V chatrči

Leon na tvá slova ohledně toho, že je to padělek, zavrtí hlavou. "Ne, nejsou padělek." protestuje chabě. Nebrání se, když mu zvedáš bradu nemá sílu a nebo odvahu se bránit. Jen zavře oči, jelikož očekává úder. Když mu předložíš i jinou možnost prudce otevře oči a začne zuřivě kývat hlavou, jen co mu dovolíš. Relativně ochotně si klekne a vztáhne k vám ruce v prosebném gestu.
"Prosím, prosím vzácné slečny. Hrozně mne mrzí, co jsem udělal. Už nikdy se to nebude opakovat. Kdybych vás někdy v nepravděpodobné budoucnosti našel zase v tak nevýhodné pozici, okamžitě vás uvolním a nic za to nebudu chtít." vychrlí ze sebe a vážně ti políbí botu, což teda nepomůže jelikož má obličej celý od krve. To si ovšem uvědomí a tak ti botu utře rukávem. Kelly si povzdechne a puškou ho omráčí.

"Mě to stačilo. Jdeme. Nic dalšího mu raději neber ať nejsme za zlodějky." rozhodne pevně a zamíří pryč. Pušku si hodí na rameno a vyjde s chatrče. Leon vypadá, že bude mimo hodně dlouho a nic jiného kromě zbraní v okolí nemá cenu. Když vyjdeš ven, vidíš Kelly jak si to tvá společnice razí nahoru do svahu.
"Zabili jste ho?" zajímá se Hilda, když se Kelly vyhoupne na koně. Kelly se na tebe zadívá a za sebe zavrtí hlavou.
"Mám plán, jak oslavit úspěch. Stavíme se v hospodě. Nabereme zásoby a uspořádáme piknik." navrhne vám cestou zpět.
"Ja. Někteří kovboji berou jídlo sebou mají na to koš, kam se dají dát piva a jídlo." souhlasí s nápadem Hilda. Při představě hromady jídla v košíku. "Že bychom každá vzala košík. Jelikož vy toho vypijete bez problémů moji porci. Mimo toho jsem našla pěkné místo, když jsem tu v okolí lovila. Je to další z mnoha zdejších údolíček. Na druhé straně od kluků a je tam pěkný strom." navrhne Kelly. Bez problému dojedete do městečka, kde vás čeká šerif.
"Vítejte zpět. Byli jste úspěšné?" zajímá se vesele.

V chatrči

“Vypadaj jako padělky,“ natáhnu ruku ke Kelly, aby si peníze vzala zpátky.
“Vezmeme si je i tak, ať to posoudí šerif. Co se tebe týče..,“ zvednu bradu a usměju se, “Čeká tě ještě pár ran. Když budeš mít štěstí, nic ti nezlomím a pohmožděniny se ti za pár dní zahojí. Leda..,“ postavím se a koukám na něj pěkně svrchu.
“Leda bys nás obě odprosil, slíbil nám svou loajalitu a pomoc, když bude třeba, naprosto nezištnou a vykonanou z dobré vůle,“ usměju se.
"Na kolenou. A mlaskneš mi přitom hubana na botu," nastavím nohu.

V chatrči

Kelly ti bankovky zamyšleně podá, ale tváří se překvapeně očividně si ona ničeho nevšimla.
Poté, co si klekneš vedle Leona, který se svíjí bolestí snaží se na tebe a bankovky zaostřit. "Ty jsem si našetřil za provázení lidí." zaúpí bolestí. Nevypadá to, že by v tomto stavu měl mozkovou kapacitu vymýšlet si lži.
"Každej měsíc pomáhám chlápkům najít nejpevnější cesty přes hranici. Každej měsíc vozej těžkej vůz." dodá na vysvětlenou, jelikož je mu jasné, že ti ta odpověď nebude stačit. Dodá a ovládne bolest dost na to, aby se posadil. Bolestí se mu oči podlili krví a vypadá dost zuboženě.
"Hele, vemte si ty peníze a jsme si kvit."zasténá a utře si krev, jenž mu teče s nosu do rukávu.

V chatrči

“Ukaž,“ natáhnu se po dvou bankovkách, které se mi nezdají, a až potom k nim přiberu další, zřejmě z balíčku od Hildiny sestry. Pak se rozhlédnu. Pohled mi padne i na Leona, který se probral, a kdyby neskučel, zřejmě bych si ho nevšimla a třeba by měl šanci utéct. Spíš ale ne, protože nejsem nejhorší střelec.

Dřepnu si vedle Leona a ukážu mu peníze.
“Odkud je máš?“ zajímám se překvapivě jasným, vzteky nezastřeným hlasem. Jestli jsou padělané.. O takových jsem jen slyšela, nikdy je neviděla. Kdysi jsem ale pila s chlápkem, bankéřem, a ten povídal, že se občas tisknou nové bankovky a mohou vypadat jinak. Tohle mi ale nepřipadá jako ten případ.
"Dobře si rozmysli, jestli budeš lhát," varuju ho jen tak mimochodem.

V chatrči

Při tvých slovech o mrtvole Leon dost pobledne. Po tvé ráně upadne na stůl ke své smůle se stačí otočit a postavit zrovna, tak akorát aby potkal tvou pěst, která ho pošle k zemi. Docela tě překvapí, že neomdlel.
Kelly se poté, co prohlásíš že je na řadě pomstychtivě usměje. "Děkuji!" s tím do Leona několikrát kopne až konečně trefí bradu svíjejícího se muže a ten omdlí.

Jakmile je v bezvědomí, Kelly prohledá jeho chatrč. Podle jejícho chování by se uuživalia jako zlodějka. Najde totiž skoro osm set dolaru "Takže, co budeme pomstychtivé a nebo si jen vezme bolestné?" zajímá se a ukáže ti nové peníze. Což tě zaujem, jelikož půlka z nich nejspíše patří Hildině sestře. Druhá půlka má ovšem čísla velmi blízko u sebe a doslova voní novotou.

Mezi tím se Leon začne hýbat a bolestí skučet. Tím nechtěně prozradí, že se probral.

Leone, ó Leone...

Slanina. Hned bych si dala, evidentně mi ráno ke snídani nestačila – a tak si slíbím, že zítra bude volný den, kdy budu jíst jen dobrá jídla a totálně se vyleju. Nebo aspoň trochu.

Vrazíme do chatrče a Leon spustí jako starý milovník, zkušený vábič samiček.. nechápu, co za ženskou mu na tohle skočilo.
“Neozbrojeného určitě ne, ale mrtvola těžko vysvětluje, jestli střílela nebo ne,“ na jinak zamračené tváři, protože mi z pohledu na Leona není zrovna dobře a kromě špetky nervozity cítím i strach – zřejmě pozůstatky z toho, jak mě topil, se objeví drobný úsměv.
Popravdě, ani si tím „určitě ne“ nejsem jistá.
Původní nápad střelit ho aspoň do ramene nechám stranou. Asi zas nějaké pohnutí dobrácké duše, nebo co.
“Prý dlužíš nějaké slečince. Zlobí se. To ti už asi došlo,“ oznámím mu, kdyby náhodou ne, dojdu k němu a napálím mu takovou, aby se s ním svět otočil aspoň třikrát. A pak, když je na zemi, mu vrazím ještě jednu.. a jednu, až mu lupne nos a zůstane vytočený do strany.
“Promiň. Jsi na řadě,“ a mírně ustoupím, aby si Kelly mohla kopnout. Klidně ovšem můžeme počkat, až se probere, a napálit mu znovu.

Chatrč

Kelly se nad tvou otázkou zamyslí. "Noo, co takhle pokud možno živého? Přeci jen mrtvolu nemá cenu mlátit." poukáže na zřejmí fakt, že s ním má otevřený účet. "Možná byl jediný, kdo byl dost hloupí, aby na ni něco zkusil?" nadhodí zamyšleně.

Kelly ti naznačí, že by rád šla zadem. Tak se rozdělíte a se zbraněmi v rukou se plížíte k chatě. Podle vůně uvnitř někdo asi Leon vaří slaninu. Krátký pohled přes zaprasená okna tento předpoklad potvrdí.

Leon stojí u plotny a neuměle kuchtí. Pravda u pasu má stále opasek s nožem, ale ručnice a opasek s pistolí visí vedle dveří. Kelly na tebe kývne a naznačí ti ať jdeš první. Podaří se vám Leona dokonale překvapit. Vstoupíš předním vchodem a jsi u zbraní dřív než se muž stačí otočit. Když se otočí rozšíří se mu oči hrůzou a ta se ještě zvětší, když únikový východ zablokuje Kelly.
"Dámy, to je milé překvapení. Právě jsem dodělal oběd. Přidáte se." usměje se na vás neupřímně a posune pánev z plotny, ale když na něj Kelly zahrozí rychle jí pustí a dá ruce vzhůru. Přitom odhodí i opasek s nožem.
"Přece by jste nezabili neozbrojeného, že ne?" prohlásí s přesvědčením v hlasem a Kelly se zamračí očividně by neozbrojeného vážně nezabila.

Slézám dolů, soustředěná, ale dotaz mě nijak nerozhodí.
"Já ne," odpovím bez zaváhání, "Takže volba je na tobě," krátce se na Kelly podívám.
"Nebo prostě uvidíme podle situace. Nechápu, čím mohl Hildinu sestru učarovat. Třeba je to zoufalka?" zauvažuju nahlas, protože na mě dojem neudělal a Kelly taky ničím nepřesvědčil, a že s ním v některých ohledech má větší zkušenosti.

Čím blíž chatě jsme, tím obezřetněji si počínám. Naznačím Kelly, že se rozdělíme a jedna půjde zezadu, druhá zepředu, a nechám jí vybrat. Nejlepší bude ale dovnitř i opatrně nakouknout oknem, ovšem nechci zbytečně riskovat, takže to hodnotím a případně udělám až na místě.

Směr Pomsta tedy Leon

"Hele, já jsem pro vás našel cestu k jeho úkrytu, zasloužím si podíl, ne? Co víc, pokud z něj vyrazíte prachy můžete si je nechat." brání se šerif, ale netrvá na tom.

Hilda si povzdechne a začne vypravovat. "Leon popletl mé sestře hlavu a vymámil zní peníze na přípravy na svatbu. No a s těma utekl. Sestru to naštěstí dost bohatá, takže jí to jen velmi rozzlobilo a zklamalo." dá vám hodně zkrácené vysvětlení a když se novýma očima zadíváš na svou společnici zjistíš, že i Hilda sama má velmi dobré vybavení včetně velmi kvalitní pušky.
"No, neřekla bych že Leon dokáže poplést dívce hlavu." vrtí Kellly nevěřícně hlavou, ale spíše se tomu diví než, že by to zpochybňovala.
"Ja, bylo to přesně, jak říkám. Sestra asi smutná, kdyby slyšet, že se mu něco stalo." pronese a těžko říct jestli to myslí vážně. Rozhodně to Kelly nepoznala podle tázavého pohledu, co na tebe hodila. S tvým nápadem na delší cestu souhlasí a tak vyrazíte.

Cesta a čerství vzduch vám udělá vážně dobře. Spadne z vás únava a tvé společnice se kochají krajinou. Kelly se ukáže, jako někdo kdo nedokáže zavřít pusu na déle než deset minut. Naštěstí většinu času hučí do Hildy a ne do tebe.
Konečně stanete na vrcholku údolí, kde necháte koně a začnete pomalu a opatrně začnete sestupovat dolů. Hilda se rozhodne pohlídat koně a nechá to na vás dvou. Jak scházíte podél potoka dolů, Kelly položí důležitou otázku.
"Chceme ho živého?" nadhodí, když se vynoříte ze zatáčky a uvidíte chatrč s jejíhož komínu se kouří. Chatrč je ve svahu tak sto metrů pod vámi. Přicházíte ze zadu a vidíte, že má vchody na obou koncích a před ní stojí Leonův kůň.

Další den

Spí se mi překvapivě dobře. Žádné noční můry, nebudím se, prostě upadnu do říše snů a když nás probudí bušení na dveře, všechny je rázem zapomenu.
Banditi. Utekli. Nepovídejte.. Otráveně se zadívám do stropu. Říká se, že spánek je nejlepší lékař, ale vztek není nemoc, takže mám smůlu. Oproti Hildě a Kelly meškám, ale nakonec se taky dostavím dolů a po čele mi plují bouřková mračna.
Jakmile slyším, že „banditům pomáhá nějaká slečna“ zatrne mi, ale kdyby šlo o mě, nedostala bych snídani. Velice brzy se mračím ještě víc, než na začátku. Takže jim ještě pomáhá nějaká.. to už přestává všechno!
Jsem úplně v háji. Cítím vztek, ale zároveň si neumím představit, že bych je odpráskla. Nebesa, smilujte se, protože mě už nic jinýho nepomůže.

Sedím s nohou opřenou o protější židli a zatímco poslouchám, jím.

Situace graduje. Takž nějaká holka od senátora, kdo ví, kdo to byl – z toho, co jsem včera viděla a jak snadno se tam dostal Hezoun to mohl být kdokoliv, nejlíp třeba nějaká hledaná osoba ženského pohlaví. Stihnou i obvinit nás. Já samozřejmě neodpovídám popisu, takže mě to urazí, a chudák Kelly je v tom namočená neprávem. To už se šklebím jak starej vožungr, protože tohle prostě nevymyslíš..

Je hezký, že se nám dostane zastání, ale to morální dilema.. mám ho vůbec mít? Jestli jim pomohla nějaká jiná ženská, třeba v tom vůbec nehraju roli. Míchá to mýma emocema a já prostě nevím. Nejraději bych to celé hodila za hlavu, nechala je být, lovila někoho jiného daleko odsud.
Do toho Leon.. kdybych byla velkorysá, zaplatila bych za něj a pak ho zabila. To bych klidně mohla. Myšlenka se mi natolik zalíbí, že u ní už zůstanu.

“Jo jasně. My je chytíme a vy je zas necháte pláchnout,“ povzdechnu si, “Víte, kolik energie a času stálo je dopadnout? Není to prdel..,“ a vážně, ale opravdu vážně, se mi nechce za Hezounem a Stínem zase běžet. Navíc, když mají společnici! Ať se udáví.
“Ale fajn. Uvidíme, co se dá dělat. S Leonem to bude lehčí,“ mávnu rukou, jako by o nic nešlo.
“Takže my se vzdáme podílu, za ty dva taky nic navíc nedostaneme..,“ zamračím se. Asi bych byla přístupnější, kdybych tuhle neplatila za felčary a ještě za vybavení baru. Pohledy Hildy a Kelly mě donutí sklapnout a přikývnout, ale hezky s povzdechem.

“Asi nám budeš muset vysvětlit, co Leon tady s Adou měl. Nějaký pikantnosti?“ podívám se na Hildu, než se zahledím do plánku.
Prohlížím si mapu a váhám. Nejraději bych se rozdělila, ale ve městě si Leona chytí sami, tak je to asi jedno.
“Tady,“ ukážu na poslední možnost, která se v mapě rýsuje, “Je to na dlouho, ale stejně nikam nespěcháme. Aspoň já ne,“ podívám se na Kelly, jestli si třeba neplánuje dát dostaveníčko s barmanem nebo někým takovým. Hilda.. tu skoro neznám, nevím, kým by vzala za vděk, tak ji vynechám.
“Jestli souhlasíte, můžeme vyrazit.“