Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Crime City - Nové Začátky

Příspěvků: 1252
Hraje se Jindy  Vypravěč Eriador je offlineEriador
 

DružinaObnovit družinu

 Postava strážník Patrick Kane je offline, naposledy online byla 04. května 2024 22:00strážník Patrick Kane
 Postava detektiv George E. Wallace je offline, naposledy online byla 04. května 2024 22:00detektiv George E. Wallace
 
Spravedlnost - 01. ledna 2023 23:39
kazatel38067185373312373.jpg
Policejní stanice na 59. okrsku, Dílna na dvoře, Noc - detektiv Wallace

"Takže myslíš, že bysme se i tak dobrali pravdy a uvěřil bys mi, jo?" zeptá se tě Bennet. "No, a doufal sem v trochu vyšší číslo ohledně dobrejch poldů tady u vás a ve městě celkově, ale ty seš očividně realista, co?" ušklíbne se pak na tvé zhodnocení situace ve zdejším policejním sboru. Ke zbytku se ani moc nevyjadřuje, jenom občas přikývne jako že poslouchá. "Bouchačku si nech, není moje a nikdy už jí nechci vidět." řekne pak ti když mu oznámíš, že bouchačka se mu už nevrátí. Pak tě začne utěšovat a je vážně dost překvapivé jak rychle se role obrátily. Je vidět, že tvé filozofování ohledně toho jak by to v tomhle městě mělo vypadat ho inspirovalo. Třeba tu spolupráci s tebou považuje i za příležitost dokázat, že vážně není grázl a je slušný člověk. Nebo je v tom něco jiného, možností je hodně.

Pak když už mu v reakci na příchod těch strážníků a jeho návrh nasazuješ ty pouta tak je na jeho tváři vidět, že dotek chladného kovu na jeho zápěstích mu není zrovna dvakrát příjemný, ačkoliv pouta ani moc neutahuješ. Ale nic ohledně toho neříká a když je spoutaný tak se na tebe jen kysele ušklíbne a čas od času se koukne k oknu.

Ty máš jednu ruku blízko pistole v pouzdru za opaskem, abys ji mohl v případě problémů rychle vytáhnout a postavíš se i s Bennettem na příslušnou taktickou pozici, kde jsi v krytu od případné střelby. Pak začneš na Bennetta řvát a skrze okno si všimneš, že oba strážníci nadskočili když to slyšeli, ale pak se zase uklidnili a pokračovali v cestě, poněkud rychlejším tempem. Bennett se ihned přidá k tomu představení které tu na ty dva hrajete. "Já na nikoho žádnou bouchačku nenamířil, to tys namířil na mě tu svojí zezadu, fízle!" zařve na tebe zase on. Pak se ozve zaklepání na dveře a mužský hlas: "Ehm, Wallaci, seš tam? Je tam všechno v pohodě?" Pak se ozve další, jiný mužský hlas. "Kapitán ti vzkazuje, že už maj to povolení a je čas na akci. Ostatní ale už vyrazili napřed. Prej se ti nemoh dovolat, tak tě máme najít a jet tam pak s tebou." To je dost brzo. Rozhodně jsi čekal delší prodlevu. Nejspíš okresnímu návladnímu O'Callaghanovi konečně došly výmluvy pro to proč to nejde rychleji. Když se koukneš na mobil v kapse tak zjistíš, že ho nemůžeš zapnout. Buď máš vybitou baterii nebo se s ním něco stalo při té potyčce s Bennettem v té uličce a ten mobil chcípnul až teď.

Pokud otevřeš dveře, tak za nimi vidíš stát dva strážníky, jsou to strážníci Carl Sharp a Harry Powell. Oba jsou docela ve formě, Sharp má krátké hnědé vlasy a knír, Powell má krátké černé vlasy a je hladce oholený. Co se týče těch dvou, zapadají tak do lepšího průměru, ovšem jsou pracovití a snaží se jak mohou. "Máme ho dát na celu ještě předtím než pojedem?" zeptá se tě strážník Powell a oba nově příchozí strážníci si podezřívavě prohlížejí spoutaného Bennetta.
 
detektiv George E. Wallace - 01. ledna 2023 21:59
operasnmek_20220717_153702_st9780.depositphotos

Policejní stanice na 59. okrsku, Dílna na dvoře, Noc - detektiv Wallace


„Vím.“ přikývnu se slabým úsměvem. Už to aspoň vypadá, že se někam dostáváme. No, jednu s blikající zářivkou tu máme, ale to jenom proto, že Frank - náš údržbář - je línej vyměnit v ní startér.“ odpovím mu pokrčením ramen. Každý může občas blufovat, ne? Zrovna tohle by Bain úplně neschvaloval. Pak se ale dostanem k tomu mrtvému klukovi.„Nemusel. Ale už z principu mě sere to, že nedostal možnost něco se světem udělat.“ odpovím upřímně. Jeho otázka mířená na ty dva policajty mě překvapí, ale vlastně proč ne. Má na to právo a někde by se o tom možná stejně dozvěděl. „Do basy nešel ani jeden. Toho, z jehož kvéru vyšla střela, co toho kluka zabila, sejmul o dva měsíce později nějaký feťák z jedoucího auta na ulici. Možná kvůli jinému kšeftu? Kdo ví. A ten druhý? Ten šel do důchodu a prostě zmizel. Možná vypadl z města, možná ho dohnalo něco z minulosti a tělo se nenašlo. Prostě nikdo neví a co jsem slyšel, nikdo po něm nijak extrémně nepátral.“ odpovím mu. Víc k tomu stejně nemám co říct.

„Dostal z tebe přiznání, to jo.“ souhlasím„Ale taky s tebou uzavřel dohodu Joe a pak tě potopil. To je prasárna.“ sdělím mu svůj názor na tuhle věc. Ale jinak má pravdu, grázl je za mřížema, ale já bych si k takovému výsledku negratuloval. „Možná jo, ale zkuseil bych se s tebou bavit i tak. Jen díky Octavii a tvýmu klukovi bylo relativně jasný první téma rozhovoru.“ odpovím opět upřímně. Svým způsobem mi to tím svým příběhem dost ulehčil. Když se nevěřícně dívá na nůž, lehce se pousměju. Očividně mi pořád úplně nevěří, ale zase se mu po jeho zážitcích nedivím. „V pohodě, kromě té pistole dostaneš zpátky všechny svoje věci. Mě by to bylo k ničemu.“ odpovím mu a mávnu rukou ve vzduchu. Když si cigaretu nezapálí, vezmu si jen pro sebe, připálím si a schovám balíček i se zapalovačem zpátky do kapsy.

Typický policajt... Jo, to sedí. „Jasně, mohl tam být bez mýho vědomí, ale tady je už tak nějak zažité zeptat se před tím, než k někomu na výslech vlezeš. Nebo jsem si to aspoň do teď myslel. Očividně špatně.“ pokrčím rameny zklamaně. To, jaký s tím měl zážitek on, raději nekomentuju. Moc dobře vím, že je to celkem běžná praxe všude možně a dřív byla i tady. Ohledně toho, že jsem naivní, raději mlčím. Ale na otázku přece jen reagovat musím. „V tomhle městě nebo okrsku?“ zeptám se „Na tomhle okrsku bych řekl že tak lehce pod polovinu. V celém městě tak možná desetina.“ odpovím. Ještě ráno bych ohledně okrsku řekl jiné číslo, ale ve světle nových událostí... Proti tomu, že se posadí vedle mě, už ani nijak neprotestuju. Každopádně jsem nečekal, že mě tady bude zloděj povzbuzovat v tom, jak dělat líp policejní práci. „Souhlasím, neboj, žádná klička tam nebude.“ odpovím a zvednu se. Během toho, co se protahuju, poslouchám, co mi vypráví. Všechno to dává smysl a vlastně jsem nějaký podobný příběh i čekal. Není to složitý a pokud jim půjde na ruku soudce spolu s advokátem, který se nebude moc snažit, klidně by to tak mohlo dopadnout. Musím mu pak u sebe v kanceláři ukázat nějaké fotky.

To, že nás nazývá fízly nekomentuju, naučil jsem se s tím žít, ale překvapuje mě, že sem vůbec někdo jde, natož takováhle skupinka. Když se pak dva vrátí zpátky na stanici, začne mi to být ještě divnější. „Hele Joe... Možná jsem vzhledem k dnešku trochu paranoidní, ale na tomhle mi něco smrdí. Na Valentýnský masakr je trochu pozdě, ale prostě se mi to nějak nelíbí.“ odpovím mu když pozoruju přes okno blížící se chlapy. Pohmatem zkontroluju výstražník na pistoli, abych měl jistotu, že mám náboj v komoře a nemusím se případně zdržovat natáhnutím. Rovnou i rozepnu pojistku na koženém pouzdře. Jo, možná je to zbytečná paranoia, ale jestli mi to má někdy zachránit život... „Jo, to bude asi lepší.“ souhlasím a zacvaknu mu na zápěstí druhý pár želízek. Ale jen tak volně. Si fakt myslíš, že máme v hlavě nasráno? Jen tak jsi našel na ulici bouchačku a rozhodl ses ji namířit na prvního chlapa, co se objevil na ulici?!?“ zařvu na Joea, když se ti dva přiblíží. Dám si ale pozor, abych stál tak, že uvidím na garážová vrata a budeme aspoň částečně za skříní na nářadí. Přece jen, do Chicaga za slavného Ala Capona to tu nemá vůbec daleko...

 
Spravedlnost - 01. ledna 2023 18:18
kazatel38067185373312373.jpg
Orchid Street, Území 60tého okrsku, Noc - seržantka Diazová, detektiv Pickman

Strážníci Wilson a Hill na příkaz seržantky Diazové odejdou ke svému autu a přeparkují ho tak, aby bylo otočené čelem ke vchodu a kamera v něm snímala okolí vchodu do toho baráku. Záběry z ní jdou přímo na cloudový server, takže i kdyby někdo náhodou tu kameru sabotoval, tak to co zatím nasnímala byste měli mít k dispozici. Pokud VIPER nějak nedokáže k těm záběrům získat přístup i tak, včetně jejich zálohy. Ale to by rozhodně bylo pro ně mnohem těžší.

Seržantka Diazová pak kontaktuje centrálu a požádá je o objasnění toho, co ti z 60tého dělají zrovna v té budově, zrovna teď. Je jí sděleno, že na té adrese tam právě ti z 60tého provádí vyšetřování ohledně nějakého pašeráka zbraní, spojené s prohlídkou jeho bytu. Takže teoreticky jsou pouze ve stejné budově jako je ten byt který máte prohledat vy a budou se vám do toho motat. A to jen za předpokladu, že vše je přesně takové jak bylo oznámeno centrále. Nejspíš bude nejlepší začít s prohlídkou budovy té účetní firmy a co se týče bytu toho zavražděného Spencera Browna, tak počkat Wallaceho, Johnsonovou a Coopera než ohledně něj začít něco podnikat. Ti z 60tého okrsku vám jistě budou stát v cestě jak budou moci.

Mezitím detektiv Pickman ukázal té právničce toho Erica Browna ono povolení k prohlídce. To vás opravňuje k prohledání jak budovy té firmy, tak bytu toho zavražděného Spencera Browna. Ten byl spoluvlastníkem firmy Brown's Crime City Accounting a také starším bratrem Erica Browna. Poté co právničce předal Pickman povolení k prohlídce, tak ta si ho podrobně prostuduje, je jasné že se smaží najít něco co tam je chybně nebo něco jiného čím by tu prohlídku mohla prohlásit za protiprávní nebo ji alespoň odložit. Očividně jí to moc nejde. Frustrovaně vraští obočí a vy můžete s radostí sledovat, že očividně nenachází nic čeho by se mohla chytit. "Dobrá, vypadá to, že je vše v pořádku." řekne právnička zastupující firmu Brown's Crime City Accounting když je nakonec nucena přiznat porážku. Takže zdá se, že vaši nadřízení udělali svou práci dobře, teď je to na vás. "Dobrá tedy, jenom pár věcí než začnete." ujme se slova ten Eric Brown a vypadá dost zklamaně. "Samozřejmě vám v tom nebudeme bránit, dělejte svou práci. Pouze abychom zabránili jakýmkoliv zbytečně vyraženým dveřím v budově, tak zde pan Wheeler vám bude k dispozici. Má klíče snad od všeho a pokud se k něčemu nutnému nebudete moci dostat i s jeho pomocí, tak samozřejmě kontaktujte mne a já již něco vymyslím. Budu ve své kanceláři." řekne pan Brown a ukáže na chlapa v uniformě nočního hlídače, který je očividně trochu zmatený z tohohle všeho. Nejspíš čekal další klidnou směnu kdy bude lenošit v místnosti ostrahy objektu a čas od času projde budovu kolem dokola. Ne že tu bude po budově provádět policisty. "A zde paní Barnesová vás bude následovat a na vše dohlédne, koneckonců, máme na to právo. Jsem si jistý, že nemáte žádné námitky?" zeptá se Eric Brown detektiva Pickmana. Seržantku Diazovou ignoruje, je pro něj jen další tváří v uniformě z mnoha, těžko říct jestli si vůbec všiml jakou má hodnost.

Poté když už se vše začne organizovat, všichni vejdete do vstupní haly budovy Brown's Crime City Accounting a prohlídka začíná, tak Eric Brown se od vás oddělí a zavolá si k sobě detektiva Pickmana. "Takže detektive, jistě mi budete chtít položit nějaké otázky, že? Zatímco vaši lidé budou prohledávat budovu, co kdybychom se přesunuli ke mě do kanceláře? Můžeme si tam promluvit." navrhne Brown detektivu Pickmanovi a čeká, jak se rozhodne.

Mezitím k seržantce Diazové přistoupí Brownova právnička, ta Barnesová. Přeměří si ji od hlavy k patě a pak spustí ledovým hlasem: "Upozorňuji vás, seržantko..." začne a pohled se jí stočí na nášivku se jménem na uniformě seržantky. "...Diazová, že bych vám a vašim lidem neradila jakákoliv pochybení. A rozhodně by nemělo zmizet nic, co nemáte právo odvézt s sebou. Pan Brown není ochoten tolerovat jakékoliv překročení vašich pravomocí. Jistě si rozumíme, že?" řekne Barnesová seržantce Diazové a nakonec dodá zářivý úsměv, který v sobě má asi tolik vřelosti jako žralok dívající se na svou kořist.

Na parkovišti poté zaparkuje auto ze kterého vyleze detektivka Brenda Johnsonová spolu s detektivem Lewisem Cooperem. Oba si to zamíří rovnou k vám do budovy. Detektiv Wallace tu stále ještě není, ale jistě se brzy objeví.
 
Sgt. Niké Anabel Diaz - 01. ledna 2023 12:47
nik9405.jpg

Zase do ulic,
nejdříve stanice na 59. a pak Orchid Street, noc

detektiv Pickman




Mé žádosti o vydání záznamů z dne u banky bylo vyhověno a s Charlieho pomocí jsem se do toho pustila. Ne, že by to za něco stálo. V první řadě nějakou dobu trvalo, než nám ty záznamy dodali a v druhé brzy jsme vyjížděli do Orchid Street. A že to byl výjezd. Já, Pickman, dvanáct strážníků a dodávka techniků. Do toho se ještě přidá Wallace a Johnsonová s Cooperem. Takže to máme šest vozů, jedna dodávka, moje SUV, Pickmanovo sedan, Wallecovo sedan a pak ještě auto těch dvou.

Když jsme se všichni sešli na parkovišti, sledovala jsem tváře strážníků, kteří jeli s námi. Nejvíce jsem věřila as Wilsonovi a Hillovi. Už jen proto, že u nich jsem si stoprocentně jistá, že to nebyli ti dva, co je Wallace slyšel. Tou dobou byly se mnou. Bauer a Jensen, dva veteráni, co se v mých prvních dnech starali i o mě, než jsem se rozkoukala. Vždycky se mnou jednali férově a já s nimi taky. Těm jsem taky věřila. Kosowskiho a Brookse jsem taky měla celkem ráda. Byli to kliďasové, málokdy se nechali rozhodit a když došlo na akci, vždycky byli tam, kde měli být. Navíc, taky přišli o kamarády, tam u banky. Nedá se říci, že bych jim bezmezně věřila, ale zase jsem neměla důvod myslet si, že by šli proti svým parťákům.
Další byla Calhounová a Hodge. U těch jsem pochybovala, že by šli s VIPERem. Calhounová měla dobře nakročeno na seržanta, po kterém tak toužila a i ode mne měla doporučení na povýšení, žel, bylo potřeba něco víc, než jen mé doporučení. A Hodge? Bývalý voják a ti jsou většinou věrní tomu, co dělají. Pokud nebyl s VIPERem ještě před nástupem k nám, tak s ním nebude vůbec. Poole a Daltonová, on lehký nadprůměr, který ale ochotně plní rozkazy a ona nejlepší střelec na okrsku. Víc o nich ale nevím, snad jen to, že s nimi nejsou žádné problémy, výsledky mají dobré a ještě na ně nebyla žádná stížnost. To se ale nedá říci o poslední dvojici. Bailey a Hunter. Pokud je někdo z těchto dvanácti u VIPERu, u těchto dvou bych se tomu nedivila.

Bailey a Hunter určitě nebyli ukázkoví policisté a na svém kontě už měli několik prohřešků a k tomu i příslušných trestů. A několik těch trestů vzešlo i ode mne. Ovšem u banky nebyli, takže nikoho nikam strkat nemohli. To ale nebrání tomu, že u VIPERu nemůžou bejt. Nebo jim alespoň donášet. Možná se pletu a byla bych za to ráda, ale tihle dva k tomu mají největší předpoklady.



Dorazili jsme ke kancelářím, auta spořádaně zaparkovali na parkovišti a všichni jsme se začali sypat z vozů ven. Ještě než jsem se vůbec stihla pustit do organizování, z budovy vyšli tři lidé a já si všimla, že u protější budovy stojí auta šedesátého. Dojde mi, že je to bytovka, kde bydlela oběť. "Charlie?" poklepu detektiva po rameni a ukážu mu k bytovce.
"Centrálo, tady 727-L-30. Můžete mi říci, co se děje v bytovce na Orchid street?" zeptám se centrály. Jestli tam šedesátka nemá žádný výjezd a zjistíme, že byli v bytě zavražděného, budeme mít zaznamenáno, že tam byli. "Wilsone, Hille," přivolám si strážníky, "Natočte auto čelem k bytovce, chci záznam," řeknu jim. V tu chvíli promluví právnička Erica Browna. Hodím po ní pohledem, ale mlčím. Povolení má u sebe Charlie a pochybuji, že by mluvila s uniformovaným.


 
Spravedlnost - 01. ledna 2023 10:25
kazatel38067185373312373.jpg
Policejní stanice na 59. okrsku, Dílna na dvoře, Noc - detektiv Wallace

Když mu kromě tykání nabídneš i to, aby ti říkal křestním jménem, tak je jasně vidět, že to nečekal. Zkoumavě si tě prohlíží a nejspíš si není jistý, že to myslíš vážně. "Tak dobře teda, Georgi. Já sem Joe, ale to už víš." řekne ale nakonec a potřese ti rukou. "Kdyžtak, zajímalo by mě, to s tou celou ve sklepě s problikávající žárovkou cos těm dvěma řekl že mě do ní klidně můžou dát, tos myslel vážně nebo sis to vymyslel abys mě postrašil? A jestli jo, nemohlo by se to brát jako mučení? Jo a taky, jestlis to myslel vážně, tak já tu celu nedostal. Zklamanej?" uklíbne se a pak se zasměje.

Rozhovor se ale stočí k vážnějším věcem, k tomu tvému zážitku který tě přimněl se přidat k policii. "Tak, nemusel by udělat zrovna díru do světa na to aby jeho smrt byla tragédie, ne?" okomentuje tvé zhodnocení toho co se stalo tomu klukovi a je docela zasmušilý poté co jsi mu řekl že to ten kluk vážně nepřežil. Nejspíš si představuje,co by asi dělal on kdyby takhle skončil jeho syn. Pak nakonec přidá další otázku. "Co ty fízlové, s těma se stalo co? Jestli to teda víš. Předpokládám, že do basy asi nešli, co?" zeptá se tě.

"A s tím detektivem co mě tehdy zabásnul souhlasíš taky, že je hajzl, jo? To sem nečekal. Myslel sem, že bys mu spíš gratuloval. Přece jen, já to tehdy fakt udělal. A on ze mě dostal přiznání v rekordním čase prej. Navíc bez donucení, sám sem mu to všecko řekl. Není to z tvýho pohledu perfektní policejní práce s perfektním výsledkem? Grázl je za mřížema na hodně dlouho, pryč z ulice, všichni na kterejch záleží sou šťastný, ne?" řekne se skrývanou hořkostí v hlase. Z výrazu jeho tváře je vidět, že tohle vážně nečekal stejně jako to že mu navrhneš tykání s křestními jmény. A asi tě těmi otázkami nějak pořád testuje a snaží se přijít na to, jak funguješ a jestli jeho dojem z tebe je ten správný. "Ale tak, asi se to dá čekat, chováš se ke mě jako k člověku, navzdory okolnostem." dodá pak. "I když mám tak trochu pocit, že kdyby sem neměl syna a nebyl tu ten případ okolo smrti mý ženy, tak se se mnou takhle vůbec nemažeš a už mě pošleš expresem do basy." ušklíbne se, ale v jeho tónu je patrná otázka.

Když mu dáš zpátky tu jeho kudlu, tak je fakt zmatený a nejdřív na ni jen kouká, pak ji ale váhavě přijme a zastrčí ji zpátky do kapsy. "No, dík." řekne váhavě a pak dodá. "Hele, to je fakt jen pojistka, jo? Nikoho sem s tím nepobodal. Klidně si tu kudlu eště nějak zkontroluj, jestli chceš." nabídne ti. "A přímo grázl sem nikdy nebyl, si nemyslím. Dobře, nějak drobný krádeže a pak ta neúspěšná vloupačka co mě poslala na dost dlouho za katr, ale nic jinýho." řekne ti. Z toho co jsi četl v jeho spisu má pravdu, vážně to tak je. "Radši bysem ale mobil a prostě ty ostatní věci co sem měl. Ale to byl vlastně jen ten mobil. Klíče sem si vlastně zapomněl. No, sousedka má náhradní. Ale tak, budu muset vymyslet jak se dostanu zpátky, budu asi muset pěšky, no. Bydlím několik bloků od tý uličky kde si mě našel. Takže sem prostě chtěl jít pěšky domů. Ale odsaď je to fakt dálka a já nemám ani prachy na taxíka." povzdechne si pak.

"Ne, nekouřím." řekne trochu váhavě když mu nabízíš cigaretu. "Kdysi jo, ale tak, Octavie mě pak přesvědčila ať toho nechám, abysem mladýmu nedával špatnej příklad. No a teď s tím nechci začínat znova." řekne a stále kouká na tu krabičku cigaret. Je vidět, že ho to docela láká a nejspíš přemýšlí nad tím, jestli si jednu nevezme, ale nakonec cigaretu s povzdechem odmítne.

"Takže ten za tím sklem teda vypadal jako typickej policajt, jo? To asi není moc dobrej popis co, to by mohlo určitě sedět na spoustu fízl- poldů co tady sou, ne?" zeptá se tě. "Jak to dopadlo, to vím, no." řekne pak se zamyšleným výrazem na tváři. "Tak, je vážně tak neobvyklý že je nějakej strážník za tím sklem v tý výhledový místnosti bez tvýho vědomí?" Říkal, že toho moc neviděl když si tam to světlo rozsvítil a to co mu říkáš ty ho očividně moc neuklidnilo. "Si vzpomínám, když sem byl na výslechu na tom okrsku, tak spousta poldů co zrovna neměli co jinýho moc dělat, ať už byli v uniformách nebo to byli detektivové nebo někdo jinej tak chodili tam za sklo se dívat a poslouchat výslechy. No a ti to měli jako představení." říká věcně.

"Když sem z tý výslechový místnosti vylez, tak tomu detektivovi gratulovali, jak mě hezky oblafnul. A ze mě si dělali prdel jak sem blbej že sem mu na to naletěl a že si to v tý base mám užít. A když sem tam byl jindy taky, tak to bylo taky podobný. Pro ně lepší jak telka. Parchanti no. Typický fízlové." pokrčí rameny a pak se zarazí, když si uvědomí že jsi vlastně policista. "No, tak, víš jak to myslím, ne?" usměje se trochu omluvně a pak pokračuje. "Tady to tak nemáte teda?" zeptá se tě trochu nevěřícně. "Ne že by sem byl nějak nadšenej z toho, že kromě tebe mě poslouchaj nějaký za sklem co se baví se z mýho neštěstí. Ale tak, nic jinýho sem nečekal. To jak sem říkal to, jaký fízlové sou, to bylo i pro ty parchanty co sem čekal že sou za sklem a tlemí se tam tomu jak mě tady griluješ." pokračuje dál. "A jak sem čekal, jeden takovej parchant tam nakonec byl, ne? Takže klasika. Ale jestli to je fakt tak podezřelý..." řekne pak, ale větu nedokončí, přemýšlí a zdá se, že po tom cos mu řekl ty už to nebere s takovým klidem a začíná být nervózní z toho, co to mohlo znamenat.

Když řekneš, že nechceš aby to byl jen nějaký obchod nebo něco za něco a povíš mu, jak by to mělo podle tebe fungovat, tak na jeho tváři se objeví náznak uznání a trochu i obdiv a souhlasně pokývne hlavou. Zdá se, že jsi v jeho očích ještě o něco stoupnul. "Tak, to máš pravdu." řekne pak.

"A možná jsi trochu naivní, to záleží na to, jestli to tak fakt je a jestli to někdo vážně tak bere. Kolik tvejch kolegů se asi tak v tom s tebou shoduje, co myslíš ty, Georgi? Je to aspoň větší půlka?" zeptá se tě s úšklebkem. Co se týče vašeho okrsku, tak bys nejspíš mohl říct, že alespoň drtivá většina. I když z toho co jsi zjistil nedávno si už tím nejsi asi až tak jistý. Co se týče tohohle města, tak to už je těžko říct, ale minimálně snad aspoň drtivá většina začínala s nějakými ideály, které se jim za ta léta zhroutily. "Když někomu de hlavně o prachy a podobný věci, tak nějak nechápu, proč se z něj stane zrovna fízl." dodá pak Bennett a koukne na tebe. Tvé zamyšlení si nejspíš vyloží jako že potřebuješ trochu povzbudit. Tak se zvedne a přijde k tobe. "Sednu si vedle tebe, jo?" zeptá se tě a pokud mu to vyloženě nezakážeš, tak se posadí vedle tebe. "No, nevěš hlavu." řekne pak a lehce tě poplácá po zádech.

"I kdybys byl fakt naivní, tak má cenu se tím řídit, ne? A bejt příkladem. A třeba se to uchytne a začne to tak fungovat fakt univerzálně." řekne ti. "Musím ti říct, předtím sem nikdy nepotkal takovýho poldu jako ty. Kterýmu na lidech fakt záleží. I na někom jako sem já. A když sem už našel jednoho takovýho dobrýho poldu, určitě vás bude víc, ne?" usměje se na tebe a chvíli tam jen tak sedí vedle tebe. "Hele, víš co." začne pak vesele. "Ty seš dobrej policajt." řekne ti s úsměvem. "A u mě můžeš třeba předstírat, že sem slušnej a poctivej člověk." ušklíbne se. "A společně pořádně zatopíme těm hajzlům aby konečně dostali co si zaslouží. Aby bylo na světě o něco líp. Souhlasíš?" řekne a poplácá tě zase po zádech, tentokrát o něco silněji.

"A jo, to zní dobře." souhlasí s tvým návrhem a zase ti potřese tou rukou. "A nic takovýho, že v tý dohodě bude nějaká klička, kterou využiješ k tomu aby byla neplatná a všecko hned padá, jo?" zasměje se, nejspíš to už nejspíš nemyslí vážně. Očividně sis získal jeho uznání a dívá se na tebe i trochu s úctou. Rozhodně se ti to povedlo. Pak Bennett řekne: "Tak třeba, řeknu ti zatím něco ohledně toho dneška. Pak můžem jít sepsat tu dohodu. A já si to ještě trochu mezitím promyslím a pak ti řeknu další věci. Dobře?" Pak se zvedne na nohy a chvíli přešlapuje na místě, přemýšlí. Nakonec se opře o zeď vedle okna a začne s vyprávěním.

"Takže, něco přes tejden zpátky si mě vyzvedli poldové a odvezli mě na jejich policejní stanici. Okrsek č. 60, ten to je. Tam nějaký detektivové... no, mám blbou paměť na jména, zkusím se pak rozpomenout. No, prej že po mě budou někdy v budoucnosti chtít nějakou službu. A že jestli to odmítnu pro ně udělat, tak už maj připravenej případ, ve kterým budu prej figuravat jako hlavní podezřelej. Nepamatuju si už detaily okolo toho případu, kterej na mě prej mmohli hodit. Ale prostě někdo zastřelil nějakýho chlapa. Už si ani nepamatuju přesně jak se jmenoval. Někdo se mu vloupal do bytu a střelil ho když ho tam viděl. Nebo tak nějak mi to říkali. Já byl zrovna v práci když se to mělo stát, navíc sme stěhovali věci z bytu na druhým konci města než kde se to stalo. Mám na to svědky, ale..." řekne a chvíli hledá správná slova jak to následující podat. "No, řekli mi to na rovinu. Maj prej vlas toho chlapa. A i můj vlas. A ten můj vlas narafičí někde v bytě toho zavražděnýho chlapa a taky nějaký další věci co si už nepamatuju. Prostě to měli promyšlený. A pak vlas toho chlapa se při prohlídce mýho bytu najde na nějaký mý košili. A i kdyby mý alibi potvrdilo padesát lidí, tak to co tam nastraží oni stačí na to, aby mě odsoudili i s tím." začne ti vyprávět.

"Navíc mám škraloup za vloupání a podobný věci, takže je tu precedent. Jasně, to nebylo s bouchačkou, v obchodě místo v bytě a nikoho sem tam nezavraždil. Ale to je prej jedno. Že prej spíš porota a soudce uvěří tomu že sem dosáhnul na vyšší příčku zločinu. To že sem od propuštění z basy ty dlouhý roky nic neproved a žiju spořádaně, to prej nic neznamená. A dostanu státem přidělenýho právníka co pude na ruku spíš jim než mě, takže jakákoliv obhajoba je prej předem ztracená." mluví a začíná se v něm opět zvedat vztek, tenhle už ale není mířený na tebe.

"Jasně, nic sem neudělal, tak se teoreticky nemám čeho bát, že. Klidně můžu očekávat to, že spravedlnost nakonec zvítězí." řekne kysele a ještě se na tebe ušklíbne. "No, nevím, jestli by to všecko šlo tak lehce jak mi tam říkali, ale rozhodně sem to nechtěl riskovat. Tak sem jim to tam odkejval. A měl sem v plánu čekat, co to po mě budou chtít. A že jestli to bude něco fakt strašnýho, tak radši s klukem mizím z města. Kam, to sem nevěděl. Neměl sem to moc promyšlený." přizná a pak pokračuje.

"Dneska uprostřed noci mi najednou zavolali, že už pro mě maj tu službu, co pro ně mám vykonat výměnou za to, že mě neobviní. Pak si pro mě přijeli. Dali mi tu bouchačku. Řekli mi, v tý bouchačce sou slepý náboje. A mám se v tý uličce ve který si mě našel schovat a až tam přijde nějakej chlap co odpovídal tvýmu popisu, no, dali mi tvojí fotku, tak mám po něm vystřelit abysem ho pořádně vystrašil. Prej to stačí, jen tě vystrašit. Nebylo mi řečeno, že seš fízl. Ale tak, došlo mi, že asi nebudeš jen tak někdo. A když sem tě viděl s těma poutama a tím cos říkal, tak mi bylo pak hned jasný, že seš fízl." řekne ti Bennet.

"A budou to sledovat nějací jejich poskoci z nějakýho baráku co má okno do tý uličky, takže budou vědět, jestli sem splnil úkol. Přiznám se, ulevilo se mi že to nebude nic horšího, v podstatě se nic nestane, nikdo nepřijde k úhoně. Tak sem se rozhod to udělat a doufat, že to těm poldům bude stačit. Nevěřil sem jim úplně, že v tý bouchačce sou fakt slepý náboje a ani jak to vůbec funguje s nima, tak se chtěl střílet někam mimo, do těch pytlů na odpadky co byly poblíž, aby sem zmenšil riziko toho, že se něco stane. A to si fakt nevymejšlím že sem na to myslel, je to pravda." řekne Bennett. "No, kdyby šlo všecko podle plánu, tak ty se objevíš ve vchodu do uličky, já tam střelím z bouchačky do těch odpadků. Než zjistíš, co se vůbec stalo, já bysem zahnul za roh, pak rychle přelez ten plot a byl sem fuč než bys zjistil že tam už žádnej střelec není. Tak to bylo." Pak když domluví tak se na pár okamžiků odmlčí a o něčem očividně přemýšlí.

"Víš, sem si jistej, že nejsem jedinej, kterýho říkali že něco narafičí a pak po něm chtěli nějakou neurčitou službu výměnou za to, že ho z ničeho neobviní. Předemnou tam byl nějakej jinej chlap a zaslech sem něco o tom jak mu říkali, že mu zavolaj až po něm budou chtít tu 'službu'. Stejně jako po mě. A taky sem slyšel nějaký zvěsti, že se to stává, hlavně těm co v base už byli když poldové hledaj někoho na špinavou práci. Ale nečekal sem, že to zažiju na vlastní kůži." smutně se usměje a pak se otočí k oknu které je vedle něj a zamyšleně z něj chvíli hledí. Po chvíli vystřídá zamyšlený výraz jiný, na tváři je mu znát zmatek a i nervozita.

"Jdou sem nějaký fízl- ehm, poldové." řekne ti a kouká trochu nervózně z okna. Pokud se koukneš z toho okna taky, tak vidíš čtveřici uniformovaných policistů, jak míří přes dvůr směrem k dílně ve které jste. Osvětluje je světlo lamp na dvoře, tedy, dva z nich. A ty co jsou ve světle lampy vidět poznáš. Jsou to strážníci Alec Bailey a Brock Hunter. Ti druzí dva jsou tak v uniformách, ale stojí moc ve tmě na to aby jim bylo vidět do tváře. Jsou tak střední postavy a nejspíš běloši. Spolu s Baileym a Hunterem o něčem spolu mluví, Bailey pak ukáže na tu dílnu ve které jste a Hunter přikývne. Po chvíli další konverzace s těmi dvěma dalšími neznámými strážníky se Bailey s Hunterem otočí a zamíří zpátky do budovy stanice. Když otevřou dveře dovnitř stanice, tak oba věnují ještě jeden zkoumavý pohled směrem k té dílně ve které s Bennettem jste a pak zmizí uvnitř budovy policejní stanice. Ti dva další poldové co k vám jdou se stále blíží, stále jim není vidět do tváře, protože venku je tma a zvenku u dílny není žádná venkovní lampa. Podle jejich pohybů se dá poznat, že jsou obezřetní a dávají si na něco bacha.

Bennett se pak otočí k tobě, je vidět, že rozhodně není ledově klidný, to cos mu říkal ho očividně trochu znervóznilo a tohle určitě nepomohlo. Nakonec to vypadá, že ho něco napadlo. "Hele, Georgi." začne Bennett váhavě a jeho pohled sklouzne k želízkům připnutým k tvému opasku. Jeden pár ti ještě zbyl, ten druhý měl na sobě Bennett když ho vedli na stanici a tobě se už nevrátil. "Radši mě spoutej. A pak až budu spoutanej tak dělej pak před nima, jako že sem tě něčím teď fakt nasral a zatím to vůbec nikam nevede. Kdyby náhodou. Dobře?" navrhne a jeho pohled se pak stočí k tomu oknu ze kterého jde vidět ty přicházející poldy. Ti jsou už zhruba tak na půl cesty u vás a je tak nějak očividné, že fakt míří k budově ve které jste vy.
 
detektiv George E. Wallace - 30. prosince 2022 22:08
operasnmek_20220717_153702_st9780.depositphotos

Policejní stanice na 59. okrsku, Výslechová místnost č. 2 a pak dílna na dvoře, Noc - detektiv Wallace


Na jeho poznámku nijak nereaguju. Je mi dost jasné, že není úplně daleko od pravdy. Ale zároveň jsem rád, že mi důvěřuje aspoň natolik, že se mnou jde. Nebo se prostě jen bojí když vidí, jak se tváří a myslí si, že mám u sebe pistoli, zatímco on nemá nic. „Je dobře, že je někdo, kdo se o syna postará.“ souhlasím a nemyslím to jako výhružku. Prostě jen konstatování faktu. Během toho, co jdeme přes stanici, se rozhlížím po tvářích poldů v uniformách a v duchu už třídím ty, kteří by teoreticky mohli být v té výslechové místnosti. Zase tolik jich není... Teoreticky nejpravděpodobněji vychází Bailey a i jiné indicie na něj ukazují, ale pořád to neznamená, že zrovna on musí být ten krtek, který okrsek podkopává. Navíc, ten uvnitř byl oholený a to Bailey není, takže možná Hodge, ale kdo ví... Minimálně bych mohl hodit řeč s Navarrem o tom, aby zkusili vyhrabat trochu víc peněz na platy pro chlapy, kteří slouží na ulici ať se můžou postarat o rodiny.

„Poznámka taky...“ odpovím mu „...ale spíš to další potvrzení toho, že ne všem tady se dá věřit. Do toho, o čem se bavíme, nikomu z uniforem nic není. Ani většině z kriminálky.“ odpovím už o něco klidněji. Když se ale zeptá na podrobnosti, povím mu je. Proč vlastně ne. „Chlap, celkem korba, obyčejný strážník, krátké černé vlasy, oholený...“ není toho moc. „Jen promýšlej.“ odpovím, ale všimnu si, jak se tváří na to mé tykání. „Jo, dost mě to vytočilo. George. Nebo Elliot, jak chceš.“ odpovím a napřáhnu k němu ruku. Schválně, jak se na to bude tvářit, protože mám pocit, že tohle by fakt nečekal. „Máš pravdu Joe, nepřežil. Sice by z něho podle té čtvrti vyrostl asi taky dealer nebo někdo podobný, ale taky z něho mohl bejt doktor, návladní... Nebo prostě někdo užitečný.“ odpovím smutně a zamyslím se nad jeho dotazem. „Dobrá otázka. Vlastně jsi první, kdo se na tohle zeptal. Ne, asi ne. To bych se na tohle město asi vykašlal a zmizel odsud pryč. Nebo to aspoň zkusil.“ odpovím upřímně po chvíli ticha.

Když ho ale pak poslouchám, vidím, že se to jeho vnímání začíná měnit. „Jo, to souhlasím. I s tím detektivem.“ přikývnu. Když pak pokračuje ohledně toho, co by mi mohl udělat, nechávám to být a zalovím v kapse. „Jo, asi se ti bude hodit.“ vrátím mu nůž. Pistoli mají technici, ale tohle na mě nevytáhl, takže to s tím podle mě nemá souvislost. Navíc mi připadá, že to fakt má spíš na případnou obranu, byť jsou podle mě lepší věci co u sebe nosit. „Jo, oba dostanem, co chcem. Ale nechci, aby to byl jen obchod. Tak to fungovat nemá. Stejně jako poldové nemají dělat jen výměnou za něco pro ně, tak lidi nemají s poldama spolupracovat jen výměnou za pomoc. Obojí má být samozřejmé, ale to jsem asi naivní...“ nadhodím a z kapsy vyndám lehce zmuchlanou krabičku cigaret. „Jestli kouříš, nabídni si.“ vyzvu ho a případně mu podám i zapalovač. Pokud chtít nebude, zapálím si jen já.

„Nový začátek zní dobře.“ souhlasím a vyfouknu k plechovému stropu dílny obláček kouře „Oba jsme ten první dojem dojebali, ale i když si teď vyloženě nedůvěřujeme, aspoň si věříme, ne?“ nadhodím. „Věřím ti a podle mě nejsi hromada sraček. Grázl taky ne. Možná jsi dřív byl, ale mě to připadá, žes prostě neviděl jinou možnost jak se o rodinu postarat a nikdy jsi nikomu neublížil. Nebo o tom aspoň nevím a to taky o lecčems svědčí, ne?“ zeptám se ho na jeho názor. „Hele, jestli chceš, pověz mi, co o tom všem budeš chtít a pak půjdeme ke mě napsat tu dohodu. Může být?“ navrhnu a napřáhnu k němu ruku na potvrzení dohody. „Ale můžeme to jít napsat rovnou a pak se sem vrátit. Jen se tam už prostě nechci bavit veřejně. Víš, jak to dopadlo.“ dodám pořád ještě trochu naštvaně...

 
Spravedlnost - 29. prosince 2022 20:38
kazatel38067185373312373.jpg
Policejní stanice na 59. okrsku, Výslechová místnost č. 2 a pak dílna na dvoře, Noc - detektiv Wallace

"Ty co mě poslali se objeví tak jako tak, takže..." pokrčí rameny po tvém návrhu a na jeho tváři je viditelná nervozita když si všimne tvého vzteku, který se ti nedaří tak dobře skrývat. "Ale, nikam nespěchám. Kluk teď spí a kdyby něco, tak na něj dohlídne sousedka, je v důchodu a já jí vypomáhám jak to de, tak ona za to na něj dává pozor a stará se o něj když já zrovna nemůžu. Tak můžem zatím pokračovat." řekne nakonec a nechá se vést. Cestou projdete okolo spousty lidí, všimneš si letmých pohledů od dalších lidí na okrsku kolem kterých s Bennettem projdete. Předtím než vyjdete z budovy na dvůr tak projdete kolem větší skupiny strážníků. Jedná se o strážníka Aleca Baileyho, strážníka Brocka Huntera, strážníka Johna Kosowskiho, strážníka Connora Brookse, strážníka Brandona Hodgeho, strážnice Lydie Calhounové, strážníka Aidena Finnegana a strážníka Collina Hatfielda.

Strážníci John Kosowski a Connor Brooks. Klidní a dobrosrdeční strážníci, zároveň ale i připraveni vyrazit tázně do akce když to bylo potřeba. Nikdy s nimi nebyl žádný problém. Oba jsou chlapi jako hora s vlasy ostříhanými nakrátko a policejními kníry. Kosowski má černé vlasy, Brooks hnědé.

Strážníci Aiden Finnegan a Collin Hatfield. Oba dva byli na vašem okrsku už dost dlouho, na tomhle okrsku začali působit pár let poté cos tu začínal ty. Měli tendence dělat vše po svém, ale to bylo tak všechno co se jim dalo vytknout, aspoň co ty víš. Celkově byli dost dobří strážníci, ale až tak blíže jsi je moc neznal, sloužili často jiné šichty než ty a nepotkával jsi je v práci tak často. Oba jsou muži střední, atletické postavy s černými vlasy ostříhanými nakrátko. Finnegan je hladce oholený, Hatfield má na tváři lehké strniště. Co si pamatuješ z rozpisu služeb do kterého ses tak nějak zhruba díval, tak Hatfield dneska službu mít neměl. Možná ho zavolali do služby mimořádně protože byl nedostatek strážníků. To by asi i vysvětlovalo to u něj nezvyklé strniště, normálně byl v uniformě řádně oholen, jak vyžadovaly předpisy.

Strážnice Lydia Calhounová a strážník Brandon Hodge. Na vašem okrsku jsou již několik let a rozhodně oba patří k elitě vašeho okrsku. Calhounová se netají svým plánem stát se seržantkou a rozhodně by si tu funkci zasloužila. Strážník Brandon Hodge byl válečný hrdina, který po odchodu z armády nastoupil k policii. Nejspíš to oba dotáhnou daleko. Calhounová je vysoká bruneta s vlasy sepnutými do copu, Hodge je muž střední atletické postavy s nakrátko ostříhanými černými vlasy a hladce oholenou tváří.

Strážníci Alec Bailey a Brock Hunter. Seržantka Diazová už je za toho půl roku co tady na vašem okrsku byla párkrát potrestala, za různé menší prohřešky, nikdy nic hrozného. Rozhodně nebyli elitou vašeho okrsku. Celkově se řadili tak k horšímu průměru. Měli na víc, možná. Poslední dobou jak se snížili stavy a narostla práce tak pracovali stejně urputně jako ostatní, snažili se a celkově se jejich výkon o něco zvýšil. Na seržantku Diazovou taky byli trochu naštvaní. Zařídila jim totiž několik dní pochůzkové služby za trest, skončilo jim to nešťastnou náhodou zrovna den před tou loupeží banky na Gold Avenue. Navíc na ně po tu dobu vyšla část vašeho okrsku která je do kopce. Takže když pak po tom co se tam stalo bylo nutné pro zbývající strážníky takřka sloužit dvojité šichty, oni už tak byli docela slušně strhaní a tohle vše ještě více zhoršilo. Navíc měli i trochu smůlu na šichty a několikrát se stalo něco poblíž konce jejich šicht což vyžadovalo to že tam zůstali pěkně dlouho přesčas.

Ale zase, pokud by někdo měl být podplacený VIPERem, tak musíte brát v potaz to, že tihle dva k tomu mají rozhodně důvod k tomu vzít od VIPERu úplatek a pracovat pro ně a měli i motivaci. Bylo známo, že strážník Bailey má už delší dobu problém zaplatit nájem a hrozí mu, že bude muset přespávat v autě. A strážník Hunter se rozvádí, protože mu žena zahýbala. Ta si teď chce nechat děti navíc výhradně ve své péči místo střídavé péče a po Hunterovi chce aby platil vysoké alimenty a výživné na děti. Dokonce ani návštěvy jednou za měsíc mu prý nechce dovolit. Právník a soudní proces jistě lezl do peněz. Na tyhle dva asi budeš muset dát větší pozor.

Jak strážník Bailey, tak strážník Hunter byli podsadití muži s vlasy ostříhanými nakrátko, Bailey měl černé vlasy, Hunter hnědé, Hunter měl navíc i knír. Jejich uniformy by očividně už potřebovaly vyžehlit. Oba byli vlastně poslední dobou celkově dost zpustlí, na tvářích měli oba už docela husté strniště. Ani předtím nebyli zrovna často perfektně upravení a dvou-trojdenní strniště u nich nich nebylo ničím neobvyklým, ale předtím to jen vyjímečně zašlo až tak daleko. Teď se očividně už buď neměli čas nebo vůbec neobtěžovali pravidelně holit jak jim přikazovaly předpisy. Ostatní strážníci s tím zdá se i tak neměli problém, ale za té současné situace se to možná dá pochopit. Je otázka, zda má cenu je na to vůbec upozorňovat. Všimneš si jejich tázavých a zkoumavých pohledů když vycházíte s Bennettem z budovy na dvůr. Pak se za vámi zavřou dveře a vy zamíříte k té dílně na dvoře.

Bennett sám cestou mlčí, zdá se, že o něčem přemýšlí a čas od času se zamyšleným pohledem koukne na tebe. Když uvidí, kam ho vedeš, tak nejdřív viditelně dost znervózní. Očividně přemýšlí, jestli z tvé strany fakt teď nedojde na ten výslech pomocí policejního pendreku, když ho vedeš na nějaké očividně odlehlé místo. Když tam ale dojdete do té dílny, posadíte se a je jasné, že nic takového se neplánuje, tak se očividně uklidní. "To vás tak nasrala i ta moje poznámka nebo jen ten fízl za tím sklem?" zeptá se tě Bennett s lehkým pobavením v hlase, ale je vidět, že po odhalení přítomnosti toho strážníka trochu znervózněl. A už se nějak dostal z toho svého zarmoucení, ale náznaky tam ještě jsou. "Hele, jak vypadal vůbec ten fízl za tím sklem? Já si toho moc nevšimnul, jen že se tam v tý místnosti mihla uniforma a pak už byl pryč." zeptá se tě, je vidět, že je očividně trochu nervózní z toho. "Nechte mě si nějak utřídit myšlenky. Myslím, že asi něco o tom vím, k čemu se Octavia asi připletla, ale... musím se rozpomenout. Snažil sem se na to moc už nemyslet." řekne ti pak na to ohledně Octavie se zamyšleným výrazem na tváři. Pak si ale všimnul že mu už tykáš, tak se smutně ušklíbne a řekne: "Jo a když už si teda máme tykat." řekne už trochu veseleji. "Tak jak se teda jmenuješ, detektive?" zeptá se tě. "Mý jméno určitě znáš, Joe Bennett."

Úšklebek mu z tváře zmizí a zamračí se když poslouchá, co mu povídáš dál, hlavně to ohledně toho, proč ses přidal k policii. "Takový scény jako tohle, to se tady v tomhle městě děje každej den. Je to hrozný, no." řekne se zamračeným výrazem na tváří když domluvíš. "Ten kluk to předpokládám nepřežil, co?" dodá pak ještě smutně a na chvilku se odmlčí. "A kdybys tenkrát věděl, že v tom ty fízlové jedou taky, tak by se z tebe stal fízl i tak?" zeptá se tě po okamžiku mlčení.

"A já tě neberu jako hajzla. Já sem jen opatrnej." řekne ti na to že tě má za hajzla. "Hajzlové sou ty co střelili toho kluka." začne. "Ty poldové co maj na tebe spadeno sou taky hajzlové." pokračuje. "Ten detektiv co se mnou tenkrát tak vyjebal je strašnej hajzl taky." mluví dál. "A ten fízl co zastřelil mojí ženu je hajzl největší." dodá nakonec se stopou nenávisti v hlase. Je ti jasné, že ta není směřována na tebe. "Souhlasíš? Jestli ne s tím detektivem, tak aspoň s tím ostatním, ne?" řekne po chvilce už s úšklebkem na tváři. Pak ale zvážní. "Prostě, nejseš hajzl. Chováš se tak nějak férově zatím, není ti jedno co bude s mým klukem, zajímá tě už dávno uzavřenej případ okolo smrti mý ženy kterej je jasně celej špatně..." vyjmenovává postupně důvody. "Celkově působíš tak nějak... no nevím, jak to popsat. Opravdově? Na nic si nehraješ." dodá a pokrčí rameny. "A teď mě vodíš sem. A věříš mi, že tě nevezmu po hlavě nějakým těžkým nářadím co se tady všude okolo válí." řekne s úšklebkem. Rozhodně se v jeho okolí válí dost možných improvizovaných zbraní, jen co je pravda.

Pak se na chvilku odmlčí a zase se zatváří trochu jakože ho něco mrzí. "Vyslechnul sis toho ode mě dost. A to nebylo zrovna fér. Ale tak, nemám s fízlama dobrý zkušenosti." řekne ti a zamyslí se. "Víš co? To že seš fízlovskej hajzl a ty další nadávky, to beru zpátky. Připadáš mi jako dobrej fízl- policajt. Nebo aspoň takovej chceš bejt. A taky mi připadáš jako spravedlivej chlap. Možná proto na tebe ty ostatní maj spadeno." řekne ti a pak pokrčí rameny. "Třeba se mejlim. Možná ti de jen o to dostat ty co po tobě dou a mě vidíš jako užitečnýho pro tebe. Ale tak... připadá mi, že ti aspoň záleží na spravedlnosti. A i kdyby ti šlo jen o to dostat co jdou po tobě a já pro tebe sem jen grázl kterýho můžeš využít proti nim... tak si můžem navzájem pomoct. Já ti nestojím za to aby ses se mnou zahazoval a posílal mě do basy. Mě jen poslali ty poldové tě zastrašit, prej aby ses nějak stáhl a neslídil kolem tolik. Nejspíš máš aspoň tušení o koho de, z toho cos říkal. A já chci spravednost pro svojí zavražděnou ženu, když už je tady příležitost. Tak když budem spolupracovat, tak oba dostanem co chcem. No ne?" zeptá se tě. "To že se vzdáváš práva na to mě obvinit, to mi sepiš. Tak, pro jistotu. Kdyby náhodou, tak abych měl aspoň čím se ohánět. Možná to o moc lepší než slovní dohoda nebude, ale tak, lepší než nic. Budu tak nějak věřit, že seš teda dobrej polda. Stejnak moc jinejch možností nemám." povzdechne si.

"A říkal si, že bysem měl vědět sám, jestli sem hromada sraček." začne opatrně, hledá ty správná slova. "Já si to nemyslim, ale... jak máš škraloup tak seš rázem za odpad společnosti." řeknu ti. "Já se snažím, abysem nebyl. Sem slušnej člověk. Myslím. Tak slušnej jak to de. Svý sem si odseděl, potrestanej sem za to myslím dost." pokrčí rameny. "Prostě, je to dávná minulost. Já nejsem žádnej grázl. Už dávno ne. A myslím, že nikdy sem ani grázl nebyl. Aspoň ne teda nějak velkej grázl." řekne s úsměvem a zeptá se tě: "No řekni mi, připadám ti snad jako nějakej grázl, hajzl a hromada sraček?" Pak trochu viditelně znervózní a radši hned rychle dodá: "Víš co, radši asi neodpovídej." řekne s nervózním úšklebkem na tváři. Asi se trochu bojí toho co bys mu na to asi odpověděl. "Prostě, já sem taky člověk ne? Člověk kterýmu máš pomáhat a chránit ho. Jestli to teda bereš fakt vážně a není to pro tebe jen prázdnej slogan. Tak nemusíš mít výčitky svědomí že se mnou spolupracuješ na tomhle. Kdyby náhodou. Jo, měl sem u sebe kudlu..." řekne. Tu jeho kudlu co u sebe měl nahmatáš ve své kapse, vzpomeneš si, žes na ni vlastně úplně zapomněl a nedal jsi ji technikům. "...ale tak, ty máš bouchačku. A kdybys žil v tak špatný čtvrti jak já a neměl bouchačku, taky bys určitě něco takovýho preventivně nosil u sebe kdyby došlo k nějakýmu přepadení nebo něčemu podobnýmu. Víš jaký tohle město je, ne?" rozhodí rukama. "A fakt sem tě neplánoval zastřelit, jo? Bejt to na mě, tak tam ani nejsem, sem teď doma a chrním." Na chvíli se odmlčí.

"Prostě... abysem to nějak shrnul. Ty seš fízl. Ale připadáš mi jako dobrej fízl. A já... já se snažím nebejt grázl." řekne a nad něčím očividně váhá. Nakonec se rozhodne. "Hele, nepotkali sme se za moc příznivejch okolností. Slabě řečeno." řekne a zachechtá se. "Ani jeden sme na toho druhýho neudělali zrovna dobrej první dojem. A já udělal první dojem o dost horší." přizná s úšklebkem a pak zvážní. "Co takhle začít znovu?" řekne a kouká na tebe, čeká na tvou odpověď.
 
detektiv George E. Wallace - 26. prosince 2022 20:18
operasnmek_20220717_153702_st9780.depositphotos

Policejní stanice na 59. okrsku, Výslechová místnost č. 2, Noc - detektiv Wallace


Když se podřekne s tím, že mu pistoli dali, nepřekvapí mě to. Nechám ho ale, ať dál pokračuje podle sebe - má pravdu, věcí, za které ho tady můžu nechat, je dost. To, že mě nechtěl zabít může být pravda a nemusí. Spíš mu to věřím, ale i kdyby tomu věřil i on sám, kdybych tam ležel omráčený na zemi, nebylo by nic jednoduššího než kdyby tam přišel někdo další, vpálil mi kuli do hlavy a všechno to pak hodil na něj. „V pohodě. Omluva se přijímá. Každý z nás se z toho chtěl dostat s co nejzdravější kůží.“ odpovím mu a nechám ho dál vyprávět. Když se ale dostane ke vzájemnému vyřizování účtů mezi policajtama, začne do sebe všechno zapadat o něco víc. Přece jen, někdo z ulice by mě spíš nechal rozstřílet na sračky při cestě do práce nebo z práce.

„Ne, normálně si účty mezi sebou nevyřizujeme. A když už - tak do toho aspoň já nezatahuju cizí lidi.“ odpovím, ale vzpomenu si na Harta. I když... Ten se do toho zatáhl sám. „Tak vidíš. Když víš, kdo za tebou šel, přemýšlej nad tím, jestli neřekli i něco, co by napovědělo, k čemu se tvá manželka připletla.“ odpovím mu a poslouchám, když se rozmluví o tom, jak to bylo bez ženy těžké. Moje dohoda ale moc nefungovala. „Dobře, je něco, co tě aspoň trochu přesvědčí, že mi můžeš věřit?“ zeptám se ho „Jasné, není to o moc lepší, ale co takhle písemná dohoda? Vzhledem k tomu, že obětí toho dneška jsem měl být já, mohu ti napsat něco o tom, že se vzdám veškerého práva na obvinění tvé osoby. Ale jen tebe. Ne těch, kteří tě k tomu chtěli získat...“ navrhnu poté, co mi povypráví jak se dostal do basy a jeho žena zůstala na vše sama, ale ještě před tím, než rozsvítím světlo ve vedlejší místnosti. „Co to kurva...?“ ujede mi, když vidím, jak někdo mizí z místnosti. Když ale konečně otevřu dveře na chodbu, nevidím nikde nikoho. „Ne, nepovedlo. Tohle nebyl nikdo z poldů, kterým věřím. Aspoň vidíš, že nemůžu věřit ani všem tady na tom baráku, takže radši budu věřit polovičnímu grázlovi jako jsi ty. Ale jestli si chceš hrát se zlým poldou, odvedu tě před barák a popřeju ti všechno nejlepší. Jak dlouho myslíš, že bude trvat než se objeví ti, kteří tě na mě poslali?“ zeptám se ho klidně. Nebo spíš rádoby klidně, protože sám mám co dělat, abych udržel vztek na uzdě. Pokud se na tuhle variantu tvářit nebude, vybídnu ho, ať se zvedne. „Popovídáme si jinde.“ oznámím mu a odvedu ho do dílny na dvoře okrsku. Tam fakt věřím tomu, že tam nebude nějaký zatracený hajzl poslouchat nebo tam nebude štěnice. Musím další den projít svůj kancl s detektorem rádiových vln.

Když se posadíme v garáži na stolky s nářadím, konečně mu odpovím. „Proč by to mělo být jiný? Nevím... Já třeba věřím tomu, že i když seš grázl se škraloupem, dělal jsi to, protože jsi neviděl jiné východisko. A i tak jsi jen někam vlezl a chtěl něco šlohnout. Neokradl jsi nikoho na ulici s namířenou zbraní, neztloukl nikoho do bezvědomí... Vždycky jenom majetek bez ublížení nebo vyhrožování. To je v tomhle městě výjimečné.“ odpovím mu a pokrčím rameny. Možná divné hodnocení, ale fakt to svým způsobem dokážu pochopit. „Možná seš hromada sraček. To musíš vědět ty.“ odpovím mu „Ale i když to možná není fér, teď má ten kluk jenom tebe. Octavia tu není a už se nikdy nevrátí, ale stejně si myslím, že nechceš, aby váš kluk vyrůstal v takovém bordelu jako vy. Jasně, zní to dost naivně - asi jako chcát proti tornádu místo proti větru, ale někdo se to tady musí snažit držet aspoň trochu pod kontrolou.“ odpovím a když se dotáže, jestli může mít také otázku, jen ho mávnutím ruky vybídnu. Mezitím se snažím přijít na to, kolik lidí je dneska v práci a odpovídá popisu toho chlapa, který mizel z výslechovky.

„Hm.. Vezmu to od konce, může být?“ zeptám se a rovnou pokračuju „Jasně, bereš mě za hajzla, ale s tím asi nic neudělám. Nebo aspoň ne dneska v noci. Ale už to, že mě ti větší hajzli chtějí sejmout možná trochu naznačuje, že nejdu s nima, ne?“ zeptám se na jeho názor. Kdyby na mě bylo co najít legálně, už to udělali. „Ale jinak... No, jako mladý jsem se k jedné přestřelce mezi poldy a dealery přimotal. Spíš jen zázrakem mě nic netrefilo, ale zůstal tam ležet mladý kluk. Mohl mít tak 15. Prostě šel jen kolem jako já když se začalo střílet. Až mnohem později jsem zjistil, že poldové stříleli protože to oni měli koupit ten fet a nechtěli platit, ale tehdy jsem si řekl, že tady v takových sračkách žít. Jasně, odejít může každý, ale není to zase tak jednoduché. Tohle město stahuje ke dnu všechny.“ odpovím mu a čekám, jestli se s tím spokojí.

 
Spravedlnost - 26. prosince 2022 18:47
kazatel38067185373312373.jpg
Policejní stanice na 59. okrsku, Výslechová místnost č. 2, Noc - detektiv Wallace

Když mu začneš vyprávět o těch slepých nábojích, tak trochu znervózní a pak rozhodí rukama a vyhrkne: "Co já vím, já se v tom moc nevyznám. Tu bouchačku mi dali-" ale zarazí se. Na chvíli se odmlčí a pak zase začne mluvit. "Přímo na tebe sem střílet stejně nechtěl. Nejsem vrah. Jenom do těch pytlů se smetím co tam byly. A pak rychle pryč, přelízt ten plot a zdrhat. Cíl byl tě zastrašit. Stejně mě máš za co zabásnout i tak, tak co. Takže to přiznat můžu." řekne s povzdechem. Když se mu omluvíš za tu nohu, tak zvedne hlavu a koukne na tebe překvapeně. Když se o Bennettovi zmíníš jako o chlapovi co tě chtěl zastřelit tak se to bez protestů neobejde. "Já tě nechtěl zabít!" vyhrkne hned jak se zoufalstvím, tak rozhořčením v hlase. Ale když teda zvedneš tu ruku abys zastavil jeho protesty, tak jen zoufale sklopí hlavu a kouká do stolu. Hlavu zvedne až když zmíníš to s tou jeho ženou, nazveš to co se jí stalo vraždou a slibuješ mu, že se na ten případ podíváš. Vztek opadá. Dívá se na tebe trochu jinak. Je poznat, že ze strany policie je zvyklý na jinačí zacházení. V jeho výrazu poznáš i kromě zbývajícího vzteku, smutku a zmatku i něco asi trochu nečekaného. Lítost a stud.

"Hele, asi ti to je teď jedno. Ale... za ten kopanec se ti teda taky omlouvám. Jestli tě teda fakt mrzí to s tou nohou." zabručí a dívá se na tebe. Zřejmě teď cítí potřebu opětovat tu omluvu když už ses mu omluvil ty. "Je mi jasný, že to nemáš zrovna lehký a... jak to vypadalo." Chvíli tam jen tak sedí, pak se ale trochu vzchopí, v očích se mu objeví slabý záblesk hněvu a trochu zvýší hlas. "Ale tak... dost si mě nasral. Byla to fakt šílená bolest to s tou nohou a přitom já dělal cos mi říkal." postěžuje si, pak si povzdechne a zase se vrátí k normálnímu tónu hlasu. Očividně měl potřebu nějak vysvětlit svoje jednání, ospravedlnit se. "A navíc... no, musím se starat o syna, tak sem se nechtěl nechat zabásnout." pokračuje tichým hlasem. "Navíc sem se trochu bál, že mě pak odpráskneš, protože asi to bylo nějaký vzájemný vyřizování účtů mezi policajtama..." řekne, ale pak se zarazí, očividně si uvědomil že tohle asi nechtěl tak úplně řict. "Prostě, chtěl sem tě jen srazit na zem a pak hned pryč než se z toho vzpamatuješ." pokračuje po chvilce. "Byla to pitomost." řekne nakonec s povzdechem.

V té chvíli tě zase pekelně zabolí v těch žebrech a pohladíš si to místo abys tu bolest trochu zmírnil. Bennett si toho všimne a zatváří trochu provinile. "Tak teda ještě jednou, promiň. Fakt." dodá ještě. "I když seš fízl." Při té druhé větě se ušklíbne, pak si ale povzdechne. "Sem čekal, že jestli tam někdo chcípne, tak to budu já. Nejspíš to tak asi chtěli." řekne tiše, pak sebou ale trhne když si uvědomí co řekl odmlčí se. Pak mu řekneš, že tady je to jiný okrsek než ten který vyšetřoval tu vraždu jeho manželky. On se na tebe zase koukne s hněvem v očích, a odsekne: "Jo, jasně, jinej okrsek, na to se odkazuješ ty, ale fízl jako fízl. Ste všichni jedna banda co drží spolu. Pravidelně vám prochází to za co by normálního člověka poslali expresně do lochu a to hlavně díky tomu že se navzájem krejete." řekne naštvaně. Pak se koukne na ten spis o tom případu s Olivií, který je na tvé straně stolu. V jeho očích vidíš váhání, jako kdyby se nemohl rozhodnout jestli se pro ten spis může natáhnout nebo ne. V jednu chvíli už natahuje ruku. Nakonec se ale rozhodne to neudělat a jen se koukne tobě do očí. "Ale to co bylo dneska, to sem fakt nečekal. Si takhle vyřizujete účty mezi sebou? Nebo je to jen nějakej blbej vtip na tebe do kterýho zatáhali i mě?" dodá ještě víc naštvaně, pak si ale asi uvědomí že asi řekl více než chtěl. Radši se odmlčí a když stočíš rozhovor k Octavii tak se viditelně zachmuří.

"Já vím, že Octavii zavraždili fízlové. A ty svině pak taky když to bylo uzavřený šly za mnou aby my pohrozily. Že jestli budu žádat o nějaký přezkoumání toho případu někým zvenčí nebo se v tom nějak jinak hrabat, tak si najdou důvod pro to mě zabásnout na pěkně dlouho." řekne rozhořčeně Joe Bennet. "I kdyby nic nebylo, tak se vždycky něco najde. Tak to říkal jeden z nich. Moto zdejšího policejního sboru nebo si to vymyslel sám?" uchechtne se, ale v jeho očích není vidět žádná radost. "Prostě, jestli to nenechám tak, tak prej na mě něco navlíknou a projde jim to, protože já sem jen odpad společnosti kterýmu nikdo nebude věřit. Jejich slova." řekne kysele. "No, v tom asi měli pravdu. Mě by nikdo nevěřil." dodá ještě a odmlčí se.

"No, mě bylo jasný že by to bylo k ničemu i bez toho vyhrožování z jejich strany." řekne po chvilce mlčení se smutným úsměvem. "Měl sem dost práce s tím abysme nějak s klukem všechno zvládli." Zadívá se na ten otevřený spis o případu na druhé straně stolu, který je otevřený zrovna tam kde je vidět fotka jeho zavražděné ženy, Octavie. Je vidět, že je těžké pro něj se na tu fotku Octavie dívat, ale zřejmě si nemůže pomoci. "Bez ní to bylo těžký." prohodí smutně. "Stále je. Snažím se, dělám co můžu, kvůli klukovi, ale... bez ní je to prostě těžký." dodá ještě a je vidět, že do pláče nemá daleko.

Ty mu řekneš ten svůj návrh. On koukne na tebe, vidíš, že je trochu zmatený. Očividně tohle nečekal. Pak se ale zatvrdí a je vidět, že tomuhle asi moc nevěří. "Jasně, to známe." začne nakvašeným hlasem. "Tyhle dohody co uzavíráte a pak hledáte dycky způsob, jak to porušit. Proč bysem tomu měl věřit, dostaneš ze mě co chceš a pak mě stejnak hodíš do lochu na jak dlouho chceš. Takový ste. I kdyby to bylo na papíře. Z lidí vytáhnete všechno, v dobrý víře. Děláte, že vám na lidech záleží. Že je chápete. A pak se snažíte o to je dostat do co největších problémů můžete. Ať už je to absolutní blbost nebo ne. Odměny musej bejt, ne?" pokračuje dál, ale už ne nenávistně. Spíš to působí dojmem jako že si spíš potřebuje postěžovat.

"Já taky takovýmu už jednou naletěl. Jednalo se o vloupání. Nic sem ukradnout nestihnul, majitel mě vyhmát s brokovnicí v ruce sotva sem se dostal dovnitř. Byl sem zoufalej, potřeboval sem prachy a práce nebyla. Navíc Octavie byla v jináči a bylo jasný, že až se syn narodí tak to bude ještě horší. Tak sem se v zoufalství uchýlil k tomu co sem uměl. Byla to chyba." řekne a jde poznat, že se za to stydí.

"Ten detektiv, co to vyšetřoval mi řekl, jak mě chápe, že to mám těžký a že když se přiznám a budu spolupracovat, tak dostanu podmínečnej trest. Tak sem na to kejvnul." řekne ještě tiše a pak zvýší hlas. "Houby. Ten parchant si na mě smlsnul. Postaral se o to, aby mi pak mohli u soudu dát co největší trest. Ještě byl hrdej na to, jak dostal takovýho grázla z ulice. Prej ta slovní dohoda neplatí a sem blbej že sem mu na to vůbec skočil. A že v tom lochu nejspíš chcípnu." Pak dodá už tišším hlasem. "Když sem připomněl těhotnou ženu se kterou čekám syna, tak řek že stejnak sem jen hromada sraček bez který bude synovi i mojí ženě líp."

Na chvíli se odmlčí, pak ale pokračuje. "Nakonec sem dostal 6 let natvrdo. Odseděl se 4 roky. Kluka mě poprvý uviděl až když sem vylez z lochu. Octavia to nějak zvládla sama. A navíc si ani nenašla nikoho jinýho, i když by měla pádnej důvod. Chodila mě pravidelně navštěvovat, když mohla. Pomohla mi tam ty roky nějak vydržet." řekne, když o tom mluví, zejména o Octavii tak vážně nemá daleko do pláče. Už mu ukápla i slza. "Takže vy mi tu teď jako tvrdíte že to všecko bude v pohodě když vám řeknu co chcete a já to mám brát jako nějakej fakt?" řekne už trochu rozhořčeně. "Já se snažím, víte. I kvůli klukovi. Co sem vylezl z lochu sem sekal latinu. Ani fízlům se nepodařilo mi nic přišít. A že se párkrát snažili. Odvezli mě na stanici když někde poblíž byla vloupačka a já pro ně byl vhodnej možnej pachatel. A když to na mě nemohli navlíknout tak mi dali trochu přes hubu za to, že se mnou museli ztrácet čas. A já jim to kvůli klukovi ani nevracel aby mě i tak nezabásli. Tak jaká pomsta. Mám lepší věci na práce než to se mstít fízlům. Ty dycky vyhrajou." dodá nakonec.

Pak rozsvítíš za tím sklem abys mu ukázal, že v dohledové místnosti nikdo není. Doufal jsi, že pokud tam někdo je tak bude mít tu soudnost se aspoň sklonit nebo odejít dřív než přijdeš k vypínači. Varování jsi jim k tomu dal dost, ale i tak když za sklem rozsvítíš tak tam u východu z místnosti uvidíte jak ty, tak Bennett postavu v policejní uniformě. Je očividně na odchodu, ale ještě to nestihl. V ruce má nějakou tlustou složku s papíry a tím si zakrývá tvář, tedy, tu stranu která by šla vidět. Zvláštní. Rychle si ho prohlédneš a pokusíš se zapamatovat co nejvíc. A daří se ti tak dobře jak to v tom překvapivém zlomku okamžiku jde (97%). Zaregistruješ zhruba tak to, že to je běloch střední postavy, část hladce oholené tváře, zezadu nakrátko ostříhané černé vlasy. A na rameni jeho uniformy vidíš označení jeho hodnosti jako strážníka. Každopádně, než se stihneš vzpamatovat nebo si ho prohlédnout ještě blíže, tak zmizí na chodbě.

Pokud se pokusíš otevřít dveře z výslechové místnosti na chodbu abys toho strážníka zastihl a třeba se ho zeptal na něco, tak zjistíš, že se dveře od výslechové místnosti zasekly (16%). A to to prý už bylo spravené, zdá se, že se ta oprava očividně až tak moc nepovedla. Když se ti po pár sekundách podaří ty dveře konečně otevřít tak už na chodbe nikdo není a onen neznámý strážník je bůhvíkde. Navíc kamera co byla tady na téhle chodbě nefungovala již delší dobu, takže ani na to nemůžeš spoléhat. Spoléhal na to i ten strážník?

"To se vám moc nepovedlo, co, detektive?" řekne s pobavením v hlase Bennett když uvidí za sklem toho odcházejícího strážníka. Zdá se, že to vzal trochu s humorem. "Plán 'hodnej polda' selhal, na řadě je 'zlej polda' s policejním pendrekem?" dodá pak ještě s úsměvem, ale pak zas zvážní.

"No tak, jak sem řek, jednomu takovýmu sem už naletěl. Proč by to teď mělo bejt jiný? Proč byste vy to měl myslet vážně? Jak sem řek, sotva dostaneš co chceš tak mě kopneš do prdele." pokračuje pak už v podobném duchu jako předtím. "Stejně jako vy ste pro mě jen fízlovskej hajzl, tak já vím, že sem stejnak pro vás všecky jen grázl se škraloupem co patří do lochu. Stejnak jako pro tamtoho detektiva. Ať už se tváříte jakkoliv, tak proč by ti na mě nebo na klukovi mělo záležet. Nic pro tebe neznamenáme." řekne podezřívavě. Pak pokrčí rameny a svěsí hlavu. "A co já vím, třeba by klukovi fakt bylo beze mě líp. Já vím, že já už nemám žádnou budoucnost, on ještě jo. Tak aby neskončil jak já." řekne smutně. "Ne že by sem se ho chtěl vzdát, ale... jestli měl vyrůstat jen s jedním rodičem, tak to měla bejt Octavie, ne já. Ona byla skvělá ženská. Já sem teď už jen, jak to řek ten detektiv, hromada sraček." poví ti nakonec a odmlčí se. Kouká se do stolu a je poznat, že je na tom psychicky dost špatně.

"Hele, můžu si dovolit jednu otázku?" zeptá se tě nakonec Bennett. Pokud mu to dovolíš, tak se tě zeptá: "Proč ste se teda přidal k fízlům? Když ste teda takovej lidumil a nechcete bejt takovej hajzl jako ty ostatní. Vám musí bejt jasný, že to je ztracenej případ. Aspoň tady v tomhle městě. Buď vás ty ostatní stáhnou s nima ke dnu nebo vás odstraněj." řekne a pak si něco uvědomí. "Asi už s tím začínaj, co? Mě poslali jako varování." dodá pak a dál už mlčí a čeká na to co mu odpovíš.
 
Spravedlnost - 25. prosince 2022 11:07
kazatel38067185373312373.jpg
Policejní stanice na 59. okrsku, Noc - seržantka Diazová, detektiv Pickman

31%

Po vašem rozhovoru se seržantka Diazová rozhodne vyřádat si záznamy z toho zásahu u banky na Gold Avenue před dvěma týdny. Když se jich dočká, tak se dá do jejich prohlížení a detektiv Pickman jí s tím pomůže. Zalezete s tím tedy oba do Pickmanovy kanceláře a společně to oba projdete. Nic moc zajímavého zatím nenajdete. Trvalo vám, než jste ty záznamy získali a než stihnete toho projít víc než malou část tak je čas se jít připravovat na tu akci v Brown's Crime City Accounting. Nakonec to až hodinu netrvalo než sem podařilo získat to povolení, bylo to celkem rychle.

Každopádně, když nastane čas vyrazit tak je vám řečeno, že Detektiv Wallace se ještě nějakou dobu zdrží, takže máte jet napřed a on se pak k vám připojí. Také je vám sděleno, že se jim podařilo získat i povolení k prohlídce bytu toho Spencera Browna, spoluvlastníka Brown's Crime City Accounting, který byl zavražděn. Byt se nachází v bytovce u budovy firmy Brown's Crime City Accounting, takže máte obojí zvládnout najednou při jednom výjezdu.

Také se k vám prý později přidají detektivka Johnsonová i s detektivem Cooperem, kteří již byli o všem informovaní a až si dokončí nějakou svou práci tak vám vypomohou. Spolu s vámi jede i několik dalších policejních aut a i výjezdová dodávka techniků. Cíl je jasný. Orchid Street, kde se nachází jak budova účetní společnosti Brown's Crime City Accounting.


Orchid Street, Území 60tého okrsku, Noc - seržantka Diazová, detektiv Pickman

Nakonec tedy dorazíte na Orchid Street. Výjezdová dodávka techniků a také policejní auta strážníků kteří vám mají pomáhat v tom prohledávání zaparkují na parkovišti před budovou. Celkem je s vámi dvanáct strážníků plus technici.

Co se týče strážníků, tak jsou s vámi tito.

Strážníci Robert Wilson a Max Hill. Oba jsou dlouholetí veteráni u policejního sboru. Někdy příliš horliví a drsní, ale také schopni přijmout kritiku či trest a poučit se z toho. Nejsou to špatní chlapi. Před pár měsíci odmítli úplatek od okresního návladního, který po nich chtěl aby pustili jeho syna Shauna kterého dopadli při pokusu o vloupání. Ten jim ale kvůli tomu nadělal dost problémů, takže je možné, že po té zkušenosti tu svou neúplatnost přehodnotili. Wilson je holohlavý a hladce oholený, Hill má nakrátko ostříhané černé vlasy a bradku. Oba jsou velcí a svalnatí.

Strážníci Logan Bauer a Troy Jensen. Stejně jako Wilson a Hil jsou tito dva veteráni zdejší stanice, navíc rozhodně patří mezi elitu vašeho okrsku. Rádi každému s čímkoliv vždy poradí. Bauer je podsaditý běloch s krátkými hnědými vlasy a knírem, Jensen je svalnatý, holohlavý černoch s bradkou.

Strážníci John Kosowski a Connor Brooks. Klidní a dobrosrdeční strážníci, zároveň ale i připraveni vyrazit tázně do akce když to bylo potřeba. Nikdy s nimi nebyl žádný problém. Oba jsou chlapi jako hora s vlasy ostříhanými nakrátko a policejními kníry. Kosowski má černé vlasy, Brooks hnědé.

Strážnice Lydia Calhounová a strážník Brandon Hodge. Na vašem okrsku jsou již několik let a rozhodně oba patří k elitě vašeho okrsku. Calhounová se netají svým plánem stát se seržantkou a rozhodně by si tu funkci zasloužila. Strážník Brandon Hodge byl válečný hrdina, který po odchodu z armády nastoupil k policii. Nejspíš to oba dotáhnou daleko. Calhounová je vysoká bruneta s vlasy sepnutými do copu, Hodge je muž střední atletické postavy s nakrátko ostříhanými černými vlasy a hladce oholenou tváří.

Strážník Blake Poole a strážnice Jade Daltonová. Strážník Poole byl vždy spíše zamlklý a celkově nijak moc nevyčníval, ani v tom dobrém, ani v tom zlém. Ale celkově byl v tom lepším průměru a rozkazy plnil pohotově a bez otálení. Daltonová byla jednou z nejlepších ve střelbě na celém okrsku. Poole je černoch menšího vzrůstu s krátkými černými vlasy a knírem, Daltonová byla vysoká bruneta s vlasy sepnutými do drdolu.

A nakonec, strážníci Alec Bailey a Brock Hunter. Seržantka Diazová už je párkrát potrestala, za různé menší prohřešky, nikdy nic hrozného. Rozhodně nebyli elitou vašeho okrsku. Celkově se řadili tak k horšímu průměru. Měli na víc, možná. Poslední dobou jak se snížili stavy a narostla práce tak pracovali stejně urputně jako ostatní, snažili se a celkově se jejich výkon o něco zvýšil. Na seržantku Diazovou taky byli trochu naštvaní. Zařídila jim totiž několik dní pochůzkové služby za trest, skončilo jim to nešťastnou náhodou zrovna den před tou loupeží banky na Gold Avenue. Navíc na ně po tu dobu vyšla část vašeho okrsku která je do kopce. Takže když pak po tom co se tam stalo bylo nutné pro zbývající strážníky takřka sloužit dvojité šichty, oni už tak byli docela slušně strhaní a tohle vše ještě více zhoršilo. Navíc měli i trochu smůlu na šichty a několikrát se stalo něco poblíž konce jejich šicht což vyžadovalo to že tam zůstali pěkně dlouho přesčas.

Ale zase, pokud by někdo měl být podplacený VIPERem, tak musíte brát v potaz to, že tihle dva k tomu mají rozhodně důvod k tomu vzít od VIPERu úplatek a pracovat pro ně a měli i motivaci. Bylo známo, že strážník Bailey má už delší dobu problém zaplatit nájem a hrozí mu, že bude muset přespávat v autě. A strážník Hunter se rozvádí, protože mu žena zahýbala. Ta si teď chce nechat děti navíc výhradně ve své péči místo střídavé péče a po Hunterovi chce aby platil vysoké alimenty a výživné na děti. Dokonce ani návštěvy jednou za měsíc mu prý nechce dovolit. Právník a soudní proces jistě lezl do peněz. Na tyhle dva asi budete muset dát větší pozor.

Jak strážník Bailey, tak strážník Hunter byli podsadití muži s vlasy ostříhanými nakrátko, Bailey měl černé vlasy, Hunter hnědé, Hunter měl navíc i knír. Jejich uniformy by očividně už potřebovaly vyžehlit. Oba byli vlastně poslední dobou celkově dost zpustlí, na tvářích měli oba už docela husté strniště. Ani předtím nebyli zrovna často perfektně upravení a dvou-trojdenní strniště u nich nich nebylo ničím neobvyklým, ale předtím to jen vyjímečně zašlo až tak daleko. Teď se očividně už buď neměli čas nebo vůbec neobtěžovali pravidelně holit jak jim přikazovaly předpisy. Ostatní strážníci s tím zdá se i tak neměli problém, ale za té současné situace se to možná dá pochopit. Je otázka, zda má cenu pro seržantku Diazovou je na to vůbec upozorňovat.

Co se týče místa kd jste, tak budova Browns Crime City Accounting je typickou čtyřpatrovou kancelářskou budovou s velkým parkovištěm před ní. Je vměstnána mezi bytovky které jsou na toto město v docela dobrém stavu. Tohle je rozhodně jedna z těch lepších čtvrťí. V několika oknech budovy Brown's Crime City Accounting se svítí, jinak je tam tma.

Když vystoupíte ze svých aut a sejdete se na parkovišti před budovou tak si po prohlédnutí okolí všimnete něčeho, co vás trochu zarazí. Poblíž u jedné z bytovek, zrovna u té kde má být ten byt toho Spencera Browna můžete zahlédnout rozmístěné policisty kteří rozhodně nejsou z vašeho okrsku. Takže budou z 60tého, tohle je nakonec jejich území. Ale je to vážně velká náhoda že jsou tady poblíž zrovna teď. Je to vůbec náhoda? Je jich tam dost hodně.

Než si můžete prohlédnout blíže co tam dělají, z budovy Brown's Crime City Accounting vyjde jistá podivná trojice. Je noc, takže v budově by měla být jen uklízečka, noční hlídač a možná pár těch zaměstnanců co z různých důvodů pracují přesčas do noci. Museli si vašeho příjezdu všimnout, takže asi není až tak podivné že se někdo přišel kouknout co tady dělá policie. Ale oba se už nějak vyznáte a snadno si uvědomíte, že oni vůbec nevypadají překvapeně.

První z té trojice je postarší muž. Prošedivělé krátké vlasy má rozcuchané, jak to tak i lehké strniště na jeho tváři vypovídají o tom, že nejspíš nedávno dost narychlo vstal z postele. Oblečený je do nějakého velice drahého obleku. Další je chlap v uniformě nočního hlídače a nakonec je tam nějaká žena s blonďatými vlasy sepnutými do drdolu. Ta je navzdory této velice pozdní (či brzké, podle toho jak to kdo bere) hodině perfektně upravená, má na sobě očividně dost drahý dámský kostýmek a luxusní kabelku, obojí dost možná stálo více než měsíční plat vás dvou dohromady. Koukne na vás dva jako na nějaký póvl společnosti, podobným výrazem ještě počastuje strážníky a techniky za vámi, pak nasadí neutrální výraz. Už na první pohled poznáte, že se jedná o právničku toho nejhoršího druhu. Korporátní právničku.

"Jak se opovažujete, myslíte si, že tu můžete prohledávat budovu mé firmy, to je-" vyhrkne naštvaně ten postarší muž. "Pane Browne, nechte prosím mluvit mě." zarazí právnička toho Browna navenek klidným hlasem, oba tam ale poznáte trochu ostřejší podtón. Nejspíš Brown prozradil něco co neměl. Třeba to, že očividně věděli předem o té prohlídce? Zvláštní. To by tak rozhodně být nemělo. Jak se to dozvěděli? Od někoho z vašeho okrsku? Nebo přímo od návladního? U okresního návladního O'Callaghana byste se tomu nedivili, byl dost zkorumpovaný, ale poté co jste viděli ty záběry si nejspíše neodpustíte to, že začnete přemýšlet o strážnících kteří tu jsou s vámi. Co když jsou mezi nimi ti z těch záběrů? Nebo nějakým jiným způsobem spolupracují s VIPERem či nějakou jinou zločineckou organizací? Tohle vše změnilo. Sice jste byli ohledně korupce jedním z nejméně zkorumpovaných okrsků ve městě, ovšem očividně ani vy jste se nevyhnuli ničemu podobnému.

Právnička se otočí k vám a spustí. "Pan Eric Brown má právo vědět z jakého důvodu má být budova této firmy prohledána. A abych nezapomněla, ukažte povolení k prohlídce. A buďte si jisti že využijeme svého práva na prohlídku dohlížet. Aby bylo dohlédnuto na všechny zákony a předpisy a nebyly porušovány žádná práva. Není žádné tajemství, že s tím má zdejší policejní sbor velký problém." řekne ta právnička a zářivě se na vás usměje. Povolení k prohlídce s sebou samozřejmě máte.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.19921016693115 sekund

na začátek stránky