Andor.cz - Dračí doupě online

Návrat do městečka

Učitelka nahání Leona. A já si myslela, že můj život je tak trochu hříčka osudu. No nic. Víc se neptám, minulost a volný čas můžeme probrat u piva.

Nad poznámkou Kelly o vybití lokálu se pozastavím s vážnou tváří. Na mě si chtěl stěžovat u šerifa? Zamrkám, a pak mi dojde, že nejspíš vůbec nešlo o lokál a rvačku, ale o to, že jsem s Kelly spala a on ne. Obyčejně jsem mu přebrala holku a ani se nemusela snažit, navíc nemám po boku žárlivou ženskou, která by mi za to vyčinila. Žárlivost jak vyšitá. Rty se mi svévolně zkroutí po samolibého úsměvu, který si dámy mohou volně přeložit tak, že úsměvem zakrývám stud. Je mi tak trochu jedno, co si myslí, ale nerada bych Kelly způsobila potíže. Hildě sice taky dlužím za život, ale.. je cizí, je to jiné a taky jsem jí nenechala ve štychu.

Hrdá na svůj milovnický výkon se vyhoupnu do sedla, nic nás nedrží – vyrážíme zpátky do města.

Upřímně, nic člověka nepovzbudí tak, jako moje mylná domněnka. Tu mi docela rychle spolu s úsměvem smázne šerifův výpočet škod, který nám odečte z odměny. S každou další bankovkou minus se víc mračím.
“Platím za felčary? Nikdo tam ty násosky nedržel, mohli odejít a nedostat jak malý děcka,“ odseknu naštvaně a vezmu si peníze. V rychlosti rozdělím balíček na dvě části a větší půlku podám Kelly.
“Příště se na nějaký zachraňování vyseru,“ zavrčím polohlasně a odplivnu si.

Jenže dojde i na Leona. Šerif nad ním drží ochrannou ruku a to je to poslední, o co mám zájem. Na náladě mi to taky nepřidá.
Takže, zalejeme to lihem.
Každopádně odkývu, že se Leonovi nic nestane a všechno bude dobrý, protože o problémy nestojíme.

Pár zmínek o senátorovi, železnici.. a mě to začne v hlavě šrotovat. Senátor. Železnice. Dcera.. Adria a ti dva nýmandi.
To už ale jsme na prahu saloonu, pomalu do něj nakráčím a rozhlídnu se.
“Prej mi to teď tady tak trochu patří,“ probodnu barmana pohledem, “dám si pivo,“ a zasednu k nejbližšímu stolu, co ještě voní novotou. Jestli by se nechala svést paní barmanová? Napadne mě pomstychtivě, akorát, že na to nemám ani trochu náladu. To tak Hezoun, kdyby se ke mně na chvíli vroucně přitulil…
Do psí řitě. Dost už.
“Taky potřebujeme větší pokoj,“ pronesu neurčitě, trochu k barmanovi, co nám donesl pití, trochu s mé společnosti, která se po Kelly rozrostla o Hildu. Přece jí nenecháme samotnou.

“Kelly.. v tý haciendě,“ ztiším hlas a nakloním se přes stůl, “Venku mluvili o senátorovi. Ti dva jeli pro felčara, ale ten plán s únosem jim pořád může přijít jako dobrý nápad,“blbý je, že z toho kouká tolik peněz, že je nemůžeme podplatit, aby dcerku senátora vyměnili za únos Leona. Nebo jeho likvidaci. To by se asi prodražilo.
“Můžem je tam dostat. A Leon,“ kouknu na Hildu, zavdám si piva a tlumeně si potom říhnu, “Toho dostanem kdykoliv. Zčeřený vody se uklidní, přileze sem, když ho šerif brání. Lapnem ho pozdějš. Za to členové Divoký bandy..,“ naznačím ji, o čem se bavíme. Zároveň tím hodlám zjistit, jak moc se Brunhilda orientuje.