Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Crime City - Nové Začátky

Příspěvků: 1252
Hraje se Jindy  Vypravěč Eriador je offlineEriador
 

DružinaObnovit družinu

 Postava strážník Patrick Kane je offline, naposledy online byla 04. května 2024 22:00strážník Patrick Kane
 Postava detektiv George E. Wallace je offline, naposledy online byla 04. května 2024 22:00detektiv George E. Wallace
 
Spravedlnost - 19. února 2023 04:39
kazatel38067185373312373.jpg
Tvůj Dům, Události v Televizi, Ráno - detektiv Wallace

Olivie spí stále v tom křesle, přikrytá tou dekou kterou jsi přes ní přehodil a dýchá, takže mrtvá rozhodně není. Harta tu nikde nevidíš, ten už dávno nejspíš usnul u sebe doma spánkem spravedlivých a vyspává opici. Bylo to celé jen sen. Ale to co se odehrává na obrazovce televize nemá od noční můry daleko, ačkoliv se to už začínalo uklidňovat. Chvíli ještě sleduješ tu přestřelku na Opal Street. Dva policisté z policejní barikády po zasažení odpadli a byli odtaženi do bezpečí svými kolegy. Poté se zdá se ti z 58ého rozhodli stáhnout úplně za policejní barikádu, být opatrnější a opětovat palbu jen zřídka. Pokud by sis měl tipnout, tak nejspíše uznali, že Owensův gang má lepší výzbroj a čekali na posily.

Následně i střelba od Owensova gangu postupně ustala. Rozhodli se šetřit munici? Zdá se, že se situace trochu uklidnila, ale bylo to určitě jen ticho před bouří. Na co čekali policisté, to bylo jasné. Na co čekali Owensovi chlapi, to bylo ve hvězdách, ale určitě to nebylo nic dobrého. Projdeš kolem spící Olívie a hledáš všechny věci, které si chceš vzít s sebou, ale máš problém to všechno najít, tak to to nějakou dobu trvá. Ložnice je naproti obýváku, takže na televizi vidíš i tak.

Každopádně, po tomhle se zprávy přesunou zpět do studia, kde je moderátorka, černoška s dlouhými černými vlasy. "Freddy Owens. Nechvalně proslulý zločinec, kdysi bankovní lupič, nyní vůdce svého vlastního gangu, který již dlouho sužuje naše město. Owens je znám především svým pokusem o vyloupení banky na 45. ulici. Ten masakr, kdy Owens se svými muži popravili všechny rukojmí ještě předtím než dovnitř budovy vtrhla zásahová jednotka... to je něco, na co naše město jen tak nezapomene. Přes padesát mrtvých." řekne moderátorka a v hlase je jí navzdory jejím snahám udržet si profesionalitu znám náznak emocí. Na obrazovce se na chvíli objeví archivní záběry, tam je vidět jak vynášejí mrtvoly rukojmích pryč z bankdy. Vidíš tam vzadu i sám sebe, v uniformě, jak stojíš před bankou na stráži, trochu pobledlý a snažíš se působit klidně, což ti až tak úplně dokonale nejde. Ještě tehdy to na tebe bylo ten den trochu moc. Je to už několik let zpátky. Reagoval bys teď jinak kdyby se něco podobného stalo zase?

"Owensovi na útěku před policií podle našich informací dopomáhá Diego Jones, který byl včera v noci zatčen za loupežné přepadení." Na obrazovce se objeví fotka onoho Diega, která byla pořízena během jednoho z Diegových několika krátkých pobytech v okresní věznici za výtržnosti a jiné přestupky.

Uvědomíš si, že tenhle Diego Jones, tohle je určitě ten bratr detektivky Jonesové, kvůli jehož zatčení byla odvolána z toho případu na kterém děláš ty. Existovalo tu totiž důvodné podezření ohledně toho, že ten Diego má co dočinění s VIPERem a kapitán Bain ji radši z případu odvolal než se to prošetří, kdyby náhodou se ti z 60tého nebo někdo jiný pokusili zpochybnit případ kvůli tomu, že na něm dělala ona.

"Vše začalo přestřelkou u skladiště na Steel Street, která si vyžádala četné oběti na životech. Na místě byli nalezeni i dva mrtví policisté uvnitř ukradené sanitky." pokračuje moderátorka dál následně se na obrazovce objeví záběry sanitky, přes kterou je přehozená nějaká plachta a je zaparkovaná u nějakého skladiště. Ze sanitky vynášejí na nosítkách mrtvoly dvou policistů. V pozadí scény je vidět i mrtvoly pár zarostlých a zjizvených chlapů v uniformách saniťáků, na jednom z nich za hlédneš tetování s lebkou a nápisem "Fuck the Police" lokalizované na jeho paži, před předím asi bylo kryto rukávem. Celkově se ti ti pozdávají spíše jako gangsteři než doopravdy saniťáci. Hlavu má jeden z nich v nepřirozeném úhlu, asi má zlomenou vaz. Možná ti dva byli Owensovi chlapi v převleku? Zaměříš se pak na mrtvé policisty na nosítkách které nesou pryč od ukradené sanitky. Jedná se o holohlavého asiata a hispánce s krátkými černými vlasy a knírem, vidíš jejich tváře a vypadají jako kdyby spali. A pak si uvědomíš že víš, kdo ti dva jsou. Jsou přece od vás, z vašeho okrsku. Nebo tedy spíš byli. Protože teď už jsou pod drnem.

"Dva mrtví policisté byli identifikováni jako strážník Leo Shen a strážník Raul Alvaro, oba z 59tého okrsku." řekne moderátorka ve studiu když se na obrazovce objeví fotky ze služebních záznamů obou zmíněných strážníků. Ano, ti dva vážně byli z vašeho okrsku. Znal jsi je. Strážník Shen byl často nerudný a strážník Alvaro nebyl z nejchytřejších a měl tendence se trochu flákat. Ale oba byli celkově dobří poldové a budou vám na 59tém okrsku chybět. A rozhodně si nezasloužili takhle skončit.

Moderátorka pokračuje: "Podle našich informací měli strážníci Shen a Alvaro dohlížet na převoz zatčeného Diega Jonese z nemocnice na vyšetření na blízkou kliniku, ovšem sanitka na místo určení nikdy nedorazila. Členy Owensova gangu byla převezena do skladu na Steel Street, kde měl Owensův Gang jeden ze svých úkrytů. Policie byla na místo přivolána kvůli přestřelce před oním skladištěm. Důvod toho proč přestřelka začala je nejasný, nejspíše šlo o válku mezi gangy. Policie z 58ého okrsku se vyjádřila, že ohledně té přestřelky mají své podezřelé, ovšem odmítli se v tomto ohledu zatím podělit o více informací. Freddy Owens s Diegem Jonesem unikli v obrněném voze ze Steel Street a policisté z 58ého okrsku je začali pronásledovat ve svých vozech. Vyústilo to v policejní honičku v ulicích Crime City, která si vyžádala mnoho obětí na životech i kvůli tomu, že Owens s Jonesem měli k dispozici četný arzenál který se nezdráhali použít."

Už dokončuješ přípravy, když tu rázem si všimneš, že Olivie se probudila a už stojí u televize a zmateně se na ni dívá. Pak se na na obrazovce televize objeví záznamy nejspíš z policejních kamer z doby té policejní honičky s Owensem. Owensovo obrněné vozidlo tam právě na přechodu přejelo nějakého starého muže co chodil o holi a zbylo z něj sotva dost na pohřeb, jeho hlava dopadla na chodník naproti přes ulici. Automobilová honička pokračuje, to ale z okna vykoukne Diego a začne střílet SMGčkem po policejních autech. Poté ze strany řidiče z okna nejspíše Owens vystrčí ruku a něco v ní drží a poté to hodí dozadu. A když poznáš co to je tak nejspíš hrůzou strneš. Ano, Owens tam hodil granát. A očividně pořádný. Na ulici. Přímo do cesty policejním autům, navíc na ulici poblíž místa dopadu je pár civilistů, kteří se zděšeně dívají na to co se děje. Tohle nemohlo dopadnout dobře. Následně se ozve výbuch a záznam z kamery je ukončen. Co následovalo poté si dokážeš domyslet.

"Owens s Jonesem se dostali až na Opal Street, kde jej čekaly posily v podobě dalších obrněných vozidel a ozbrojených mužů, nejspíše členů jeho gangu. Policii se podařilo zatarasit všechny únikové cesty, ovšem Owens se odmítá vzdát a spolu se svými muži se pustili do přestřelky s policií, která trvá doposud. Nyní se vrátíme na Opal Street, kde náš reportér CCN (Crime City News) monitoruje situaci." řekne moderátorka a scéna se přepne zpět na Opal Street. Tam už je vidět reportér, šedovlasý běloch středního věku držící mikrofon. Zdá se, že je blízko polecejní barikády. Až moc blízko. Kdyby Owensovi chlapi začali zase střílet jako předtím tak snadno nějakou tu kulku může koupit, stejně tak kameraman, ale to je očividně netrápí.

"Kene, jak se vyvíjí situace na Opal Street?" zeptá se moderátorka reportéra. "Julie, situace se zdá se uklidnila, střelba ustala a nejspíše se policie brzo vyšle vyjednavače. Pojďme se podívat blíže." řekne reportér a pak začne kráčet směrem k policejnímu zátarasu a gestem pokyne svému štábu, aby jej následovali. Míří přímo až k policejnímu zátarasu. Tohle nemůže dopadnout dobře.

Olivie si tě konečně všimne a zmateně se koukne na ty taktické kalhoty co máš na sobě. Mezitím si blížícího se televizního štábu všimne jeden strážník a hned je jde odvést zpátky do bezpečné vzdálenosti. "Zpátky, tady je to příliš nebezpečný! Můžete točit odtamtud-" strážník na obrazovce autoritativně odhání televizní štáb dál od policejní barikády a ukazuje někam dozadu. Olivie se tě očividně chystá na něco zeptat. Obojí je ale přerušeno když se v televizi ozve výbuch, ovšem televizní kamera očividně po tom výbuchu nejspíše kameramanovi vypadne z ruky a následujících pár okamžiků snímá asfaltovou silnici, zatímco okolo se ozýval řev mnoha lidí, střelba z nějakých těžkých kulometů a další výbuchy. Poté se spojení přerušilo. Ať už se stalo cokoliv, nevypadá to dobře.

"Kene? Kene! Co se stalo? Jste všichni v pořádku?" slyšíte moderátorku a pak se spojení přeruší a vrátí se zpět do studia. Vypadá ustaraně, ovšem je to profesionálka, takže rychle zase nasadí zpět scůj neutrální výraz. Chvíli vás ujišťuje, že jistě se brzy spojení navrátí a že jde nejspíše jen o technické problémy, sama tomu ale určitě nevěří. Ty mezitím konečně najdeš to cos hledal.

Nakonec ovšem spojení bylo znovu nastoleno a znovu se tak na obrazovce objevila tvář reportéra, kterému teď z čela stékala krev. "Kene, díky bohu, co se stalo-" začne zase moderátorka, ale zmlkne když zpoza reportéra vystoupí zrovna Diego Jones a je očividně vidět, že na něj zezadu míří pistolí.

Scéna za reportérem je vskutku hrůzná, všude okolo je spousta mrtvých nebo vážně zraněných poldů (a i nějakých gangsterů ve stejném stavu), vzadu přes ulici je hořící kancelářská budova ve které je nyní velká díra (nejspíš se to brzy zřítí) a všude kolem rozstřílená, hořící policejní vozidla. Barikáda je proražena. Vidíš, že na jednom z obrněných vozů, které patřily Owensovým chlapům je namontované něco jako dělo. Taková provizorní obdoba tanku? Ve válečné zóně by to nejspíš moc neobstálo, ale tohle má být normální město a policie tady už dlouho nemá dostatečnou výzbroj a protokol Guardian toho ještě moc nezměnil. Tohle je už i na tohle město trochu moc.

Následně před kameru přijde Owens a vytrhne reportérovi mikrofon z ruky a Diegovi přikáže ať reportéra odklidí stranou, pak před kameru dva Owensovi chlapi dotáhnou jednoho poldu z 58ého. Jeden z těch dvou Owensových chlapů má roztrhanou kuklu a je mu vidět kousek obličeje.

Owensovi chlapi jsou podle své řeči těla už nervózní, očividně odsud chtějí pryč, ale Owens si neodpustí tohle představení. V televizi by měli už touhle dobou asi přerušit vysílání, ale zdá se, že se k tomu zatím nemají. Olivie je celá bledá a střídavě se dívá na tebe a na televizi jako kdyby se snažila ujistit se, že se jí to jen nezdá. Co se týče toho policajta, kterého tam před kameru dotáhnou, je to přímo ten policajt který reportéra s celým jeho televizním štábem odháněl pryč od policejní barikády. Připomíná ti Harta, ale není to on, jen je mu podobný. Zbraň nemá u sebe, tu mu samozřejmě vzali, je celý od krve a ruce má popálené a plné šrapnelů. Nejspíše by toho v současném stavu moc nesvedl i kdyby tu zbraň měl.

"Natáčej to, nebo ti moji chlapi vystřelí mozek z hlavy, jasný?" sykne Owens na kameramana, který zdá se má problém strachem udržet kameru rovně, jak se záběr třese. "Já... já mám rodinu, ženu a tři děti, já-" začne vyděšeně blekotat polda, ale Owens k němu hned přijde, namíří mu na hlavu bouchačkou a umlčí ho tak, že mu s úsměvem přímo před kamerou vystřelí mozek z hlavy. Poldovo nehybné tělo dopadne na zem, kam ho gangsteři co ho drželi upustí.

"Tak už je zas volná a může si vzít toho pošťáka se kterym mu určitě zahejbala." uchechtne se Owens. "A ty děcka už aspoň nemaj za tátu zkurvenýho fízla. Stejnak určitě ani nejsou jeho." dodá pak a odplivne si přímo na mrtvolu poldy. Napadne tě, že měli už dávno ukončit vysílání a nejspíš se alespoň vrátit do studia, ale zdá se, že se k tomu nemají. Takže vysílání zatím pokračuje.

Owens se pak otočí přímo na kameru a začne hulákat do mikrofonu. "Myslíte si, že todle město spasej nějaký protokoly Guardian nebo tak nějak? Hovno! Takhle to tady v tomhle městě nefunguje! Tady to patří těm, co se nebojej vzít si to co chtěj! Fízlové tady nemaj vůbec žádnou moc!" zařve Owens do mikrofonu. "Tady vládnu já a nikdo jinej, takže!" dodá s úsměvem. Vypadá to, že se chystá pokračovat. Ovšem než se nadechne k další části proslovu, tak je přerušeno vysílání. Nevrátí se to do studia, je tam jen text, že vysílání je dočasně přerušeno kvůli "technickým problémům". Že jim to trvalo. Ty už jsi připravený, Olivie se na tebe dívá, celá bledá a v očích je vidět, že má otázky. Spoustu otázek. Ale žádnou z nich zatím nevyslovila.
 
detektiv Gloria Jones - 18. února 2023 17:19
future38423.jpeg
Dům rodičů, noc a pak ráno

Takže jsem zde a jak bylo řečeno v jednom sitkomu: Pánové, tam venku je Rimmerova duše. To bude na blití.
Koupelna je překvapivě čistá zřejmě se jedná o nejméně používanou místnost a to je v úvaze i sklep, nakouknu do pračky která bude prázdná a nepoužívaná už nějakou dobu protože Diego asi čeká že se o prádlo postarají skřítci stejně jako čekal že se odpad v jeho pokoji sám rozloží na neznámou energii.
Hned dvě krabice s pracím práškem?
Ale dál se tím už nezabývám. podívám se do zrcadla a upravím si účes abych pak vykoukla ven z otevřeného okna a chvíli se rozhlížela, jak ubohé mi to zde teď připadá. Kuchyně je prázdná, na podlaze se válí láhve od piva a pak tu je Diegův výtvor který se neobtěžoval uklidit. Když v druhém patře nakouknu do svého pokoje zjistím že je z něj sklad různých věcí protože rodiče nečekali že se někdy vrátím. Nějakou dobu se odhodlávám otevřít dveře Diegova pokoje a vidím že nezklamal.
Volejte chemiky, někdo sem vyklopil cisternu jaderného odpadu!
A tak se rozhodnu vstoupit do pokoje rodičů který je netknutý, jako by se čas zde v jistých ohledech zastavil. A já jsem unavená, všichni jsme měli spoustu přesčasu a jen v příbězích můžete přes den trénovat a noci trávit plným učením stejně jako můžete jet nepřetržite dny a noci. Potřebuji se sednout, byla jsem unavená už tehdy a to poslední co jsem chtěla slyšet byly kecy Johnsonové, proto ta rap výzva. To už ležím na posteli a dívám se na strop a pak slyším že dole někdo vešel. Vytáhnu svou pistoli a pomalu sejdu dolů, tam je Diego, namířím na něj pistoli a chci vědět co tu dělá, ale on se usmívá jako měsíček na hnoji a mává na někoho za mnou.
Za mnou? To se tam teleportoval?
Ale než se stačím vůbec otočit abych aspoň zjistila kdo to je uslyším cvaknutí a pak záblesk. Probudím se a zjistím že tohle není místo kam odcházejí duše po smrtí své fyzické schránky, ale pořád dům mých rodičů a nyní Diega a mně.
Takže nic z toho se nestalo, byl to jen sen. Ten záblesk, je sluneční světlo z otevřeného okna to znamená že už je ráno.
Pokusím se zjistit kolik nepřijatých hovorů mám kde sakra vězím, žádný to je dobře protože je čas pokračovat v prohlídce i když to znamená že budu muset vstoupit nějak kam jsem nečekala že budu muset vstoupit, do Diegova pokoje. Nebo bych se mohla podívat nejdřív na ranní zprávy a tak se vydám dolů opět do obýváku. I když to byl jenom sen i tak nejdřív opatrně vykouknu jestli tu přesto nikdo není a pomalu sejdu po schodech a přitom se rozhlížím kolem než dojdu k televizi a zapnu ji.
 
Spravedlnost - 16. února 2023 23:06
kazatel38067185373312373.jpg
Dům Rodičů, Noc a pak Ráno - detektivka Jonesová

Vydáš se na prohlídku domu rodičů který teď alespoň zčásti patřil Diegovi. Do sklepa se nevydáváš, zatím, nejdříve projdeš to první patro a pak to druhé. Nejdříve se vydáš do koupelny. Ta je překvapivě čistá a je i plně vybavená, je vidět, že není moc používaná. U Diega ses tomu ani nedivila.

Vydíš tam pračku, vedle které je koš na prádlo a dvě krabice s pracím práškem. Pak je tu umyvadlo zabudované do skříně a nad ním je zrcadlo. Na druhém konci místnosti od dveří je dlouhý sprchový kout nad kterým je malé vyklápěcí okno ze kterého se dá vidět na ulici. Je teď otevřené a dovnitř skrz něj proudí čerstvý vzduch. Kuchyně je naopak dost prázdná, žádné jídlo tam nenajdeš, jenom po zemi poházené prázdné lahve od piva. V troubě najdeš něco spáleného co tam Diego očividně nechal až moc dlouho a neuklidil to.

Pak se vydáš nahoru do druhého patra. Koukneš se za dveře kde byl dřív tvůj pokoj a zjistíš, že z něj už je sklad všemožného harampádí. Jo, to sedí, odstěhovala ses odsud sotva to šlo a ještě tví rodiče z tvého pokoje ten sklad udělali. Následně se odhodláš vejít do Diegova pokoje a uvědomíš si, že nejspíš nemáš zrovna teď náladu na to aby ses v Diegově pokoji brodila v odpadcích. Protože ten bordel co tam zanechal tvůj bratr je jako skládka odpadu lokalizovaná přímo v jeho pokoji. Tak ty dveře od jeho pokoje zavřeš.

Místo toho vejdeš nakonec do ložnice rodičů. Ten já zdá se netknutý, je tam velká manželská postel, u levé stěny dlouhá skříň a po obou stranách postele jsou noční stolky. Nad postelí je zavřené okno, záclony jsou otevřené. Jsi unavená. Měla jsi za sebou spoustu přesčasů a ty se na tobě začaly podepisovat. Potřebuješ si na chvíli sednout, tak si sedneš na postel rodičů. A následně si na tu postel lehneš jen tak na vrch peřiny, přemýšlíš a díváš se do stropu...

Najednou uslyšíš zvuk jakoby dole někdo třísknul vchodovými dveřmi. Vytáhneš svou zbraň a pomalu sejdeš po schodech dolů. V obýváku vidíš toho, kdo před chvílí vešel do domu. Je to Diego.

Namíříš na něj pistolí, ovšem on se na tebe jen dívá se samolibým šklebem a gestem dá signál... někomu kdo stojí za tebou? Najednou slyšíš cvaknutí kohoutku zbraně. Ale než se může otočit a kouknout se, kdo je za tebou, tak tě oslní záblesk...

.
.
.

Sluneční paprsky tě probudí ze spánku a uvědomíš si, že to celé poté co sis lehla na postel v ložnici rodičů byl jenom sen. Usnula jsi a probudila ses až teď ráno. Koukneš na mobil a vidíš, že tě zatím nikdo nesháněl, takže aspoň to. Když se koukneš na čas, tak zjistíš, že je čas na ranní zprávy. Možná by ses na ně mohla kouknout na televizi dole v Diegové obýváku než budeš pokračovat ve své prohlídce.
 
detektiv George E. Wallace - 15. února 2023 13:10
operasnmek_20220717_153702_st9780.depositphotos

Před Barem U Sheridana, Ráno - detektiv Wallace

„Neboj, i tu flašku dostaneš.“ odpovím mu pobaveně a nad tím jeho omlouváním jen mávnu rukou. Nikdo se pořád necítí skvěle. „Nech to být Scotte. Každý někdy nemá den a dneska sis to fakt užil. Nemůžu ti nic slibovat, ale věřím, že se to brzo zlepší.“ odpovím mu upřímně. „Já jsem taky rád Scotte. Dobrou noc.“ rozloučím se s ním ještě na ulici a popřeju mu, ať se dobře vyspí. Po téhle noci to všichni potřebujeme.



Můj Dům, Ráno - detektiv Wallace

Procházka mě celkem probere, ale hned jak dorazím do svého bytu, pousměju se nad Olivií spící v tom starém nepohodlném křesle, které jsem chtěl už několikrát hodit do kontejneru na odpad. Skočím do ložnice pro deku a aspoň ji přikryju, ať se prospí opravdu v teple a odpočine si. Pak si na chvíli sednu na gauč, položím před sebe na stolek sklenici vody a jen koukám z okna. Hart? Kde ten se tu sakra vzal? Že bych nezamkl?? proletí mi hlavou a zvednu se. Jak po mě chce, jdu za ním do ložnice a ve dveřích strnu. Tohle přece není možné. Vždyť Olivie seděla v obýváku spala. Tohle se přece nemohlo stát a už vůbec ne tak, abych o tom nevěděl. Přejdu k posteli s sáhnu do kaluže krve na prostěradle. Už jen ta známá konzistence mi potvrdí, že to není žádný hloupý žert a Olivie je skutečně mrtvá. Jen nechápu jak...

Otočím se na Scotta a v tu chvíli si všimnu chlapa v uniformě, který vchází za ním. Jasně, už mi jdou nasadit želízka... Ale než dojde až ke mě, ozvou se dva výstřely a já i Scott končíme na zemi. Očividně je to celé úplně jinak. Cítím palčivou bolest v boku a vidím Scotta, jak se ke mě natahuje. Pro svou pistoli v šuplíku nemám šanci se dostat a když vidím, jak rychle střelec vyřídí Harta, dojde mi, že tohle nemá nikdo z nás přežít. Sledují boty neznámého a snažím se aspoň rozpoznat, čí ruka mě má poslat do pekla. Ať se ale snažím sebevíc, přes černé ústí pistole mířící na mou hlavu mu nedokážu zaostřit na obličej. Poslední záblesk a tma...


------------------

Procitnu a rozhlížím se kolem sebe. Žádná krev, Olivie pořád spí v křesle tak jak jsem ji přikryl a vypadá v pořádku. Uleví se mi. Ale bok mě pořád pálí a slyším i výstřely. Sáhnu si na ránu v boku a místo očekávané lepkavé krve vytáhnu ovladač od televize, ze které jdou výstřely, které slyším. Zaostřím a vidím, že je to jen další den v Crime city. Podle toho, co běží na spodní okraji obrazovky je to přestřelka mezi chlapy z 58. a Owensovým gangem. Toho chlapa měli už dávno zastřelit, ale očividně se mu pořád dařilo unikat. Sice mě nikdo neshání, ale nechci, aby chlapi z 58. dopadli stejně jako my u té zatracené banky.

I když jsem spal mizerně, celkem mě to probralo a za tu chvíli v televizi vidím, jak od barikády v podobě policejních aut odpadli dva kolegové. Nemůže to dopadnout stejně a když jsem ještě byl v uniformě, absolvoval jsem kurz se starou M40. Ta by jim teď mohla hodit zvlášť odněkud, kde to nebudou Owensovi chlapi čekat. Obléknu si staré taktické kalhoty, z šuplíku vytáhnu pistoli, zkontroluju náboje a vyrazím na okrsek. Třeba se to do té doby vyřeší, ale pokud ne, jsem odhodlaný chlapům pomoct aspoň tím, že přinutím Owensovy chlapy, aby se kryli a poldové tak dostali šanci.

 
Sgt. Niké Anabel Diaz - 12. února 2023 17:23
nik9405.jpg

Můj byt

Brzké ráno



Zpocená, zadýchaná a v očích děs. Tak jsem seděla na posteli, zhluboka oddechovala a očima pátrala po pokoji. Dokonce jsem měla tendenci i sáhnout po zbrani, kterou jsem měla schovanou v trezoru. Chvíli mi trvalo, než jsem se srovnala s tím, že to byl jen zlej sen. I tak se mi dělalo špatně. Pohled na hodiny mi prozradil, že jsem spala sotva hodinu, ale i přes to jsem neměla chuť usínat znovu. Beztak jsem věděla, že bych už znova neusnula.

Vyhrabala jsem se z postele, zamířila do kuchyně a rovnou si dala vařit kafe. Chvíli jsem jen tak zírala na kávovar, čekala, až bude káva hotová a snažila se na nic nemyslet. Stejně jsem stále viděla úryvky toho snu. Nakonec jsem se otočila, zamířila do koupelny, kde jsem si dala dlouhou a na závěr ledovou sprchu. To mě trochu probralo a pomohlo mi přijít na jiné myšlenky.
Vrátila jsem se zpět do kuchyně, vzala si kávu a přešla ke gauči. Tam jsem vzala ovladač od televize, zapnula ji a o pár minut jsem ji zase vypnula. Neměla jsem náladu se koukat. Ne dneska. Místo toho jsem upila kávy, zamířila zpět do ložnice a převlékla se do nějakého sportovního oblečení. Leginy, tílko, mikina a pouzdro se zbraní a odznakem. Ze stolu v obýváku jsem vzala telefon a odešla z bytu. Hned za dveřmi jsem si nasadila sluchátka, před domem se trochu rozhýbala a pak jsem se dala do běhu. Bezcílného, prostě jsem běžela a soustředila se jen na to a hudbu.


 
Spravedlnost - 11. února 2023 22:25
kazatel38067185373312373.jpg
Před Barem U Sheridana, Ráno - detektiv Wallace

"Určitě, a ještě ta flaška, na to nezapomeň. Když už na tom teda trváš." usměje se Strážník Scott Hart. Pak na chvíli ještě zvážní.

"Kdyžtak ještě promiň za to mý... no, zasmušilý kecy. Já... mám nějak těžký období. Už docela dlouhou dobu. Takže se mnou není moc sranda. Tak díky, žes to se mnou vydržel." řekne ti se smutným úsměvem a povzdechne si. "A příště se budu snažit tak nefňukat." dodá pak ještě s úšklebkem.

"Tak ještě jednou díky, i přes to všechno sem fakt rád, že sme se dneska potkali. Tak se měj, Georgi!" rozloučí se s tebou s úsměvem Hart a vydá se pěšky k sobě domů. Ty se pak taky vydáš pěšky k sobě domů, není to moc daleko a aspoň ti ta procházka pročistí hlavu.


Tvůj Dům, Ráno - detektiv Wallace

Dorazíš k sobě domů a hned jak otevřeš vchodové dveře tak si všimneš na druhém konci chodby spící Olivie. Uvelebila se v malém, úzkém a starém křesle které máš na chodbě poblíž kuchyně. To křeslo jsi nejspíš už měl dávno vyhodit, zůstalo tu po předchozím majiteli a se svou robustní postavou se do něj sotva vejdeš. Ovšem Olivie se v něm očividně uvelebila velice pohodlně, takže nakonec je asi dobře že sis na to ještě nenašel čas. Olivie očividně tvrdě spí a podle úsměvu na její tváři se jí očividně zdá něco velmi hezkého. Není nijak přikrytá nebo tak, nejspíš si tam chtěla jen na chvíli sednout a pak mimoděk na tom křesle usnula.

Každopádně, únava tě už začíná docela zmáhat, takže se převlečeš a pak si na chvíli sedneš na gauč do obýváku, aby sis trochu oddechnul a popřemýšlel o tom cos dnes zjistil. A jak tak o tom přemýšlíš, tak se ti pomalu začínají klížit oči...

Najednou s sebou trhneš, když ucítíš, jak ti někdo poklepe na rameno. Očekáváš, že to bude Olivie, ale ne, je to Hart. Ukáže ti směrem kterým je tvá ložnice. Zvedneš se a spolu s Hartem vejdeš dovnitř své ložnice.

Před tebou se zjeví hrůzná scéna. V posteli leží Olivie, mrtvá, oči má vytřeštěné a mezi očima má díru po kulce, krev jí stéká z čela na plachtu postele, která je od její krve. Stejně jako tehdy Isabella na Scarlet Avenue.

Něco je špatně. Cítíš, jak se ti zvedají chlupy na zátylku a mozek ti vysílá varovné signály. Ovšem sotva se otočíš, tak je už pozdě. Ozvou se dvě rány z pistole a ty ucítíš ostrou bolest ve svém pravém boku. Kulka tě zasáhla, ty se sesuneš na zem a začneš krvácet. Hart je postřelený také, plazí se k tobě po zemi a natahuje k tobě ruku, to už ale do místnosti vejde ten střelec. Ty se nemůžeš hýbat, krev z tebe teče plným proudem a necítíš své končetiny.

Střelec namíří svou zbraň na plazícího se Harta a napálí mu několik kulek přímo do hlavy. Hart se sesune na zem a jeho vytřeštěné oči se na tebe dívají stejně jako oči mrtvé Olivie. Oba jsou mrtví. Jak Olivie, tak Hart. A jak se tak koukáš na toho střelce, tak ten má očividně postarat se o to, že se k nim brzy připojíš. Detektiv Wallce z 59. okrsku skončí zrovna takhle.

Střelec má na sobě policejní uniformu s hodností strážníka. Máš pocit, že jsi jej viděl tehdy v té výslechové místnosti když jsi tam byl s Joe Bennettem, ale jeho tvář je nějak zahalená, zastřená. Ale je ti povědomá. Snažíš se vzpomenout si. Ale nedokážeš to (12%).

Neznámý strážník již pozvedá svou zbraň a a chystá se na tebe zase vystřelit. Najednou je všude tma, neudržel jsi otevřené oči? Nejspíš. Cítíš, jak přicházíš o poslední své síly. Pak slyšíš střelbu, hlasitou. Pálí ostošest a déšt kulek určitě už míří k tobě...

------------------------------------------------------------------------

S trhnutím se probudíš a vyskočíš na nohy jelikož zvuk střelby neustává, sotva ale otevřeš oči tak si uvědomíš, že ty zvuky jdou z televize. Při pohledu zpátky na gauč si na něm všimneš ovladače od televize. Nejspíš jak ses na gauči převaloval tak si tu televizi mimoděk zapnul. Ta ostrá bolest kterou jsi ve snu cítil nejspíš byla způsobena tím, jak jsi dolehl na ostrý roh ovladače.

Každopádně, v televizi vidíš přestřelku mezi policií a nějakými očividně velice dobře vybavenými, maskovanými gangstery, kteří si ze svých obrněných vozů udělali "hradbu". A test na obrazovce ti prozradí, že je to přenos živě z Olive Street, která je na okrsku č. 58. A že to je přestřelka mezi policií a nechvalně proslulým gangem Freddyho Owense.

Ano, Freddy Owens. Toho znáš. Jeden z těch nejhorších grázlů v tomhle městě. Kde se objeví, tam je rázem spousta mrtvol. Bývalý bankovní lupič, který vykradl mnoho bank na východním pobřeží. Při jedné jej téměř chytili, jemu se ale podařilo uniknout až na západní pobřeží k vám do Crime City. Tam pokračoval v bankovních loupežích až do té doby než se rozhodl vyloupit jednu banku na vašem okrsku a až vy jste jej dopadli. John Goodman, tehdy ještě poručík a velitel zásahovky měl tehdy akci u té banky na starosti. Tys tehdy ještě jako uniformovaný hlídal před bankou. Bylo to asi pár měsíců před tím, než ses stal detektivem.

Každopádně, když Owens zjistil, že se zásahovka chystá vrazit dovnitř té banky, tak svojí útočnou puškou postřílel všechny rukojmí. Když policie vrazila dovnitř, uviděli vstupní halu bany posetou mrtvolami více než padesáti lidí. Víš také, že ti co tam od vás vtrhli jako první chtěli Owense a jeho kumpány hned zastřelit když to viděli, ačkoliv Owens a jeho kumpáni byli tou dobou již omráčení a spoutaní, ale Goodman tomu zabránil. Každopádně, nakonec jsi tu scénu zhlédl i ty a bylo to rozhodně něco, na co jen tak nezapomeneš.

Owens se svými kumpány ovšem z vězení unikli a ze skrytého lupu ze svých bankovních loupeží si začal skrytě budovat svůj gang. A podle všeho měli dost dobrou výzbroj, jak dokážeš poznat z událostí které se před tebou odehrávají na televizní obrazovce.

Je na tobě, jestli ty zprávy budeš sledovat dál nebo dělat něco jiného. Když se koukneš na hodiny tak zjistíš, že jsi spal jenom tak něco přes hodinu. To co se děje je na 58ém okrsku, navíc ty jsi mimo službu a kdyby tě potřebovali a povolali tě do ní i tak, tak bys určitě už dávno slyšel vyzvánějící telefon. Když zkontroluješ mobil tak vidíš, že nikdo nevolal ani ti nepřišla žádná zpráva.
 
Spravedlnost - 10. února 2023 16:29
kazatel38067185373312373.jpg
Tvůj Byt, Brzké Ráno - seržantka Diazová

S pistolí v ruce kontroluješ místnost po místnosti, až nakonec vrazíš do kuchyně, kde zjistíš, že stůl je prostřený, osvětlený svíčkami a je tam na talířích připravené jídlo pro dva s lahví červeného vína. A za stolem sedí Ashton. Nevypadá vůbec jako na té fotce z vězení, kterou ti ukazoval kapitán Bain. Na té fotce byl v oranžové vězeňské uniformě a neměl vlasy ani vousy. Vypadal na jí jako řadový grázl za mřížemi, ne jako muž do kterého ses tehdy zamilovala.

Muž, který stojí před tebou takový není. Ashton tady vypadá tak, jak si ho pamatuješ z doby, než to všechno šlo do háje. Na sobě má tu svou obvyklou motorkářskou bundu a na tváři ten uličnický úsměv, který sis tehdy tak zamilovala. "Jsem rád, žes přišla, Anabel." S úsměvem vezme do ruky láhev vína a naleje jej do sklenice jak tobě, tak sobě. "Posaď se, máme důvod slavit, nemyslíš?" řekne a pokyne ti, aby ses posadila. Uvědomíš si, že místo ve své kuchyni jsi v restauraci na Long Beach, na místě kam tě Ashton často bral. Ashton se na tebe pořád dívá s tím svým úsměvem. Pak uslyšíš strašnou ránu, jak tvá pistole najednou vystřelí a kulka trefí Ashtona přímo mezi oči...

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

S trhnutím se probudíš a otevřeš oči. Cítíš, jak ti tluče srdce ostošest a po tváři ti stéká pot. Ten sen byl tak živý že sis chvíli myslela, že se to vážně stalo. Když se tak nějak rozkoukáš a uklidníš, tak při pohledu na budík na nočním stolku vedle postele zjistíš, že jsi spala pouze něco přes hodinu. Vylezeš z postele a koukneš se z okna, zjistíš, že naproti přes ulici někdo převrhnul kontejner, takže to nejspíš bylo to co tě probudilo. Zvlášť když jsi nechala pootevřené okno aby se větralo. Barák, ve kterém máš byt je na rohu ulice, takže máš dobrý výhled na okolí. Kdyby se tu někde v okolí schovával Ashton s lahví toho vína, jistě bys ho viděla.

Vyjdeš z ložnice a uvědomíš si, že teď je vlastně čas na ranní zprávy. Třeba by byl dobrý nápad si na chvíli pustit televizi, aby sis odvedla myšlenky od toho snu. Takhle ještě nějakou dobu asi neusneš, ten sen váš stále ještě v hlavě. Třeba tam už bude reportáž o tom vašem zadržení Deathbladea. Také ti přijde na mysl ten dosud neotevřený dopis od Ashtona, ale zatím asi nemáš stále chuť ani energii se tím zaobírat.
 
Sgt. Niké Anabel Diaz - 09. února 2023 11:01
nik9405.jpg

Můj byt
brzy ráno



Poručík se nenechal překecat. Ani nechtěl slyšet výmluvy. A já nechtěla domů. Nakonec mi ale nic nezbylo, než se prostě sebrat a jít.
Ze stanice jsem si to nejdříve zamířila do malé kavárny na rohu. Otevírali brzy ráno a měli zatraceně dobrý snídaně. Vždycky jsem se tam po šichtě (nebo před) zastavovala. Jako každý den, objednala jsem si svou oblíbenou kávu, snídani a pustila se do ní. Zatím bylo vše v pořádku. Přinutila jsem se nepřemýšlet nad ničím, jen se soustředit na jídlo. Nechtěla jsem si kazit ráno, ne o moc víc, než už to posrané bylo.

Po snídani jsem zamířila konečně domu. Šla jsem pomalu, loudala se, i když na mě už únava začínala pomalu doléhat. Tušila jsem, že kdybych si teď sedla, asi bych usnula na místě, bez ohledu na to, kolik kofeinu mi kolovalo krevním oběhem. Pomalu jsem se dobrala k domu, ve kterém bydlím. Prohlédla jsem schránku, která byla prázdná ("Bylas na noční, blbko.") a zamířila po schodech do druhého patra, k mému malému bytu.

Skoro jako ve snu jsem vyndavala klíče z kapsy, malátně se je snažila nacpat do zámku a strašně se divila, proč to nejde. Heh, strkala jsem tam klíč od vchodu. Našla jsem správný klíč, vrazila ho do zámku a začala otáčet. Pohled mi přejel po dveřích, když jsem se dostala k poslední otočce a já zatuhla. Dech se mi zkrátil, srdce se snad zastavilo. Obálka, obyčejná poštovní obálka s úhledným, lehce nahnutým rukopisem. Dvě slova, tolik stačilo k tomu, abych se probrala ze sna a zjistila, že jsem v noční můře. Ruka na klíčích se rozklepala, klíče se rozcinkali a div jsem je nezlomila, jak jsem se snažila překotně odemknout. Dveře se otevřely, já vpadla dovnitř, zbraň v rukou.
Chodba, čisto.
Koupelna, čisto.
Kuchyň spojená s obývákem, čisto.
Ložnice, čisto.

Nikde nebyla ani noha, nikde nebyla známka po tom, že by někdo byl v mém bytě. Schovala jsem zbraň do pouzdra, vrátila se ke dveřím, vytáhla klíče, strhla dopis a zavřela. Dveře jsem pak zamkla jak na klasický zámek, tak i na bezpečnostní. Po chvilce jsem přitáhla i židli z kuchyně a zapřela ji o kliku. Únava byla v tu ránu pryč.


Už nějakou chvíli jsem seděla na gauči, sledovala neotevřený dopis na stole, vedle nějž ležela moje zbraň, odznak a telefon. Vypadala jsem špatně. Unavená, vynervovaná. Jako člověk, co nutně potřebuje alespoň dva dny spánku a měsíc dovolené někde na civilizací zapomenutém ostrově. Vlasy rozcuchané, jak jsem přemýšlela jestli dopis otevřít a přečíst si ho, nebo radši vzít bouchačku a jít toho hajzla najít. Sakra, vždyť se to nevylučovalo.
Nakonec jsem se zvedla z gauče, zamířila do kuchyně, ze skříňky jsem vytáhla nízkou skleničku a z druhé skříňky silně zaprášenou flašku whiskey. Chvíli jsem držela láhev, hledala odvahu si nalít, ale pak jsem ji zase položila a zamířila do koupelny. Opláchnout obličej mi trochu pomohlo. Minimálně pomohlo udržet mě od té flašky. Ne, že bych byla alkoholička, ale občas tam ty tendence byli, proto jsem to zasekla dřív, než k něčemu mohlo dojít. Vrátila jsem se proto do kuchyně a lahev zase schovala na její zaprášené místo. Místo toho jsem si do skleničky nalila obyčejnou vodu, kterou jsem na jeden nádech vypila.

Vrátila jsem se k dopisu, chvíli jsem ho sledovala, pak jsem ale jen zavrtěla hlavou, vzala pistoli, odznak i telefon a zamířila do ložnice. Zbraň jsem schovala do malého trezoru u nočního stolku, telefon jsem nechala položený vedle budíku, stejně tak i odznak. Pak jsem zamířila zpět do koupelny, kde jsem se jen rychle opláchla, vklouzla jsem do trika na spaní a zamířila jsem do postele. Dopisu se budu věnovat až se vyspím. Jestli vůbec.


 
detektiv George E. Wallace - 07. února 2023 16:15
operasnmek_20220717_153702_st9780.depositphotos

Tvůj Dům, Brzké Ráno - detektiv Wallace


„Hele, v tomhle městě ti mnohem dřív dojdou náboje než grázlové...“ podotknu celkem zjevnou pravdu o poctivosti občanů Crime City. „Uvidíme, nějak to dopadne. Máme stejně spoustu jiné akutnější práce...“ odpovím ještě Olivii. Čas ukáže, jak to dopadne...



Bar U Sheridana, Brzké Ráno - detektiv Wallace

„Necháme tomu volný průběh a uvidíme. Nechci ti nic slibovat, na mě už to nezáleží, ale udělal jsem všechno, co šlo.“ pokusím se už utnout tohle jeho sebelitování. Pak už poslouchám jen další povídání a i to, jak mluví o Alanovi, nálezu flashky a jeho hodnocení. „Jo, Alan není špatný polda... Máme spolu špatnou zkušenost, ale čas to snad už odplavil...“ odpovím neurčitě. Až se prospím, asi Alanovi napíšu. Minimálně to by si zasloužil...

Když pak vyjdeme se Scottem ven, podívám se, kterým směrem ukazuje. „Jo, já to mám asi deset minut na druhou stranu...“ odpovím a zadívám se ulicí směrem k domu „Někdy to určitě zopakujem. Pořád ti dlužím tu večeři.“ připomenu mu bez možnosti odmítnout. Pak už se jen rozloučíme a zamířím domů. Sice budu asi spát na gauči, ale nemohl jsem Olivii nechat jet až bůhvíkam domů. Natož na 60 k matce...

 
Spravedlnost - 05. února 2023 19:13
kazatel38067185373312373.jpg
Tvůj Dům, Brzké Ráno - detektiv Wallace

"Jiné řešení, no... co třeba pro začátek třeba postupovat podle zákonů a ne jako kovboj na divokým západě?" usměje se Olivie. "Ale tak, tohle město ten divokej západ někdy tak trochu připomíná, co?" dodá.

"A pravda no, vůbec to nemuselo tak být. Jako, nejspíš to fakt nebylo nic pravidelnýho co se ve stejnej čas zopakuje. Ale tak, zkusit to můžeš a případně si to aspoň potvrdíš." pokrčí rameny Olivie, je vidět, že sama ten svůj návrh nepovažuje za nějaký světoborný nebo něco co pravděpodobně přinese ovoce, ale zdá se, že nic lepšího prostě nemá.


Bar U Sheridana, Brzké Ráno - detektiv Wallace

Když strážníka Scotta Harta osočíš z toho, že tam k vám jít nechce, tak se zarazí. "Tak jako... aby sis nemyslel." řekne ti pak v rozpacích. "Rád bych tam k vám šel. Ne že ne. Fakt rád. Tam u nás je to v některejch ohledech čím dál tím víc na hovno. Ale tak, sem realista. Nebo možná až trochu pesimista. A nechci si moc dělat zbytečný naděje." pokrčí rameny.

"Máš ale pravdu, až moc to předem vzdávám. Jestli to vyjde, tak budu fakt rád." dodá po chvíli se smutným úsměvem. "A jestli si myslíš, že tam k vám patřím, tak na tom asi něco bude. Víš líp jaký to tam u vás je. A nakonec, říkal si, že sem se zachoval správně a minimálně ty s Olivií to víte, takže i když možná nejsem žádnej superpolda, tak je to dost na to aby sem tam u vás byl k něčemu. A tam u vás mě snad poručice, seržant, ani nikdo jinej s vyšší hodností než já neztluče pendrekem když udělám něco co se jim nebude líbit. A třeba mě ten váš kapitán vezme i tak. Slyšel sem, že je to správnej chlap." řekne pak a v jeho hlase je slyšet otázka.

Pak se zeptáš ty na Alana a Scott hned začne vyprávět. "No... přesně takhle to nebylo, jestli to musíš vědět. Jako, viděl mě prej jak sem jí zvednul, pak venku se mě na to zeptal a já... no, nejsem moc dobrej lhář." přizná Scott. "Tak to ze mě nakonec dostal. A řek mi, že si to nechá pro sebe a ptal se mě, co s tím chci dělat, že mi případně s tím pomůže." pokračuje dál.

"Ukázal sem mu tu flashku a on si jí prohlídnul, pak sme si ale poblíž všimli detektiva Walshe s Collinsovou, tak si jí radši rychle schoval do kapsy aby si toho náhodou nevšimli. No a chvíli potom si přišel ty a víš co se stalo pak." řekne Hart.

"No, Alan navrhnul, že co třeba tu flashku dát tobě. Já o tom přemýšlel taky, ale Alan to vyslovil nahlas první. Já si uvědomil, že on vlastně byl původně taky z 59týho jak ty. Tak sem se ho zeptal, že když už jí má u sebe on a tebe očividně zná, tak jestli ti to nedá přímo on. No, trval na tom, že bude mnohem lepší, když to udělám já, tak sem mu na to kejvnul." řekne Hart a na chvíli se odmlčí než pokračuje. "Jako... Alan je fajn chlap. Má svý mouchy, jako každej jinej, ale je to dobrej polda. Nebo aspoň, rozhodně není jako Fisher."

-----------------------------------------------------------------------------------------

Ještě nějakou dobu strávíte v tom baru konverzací o všem možném, ne moc dlouho, zhruba tak ještě půl hodiny. Pak zaplatíte útratu a poté vyjdete ven před bar. Venku už svítá. "Já mám dům několik bloků odsud, tak to zvládnu pěšky." řekne ti Scott a je vidět, že těch piv měl nakonec asi až trochu moc, ale drží se. "Bylo to fajn. Zopakujem si to někdy zase?" zeptá se tě Scott s úsměvem.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.21451306343079 sekund

na začátek stránky