Andor.cz - Dračí doupě online

U doktora

Presne ako som si priala, doktor sa do napätej situácie zamiešal a všetkých nás umlčal. Ten strelec očividne pozná Maraike a nezdá sa mi, že by bol z toho nadšený. Dúfam len, že nebudem mať kvôli nej nejaké problémy tu s ním. Netrpezlivo som čakala na doktorove vyjadrenie, že čo teraz so mnou bude. Pomôže mi, alebo nie? Odľahlo mi, keď oznámil, že mám ísť s ním. Trošku som bola nespokojná z toho, že vlastne ideme všetci. Ja, ten zmlátený chlapec, ten strelec a aj ten zranený pálkar. Ale bez slova som ich následovala a celý čas si nadávala na Maraike.
Zachránim ti život a toto mám za odmenu. Spoločnosť nejakých maniakov! Dúfam, že to nebudem musieť ľutovať, že som ti pomohla. Aj keď ty si mi pomohla prvá, to je pravda, ale mala som zmiznúť a nechať ťa tam.

Dorazili sme k doktorovi a ten sa hneď ujal zraneného pálkara. Ja som ostala stáť neďaleko dverí s batohom na ramenách a nevedela som veľmi čo mám robiť. Sledovala som len tú krvavú mláku a bola som rada, že tam nesedím ja. Škaredý pálkar si z toho ešte robil srandu, za to ho obdivujem, pretože ja by som tam plakala a kričala od bolesti ako malá. Preboha veď on prišiel o prst! Predstavila som si svoje prsty a ako by to asi bolelo, keby jeden z nich odpadol. Je pravda, že sú špinavé a zišlo by sa mi už ostrihať nechty, ale komu by som ich už ukazovala.

A potom ma doktor pošle niečo ... uvariť. Ticho tam stojím a premýšlam, či som počula dobre. Dosť neisto a nerozvážne sa vyberiem do miestnosti kam ma poslal. Brala som so sebou celý svoj batoh a aj zbrane.
Našla som tam niekoľko konzerv a varič. Prvá myšlienka bola ... ukradnem to a utečiem! Ano, tak by som sa zachovala asi vždy, ale tentokrát by to nebolo múdre. Netuším ako prežiť v takomto meste, alebo čo to je. Asi by som si tie konzervy ani nestihla užiť.

Zložím si batoh, pušku opriem o stenu vedľa neho a pištol si nechávam v puzdre. Odhodlane vezmem do ruky panvicu a položím ju na varič. Ako zapnúť varič som zistila za pár sekúnd a potom som sa dala do .... varenia. Nemám ani potuchy čo mám uvariť. Jediné čo viem, je otvoriť konzervu a zjesť ju tak ako je. A dokážem opiecť mäso nad ohňom.
No nič, som žena a využijem svoj ženský inštinkt v kuchyni. Našla som těstoviny v paradajkovej omáčke, otvorila som ich a vyliala na panvicu. Potom som otvorila kukuricu a naliala to tam aj s tou sladkou vodou. Hodilo by sa tam nejaké mäso, preto som otvorila konzervu lunch meatu. Je tuhý a tak som ho vytiahla prstami a natrhala na menšie kúsky priamo do panvice. Koľko nás je? Ja, doktor, ten zbitý chlapec a tí dvaja chlapi. Päť. Bude toto stačiť pre päť ľudí? Asi nie. Preto otvorím ešte fazule v slanom náleve. Vyliala som to tam a celé poriadne zamiešala. Je toho dosť a začína to celkom dobre voniať.

Keď to začalo celé bublať, tak som to vypla a pohľadala nejaké taniere, alebo misky. Našla som niečo a všetkým nabrala poriadnu porciu.

V momente, keď sa nikto nedíval, tak som si šupla konzervu hrášku do batohu. Milujem hrášok a dúfam, že si to nikto nevšimne, že zmizol.

Aaa...jsme zpět u doktora...zase...

To malé stvoření u doktora vypadalo celkem vystrašeně. Jak mohla tak dlouho přežít? Asi má svoje triky. Ale vypadá, že doktora zná. Zná je asi silné slovo, spíše bych řekl, že z doslechu.
Pak doktor bouchl a seřval nás jak malé děcka. Prvně šel za klukem a něco s ním řešil. Vypadalo to, že se spolu dohodli. Nechal mu i bouchačku. Já mezitím pozoroval rozlévající se červenou kaluž pod mojí botou.
„Hmm? Co?“ podíval jsem se na Maurice, který přišel ke mně. Ani jsem nepostřehl, kdy přišel. Jen vím, že mluvil na doktora a na tu malou. Nějak jsem nevnímal okolí.
„Jo no…ženský. Nikdy jim nevěř ani kozy,“ řekl jsem a podíval se na tu malou, jak s ní doktor mluví. „I když té možná jo,“ zazubil jsem se a znovu si přešlápnul.
„Pilotka jo? A ke všemu sestra. Mórisi, ty romantiku,“ poplácal jsem ho po rameni. „Pak mi povíš víc, teď na to není vhodná doba.“ Kývl jsem hlavou k bordelu, který jme tu udělali a chvíli se díval na toho svíjejícího se feťáčka. „Nechal bych ho tak. Vem si kolik životů už nejspíše zmařil a kolik ještě by jich zmařil. Tohle je krásná zpráva pro všechny jako je on. Neserte se do nás. Ale jestli chceš mu prokázat službu, nebudu ti v tom bránit,“ pokrčil jsem rameny a otočil se na doktora, kterej už přišel ke mně a zabalil mi špičku boty do sáčku, kterej pak utěsnil páskou. Ukázal jsem mu jen zdvižený palec a rozpajdal se za ním do labyrintu uliček.

„He…už mám i soukromý bazének,“ pousmál jsem se, když jsem došel k doktorovi a usadil se na mém oblíbeném lékařském křesle, a díval se při tom na sáček kolem mojí boty, který byl už docela plný mojí krve. Doktor přišel, zmizela mi bota a na zem šplouchla krev. „Jo no. Krásnej jsem už byl, teď jedu na cenu zjev měsíce,“ zazubil jsem se a opřel se do křesla. Než se však doktor pustil do díla, ještě zaúkoloval ostatní. Malá bude vařit. Dal bych si nigiri… ty jsem neměl ani nepamatuju. „Hele…jako překladatele můžem použít toho…no…ten tlouštík co mě tu odvezl. Umí německy i anglicky,“ navrhl jsem doktorovi a pak jen dodal „Obojí prosím. Dneska si cítím jako princezna, tak bych mohl křičet.“ Když jsem se pak pořádně napil, jinak řečeno obrátil do sebe půl flašky, zakousl jsem se do klacku a zbytek děj se vůle boží.

Brémy - slumy

Lešek se zastavil, když se síly vyrovnali. Pozoroval, co se bude dít. Když se Jan rozběsnil a rozhodl se borci místo nohou do budoucna přičarovat kolečka, okomentoval to rodilým "Oh, kurwa!". Na otázku jestli bude ještě chodit jenom zavrtěl hlavou.

Ulice se během souboje vyprázdnila a přítomní zalezli jako krysy do děr. Očividně jsou na to zvyklí, protože zmizeli už při prvním výstřelu.
Lešek otáčí hlavou střídavě na asiatku, kluka, Maurice a Janovu nohu. Pochvíli zrudne v obličeji a zvýšeným hlasem na vás všechny houkne.
"A dost kurwa. Jedno po druhým." přejede vás nakvašeným pohledem a za neustálého mrmlání pod fousy se vydá k chlapci.
Dřepne si k němu na bobek a mluví spolu asi minutu. Zaslechnete slova jako Militärpolizei a Ausführung. Chlapec je očividně vyděšený, ale Lešek pokračuje klidným otcovský tónem ve vysvětlování. Nakonec chlapec vytáhne z kapsy ukořistěnou zbraň a podá jí Leškovi. Ten ji rutinním pohybem vybije, zajistí a vrátí chlapci zpátky. Nakonec se oba vrací zpátky Lešek ještě něco promluví k chlapci, ten vypadá o poznání klidněji a jen mezi vámi těká očima.

"Dobře. Kluk jde s náma a mám s nim dohodu, kterou vyřešíme potom." oznámí a sjede pohledem k Ye. "Co se týče tebe. Poznal jsem její písmo. Jdeš s námi a pak si to všechno povíme." přikývne a otočí se na Maurice. "Brácho je tu už čtyři roky ! Já nemůžu za to, že furt někde trajdáš a když se objevíš hned ležej okolo mrtvoly. Ani mě to přes to všechno nenapadlo. Do prdele práce mohl jsi jí zavolat stejně jako mě ne ?" zakroutí Lešek hlavou a pak mávne rukou. "Nic tohle fakt není dobrý místo." rozhlídne se po okolí a nakonec sundá lékařskou brašnu. Z té vytáhne igeliťák a tesapásku. "Nohu hore kluku česká." zavelí, obalí špičku boty igelitem a zamotá páskou. Nakonec rychlým pohybem bodne do Janova stehna malou injekci a bolest začne ustupovat. "Musíš to dopajdat u mě ti to zalátám." pronese a pokyne hlavou směrem k boční uličce.

***

Nakonec se nějakým způsobem vrátíte do Leškova bytu. Otevře a natlačí vás všechny dovnitř. Janovi ihned zavelí na lékařské křeslo a jde se umýt.
Nastává operace. Bota pryč a krev se vycákne na podlahu, prst je oddělený.
"No kurva. Ale na kráse ti to asi neubere." zkonstatuje Lešek a začne si připravovat nástroje.
"Kdo se chce umejt můžete. A vymyslete kdo nám pomůže s překladem, protože já se s tim klukem dobře nedomluvim." hodí hlavou ke klukovi, který se svalí na jedno z křesel a sleduje očima zejména Maurice. "Ty ! Vedle v pokoji je pár konzerv a vařič. Vykouzli něco k jídlu. Vypadáš, že jsi pořádně nejedla týden a ten kluk taky." zaúkoluje Ye.
Nakonec se podívá na Jana. "Můžu ti dát buď vodku, nebo klacek mezi zuby. Nebo obojí. Bude to bolet a další anestetika ti dát nemůžu."nechá Jana Lešek vybrat a bez ohledu na to začne s oddělováním zbytku článku od kloubu.

Cherchez la femme

Pouštění hrůzy a snaha děvče odpálit, zabrala jen částečně. Holt v zastrašování nedosahuji takového skilu jako Jan alias pan Bélier. Dívá se na nás vyděšenýma očima a ujišťuje mě, že semnou nemá žádný spor to mě trochu zarazí. Pane Bože, kdo mluví takhle? Když však dodá, že nic neviděla. Pokývnu trochu spokojeněji hlavou. Když si však všimnu, že přitiskne ruku k revolveru, jen nesouhlasně zavrtím hlavou.

"Tak to bych teda nedělal být tebou."

Pak začne mluvit o překot k Leškovi. Tázavě se na něj podívám. Když asiatka zmíní vrtulník trochu zakroutím očima, vytáhnu cígo nabídnu i Janovi a zapálím si. Pak se otočím trochu dotčeně na Leška, chci mluvit francouzsky, ale Jan by nerozuměl a bylo by fajn aby věděl o čem je řeč.

"Lešku, kurva, nemyslí tím Maraike van Aefferde, že ne? Je v Brémách? To jsi se, ale mohl aspoň zmínit."

Pak nechám Leška ať vyřeší tento souběh věcí, rozbitý kluk i asiatka. Podívám se na Jana trochu omluvně a pokrčím rameny.

"Dávná historie, moje ex. Potkal jsem ji v Somálsku, pilotka vrtulníků u červenýho kříže. Ani apokalypsa tě neschová před ženskýma."

Řeknu tiše zatím co Lešek řeší kluka i asiatku. Opět se rozhlížím po prostoru. Nepřijde mi jako ideální nápad, se tu moc dlouho vybavovat kousek od mrtvol.

"Nechci rušit, ale není to tu nejvhodnější místo na vybavování, bylo by fajn se přesunout trochu do soukromí."

Až príliš vela pozornosti

Hladím na doktora Leška a čakám nejakú odpoveď, ale ešte skôr ako mi stihne odpovedať sa do toho vloží ten strelec. To je to najmenej čo som potrebovala, aby si ma všimli ostatní a nedali mi pokoj. Samozrejme mi hneď začalo bušiť srdce, ten chlap práve zabil asi troch ľudí a ani to s ním nehlo. To mu nestačilo? Musí sa vyhrážať ešte aj mne? Dívam sa naňho s doširoka otvorenými očami a snažím sa potlačiť chuť urobiť to čo povedal. Otočiť sa na päte a utekať kade lahšie. To proste nemôžem urobiť. Ani len netuším, kam by som mala utekať. Preto polknem hrču v hrdle a odpoviem mu.
"Nemám s tebou žiadny spor a nič som nevidela." Snažím sa ho nenasrať, ale určite vidí, ako sa moja ruka ešte viac pritisla k môjmu revolveru.

Jediné čo ma môže pred nimi ochrániť, je ten Lešek. Nič o ňom neviem, ale poslala ma za ním Maraike tak mi neostáva nič iné, len zas niekomu veriť. A tak sa hneď otáčam zas k Leškovi a začnem rozprávať veľmi rýchlo, aby vedel o čo ide a nedovolil tým chlapom ma otravovať.
"Zahránila som Maraike život. Dostal ju ten polský kult satanistov, ale zachránila som ju. Práve sme prileteli jej vrtulníkom, nemám kam ísť. Nehľadám tu kunšafta prisahám."

Párty ve slumech

S lehce trpkým úsměvem sleduji jak náš nový parťák rozmlacuje poslední cíl na kaši. Osobně bych se s tím tak nepáral, když stačí jedna kulka a nebo dobře mířená rána a je po šmejdovy. Ale chápu, že občas je třeba trochu upustit páru a radovat se z maličkostí. I když ty maličkosti jsou lámání kostí a drcení kloubů jedné pseudogangsterské fetky. Líbí se mi jeho zápal, ten borec je prostě Le bélier - beranidlo. S úsměvem e o tom zmíním Leškovi. Pak se na nás obrátí s dotazem na mobilitu zlobivého chlapce. Jen zakroutím hlavou. A doprovodím všeříkajícím francouzským gestem v oblasti krku.

"Monsieur Bélier, Couic! Couic! Prosím doraž ho. Nepotřebujeme přeživší svědky, co by to mohli vykládat kamarádům. každopádně pěkná práce."

Ocením jeho rozhorlení. I když jsem ještě před chvíli myslel na nečekané vyrušení, mám na paměti hlavní cíl téhle akce. Ten kluk. Otočím se na něj, schovám pistoli a ukážu prázdný ruce a taky ukážu na Leška.

"V poklidu kluku, nic ti nechceme udělat, neboj. Leška znáš ne?"

Říkám to anglicky a sám si uvědomuju jak moc blbě to zní. Nikdy jsem se nenaučil německy i když jsem měl v jednotce pár Bošů, ale ty germánský jazyky mi nikdy nešli přes krk. Vidím jak je nedůvěřivej a pravděpodobně neví, nebo se jen dohaduje co říkám. Obrátím se na Leška který zrovna hovoří s nějakou asiatkou. Mávnu na něj, aby nehal tu prostitutku co má stejně pod kalhotami určitě něco na víc, na pokoji a věnoval se tomu, pro co jsme přišli.
Opět však, zaslechnu jméno Maraike. Maraike nebo Marijke je typické nizozemské jméno i tu na severu Německa bylo oblíbené nic to nemusí znamenat. Pohlédnu na Leška a zdvihnu obočí. Zvednu se, při čemž Lešek se má vyptat kluka. Podívám se na asiatku a pak na Jana.

"Jaká Maraike? Těch tu jsou určitě spousty. Celý jméno. A proč by ti měl Lešek pomáhat. Vůbec si dost koleduješ, když se tu potuluješ, rušíš lidi při práci a vidíš co bys vidět neměla. Jestli hledáš kunšafta, tady není. Vysmahni."

Řeknu anglicky s výrazným přízvukem, dost chladně a odměřeně. Není možné, aby to byla Maraike van Aefferde to by mi osud neudělal. ... ale jo osud je kurva.
Pak se podívám ještě na Jana a Leška nějak se to zkomplikovalo, zase. Řešíme najednou dvě věci a obě jsou dost náchylné. Kluka, potřebujeme primárně, ale co tahle asiatská štětka? Je možné aby opravdu znala Maraike?

Nechcená spoločnosť

Doktor Kowalski na mňa chvíľu len tak kouká a z tváre by som mu dokázala vyčítať niekoľko emócií. Ja ale trpezlivo počkám, až si to vybaví sám so sebou vo svojej hlave a len dúfam, že mi pomôže. Absolútne si nedokážem predstaviť, čo by som teraz mala robiť, keby som tu ostala sama. Tam vonku to bolo nebezpečné, ale ľuďom sa mi darilo vyhýbať a pred mutantmi som sa naučila skrývať. Ale tu? Z čoho budem žiť? Čo budem jesť? Kde si operiem špinavé veci a hlavne kde budem spať? Len som tu vkročila a už sa tu nejaký blbci spolu mlátia. Bez doktora Kowalskeho by som bola
až po krk v sračkách. Prepáč mami za ten slovník.

A v tom zaznel výstrel. Zľakla som sa a doktor ma stiahol za seba. Okay, chápem že ma teraz akože chráni, ale nech sa ma už nikdy viac nedotýka bez môjho dovolenia! A potom už len vidím ako doktor strieľa a beží vpred. Taky ten druhý chlap, ktorý stál nedaleko, spustil sprchu nábojov na tú druhú skupinu. Pekne ich preriedil, ten očividne vie ako strielať.

Trochu s otvorenými ústami sledujem ako ten škaredý mláti chlapa na zemi. Nie je to pre mňa nič nové, také som už videla. Dokonca som si takú show užila z prvého radu, alebo lepšie povedané, účinkovala som v nej. (Ja som bola tá na zemi, keby mal niekto pochybnosti.)
Samozrejme teraz by som sa už len tak nenechala mlátiť, ale aj tak som si nikdy nezvykla na takúto brutalitu.
Keď to skončí, ten škaredý na mňa prehovorí. Ohio .... netuším čo to znamená, ale rozhodnem sa naňho radšej nereagovať, ani naňho nekoukať. Je
asi tak o kilometer vyšší ako ja a takých je lepšie ignorovať a ničím ich nenasrať. Otočím sa k doktorovi a začnem rozprávať, ako keby tu nikto iný nebol. Ako keby tomu chlapovi netiekla krv z nohy. Nie je to pre mňa podstatné teraz.
"Doktor Lešek, Maraike mi povedala, že mi pomôžete a zariadíte, aby som sa s ňou znovu stretla. Potrebujem vašu pomoc."

Prítomnosť týchto sadistických mužov mi nie je príjemná a preto mám ruku stále položenú na svojom revolveri. Práve sa tu strieľalo, tak len nech mi niekto skúsi povedať, že to nie je slušné mať ruku na zbrani.

A všichni spolu...

Chtěl jsem být slušný a vyřešit to po dobrém. Jestli je nahoře na obláčku nějakej vůl, co tohle všechno stvořil, tak ten jediný ví, že jsem fakt chtěl. Bohužel... jinak to nešlo. Co taky čekat od smažek. Aspoň jsem se ponaučil. Dřív jednej, než se ptej.

Sotva jsem na ně promluvil, začaly se sypat urážky a posměšky. Zvláštní...moje staré já by dříve už reagovalo a začalo je mlátit hlava nehlava. Asi už stárnu. Nechal jsem je chrlit jednu urážku za druhou, když se najednou ozval výstřel. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že mi vlastně ustřelil prst na noze a dostavila se bolest.(2+2) Padl jsem na koleno a instinktivně se chytl za nohu. Akorát ve chvíli, kdy Móris za mnou začal střílet nazpět. Začal jsem hlasitě klít na všechny existující i neexistující bohy a mám pocit, že vzniklo i pár nových nadávek. Z polokleku jsem měl krásný výhled na to, jak feťáčci padají jeden za druhým, až zbyl poslední, kterého Móris nechal mě. Díky chlape. "Tě zabiju ty potrate z opičí d****!" zařval jsem, až mi sliny odlétly od úst a vystartoval na posledního chcípáčka. (11+4) Nabral jsem ho P.D.P.Péčkem do břicha. Jen se předklonil a asi vyzvracel i žaludek. Využil jsem toho a druhou ránu mu posadil do zad nad prdel, až to zapraskalo a on se skácel k zemi. "Já to chtěl vyřešit po dobrým ty svině!" zařval jsem a nakopl ho zdravou nohou do hlavy. "Ale vy ne! Vy musíte dělat bordel!" další kopanec do břicha. "Tady to máš ty sráči!" další kopanec do hlavy "Spokojený?" klekl jsem si k němu, chytl ho za vlasy a zvedl mu hlavu. "Stálo ti to za to?!" přidržel jsem mu hlavu za vlasy, aby viděl na svý kamarády "Koukej...jsou mrtví... doufám, že jsi spokojený!" Zvedl jsem se od toho uzlíčku sraček na zemi a koukl na ty dva. "Jaká je pravděpodobnost, že bude chodit, když jsem mu přerazil záda?"
(Jestli mi bude řečeno, že žádná, skloním se a poplácám hocha po hlavě a seberu mu šrajtofli. "Užij si to, hajzle" dodám a připojím se ke skupině. Jestli mi řekne, že nějaká šance tu je, úderem P.D.P.Péčka mu přerazím záda ještě jednou a zbytek bude stejný jako v předchozím případě.)

Dokulhal jsem zpět ke skupince a vidím, že máme nový přírůstek. Malou Japonku. Nebo to je Číňanka? "Ohio" pozdravím ji japonsky, jak si to pamatuju z těch pohádek, do kterých byla sestra blázen, a zazubím se na ni. Což asi vypadalo jako pozdrav z hloubi pekla. "Tvoje dcera?" zeptal jsem se doktora a opřel se o kyj a zašklebil se. "Začíná to bolet..." procedil jsem a lehce přešlápl, abych přenesl váhu na zdravou nohu.

Tak po "dobrým" to nepůjde.

Brémy, slumy


Když začalo jednání v slum stylu pečlivé jsem sledoval partičku s pistolí ukrytou v ruce a v kabátu. Když drzost týpků vůči Janovi překročila jasnou mez, pistoli jsem prostě jen odjistil.
Když se partička plně zaměřila na Jana a vypouští na něho, krom smradu z jejich tlam i urážky na Čechovu matku, začíná mi být jasno, že to nejde úplně podle našeho přání. Jen chvilečku to vypadá, že si to největší slum drsňák rozmyslí.

Pak zaslechnu jak někdo zmiňuje Maraike pilotku. Kurva co co co? Reakci na Leškův rozhovor však musím rychle spolknout. Jen chvilková nepozornost a třeskl výstřel, který jsem měl čekat a majitele sundat dřív, než kvér pozvedne k výstřelu. Mea culpa.

Pak už se moc nerozpakují a začnu to solit z pistole, první výstřel jde samozřejmě na střelce (17+3). Týpkovy exploduje hlava a jeho tělo s zbytky kaše sebou plácne na zem do špíny.

"Svůj k svému."

Další střelba následuje. Další týpek, kterého jsem měl naplánovaného jako cil č.2 se v pohybu vyhnul střele (5+3). Cíl č. 3 byl osvícen skrze díru ve svém čele (19+3) a č. 4 to schytal do hrudi (12+3). Kluci si ustlali na zemí a do očiček jim sype písek a na věčný spánek zpívá německý Sandmann odkaz.
Tak proti Janovi stojí už jen poslední cíl, cíl č.2.

"Tak počty jsou vyrovnány. Rovnej boj kámo."

Prohodím k cíli č. 2 a postupně se přesunu k malému klukovi na zemi, aby ho náhodou nenapadlo vzít roha. Věřím, že si to Jan užije a já dál sleduju prostor, pro případ nezvaných pomocníků.

Brémy - slumy

Hlavy místních gangsterů se pomalu otočili k Janovi. Kluk schoulený do klubíčka na zemi jenom bolestně sykal, od nosu mu tekla krvavá nudle, ale nebrečel. Gangsteři, jako by zapomněli proč tam vůbec přišli, se zaměřili na nový cíl.
"A do píče! Co se ti stalo ? To tvoje máma vošukala yettiho přejetýho kombajnem ? No kurva!" vysměje se Janovi vůdce party. Všichni až na jednoho z maníků se zasmějí. Ten který se nesměje má ve tváři vyděšený výraz a přjide za rameno vůdce.
"Bouchači, vyser se na něj. To je ten cápek, co rozmašíroval Reda v aréně." zašpitá polohlasem, přičemž nespouští oči z Jana.
Vůdce party, zvaný Bouchač jen chápavě přikývne. "Rozumim. Tvrdej hošan."zakousne se do spodního rtu zčernalými zuby. Vystrčí bradu nahoru a přijde k Janovi na půlmetru, aby se mu zahleděl do očí. Chvíli si poměřuje imaginární péro a nakonec hodí rukama nahoru.
"A víš co....jebat." řekne a ozve se prásknutí pistole(10). Jana kousne ostrá bolest do prsteníčku na noze a v botě má novou odvodňovací díru. Bouchač odskočí dozadu a kývne na zbytek. Ti se rozeběhnou směrem na Jana.

Mezitím co Jan vyjednával, Lešek Kowalski nevěřícně zíral na malou asiatku, která se k němu přitočila. Očividně ho to rozhodilo, ale přikývne a usměje se. Vzápětí práskne Bouchačova pistole. "Za mě." křikne Lešek a levičkou zatáhne asiatku za záda, zatímco jeho pravá ruka s pistolí opisuje oblouk. Ozve se rána z Leškovy pistole(1), ale ani jeden z gangsterů nepadne. Ještě hůř, závěr Leškovy pistole zůstane viset v zadní poloze a nechce se hnout.
"Merde! Marche ou crève" procedí Lešek mezi zuby, vytáhne bojový nůž a vyřítí se na pomoc Janovi.