Se zajatci na cestách

Spokojeně se usměju, když dosáhnu svého, a slušně se pak i rozloučím. Těm dvěma překontroluju ruce a prošacuju je, protože už nechci nic nechat náhodě. Během cesty přemýšlím. Je fakt, že měl Stín pravdu s tím, že nás vždycky nechali jít. To určitě neuděláme, ale..
Na slovíčko se Stínem se vydám jen nerada. Navíc, nechci působit podezřele a ani si nejsem jistá, vůči komu to je fér nebo není, jestli jednám správně.. poslední dny nic nešlo tak, jak mělo, ale docela jsem na vlastní kůži pochopila, jakou má život cenu. Řekla jsem, že bych je chtěla vidět viset, jenže co jinýho by líp potvrdilo, že stojím o ně a ne nějaký uznání, nebo jen peníze? Jako, peníze v tom ale taky hrajou roli. Přirozeně. Už mi z toho všeho hrabe.
“Peníze za vaše dopadení jsou naše. Co s váma bude pak.. Na to první setkání jsem nezapomněla,“ nedořeknu větu, protože pořád nad vším váhám. Kdy přesně jsem takhle vyměkla nevím, nějak si ani nejsem jistá, že za tohle zrovna může Hezoun.
Blázním ze sluníčka.
Mírně na Stína kývnu a potom už nerušeně pokračujeme k městečku.
Během té doby smotám do docela hezkého kroužku drátek k čištění zbraní, není to nic moc, ale lehce ho schovám do dlaně.

První, co mě ve městě naštve je, že zdejší šerif nemá dost peněz na naše vyplacení. To se mi snad zdá. Otráveně vzdechnu a řeknu si o šek. Celý tohle nahánění stálo tolik úsilí a teď v ruce držím kousek papíru? K vzteku!
Když předávám Stína, nenápadně mu podsunu smotek drátku. Jak s ním naloží a jestli vůbec k něčemu bude je mi jedno, je to maximum, co můžu udělat a to je lepší, než vůbec nic.

“Tak jdem,“ šek si nechám.
Hlavou mi začne vrtat to, jak se Kelly ptala na Stína a pak ho s Brunhildou chytily. Jasně, sama jsem mu teď možná pomohla, ale stejně.. musím z ní dostat, o co jde. Když jí nebudu věřit, nebudu s ní cestovat. Pokrytecký je, že ona mi taky nemůže moc věřit.

Celý to nějak jde do háje.

U sídla

Šéf ostrahy se zatváří, jako by ho boleli zuby. "Měl pravě vypadající pozvánku od senátora. Bohužel jsme se ho na to nemohli zeptat." brání sebe a svá bezpečnostní opatření. Docela si představíš scénář, že on o krtkovy neví a myslí si, že na něj chytrej bandita udělal habaďůru. Když odmítneš odjet bez těch dvou, se vůdce ochranky znovu zamračí.
"No, každopádně chci aby jste odjeli." prohlásí zachmuřeně a přitom k němu dojde nějaký úředník s papírem. Očividně mu dodávají seznam lidí, na které byla vypsaná odměna. Očividně se chtěl ujistit, že banditi nejste vy a nesnažíte se unést sira.
"Kam je odvezete?" zeptá se pevně než vás pustí.
"Do městečka na západě." informuje jej Kelly.

Následně vyrazíte zpět. Cestou se dozvíš, že Stína chytila Kelly, když si ho všimla jak se k nim plíží. Nikým nerušeny dojedete do městečka i se svými zajatci, kteří se trošku překvapivě nesnaží chytračit. Přivítá vás šerif a když uvidí ty dvě tváře zhrozí se.
"Hele, tolik peněz momentálně nemám. Dám vám šek, který si můžete vybrat v nějaké bance a nebo si tu pár dní počkáte na prachy?" zeptá se, když ty dva zavře do cely.

Ve tmě u sídla

Neříkám nic navíc, ani se na ty dva nijak netvářím. Však už se známe, s někým víc, s někým míň, tak co.
“Mě taky přijde podezřelý, že jen tak pustíte dovnitř někoho cizího,“ zauvažuju nahlas a pousměju se. Není moje práce chytat tady krysu, každopádně je jiná věc, která mě nenechá chladnou.
“A ty dva si vezmu. Netáhnu se sem takovou dálku jen proto, abych shrábla blbý peníze. Chci je vidět viset,“ trvám na svém. Po tom všem je tady mám nechat? To zrovna.

V sídle

"Ne, nebyl tu dřív. Naopak se tu objevil předevčírem, náhodou až po odjezdu senátora. S tím, že je to známí slečny ze studii a tvrdil se, že je to anglický džentleman. Přišel mi hrozně podezřelý." vysvětlí ti, proč je podezřívavý ohledně návštěvníka.
Společně vjedete do sídla. Tvé podezření se ukáže pravdivé, jelikož je to vážně Hezoun. Sice oblečený, jako anglický džentleman, přesto je to stále on. Protože i v šeru poznáš, že trošku zbledl, když tě poznal.
"O co se jedná?" zkusí si hrát na neviňátko.
"Tady slečna tvrdí, že jste bandita pokoušící se unést naši slečnu. Doufám, že to můžete potvrdit minimálně zatykačem." otočí se na tebe šéf ochránců, ty ho vážně máš.
"To je absurdní!" rozmávne rukama Hezoun. Následně přijedou tvé společnice a přivedou Stína. "Promiň byli na mne moc dobré." omluví se svému druhovy Stín a Hezounův úsměv dostane trhliny. Když jej dá vůdce ochránců zavřít do sklepa.
"Takže děkujeme za překažení únosu. Takže bych navrhoval toto. Nechám vám vyplatit odměnu za ty dva a vy odjete. Omluvte mne, ale celá tato situace je podezřelá. Budu se cítit bezpečněji, když budete pryč." požádá vás a zavolá pokladníka. Ten přinese peníze za ty dva.

Ve tmě u sídla

Jestli se tohle posere, tak nevim… zaplatím další vybavení lokálu.
“Jdu po členech Bandy už nějaký čas a sem tam jsou nepozorní, takže se podařilo jejich plán odhalit. Nikdo ale nevěděl, že se po pár, eh, přestřelkách vážně pokusí slečinku unést,“ tak nějak zním, že mě vysvětlování spíš nezajímá. Oni mají svoji holku, my Hezouna se Stínem, můžeme jít domů.

“Jo,“ přikývnu na dotaz týkající se Kelly a Brunhildy. Nějak nemám důvod už chlápkovi-veliteli nevěřit, takže se k němu přidám.
“Je tma, ale předpokládám, že sir Erik je Hezoun z Bandy. Nechci ale předbíhat, abychom se nespletli. Nebo vy ho nějak lépe znáte?“ jestli zjistím, že sem Hezoun jezdí častěji a slečince už nasliboval hory doly, když s ním uteče, přísahám bohu, že mu dám ránu.

Rozhovor v temnotách

Když prohlásíš, že zachraňuješ dceru senátora, nejspíše vůdce strážců vážně překvapíš. Jelikož se sedne skryje za jeden ze stromů a otočí se ke svému společníku. "Jeď to zkontrolovat! Kdyby tam byla zmávej." přikáže jezdci a ten otočí koně a pádí do sídla. Ty ze svého místa můžeš vidět, jak se hrabe v seně a vytahuje odtamtud nějakou postavu. Otočí se a zamává vašim směrem. K senu se mezi tím seběhnou všichni obyvatelé.

"OK, jak jsi to věděla?" zeptá se tě podezřívavě. Očividně usilovně přemýšlí, jak jsi na to přišla. Je zřejmé, že se ptá sám sebe proč ho to nenapadlo. Mezi tím ty vidíš, jak se Hezoun pokusí v tom zmatku odjet. Což se mu nepodaří, jelikož strážci ho nepustí ven. Velitel ochránců se tam zadívají.
"Jeďte tam a nenechte sira Erika odjet! Kdyby na tom trval zadržte ho
" zavelí a oba muži popoženou koně k sídlu.
"Doprovodíš mne tam? Mám pocit, že jednoho z té divoké bandy brzo budeme mít chyceného." prohlásí sebevědomě. Jeho sebevědomí je zřejmě oprávněné, jelikož Hezoun je donucen sesednout s koně a jsou mu odebrány zbraně.
Mezi tím se ve vašem zorné poli objeví tvé společnice. Jedou na koních a za sebou vedou spoutaného chlapa. Podle kulhání poznáš Stína. "Ty patří k vám?" zeptá se klidně vůdce ochranky sídla. Tvé společnice míří k tobě a tváří se spokojeně, rozhodně tak jedou.

Sídlo

Nějak jsem nedomyslela, že v unesení dcery by nemusel hrát roli jeden člověk, ale několik.. a že možná právě míří ke mně. Dá se něco takového ale předpokládat? Těžko. Na každej pád je už pozdě přemýšlet o tom, co jsem měla udělat nebo ne.
Nestojím na místě a vrhnu se do dalšího tanečku mezi stromy, podobně jako se Stínem a podobně, jako to dělá velitel jedoucí koňmo.
“Zachraňuju tu vaši holku, vo co jinýho by asi šlo,“ Kelly a Brunhildu cíleně vynechám, “Raději se jeďte podívat k vozíku, ale do toho sena bych nestřílela,“ jestli tam ukryli chudáka holku, mohla by bejt jak řešeto a pak budem v háji všichni.
“Jsem na stopě chlápkům z Divoký bandy a je jistý, že se tady jeden z nich pohybuje,“ dodám, i když vím o Stínovi i Hezounovi.

Směr sídlo

Zamíříš a tichou nocí se rozezní výstřel a záblesk světla. Jsi docela dobrý střelec, ale i tak máš co dělat, aby jsi odhadla jak zamířit, aby kulka doletěla do sídla. Na první výstřel nikdo nereaguje, jelikož na tuto vzdálenost nemá kulka sílu větší než kamínek. Jen Hezoun se začne rozhlížet až při druhém výstřelu mu dojde o co jde. Ukáže tvým směrem a k tobě dolehnou slova. "Támhle!" přitom se rozběhne pryč od vozíku někam do krytu. Což ti přijde zajímavé, jednak na tuto vzdálenost by jej kulka nezranila ani kdybys jej trefila mezi oči. Druhak vozík se senem je docela dobrý kryt a je blízko.

Uvnitř sídla zavládne zmatek, jak se všichni běží schovat. Tedy všichni, většinou to udělají civilisté, jako služebnictvo a nebo lidi od koní. Ochránci sídla se otočí naznačeným směrem a jelikož ani jejich pušky nejsou na dostřel, přesně dostřel by sice měli, ale přesnost už těžko. Jejich velitel ovšem má toho shonu dost. Uvidíš postavu stojící u vchodu do sídla a i k tobě dolehne pevný hlas. "Kašlete na to! Všichni na pozice. Vy dva k přední bráně. Vy dva k zadní! Nikdo neopustí sídlo!" hřmí jeho hlas celým sídlem. Potom zamíří ke koním a včele trojice mužů zamíří k tobě. Ukáže se, že je profesionál, jelikož vede koně mezi stromy, tak že bys ho netrefila ani kdybys měla dělo.

"Hej ty tam o co ti jde!" zařve na tebe z dálky.