Saloon

Povzdechnu si a zatvářím se mírně otráveně. Uždibování z talíře jsme si nedomluvily, jelikož jsem ale velká holka, rozhodnu se jen tvářit na mou společnici nerudně a neřeknu nic, ani jí později neujídám ze svého. Na tyhle cukrbliky mě neužije.
Podobně kysele, ale o trochu míň, se tvářím při otázce na společný lov. Takhle mezi lidma je to nepříjemný, v soukromí bych to nejspíš už neřešila a jen plánovala, co zlepšit do příště.
V klidu jím, popíjím, a všechny mraky z čela pomalu mizí.. poslouchám, sem tam s Kelly prohodím pár slov.

Leon.
Povzdechnu si. Čekala bych, že si to s námi bude chtít vyřídit, ale místo toho zvolí spíš ženskou taktiku pomlouvání. Pěkná podpásovka. Poslouchám, co to jen jde, ale dívám se jinam, jako by mě nezajímal. Přitom to ve mně pomalu začíná vřít.

“Co se mělo stát?“ povytáhnu obočí na Kelly a máme jasno. Nic se nestalo. Žádný zostuzení Hezounem a Stínem, na kterým si málem smlsnul Leon neproběhlo. Dojím sousto a pořádně se napiju.

Čas sběhne a najednou mi Leon dýchá do tváře. Znechuceně si ho prohlédnu, přece jen už se čas nachýlil k okamžiku, kdy je dobré lokál opustit, ale..
“O čem? Jak jsme tě načapaly srát za kamenem?“ povytáhnu obočí, “Přestaň vymýšlet uraženecký nesmysly jen proto, že jsem tě ocaď předtím vyhodila,“ zavrčím naštvaně, aby bylo jasný, že si to líbit nenechám a mírně se ze židle zvednu, ruce na stole.
“Teď vodprejskni, nicko,“ dodám zlomyslně, protože jsem toho vypila tak akorát, aby mě s narůstajícím adrenalinem pohltila houstnoucí atmosféra lokálu. Takže už jen stačí, aby něco zavrčel na oplátku a nečekám, popadnu ho za límec a prásknu mu hlavou o stůl.

V baru

Spokojeně usedneš do baru a vypiješ první pivo. Hostinský ti bez ptaní dá poslat obložený talíř. Na který je z většiny tvořen salámy, opečenou slaninou, druhou polovinu vyplňují sýry a na rožku se krčí zelenina. K tomuto talíři donese servírka košík s pečivem přitom ti donese i druhé pivo. V tento okamžik sejde dolů Kelly, která si s úpravami dala víc na čas. Očividně na svůj zjev dbá a tak, když sejde dolů má dokonce i dokonale upravené vlasy o zbytku oblečení nemluvě. Na rozdíl od okamžiku, kdy jsi jí potkala má u pasu, taky pověšený kolt. Její snaha je odměna pochvalným písknutím a lehce oplzlými poznámkami na její adresu. Několik mužů se už očividně vidí v její posteli a plánují s ní hodit řeč. Tyhle nálady je ovšem přejde, když si sedne ke tvému stolu a začne ti se sladkým úsměvem ujídat s talíře.
"Jako vždy Kelly?" zeptá se servírka, když se vrátí k vašemu stolu.
"Jo." usměje se na ni mile Kelly a dívka odspěchá, aby se vrátila s nějakým likérem.
V ten okamžik se lokál vrátí k normálnímu bzukotu. Obě špiclujete uši, ale o dvojici jezdců, co by projížděli městem nikdo nemluví. K vašemu stolu dorazí barman s tácem obsahující další obložený talíř a pivo pro tebe.
"Dámy? byl váš lov úspěšný?" zajímá se barman a netuší ani, jak kontroverzní otázku položil.
"Bohužel nám ti dva syčáci utekli. Měli rychlejší koně. Tak jsme se vrátili do města." lže Kelly naprosto přirozeně a nenápadně tě botou šťouchne botou.
"To se občas stane. Holt se nedá nic dělat." usměje se barman a jde po své práci. Do lokálu se začnou trousit místní na své večerní pivo. Všímáš si skupinek, které se očividně znají. Někdy tou dobou se do lokálu dostaví šerif, který se na vás dvě zamračí.
"Aa, vy jste stále tady? Docela mne překvapuje, že se v našem zapadákově zdržujete." pronese zamyšleně, když jde ke stolu u kterého sedí dobře situovaný muž v velmi dobře střiženém kabátu. Tipovala bys jej na bankéře a nebo na starostu. Začnou spolu rozmlouvat a šerif se občas zadívá vašim směrem. Poté začnou tichou hádku, kterou překryje lomoz v baru a hudba, která začne hrát. Všímáš si dva hudebníky kdy jeden hraje na benžo a druhý na housličky.

Vaši pozornost přitáhne Leon, který sebevědomě nakráčí do baru, jako by mu patřil. Zamíří k barmanovy na kterého se usměje a plácne na stůl štusem bankovek. "Tohle srovná mé dluhy a myslím, že i tvé ztráty a mě zajistí pití celý večer." pronese dost nahlas, aby jsi jej slyšela také. Barman uznale přikývne a ochotně mu nalije. "Mám super historku." usměje se vašim směrem. Kelly to okázale ignoruje a začne vykládat to, jak vás potkal uprostřed buše. Neslyšíš, co přesně mu říká, ale očividně si svou historku přikrášlil.
"Neblázni. To ti tak budu věřit! Vždyť ty dvě dorazili před tebou!" zavrtí barman odmítavě hlavou. Následuje několik dalších slov Leona a ten se na vás znovu zazubí. Kelly jej ignoruje, coby stého prvního muže co jejím směrem posílá chtivý úsměv.
"Kdybych nevěděl, že máš první pivo myslel bych že jsi ožralej! Fakt se jich nepůjdu zeptat!" vrtí hlavou barman. Leon do sebe hodí druhé pivo.
"Je nevím, co kecá a shodneme se, že nic takového se nikdy nestalo, že?" pronese pevným hlasem Kelly. Mezi tím se šerif s oním mužem zvednou a odejdou někam pryč. Hudba dál hraje a ty si všímáš, že začíná oblíbená kratochvíle kobojů. Všímáš si že několik se začíná žduchat a čeká se jen na to, kdo dá první ránu.

Leon se dovalí k vašemu stolu a pořádně se o něj opře, až se rozkývá."Tak holubičky! Nechcete kápnout božskou a říct všem, že nekecám." usměje se na vás smyslně a nakloní se přímo k tobě. Tvou tvář ovane vůně piva a jeho dechu.