Směr sídlo

Mírně se zamračím a jak jsem ještě naštvaná a rozladěná, nedojdou mi souvislosti, které by mohly.
“Jak jako, jak vypadal? Jako stín.. splynul s okolím,“ odpovím kysele.

Pak už se s mými dámami nezdržuji a vrazím k hlavní bráně, ale jejich radu si vezmu k srdci.

Na místě mě čeká částečně příjemné překvapení. Nějak nevím, jak s celou situací naložit. Nervózní strážní mi vzhledem k tomu, že jsme tady očumovaly už za dne, nejspíš věřit nebudou a nechci riskovat, že budou dřív střílet, než myslet. Jenže nechat bandity upláchnout..
“Tak..,“ nespokojeně mlasknu. Protočím ještě teplý bubínek revolveru a doplním si náboje, zamířím a – prásk! - povědomý postavičce rovnou pod nohy.

Směr sídlo

Když zmíníš Stína, Kelly vypadá vážně překvapeně. Několik vteřin hledá správná slova a nebo možná odvahu se zeptat. "Jak vypadal?" zeptá se tě a v hlase se jí mísí zvědavost s ještě něčím.
"Dobře, jak myslíš. " pokrčí Hilda rameny a znovu namíří pušku na zadní branku.
"Teď raději nejezdi ke strážným. Budou vážně nervózní. Spíš zajeď na ten kopeček s kterého je výhled." doporučí ti Kelly a Brunhilda přikývne. Kelly taky zamíří na zadní východ.

Ty vyrazíš směrem přední brána a nejlepší cesta je, tak jako tak přes onen kopeček. Na něm vidíš, že vozík se senem je stále na místě a postává u něj povědomá postava. Jinak nemáš problém poznat, že všichni obyvatelé sídla marně hledají dceru senátora. To snadno poznáš podle zmateného pobíhání.

Směr sídlo

“Dostala jsem jednoho nahoře u ohně. Koně byli čtyři,“ udělám rychlý výčet, a musím doplnit i zbytek, “Někde tady je Stín,“ povzdechnu si. Ne proto, abych děvčatům dala něco najevo, ale proto, že je to komplikace a štve mě.
“Nevím, jestli mířil k domu nebo pryč,“ zahledím se na dění dole.

Během chvilky z Kelly vypadne dost podstatná informace, kterou předtím zapomněla zmínit. Ani se neptám, jak se to stalo.
Kamarád ze studií? Podívám se z jedné na druhou a potom zas na dům. Chybí nám Hezoun, takže jestli taky nepobíhá někde po lese, klidně zrovna může unášet senátorovu dcerunku. Nebo jí slintat do výstřihu. To je teda výborný.
“Hlídejte tady, mrknu se na hlavní bránu,“ připadá mi sice nepravděpodobné, že by se chtěli dostat ven zrovna tudy, ale když se nepodívám, nemůžu mít jistotu.

Směr sídlo

Obejdeš ještě jednou ohníček a dostaneš jistotu, že tvůj protivník je pryč. Vyrazíš tedy zpět k místu, kde jsi své společnice viděla naposledy. Jak se vracíš už z dálky vidíš že sídlo senátora dost ožilo. Všude pobíhají lidé s pochodněmi a něco hledají. Své kamarádky najdeš na místě, kde jsi je opustila a obě se tváří zachmuřeně. Záhy ti dojde, že máte štěstí, že se vracíš ty a ne stín. Jejich bílé halenky jsou oproti temnému lesa ve světle měsíce dobře vidět.

"Jsi v pořádku. To jsme rády." usměje se na tebe Brunhilda sedící za stromem a puškou stále mířící na dveře.
"Mi jsme taky vpořádku. Tady Hilda sejmula jednoho mexického banditu a já druhého. Hezoun se neobjevil." informuje tě Kelly a ukáže na dva chlapy ležící u zadní branky i na tu dálku poznáš, že to je o mexikány. Hezoun mezi nimi není určitě, jelikož muži vypadají jako chodící hory svalů. "Je zajímavý, že ten chaos ještě nepřestal." zamračí se Brunhilda.
"Hmm, možná slečnu unesly, ale nedostali ven?"
"Jak?"
"No, strážní se zmiňovali, že za dívkou přijel její kamarád ze studii."
"Jak vypadal?"
"Mě nenapadlo se zeptat." přizná Kelly a lehce zašoupe nohama. Ty si vybavíš vozík se senem, který stál uvnitř sídla a kterého jsis všimla, když jste odjížděli.

Tanec u ohníčku

Zvažuju, co dělat. Když vyběhnu k ohni, odhalím se, a les stejně nezačne hořet dost rychle na to, abych Stína našla.
“Smrdutej skunku,“ rozhodnu se dát si ještě jedno kolečko kolem ohně. Nemám páru, na kterou stranu se vydal a jít po slepu? Bláznovství. To se spíš smířím s tím, že mi prostě zas jen utekl.
Senátorova dcera.
Jediná šance, jak zjistit, jestli se dal na útěk nebo zamířil k opevněnému domovu senátora je se tam vydat. Riskuju další přestřelku, protože rány třaskaly i jinde, ale nebudu tady tvrdnout a čekat na nic.

Vyrazím tedy na místo našeho původního stanoviště odkud je dobře vidět na dům, a opět si dávám pozor, abych šla rychle, ale tiše.

Tanec u ohníčku

"To má někdo fakt smůlu. Ten rádoby lovec lidí chytil maximálně rýmu." směje se a zní vážně pobaveně. Přitom vystřelí tvým směrem.
Vyrazíš naštvaně k místu, kde byl Stín naposledy a překvapivě jej tam nenajdeš. Co tam najdeš je provázek, který očividně povolil hezky z dálky. Už si myslíš, že je pryč když se znovu ozve jeho hlas. "Teď jsem mohl sejmout, ale tohle je plýtvání časem a municí." pronese stále pobaveně, ale tak nějak mu nevěříš. Jelikož ty jsi byla docela dobře krytá. Taky, jak počítáš má v měl šestiranný kolt a to znamená, že buď jej má prázdný a nebo má maximálně jeden náboj.
"Hlavně já tu nejsem, abych se tu střílel s nějakou praštěnou kráskou." pronese a poté se ponoří do ticha, které se rozšiřuje až nabudeš jistotu, že Stín se ztratil v temném lese. Problém je v tom, že jej po tmě nedokážeš stopovat.

Tanec u ohníčku

Rozhodnu se se Stínem dál nemluvit a mlčet. Obvykle je to lepší varianta ve všech možných situacích, ale teď navíc neprozradím svou pozici. Jenže ten chlap mě tak strašně štve…

“Pokaždý nás našel Leon,“ zavrčím vztekle a ještě se snažím zvrátit svoje vyprovokované odpovídání, ale nejde to.
“Podruhý už si nebral servítky. Jak dlouho s hlavou pod vodou vydržíš ty?“ zahučím temně při vzpomínce na to, jak mě málem utopil, a vystřelím zhruba do míst odkud jsem naposledy slyšela Stínův hlas. Variantě o tom, jak si hochy najmu, aby Leona sejmuli, už nevěřím. Postřílím je všechny do jednoho sama.
Se zatemněným úsudkem a pocitem, že mi Stín zase může pláchnout, vyrazím k místu, kde byli koně. Jinak se těžko dostanu na dohled, aby se mi na něj dobře mířilo.

Tanec u ohníčku

Po tvém prohlášení, že celá věc je tak trochu osobní se Stín uchcetne. "No, neříkej. To bych nepoznal!" ušklíbne se. Když vystřelíš po zvuku, všechny zvuky na okamžik utichnou. Už si myslíš, že jsi jej dostala. Ikdyž jsi pravda neslyšela padat tělo, když se znovu ozve jeho hlas.
"A co měl dělat? To vás měl sejmout?" zeptá se věcně. "Musel mě dostat k felčarovy a podle toho, co říkal se pro vás vrátil za méně než den a to už jste tam nebyl!" odsekne naštvaně a tvá další rána zasáhne podle zvuku jen dřevo. Tvůj trik s odhozeným kousku dřeva zabral a Stín vystřelí do míst kam dopadli.

"Ne, nic takového neplánuju!" odpoví na tvou žádost, aby zemřel. Ty se bezpečně dostaneš do krytu. Tvou pozornost upoutá pohyb u koní. Stín je očividně odvázal a pak stačí, aby vystřelil tvým směrem a koně utečou.
"Víš, co jak slyším tvůj naštvanej hlas. Nejspíš řeknu Hezounovy, aby tě zase někde nechal. Mimochodem prve jste se osvobodili dřív než jste dorazili do městečka a nebo až potom?" utahuje si s tebe do klapotu kopyt, ale máš podezření, že jeho hlas se vzdaluje.

Tanečky u ohýnku

“Oproti původní vidině zisku za vaše dopadení už to je trochu osobní,“ informuju Stína docela klidně, i když mě pěkně štve. Štve mě tím, že se zajímá, štve mě tím, že fakt mizí a pohybuje se jako Stín, a nejvíc mě štve, že pokazil moji tajnou tichou akci.
Další kulka, další odštíplé dřevo.
“Jo?“ vykloním se taky vystřelím směrem, kde se teď asi žádné zvíře pohybovat nebude, takže to bude pajdající bandita.
“Mám vás za to velebit, nebo co po mě chceš?“ zavrčím, “Že nás Hezoun nechal svázaný s tím, že se vrátí asi tak ZA TŘI DNY!“ další rána.
“Nemáš páru, co se dělo potom,“ odplivnu si stranou, jak se mi úst namotá pavučina a rychle se přesunu na druhou stranu, zatímco volnou rukou hrábnu po zemi a odhodím nějakou zeminu a klacíky v opačném směru.
“Ani…,“ zarazím se. Asi nebude nejlepší mu říkat, že o plánu víme. Jestli mu ještě nedošlo, třeba si myslí, že jsme tu jen náhodou. Ale spíš asi ne.
“Prostě už zhebni, za to je víc peněz,“ zabručím si spíš pro sebe a vrhnu se vstříc dalšímu přesunu na zdánlivě lepší pozici.

V temném lese

Výkřik a nebo spíše zaúpění bandity u ohníčku ti potvrdí, že jsi neminula a třesk výstřelu ti pro změnu potvrdí, že jsi se rozhodla dobře. Místem, kde jsi před okamžikem stála, proletí kulka a naštěstí zasáhne jen vzduch. Po tom jednom výstřelu se rozhostí tísnivé ticho a krátké vykouknutí ti prozradí, že nikdo další není v dohledu.
Začíná nervy drásající hra na honěnou, jelikož ty ani Stín nechcete odhalit svou pozici a několik vteřin chodíte kolem ohně v nervy drásajícím tichu.
"Ty proti mě a hezounovy něco osobně máš?" ozve se Stín a vykloní se ze svého úkrytu, kulka s jeho revolveru se zaryje do tvého úkrytu. Stín se okamžitě přesune dál a ty najednou víš, proč se mu říká Stín. Tohle je jeho oblíbený způsob boje. Jeho oblečení je k tomu uzpůsobeno a jen díky tomu, že je raněný a kulhá občas zaslechneš zvuk prozrazující, kde je.
"Hele, mohli jsme ti udělat mnohem horší věci a tvé kámošce taky." pokračuje a znovu vystřelí do míst, kde tě tuší. Z dálky k vám dolehnou zvuky další přestřelky v které figuruje několik pušek.