Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Crime City - Nové Začátky
Družina
| |||
 | Před Barem U Sheridana, Ráno - detektiv Wallace „Neboj, i tu flašku dostaneš.“ odpovím mu pobaveně a nad tím jeho omlouváním jen mávnu rukou. Nikdo se pořád necítí skvěle. „Nech to být Scotte. Každý někdy nemá den a dneska sis to fakt užil. Nemůžu ti nic slibovat, ale věřím, že se to brzo zlepší.“ odpovím mu upřímně. „Já jsem taky rád Scotte. Dobrou noc.“ rozloučím se s ním ještě na ulici a popřeju mu, ať se dobře vyspí. Po téhle noci to všichni potřebujeme. Můj Dům, Ráno - detektiv Wallace Procházka mě celkem probere, ale hned jak dorazím do svého bytu, pousměju se nad Olivií spící v tom starém nepohodlném křesle, které jsem chtěl už několikrát hodit do kontejneru na odpad. Skočím do ložnice pro deku a aspoň ji přikryju, ať se prospí opravdu v teple a odpočine si. Pak si na chvíli sednu na gauč, položím před sebe na stolek sklenici vody a jen koukám z okna. Hart? Kde ten se tu sakra vzal? Že bych nezamkl?? proletí mi hlavou a zvednu se. Jak po mě chce, jdu za ním do ložnice a ve dveřích strnu. Tohle přece není možné. Vždyť Olivie seděla v obýváku spala. Tohle se přece nemohlo stát a už vůbec ne tak, abych o tom nevěděl. Přejdu k posteli s sáhnu do kaluže krve na prostěradle. Už jen ta známá konzistence mi potvrdí, že to není žádný hloupý žert a Olivie je skutečně mrtvá. Jen nechápu jak... ------------------ Procitnu a rozhlížím se kolem sebe. Žádná krev, Olivie pořád spí v křesle tak jak jsem ji přikryl a vypadá v pořádku. Uleví se mi. Ale bok mě pořád pálí a slyším i výstřely. Sáhnu si na ránu v boku a místo očekávané lepkavé krve vytáhnu ovladač od televize, ze které jdou výstřely, které slyším. Zaostřím a vidím, že je to jen další den v Crime city. Podle toho, co běží na spodní okraji obrazovky je to přestřelka mezi chlapy z 58. a Owensovým gangem. Toho chlapa měli už dávno zastřelit, ale očividně se mu pořád dařilo unikat. Sice mě nikdo neshání, ale nechci, aby chlapi z 58. dopadli stejně jako my u té zatracené banky. | ||
| |||
 | Můj byt Brzké ráno
| ||
| |||
 | Před Barem U Sheridana, Ráno - detektiv Wallace "Určitě, a ještě ta flaška, na to nezapomeň. Když už na tom teda trváš." usměje se Strážník Scott Hart. Pak na chvíli ještě zvážní. "Kdyžtak ještě promiň za to mý... no, zasmušilý kecy. Já... mám nějak těžký období. Už docela dlouhou dobu. Takže se mnou není moc sranda. Tak díky, žes to se mnou vydržel." řekne ti se smutným úsměvem a povzdechne si. "A příště se budu snažit tak nefňukat." dodá pak ještě s úšklebkem. "Tak ještě jednou díky, i přes to všechno sem fakt rád, že sme se dneska potkali. Tak se měj, Georgi!" rozloučí se s tebou s úsměvem Hart a vydá se pěšky k sobě domů. Ty se pak taky vydáš pěšky k sobě domů, není to moc daleko a aspoň ti ta procházka pročistí hlavu. Tvůj Dům, Ráno - detektiv Wallace Dorazíš k sobě domů a hned jak otevřeš vchodové dveře tak si všimneš na druhém konci chodby spící Olivie. Uvelebila se v malém, úzkém a starém křesle které máš na chodbě poblíž kuchyně. To křeslo jsi nejspíš už měl dávno vyhodit, zůstalo tu po předchozím majiteli a se svou robustní postavou se do něj sotva vejdeš. Ovšem Olivie se v něm očividně uvelebila velice pohodlně, takže nakonec je asi dobře že sis na to ještě nenašel čas. Olivie očividně tvrdě spí a podle úsměvu na její tváři se jí očividně zdá něco velmi hezkého. Není nijak přikrytá nebo tak, nejspíš si tam chtěla jen na chvíli sednout a pak mimoděk na tom křesle usnula. Každopádně, únava tě už začíná docela zmáhat, takže se převlečeš a pak si na chvíli sedneš na gauč do obýváku, aby sis trochu oddechnul a popřemýšlel o tom cos dnes zjistil. A jak tak o tom přemýšlíš, tak se ti pomalu začínají klížit oči... Najednou s sebou trhneš, když ucítíš, jak ti někdo poklepe na rameno. Očekáváš, že to bude Olivie, ale ne, je to Hart. Ukáže ti směrem kterým je tvá ložnice. Zvedneš se a spolu s Hartem vejdeš dovnitř své ložnice. Před tebou se zjeví hrůzná scéna. V posteli leží Olivie, mrtvá, oči má vytřeštěné a mezi očima má díru po kulce, krev jí stéká z čela na plachtu postele, která je od její krve. Stejně jako tehdy Isabella na Scarlet Avenue. Něco je špatně. Cítíš, jak se ti zvedají chlupy na zátylku a mozek ti vysílá varovné signály. Ovšem sotva se otočíš, tak je už pozdě. Ozvou se dvě rány z pistole a ty ucítíš ostrou bolest ve svém pravém boku. Kulka tě zasáhla, ty se sesuneš na zem a začneš krvácet. Hart je postřelený také, plazí se k tobě po zemi a natahuje k tobě ruku, to už ale do místnosti vejde ten střelec. Ty se nemůžeš hýbat, krev z tebe teče plným proudem a necítíš své končetiny. Střelec namíří svou zbraň na plazícího se Harta a napálí mu několik kulek přímo do hlavy. Hart se sesune na zem a jeho vytřeštěné oči se na tebe dívají stejně jako oči mrtvé Olivie. Oba jsou mrtví. Jak Olivie, tak Hart. A jak se tak koukáš na toho střelce, tak ten má očividně postarat se o to, že se k nim brzy připojíš. Detektiv Wallce z 59. okrsku skončí zrovna takhle. Střelec má na sobě policejní uniformu s hodností strážníka. Máš pocit, že jsi jej viděl tehdy v té výslechové místnosti když jsi tam byl s Joe Bennettem, ale jeho tvář je nějak zahalená, zastřená. Ale je ti povědomá. Snažíš se vzpomenout si. Ale nedokážeš to (12%). Neznámý strážník již pozvedá svou zbraň a a chystá se na tebe zase vystřelit. Najednou je všude tma, neudržel jsi otevřené oči? Nejspíš. Cítíš, jak přicházíš o poslední své síly. Pak slyšíš střelbu, hlasitou. Pálí ostošest a déšt kulek určitě už míří k tobě... ------------------------------------------------------------------------ S trhnutím se probudíš a vyskočíš na nohy jelikož zvuk střelby neustává, sotva ale otevřeš oči tak si uvědomíš, že ty zvuky jdou z televize. Při pohledu zpátky na gauč si na něm všimneš ovladače od televize. Nejspíš jak ses na gauči převaloval tak si tu televizi mimoděk zapnul. Ta ostrá bolest kterou jsi ve snu cítil nejspíš byla způsobena tím, jak jsi dolehl na ostrý roh ovladače. Každopádně, v televizi vidíš přestřelku mezi policií a nějakými očividně velice dobře vybavenými, maskovanými gangstery, kteří si ze svých obrněných vozů udělali "hradbu". A test na obrazovce ti prozradí, že je to přenos živě z Olive Street, která je na okrsku č. 58. A že to je přestřelka mezi policií a nechvalně proslulým gangem Freddyho Owense. Ano, Freddy Owens. Toho znáš. Jeden z těch nejhorších grázlů v tomhle městě. Kde se objeví, tam je rázem spousta mrtvol. Bývalý bankovní lupič, který vykradl mnoho bank na východním pobřeží. Při jedné jej téměř chytili, jemu se ale podařilo uniknout až na západní pobřeží k vám do Crime City. Tam pokračoval v bankovních loupežích až do té doby než se rozhodl vyloupit jednu banku na vašem okrsku a až vy jste jej dopadli. John Goodman, tehdy ještě poručík a velitel zásahovky měl tehdy akci u té banky na starosti. Tys tehdy ještě jako uniformovaný hlídal před bankou. Bylo to asi pár měsíců před tím, než ses stal detektivem. Každopádně, když Owens zjistil, že se zásahovka chystá vrazit dovnitř té banky, tak svojí útočnou puškou postřílel všechny rukojmí. Když policie vrazila dovnitř, uviděli vstupní halu bany posetou mrtvolami více než padesáti lidí. Víš také, že ti co tam od vás vtrhli jako první chtěli Owense a jeho kumpány hned zastřelit když to viděli, ačkoliv Owens a jeho kumpáni byli tou dobou již omráčení a spoutaní, ale Goodman tomu zabránil. Každopádně, nakonec jsi tu scénu zhlédl i ty a bylo to rozhodně něco, na co jen tak nezapomeneš. Owens se svými kumpány ovšem z vězení unikli a ze skrytého lupu ze svých bankovních loupeží si začal skrytě budovat svůj gang. A podle všeho měli dost dobrou výzbroj, jak dokážeš poznat z událostí které se před tebou odehrávají na televizní obrazovce. Je na tobě, jestli ty zprávy budeš sledovat dál nebo dělat něco jiného. Když se koukneš na hodiny tak zjistíš, že jsi spal jenom tak něco přes hodinu. To co se děje je na 58ém okrsku, navíc ty jsi mimo službu a kdyby tě potřebovali a povolali tě do ní i tak, tak bys určitě už dávno slyšel vyzvánějící telefon. Když zkontroluješ mobil tak vidíš, že nikdo nevolal ani ti nepřišla žádná zpráva. | ||
| |||
| Tvůj Byt, Brzké Ráno - seržantka Diazová S pistolí v ruce kontroluješ místnost po místnosti, až nakonec vrazíš do kuchyně, kde zjistíš, že stůl je prostřený, osvětlený svíčkami a je tam na talířích připravené jídlo pro dva s lahví červeného vína. A za stolem sedí Ashton. Nevypadá vůbec jako na té fotce z vězení, kterou ti ukazoval kapitán Bain. Na té fotce byl v oranžové vězeňské uniformě a neměl vlasy ani vousy. Vypadal na jí jako řadový grázl za mřížemi, ne jako muž do kterého ses tehdy zamilovala. Muž, který stojí před tebou takový není. Ashton tady vypadá tak, jak si ho pamatuješ z doby, než to všechno šlo do háje. Na sobě má tu svou obvyklou motorkářskou bundu a na tváři ten uličnický úsměv, který sis tehdy tak zamilovala. "Jsem rád, žes přišla, Anabel." S úsměvem vezme do ruky láhev vína a naleje jej do sklenice jak tobě, tak sobě. "Posaď se, máme důvod slavit, nemyslíš?" řekne a pokyne ti, aby ses posadila. Uvědomíš si, že místo ve své kuchyni jsi v restauraci na Long Beach, na místě kam tě Ashton často bral. Ashton se na tebe pořád dívá s tím svým úsměvem. Pak uslyšíš strašnou ránu, jak tvá pistole najednou vystřelí a kulka trefí Ashtona přímo mezi oči... --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- S trhnutím se probudíš a otevřeš oči. Cítíš, jak ti tluče srdce ostošest a po tváři ti stéká pot. Ten sen byl tak živý že sis chvíli myslela, že se to vážně stalo. Když se tak nějak rozkoukáš a uklidníš, tak při pohledu na budík na nočním stolku vedle postele zjistíš, že jsi spala pouze něco přes hodinu. Vylezeš z postele a koukneš se z okna, zjistíš, že naproti přes ulici někdo převrhnul kontejner, takže to nejspíš bylo to co tě probudilo. Zvlášť když jsi nechala pootevřené okno aby se větralo. Barák, ve kterém máš byt je na rohu ulice, takže máš dobrý výhled na okolí. Kdyby se tu někde v okolí schovával Ashton s lahví toho vína, jistě bys ho viděla. Vyjdeš z ložnice a uvědomíš si, že teď je vlastně čas na ranní zprávy. Třeba by byl dobrý nápad si na chvíli pustit televizi, aby sis odvedla myšlenky od toho snu. Takhle ještě nějakou dobu asi neusneš, ten sen váš stále ještě v hlavě. Třeba tam už bude reportáž o tom vašem zadržení Deathbladea. Také ti přijde na mysl ten dosud neotevřený dopis od Ashtona, ale zatím asi nemáš stále chuť ani energii se tím zaobírat. | ||
| |||
| Můj byt
| ||
| |||
| Tvůj Dům, Brzké Ráno - detektiv Wallace „Hele, v tomhle městě ti mnohem dřív dojdou náboje než grázlové...“ podotknu celkem zjevnou pravdu o poctivosti občanů Crime City. „Uvidíme, nějak to dopadne. Máme stejně spoustu jiné akutnější práce...“ odpovím ještě Olivii. Čas ukáže, jak to dopadne... Bar U Sheridana, Brzké Ráno - detektiv Wallace „Necháme tomu volný průběh a uvidíme. Nechci ti nic slibovat, na mě už to nezáleží, ale udělal jsem všechno, co šlo.“ pokusím se už utnout tohle jeho sebelitování. Pak už poslouchám jen další povídání a i to, jak mluví o Alanovi, nálezu flashky a jeho hodnocení. „Jo, Alan není špatný polda... Máme spolu špatnou zkušenost, ale čas to snad už odplavil...“ odpovím neurčitě. Až se prospím, asi Alanovi napíšu. Minimálně to by si zasloužil... | ||
| |||
| Tvůj Dům, Brzké Ráno - detektiv Wallace "Jiné řešení, no... co třeba pro začátek třeba postupovat podle zákonů a ne jako kovboj na divokým západě?" usměje se Olivie. "Ale tak, tohle město ten divokej západ někdy tak trochu připomíná, co?" dodá. "A pravda no, vůbec to nemuselo tak být. Jako, nejspíš to fakt nebylo nic pravidelnýho co se ve stejnej čas zopakuje. Ale tak, zkusit to můžeš a případně si to aspoň potvrdíš." pokrčí rameny Olivie, je vidět, že sama ten svůj návrh nepovažuje za nějaký světoborný nebo něco co pravděpodobně přinese ovoce, ale zdá se, že nic lepšího prostě nemá. Bar U Sheridana, Brzké Ráno - detektiv Wallace Když strážníka Scotta Harta osočíš z toho, že tam k vám jít nechce, tak se zarazí. "Tak jako... aby sis nemyslel." řekne ti pak v rozpacích. "Rád bych tam k vám šel. Ne že ne. Fakt rád. Tam u nás je to v některejch ohledech čím dál tím víc na hovno. Ale tak, sem realista. Nebo možná až trochu pesimista. A nechci si moc dělat zbytečný naděje." pokrčí rameny. "Máš ale pravdu, až moc to předem vzdávám. Jestli to vyjde, tak budu fakt rád." dodá po chvíli se smutným úsměvem. "A jestli si myslíš, že tam k vám patřím, tak na tom asi něco bude. Víš líp jaký to tam u vás je. A nakonec, říkal si, že sem se zachoval správně a minimálně ty s Olivií to víte, takže i když možná nejsem žádnej superpolda, tak je to dost na to aby sem tam u vás byl k něčemu. A tam u vás mě snad poručice, seržant, ani nikdo jinej s vyšší hodností než já neztluče pendrekem když udělám něco co se jim nebude líbit. A třeba mě ten váš kapitán vezme i tak. Slyšel sem, že je to správnej chlap." řekne pak a v jeho hlase je slyšet otázka. Pak se zeptáš ty na Alana a Scott hned začne vyprávět. "No... přesně takhle to nebylo, jestli to musíš vědět. Jako, viděl mě prej jak sem jí zvednul, pak venku se mě na to zeptal a já... no, nejsem moc dobrej lhář." přizná Scott. "Tak to ze mě nakonec dostal. A řek mi, že si to nechá pro sebe a ptal se mě, co s tím chci dělat, že mi případně s tím pomůže." pokračuje dál. "Ukázal sem mu tu flashku a on si jí prohlídnul, pak sme si ale poblíž všimli detektiva Walshe s Collinsovou, tak si jí radši rychle schoval do kapsy aby si toho náhodou nevšimli. No a chvíli potom si přišel ty a víš co se stalo pak." řekne Hart. "No, Alan navrhnul, že co třeba tu flashku dát tobě. Já o tom přemýšlel taky, ale Alan to vyslovil nahlas první. Já si uvědomil, že on vlastně byl původně taky z 59týho jak ty. Tak sem se ho zeptal, že když už jí má u sebe on a tebe očividně zná, tak jestli ti to nedá přímo on. No, trval na tom, že bude mnohem lepší, když to udělám já, tak sem mu na to kejvnul." řekne Hart a na chvíli se odmlčí než pokračuje. "Jako... Alan je fajn chlap. Má svý mouchy, jako každej jinej, ale je to dobrej polda. Nebo aspoň, rozhodně není jako Fisher." ----------------------------------------------------------------------------------------- Ještě nějakou dobu strávíte v tom baru konverzací o všem možném, ne moc dlouho, zhruba tak ještě půl hodiny. Pak zaplatíte útratu a poté vyjdete ven před bar. Venku už svítá. "Já mám dům několik bloků odsud, tak to zvládnu pěšky." řekne ti Scott a je vidět, že těch piv měl nakonec asi až trochu moc, ale drží se. "Bylo to fajn. Zopakujem si to někdy zase?" zeptá se tě Scott s úsměvem. | ||
| |||
| Parkoviště a pak Tvůj Dům, Brzké Ráno - detektiv Wallace „Samozřejmě. Máš snad jiné řešení?“ zeptám se Olivie i když je mi jasné, že mě opět absolutně nebere vážně. „Zkusit to můžu, ale moc nevěřím, že by to mělo smysl. Přece jen, spíš si tam šli jen popovídat než že by tam museli být například kvůli konci směny nebo jinému pravidelnému zdůvodnění.“ odpovím jí s pokrčením ramen. „Ale ano, souhlasím, že je určitá šance na to, že tam někoho z nich opět potkám.“ Bar U Sheridana, Brzké Ráno - detektiv Wallace „Jo, kolotoč je teď po té bance všude... “ souhlasím se Scottem. Víme to všichni a při tom, jak nám práce přibývá, není ani nějaká velká naděje, že by se to v blízké době obrátilo k lepšímu. „Hele, ptal ses mě předtím na názor, tak se ho tedˇnesnaž změnit. Jestli si myslíš, že k nám nepatříš, můžeš to pak šéfovi říct jestli se s ním potkáš.“ odpovím nakonec Scottovi, protože mi teď přijde, že se akorát snaží nějak vykroutit a vlastně kupodivu zůstat u nich na šedesátém. Možná se tak na mě ale podepisuje akorát dost hodin v zápřahu bez spánku. Když se ale dostane k Alanovi, trochu mě překvapí. „Alan Weston? Ten o tom ví a říkáš, že ti ji dokonce dal s tím, že mi ji máš předat?“ ptám se ještě pro jistotu. Celé se to trochu zamotává a i když Alan od nás neodešel zrovna v dobrém... No... Nemůžu říct, že bych k němu měl vyloženě záporný a negativní vztah. „Známe se. Nebo spíš... Znali jsme se dost dobře. Tehdy jsem byl ještě v uniformě jako ty.“ odpovím mu, ale nijak víc se mi to zatím rozebírat nechce. Minimálně bych ale mohl Alanovi napsat. Snad už čas otupil všechny ty hrany, které před lety vznikly. „No, mě jste tím rozhodně pomohli a doufám, že i celému našemu okrsku v tom, abychom se pohnuli dál...“ dodám ještě nakonec. | ||
| |||
| Parkoviště a pak Tvůj Dům, Brzké Ráno - detektiv Wallace "Až tak, jo?" ušklíbne se Olivie. Očividně tu tvou odpověď nebere moc vážně. "Tak, mám ti rovnou nasadit pouta a zavřít tě, když už ses mi přiznal?" zasměje se a pak zvážní. "Co takhle tam zkusit jít zítra ve stejný čas, kdyby náhodou tam zase někdo byl? Jako, nejspíš nic nezjistíš, ti dva klidně můžou bejt v ten čas na hlídce nebo něco. Ale tak, nic jinýho mě ani moc nenapadá." pokrčí rameny Olivie. "Maximálně tak, že vždycky když se půjdeš na stanici sprchovat tak použij tamtu sprchu když nebude obsazená a třeba budeš mít štěstí. Když se teda rádi scházej v šatnách." Bar U Sheridana, Brzké Ráno - detektiv Wallace Strážník Scott Hart se na tebe koukne trochu v rozpacích. "Tak, nemusí to bejt. Ani jedno z toho. Sem si jistej, že nemáš peněz moc nazbyt, stejně jak já." pokrčí rameny. "A čas... no, teď to zrovna je docela v pohodě, co sem slyšel od chlapů od vás tak vy tam máte teď dost kolotoč." řekne a koukne na tebe soucitně. "A tak, to je dobře. Že to aspoň bylo k něčemu. To mi bohatě stačí." dodá nakonec a poslouchá tě dál. "Kvalitní mančaft, jo? Myslíš, že já sem nějakej materiál do kvalitního mančaftu? Víš, nejsem žádnej superpolda kvůli kterýmu by mělo cenu brodit se tím hnojem, jak si říkal a vytahovat ho z něj. Leda ten váš kapitán uvidí to moje ocenění za to, že sem přivedl na svět dítě jako 'porodní bába' a hned podle toho pozná, že sem prostě někdo, koho v tom svým mančaftu musí mít." řekne Hart s úšklebkem. "Taky sem si jednou dělal zkoušku na seržanta. Minulej rok. Uniklo mi to o dva body. To mu taky můžeš říct, se z toho určite posadí na prdel." ušklíbne se Hart a pak zvážní a zatváří se trochu ponuře."Hele, nejspíš to nevyjde, ale to je v pohodě. Já se nějak zařídím." dodá nakonec a je vidět, že ani moc nevěří, že to vážně vyjde a dostane se k vám. "A co se týče prachů, já sem nenáročnej, mám dost na to aby sem se uživil. Možná teď budu míň jíst aby sem ušetřil, když mi bude chybět plat za tejden, ale tak, stejnak potřebuju trochu zhubnout." smutně se ušklíbne Hart a je znát, že navzdory tomu co říká to až tak lehce nebere. Pak se na chvíli odmlčí a nakonec řekne: "Víš, asi bys měl vědět, o tý flashce ví ještě někdo. Ví o ní Alan-, teda, strážník Alan Weston. Viděl mě, když sem jí sbíral ze země a pak se mě na to zeptal. Myslím, že je vlastně původně z vašeho okrsku, tak ho možná znáš?" Ano, Alana Westona znáš. Velmi dobře. "No, trval na tom, ať ti to dám já, takže... asi se neznáte v dobrým, jestli jo." dodá Hart a je vidět, že si to dokázal vydedukovat dost dobře. Je to pravda, ale vždycky to tak nebývalo. Vzpomeneš, že když jsi viděl Harta poprvé, tak mluvil s nějakým druhým strážníkem který mu pak dal něco ze své kapsy a vzpomeneš si, že ten druhý strážník byl vlastně Alan. S tím knírem si ho nepoznal, když jste byli ještě oba v uniformě, tak ho neměl. "Sme se rozhodovali, co s tím, pak ses objevil ty a ulehčil si nám to." dodá pak Hart a napije se piva. | ||
| |||
| Policejní Stanice a pak Tvůj Byt, Brzké Ráno - seržantka Diazová Poručík Navarro tě vyžene do šaten hned jak tě uvidí, protože směna ti už dávno skončila a žádné odmlouvání nestrpí, jdeš domů. Tak tedy ze sebe sundáš uniformu, ještě se osprchuješ abys ze sebe spláchla špínu zdejšího města a pak se už ve svém normálním oblečení vydáš domů. Když se ale dostaneš až ke dveřím do svého bytu a už vytahuješ klíče tak rázem strneš protože si všimneš, že na dveřích od tvého bytu je něco přilepeného. Nějaká obálka. A je nadepsaná "Pro Anabel". Rukopisem, který znáš. Ashton Ward. | ||