Překvapení

“Vypadáme jako banditi?“ zavrčím otráveně k dědkovi, evidentně mě jeho mylný předpoklad dopálil. Kelly je ale nohama na zemi a ještě milá, je štěstí, že jsem ji potkala. A donutila ke spolupráci. Dál to ale neřeším.

“Dobrý nápad,“ odsouhlasím odvezení těl dědkem. I kdyby mu vyplatili celou odměnu, nejspíš peníze ocení víc, než my dvě. Někde vzadu v hlavě mi zní, že jsme šikovné a máme na víc, zatímco jemu se život rychle krátí a sil na tvrdou práci ubývá. A dost. Žádný měknutí.
Pak ze sebe vyloudím zvuk podobný dlouhému é, nerozhodný, jelikož se mi zalíbí představa Stínova mrtvého těla u vodopádů. Ten chlap je skvělý, jen stojí na špatné straně a mě štve tak, že bych ho fakt nejraději viděla mrtvého. Akorát, že kdyby byl Stín v haciendě..
Fajn. Hacienda. Potom vodopády, nebo cokoliv dalšího. Kontaktů mají všude kolem dost,“ odplivnu si.

S dědou domluvím, co je třeba, a nechám si od Kelly pomoc s nakládáním těl. Potom už jen nasednu na koně a můžeme vyrazit.

Cestou zase spíš mlčím, než cokoliv jiného.
“Rozdělíme se,“ rozhodnu, když jsme na dohled, “Budeme tak mít větší šanci. Ne, že bys nebyla zapamatovatelná, ale.. půjdu první. Ty mě kryj,“ mohla bych ty dva idioty považovat za staré známé. Třeba na mě nevystřelí, i když já k tomu nemám nikdy daleko.

Seskočím z koně a nechám ho uvázaného v bezpečné vzdálenosti, zbytek cesty ujdu a uběhnu po svých, se zbraní v ruce. Kdyby náhodou. U domu se zaposlouchám, ale můj cíl je dostat se co nejdřív dovnitř.

Překvapení

Dědek dá ruce dolů a zatváří se zmateně. "Vy nejste banditi?" zní překvapen, mile překvapen. Kelly se zasměje a zavrtí hlavou. Vytáhne s pytle vedle sebe měch a pořádně napije. "To jsou ti tři, co otravovali dostavník. Sakra proč mne vůbec zastavovali? Vždyť nemám, co by mi mohli ukrást." ukáže pobouřeně na svůj prázdný vůz. Na první pohled je vidět, že v něm normálně vozí dřevo.

Mezi tím dojde Kelly a zadívá se na mapu v tvých rukách. "Hele, tam tudy jsem přijela. Je tam cesta vedoucí k vodopádu. Tam bude určitě Stín čekat na dostavník. " ukáže ti na mapě cestu.
"Hele, co kdybychom dědkovy do vozu naložili těla, aby je vzal do města. Případně je tu můžeme schovat a vyzvednout cestou zpět." navrhne ti plán co dělat. Potom se zadívá na mapku a poškrábe se na bradě.
"Hele, co kdybychom zajeli se podívat do haciendy. Tam budou mít určitě schovávačku. Nejspíše tam bude maximálně jeden z nich. " ukáže na mapě, kam můžete dojedete po cestě kudy jste dojeli nahoru nad tuhle trojici.

Ticho po přestřelce

Tři mrtví, dvě spokojené a jeden zmatený. Jak nám ten den hezky utíká. Skoro si říkám, že by nebylo od věci tady nějakou dobu zůstat a chytat zdejší hojné potíže, až bude šerif ve městě kroutit hlavou.
Odstraním z dosahu mrtvoly zbraně, kdyby náhodou, když najdu mapku a začtu se do ní. Je to, jako bych vnímala napůl v přítomnosti a napůl s mírným zpožděním.
“Vy můžete-,“ začnu a naštěstí se včas zastavím.
Stín?!
“Vy počkáte. Dejte nám pár minut a sobě taky, však přestřelku jako tahle nezažijete každý den,“ oznámím muži, ale zůstanu na něm chvilku viset pohledem, kdyby mě náhodou chtěl obeznámit s tím, že přestřelky jsou jeho denní chléb. Nevypadá na to, ale jeden nikdy neví.

“Kelly? Koukni na tohle,“ než za parťačkou vyrazím, strčím nohou do mrtvoly, jestli je chlap opravdu v pánu. Potom mapku ukážu Kelly.
“Akorát nám chybí ten dostavník, abychom mohly Stína chytit. Myslíš, že s ním bude Hezoun? Hm, no kde jinde by byl. Takže.. chytit je oba,“ netuším, nakolik je to špatný nápad, tak si počkám, co na to Kelly.

Přestřelka

Kelly se na prohlášení o vytahování zamračí. "Vytahovat se v přestřelce škodí zdraví. Myslela jsem, že znáš tajemství dlouhého věku v tomto kraji." zazubí se na tebe a začne usilovně nabíjet svou pušku, zatím co do jejího úkrytu bubnují kulky. Ty mezitím spustíš překvapivou palbu na muže, co se snaží tvou parťačku obejít. Tedy ono to takové překvapení není, čekal by to kdokoliv kdo umí přemýšlet a počítat. Přesto muže netrefíš ani první ani druhou kulkou. Jelikož rychle přebíhá mezi úkryty. Až třetí střela jej dostihneš, jelikož se zvedne z úkrytu aby na tvou kamarádku vystřelil. Bandita se chytí za hrudník a schová se za kámen.

Tou dobou Kelly dokončí přebíjení své pušky a společně spustíte palbu na muže v lesíku. Ten začne přebíhat mezi úkryty a palbu vracet. Kelly vystřelí a mine, muž se zvedne aby jí to vrátil a ty jej zasáhneš mezi oči. Poslední z banditů se zvedne s puškou nad kámen a dostane druhou do hrudi. Najednou se rozhostí až děsivé ticho, rušené frkáním koníka onoho dědka.
Kelly s puškou připravenou vyjde s úkrytu a zkontroluje toho co dostal dvě do hrudi. "Tenhle je mrtvej!" ohlásí a ty mezi tím dojdeš k tomu v lesíku. I ten je už na onen světě. Třetí leží na kameni a taky nevypadá živě.
"Tak jsem hotovy." usměje se na tebe tvá společnice a začne prohledávat mrtvolu u které stojí.
"Nemá u sebe ani flok, ale zato hodně munice." ohlásí když jej za nohu dotáhne k ohni.
Ten u kterého stojíš ty je na tom podobně. Když se na trojici mužů zadíváš přijdou ti, jako typičtí vzbouřenci co na jihu v mexiku bujují proti vládě. Přesto mimo nábojů najdeš něco zajímavého mapu s poznámkami.

Mapa:
Na mapě údolíčko a pár míst kolem. Zaujme tě zakroužkované místo, kde právě stojíte. Je tam popis. Tady vy budete střílet na dostavník je tam i malý obrázek postav zpoza kamene střílející na vůz. Poté šipka a obrázek vozu, jak uhání na druhou stranu údolí.
Tady až se u jezírka zastaví přepadnu Dostovaník já. obrázek nápadně podobný Stínovy, jak se plíží ke stojícímu dostavníku.
Další šipka je na protější kopec. Jakmile uspějeme zapálím oheň a v haciendě sejdeme rozdělit lup. Stín. Další šipka k stavení zakroužkovaném na druhé straně kopce.


Dědek se mezi tím odváží zeptat. "A co ... co ... bude se mnou?" zeptá se nejistě, jelikož ví že jste sejmuli tři chlapy.

Směr lov

Věci naberou pravý, dramatický spád. Po dlouhém čekání najednou kolem mě voní čerstvý pot a vzduchem poletují částečky kamenů do kterých kulky vrtají díry. Kellyina první skvělá trefa sníží počet nepřátel a dodá celému přepadení zločinců, kteří přepadají dědka, správnou atmosféru. Šelmovsky se zazubím, ačkoliv moje trefa do živého není tak přesná.

“A já myslela, že se dneska budeš vytahovat,“ utrousím pohotově a přihodím pobavený úsměv, zatímco namířím na chlápka přesouvajícího se ke svahu a vypálím. Druhá kulka, třetí.. při té čtvrté pohotově vystřelím po chlapíkovi mezi stromky. Je dál a navíc stromky zakrývají výhled, ale třeba se teď poleká a odkryje natolik, aby ho Kelly dorazila. I když kdo ví, jaký má moje parťačka výhled.
Další ranou se hodlám vrátit k chlapíkovi u svahu, ale vypadá to, že nějak těžce dýchá. Dorážet škodnou je radost, jenže zároveň mi to připadá nebývale barbarské. Stačí ale vzpomínka na Stína a Hezouna, jak nás zajali i přes zranění, a vynasnažím se chlápka další ranou dorazit.

Směrem lov

Kelly pokrčí rameny. "Jo, ale mrtvoly nedělají problémy." poukáže na zřejmý fakt.
"Jasně proč ne. To mi přijde fér." souhlasí s tvým plánem sejmout trojici banditů během toho, co oni sami někoho přepadnou.

Začneš zkoumat terén pod vámi a poznáš, že terén pod vámi je pro váš záměr docela příhodný. Je totiž plný kamenů za který se můžete krýt. Banditi dole se valejí a čekají až někdo pojede. Veškerou pozornost věnují jen údolí a nikoliv kopcům kolem.

"Sejdeme trochu dolů ať máme lepší palebnou pozici." navrhne Kelly a se svou ručnicí zamíří dolů k prvnímu kamenu za, který se schová a zamíří dolů. Počká než uděláš to samé a poté vyrazí k dalšímu kamenu. Takto se dostanete tak na dvacet metrů od banditů, tam zůstane sedět za sympatickým kamenem. Usměje se na tebe a sama si udělá pohodlí. Ty si najdeš podobný kousek vedle.

Čekáte asi hodinu než někdo konečně pojede. Ze svého posedu vidíš vůz se dřevem, který řídí nějaký děda. Toho si všimnou banditi a se smíchem vyrazí k šutru. Očividně chtějí přepadnou ten vůz ikdyž už od pohledu jediné co můžou onomu dědovy vzít je dýmka.
"RUCE VZHŮRU!" Zařve trojice vesele a zvedne s úkrytů a děda vážně zastaví vůz a zvedne překvapeně ruce nad hlavu.

"Hej kretení odhoďte zbraně!" zařve na trojici Kelly odhodlána dát jim alespoň malou šanci. Prostřední s trojice se překvapeně otočí s puškou v ruce a chytí kulku od hrudi. Spadne přes kámen. Jeho dva kamarádi reagují rychleji a praští sebou do krytu. Ty toho svého sice trefíš, taky ale jelikož byl rychlejší, tak jsi jen postřelila. Na dědka okamžitě zapomněli a pustí se do boje s vámi.

"Měli jste šanci!" prohlásí pevně Kelly a skryje se za kámen. Dvojice po ní začne zuřivě střílet a nutí jí se skrčit za kámen do kterého bubnují kulky. Všímáš si, že na to, jak mizerní jsou banditi jsou překvapivě dobří střelci. Jeden na Kelly střílí a druhý se posouvá stranou, aby se jí dostal do boku. Očividně jsou zafixovaní na ni a tebe nepostřehli. Jeden klečí mezi malými stromky vedle kamene a druhý běží ke kameni ve svahu.
"Ocenila bych pomoc." zaskřípe zuby tvá parťačka.

Směrem lov

“Tahat tři mrtvoly nebude nic moc,“ shrnu si z čela pár neposlušných vlasů, ale moc to nepomůže, “Ale lepší než čekat, kdy se nám pokusí pláchnout. Počkáme, jestli něco nepojede. Aspoň budou vědět, proč umírají,“ přijde mi to fér. Proplížit se tam a podříznout jim krky jako zvířatům se mi nezamlouvá.
Kouknu zvědavě po Kelly, co ona na to. Pořád ji mám tu hodnou, co se snaží chlapy obelstít a pak dostat, ne je hned postřílet.
Potom se znovu zahledím na terén, okolí, co chlápci dělají.. a zvažuju, nakolik si věřím. Fiaska posledních dní člověku na sebevědomí moc nepřidala a ta včerejší bitka, tam jsem se vybouřila. Měknu.

Směrem lov

Kelly se usměje. "Jo, prej jsou to tři mexikání, co slyšeli že se tu dá snadno vydělat puškou." potvrdí tvé předpoklady tvá společnice. Po plácnutí se na tebe zamračí a zapře ruce v bok, ale je na ni vidět, že se nezlobí.
"Vstávat!" pohrozí ti prstem. "Dobře, jdi na rychlou snídani, ale moc se nelekni ještě to nestihli spravit." varuje tě, když vyrazíš dolů. Bar vypadá, jako by se jím prohnalo stádo bizonů, většina stolů a židlí je rozmlácená. Jen ty u baru a bar sám přežili. Všichni se na tebe dívají s respektem. Bez jakéhokoliv problému nasnídáš a nebo spíše na obědváš a s Kelly vyrazíte.

Společně jedete asi tři hodiny, když tě Kelly dovede k nenápadné pěšince. Po které vyrazíte směrem údolí. Opatrně přejedete hřeben a před vámi se rozevře výhled na údolí připomínající průrvu. Na první pohled poznáš, že jste na správném místě. Údolí totiž zatáčí a dokonce se zužuje. Ideální místo pro přepad.

"Podívej se támhle mají tábor." ukáže na kámen pod vámi, který tvoří jakýsi štít oproti zbytku údolí za kterým je malý tábor a tři koně. Netrvá dlouho a pod sebou vidíš tři muže. Dva polehávají u ohníčku pušky na dosah ruky a třetí sedí na kamenu na stráži. Kelly si ze svého koně vezme ručnici a přiváže jej v remízku v kterém se právě nacházíte.
"Tak co budeme je chtít živý?" nadhodí zvědavě. Muži i zdálky vypadají, jako kopie Leona a nebo spíše toho chlapa, co se neúspěšeně pokusila ulovit Kelly.

Dolů jsou tři cesty.
Můžete na drzo sjet dolů a spustit více méně přestřelku.
Druhou možností je přesný opak pomalu se připlížit řečištěm a zkusit je zajmout a nebo sejmout.
Třetí možností je počkat než pojede dostavník a všichni se nahrnou ke kamenu a pak je dostat.

Brý rán- poledne

Zbytek večera mám v mlze. Rudé, zábavné mlze plné vzteku a spokojenosti, která následuje po každé bitce. Tahle byla, pravda, trochu větší, ale jak se otočím na posteli a vidím dobře naladěnou Kelly, je jasné, že se nikdo nezlobí. Nebo alespoň ne moc.

“Dobrý,“ překulím se. Čekám, že mi vyčte včerejšek, zmíní nějakou novinku, otluče mi o hlavu jak jsem prudká, jenže místo toho začne o práci. Během toho, co povídá, si prohlížím ruce a sem tam se sama sebe dotknu, abych se přesvědčila, že jsem v pořádku. Hadříkem se aspoň obetřu, což mi pomůže se rychleji probrat. Být to na mě, válím se klidně do večera a ještě mám pocit, že zaslouženě.

“M-hmm, takže tři chlápci, co se snaží si přivydělat a my je.. můžeme zabít,“ povzdechnu si, “Proč jsou lidi tak hloupí? Vždyť to za to nestojí. Kdyby byli esa, známí široko daleko, chápu, že to polechtá ego, ale ukradený koně..,“ namísto studia plánku plácnu Kelly po zadku. Hned na to se posadím a sčísnu si rukama vlasy dozadu.
“Dobře. Rychlá snídaně a vyrazíme tam,“ souhlasím se vším, co říká. Stejně až na místě uvidíme co a jak.. to by bylo, aby se banda tří začátečníků třeba spojila se dvěma prohnanými bandity. To by bylo už moc chlapů na dvě ženský.

Vstanu, upravím se a tentokrát si dám načas, abych vypadala k světu. Potom v klidu vyrazím na snídani, respektive oběd, a pokud nikdo nic nechce, nezbývá, než nasednout na koně a vyrazit chytit ty tři. Kolik z nich to přežije se ještě uvidí.

Přestavba Saloonu

Kelly se tvé ostré odpovědi zasměje a v tušení věcích příštích sebere ze stolu svou sklenku a talíř.
"Kdo je u tebe nicka! Běhno!" zavrčí ti Leon zpět a to je ta poslední kapka, co převrhne loď. V tomto případě Leonovu. Rádoby lovec lidí dá ruce před obličej, jelikož si myslí, že mu jednu střelíš. To co nečekáš je, že mu sevřeš hlavu oběma rukama a masivně s ní praštíš o stůl, až jej Leonovou hlavou prorazíš. Nebohý muž se skácí pod stůl. To, jako by byl signál k spuštění poctivé hospodské rvačky všichni proti všem. Ty máš rázem spoustu příležitostí vypustit adrenalin a vztek.

Když tě druhý den probudí Kelly ve vašem pokoji máš pár drobných modřin, ale nic zlomeného a dokonce ani modřiny nejsou na viditělných místech. Jediná nepříjemná věc je, že máš chrup nějakého chlapa otiskly v pěsti. Od chvíle, co se Leon zhroutil pod stůl máš jen záblesky v kterých vymlacuješ hospodu. "Dobré ráno." usměje se na tebe tvá společnice a podá ti připravený mokrý hadr, který překvapivě není potřeba. Vůbec tě nebolí hlava ani čelist.

"Byl tu šerif máme práci. Na jih od města se prej usídlila nějaká partička, co přepadá dostavníky. Jsou to tři chlapi. Amatéři, jelikož se snaží zastavit dostavníky jen slovy Stůj a ruce vzhůru. Což nikdo logicky neudělal. V okolí ukradli pár koní, takže je na každýho s té trojice sto dolarů za živýho a nebo mrtvýho." předloží ti zakázku, co můžete udělat. Rozbalí před tebou nákres okolní krajiny na, kterém je nakreslená cesta dostavníků a kameny kde přepadaj ti tři.
"Není to daleko a podle toho, co mi tvrdili místní tam vede postranní pěšina. Takže tam můžeme v klidu sejít a sejmout je co myslíš?" nadhodí svůj plán, který očividně vymýšlela celé ráno, jelikož už je poledne.