. Teď se nedá zablokovat!" ukážu na klasický tahový spouštěč poplachu vedle dveří. Hned by měl poslat signál na 911 a začít vše kropit vodou. Ještě než to ale stihne spustit, proběhnou útočníci kolem nás a zaslechnu jen, že nestíhají. To je dobře, mohli by nás přehlédnout. Jednou rukou svírám pažbu pistole a vedle sebe mám připravenou i tu Bronsonovu. Druhou se mu snažím držet mikinu na ráně. Snad to přežije. Plíce by mohl rozchodit...
Pak už se barákem rozléhají výzvy a poznávám hlasy od nás. Netuším, jak to Bain dokázal, ale toho chlapa miluju. Nebýt jeho, jsme asi fakt v hajzlu, protože se třema pistolema bychom toho moc nedokázali... Všechno pak vnímám už jen v útržcích. Sirény, majáky, Bronson na nosítkách ukazující zdvižený palec, úleva a výslech s Kellerovou. Překvapí mě, že HAAK některé pachatele zadržel, ale je to určitě dobře.
Když pak vidím telefonát od Paula, děsím se toho, že se něco stalo Rachel nebo Kate, ale naštěstí to tak daleko nedošlo. Jeho návrh zní rozumně, není důvod to dál odkládat a asi bude lepší si o tom povykládat dokud je to všechno čerstvé. Než ale Paul přijede, poodejdu kousek stranou a zavolám Kate. Cítím, že ze mě spadla obrovská váha, ale chci vědět, že je v pořádku. "Ahoj krásná Angličanko..." pozdravuj ji možná trochu uvolněněji než se cítím "Nemám moc času, ale jsem v pořádku..." potvrdím jen a zeptám se jak je na tom ona. Nás tady celá asi ještě dlouhá noc, ale potřebuju vědět že se jí nic nestalo.
| 
