Začátek přestřelky

Stín válející se v prachu s ranou v rameni mi zlepší den. Jen kvůli Hezounovi od něj odtrhnu oči, Kelly pomyslně šoupnu na poslední místo. Chudák holka, snad nedoufala ve velké přátelství?

“Odhoď zbraně!“ křiknu na Hezouna nesmlouvavě a namířím na něj, “A pak ji rozvaž. Tak dělej!“ evidentně z našeho setkání nejsem tak nadšená, jak bych mohla být. Zamračeně se podívám i na Kelly, ale jí neřeknu nic.
“Tak bude to?!“

Začátek přestřelky

Nikým nepozorována se blížíš ke vstupu do jeskyně. Dáváš si pozor, aby jsi nebyla v zorném poli Stína, který k tvé radosti sleduje údolí a cestu k němu. V okamžiku, kdy zvedneš pistoli k výstřelu, se Stín prudce otočí veden nějakým šestým smyslem. Ovšem než k tobě stačí otočit hlaveň ručnice, vystřelíš původně jsi mířila na nohu, ale v sebeobraně zvedneš pistoli víš. Tvá kulka zasáhne muže do ramena a srazí jej k zemi. Muž vykřikne bolestí a při pádu upustí pušku, která se sroluje dolů po svahu. Tiše zakvílí a chytne se zraněnou ruku.
"Hej, co!" ozve se zevnitř Hezoun, který se k tobě otočí. K tvé radosti je oblečený a Kelly vypadá taky v pořádku. Zrovna dívku asi lechtal, takže se Kelly dost uleví když ho přinutíš toho nechat.

Hezoun se na tebe podívá a opatrně zvedne ruce abys viděla, že je má prázdné. Ty si všimneš, že oba muži mají opasky s kolty. Stín trefený do pravého ramena představuje minimální hrozbu. Hezoun se s tebou očividně nechce střílet.
"To je milé překvapení. Takže ty jsi společnice téhle krásky?" nadhodí Hezoun a kývne hlavou ke svázané Kelly.
"Kde jsi byla celou dobu! Už mne chtěli mučit!" zlobí se Kelly.

Nepříjemná situace

Nic zásadního se neděje, což jsem mohla čekat, a v rozhodování mi to nepomohlo. Navíc, i kdybych to dole chtěla třeba ukecat, Kelly je svědek a celý to pak postrádá smysl. A divadýlko? No nevim. Na to asi nemám. Plus, až se ti dva dozví, že Paul je kaput..
V duchu si krátce zanadávám a seznám, že čekat do noci je hloupost a i kdyby nebyla, nechce se mi. Morálka mi velí zachránit Kelly, když jsem jí do toho navezla, takže – vzhůru vstříc osudu.

Na krátko mě stihne i zamrzet, že je přítomen svědek, jelikož by mě zajímalo, jak je Stín Stínem. Jeho um je až obdivuhodný a to k němu nechovám zrovna vřelé city.
Potichu sejdu k pěšině a ještě tišeji, ale s pistolí v ruce, začnu postupovat k jeskyni. Až bude Stín na dostřel, dost možná si troufnu zkřivit mu ten jeho podělanej obličej trochou bolesti.

Bez společnice

Zatím, co pozoruješ a přemýšlíš co udělat dál. Jsi svědkem toho, jak Stín přinutí tvou společnici odhodit pistoli a zavázat si oči. Poté k ní dojde a sváže jí ruce za zády. Na něco se jí zeptá. Kelly zavrtí hlavou, načež jí Stín opře o týl pušku. "Hej Hezoune přiveď koně." přitom výmluvně mávne rukou a naznačí tak, jakou cestou se vydat. Hezoun vezme koně a zamíří pryč. Podle směru, kterým ho vidíš jít, to plánuje celé odejít a přijít stejným směrem, kterým jste přijeli vy.

Mezi tím Stín tvou společnici odvede dolů ke koním, kde ti zmizí z očí. K tvé radosti Hezoun přivede koně přímo před jeskyni a brzy vidíš, jak Kelly odvedou do jeskyně. Stín se brzy vrátí a sedne si na místo před jeskyní. Kdybys ho neviděla, jak si sedá nejspíš bysis ho nevšimla. Nyní máš dvě možnosti připlížit se po nenápadné pěšině vedoucí do jeskyně a nebo počkat na západ slunce od kterého tě dělí, tak dvě hodinky a pak se tam připlížit pod rouškou tmi.

Nepovedený lov

Nechci věřit vlastním očím. Měla jsem zůstat v saloonu a z kádě s teplou vodou zírat na ulici. Napadne mě, když vidím, jak se Kelly těm dvěma vzdává. Těm dvěma, které jsme měly chytit!
“Do psích kulí!“ zavrčím si tiše pro sebe. Moje pomocnice je lapená, jde z ruky grázla do rukou jiných grázlů.. vím, jak se cítí. Tehdy mě popíchne osten podezření. Je překvapená nebo se usmívá? Co když jí vyhovuje nechat se chytit takovými muži? Oproti tomu poslednímu by si, květinka, rozhodně polepšila.
Ne, ne, ne. Nesmím se tím nechat strhnout a vymýšlet blbosti.

Pravdou ale je, že nevím, co si počít. Teoreticky by ale stačilo zbavit se Stína, Hezoun je.. a jsme u toho, favorizování cílů. Vydechnu a dám si pár okamžiků na zhodnocení situace.

Průzkum loviště

Kelly pokrčí rameny. "To mi nepříjde pravděpodobný. Jelikož oni se cítí, jako hrdinové a určitě nepomáhali banditům. Podle popisu jeden z nich, jako bandita vypadal." uvažuje zamyšleně. Očividně to nepovažuje za pravděpodobné.
"Oni po mršině něco chtěli. Přijde mi nepravděpodobné, že by se sebrali a jen tak odjeli. Přesněji mršina se chlubila, že se bez něj neobejdou." zavrtí tvá společnice hlavou, očividně jí je vzpomínka na banditu, co jsi dostala dost nepříjemná. Zatím, co vyrazíš cestou dál, ona sesedne svého koníka přiváže k nedalekému stromu a jde prozkoumat jeskyni.

"Dobře." odmávne tvůj odjezd rukou. Když mizíš za zatáčkou, už zvědavě šmejdí po jeskyni. Ty mineš ohyb cesty a zjistíš, že tam je malé údolíčko přímo skvěle uzpůsobené k ustájení koní. Jelikož z jedné strany je příkrý sráz stoupající vzhůru, ale před padajícími kameny chrání ono místo husté keře tvořící jakousi zeď. Z druhé strany je stejně neprostupná hradba stromů, tedy pro koně neprostupná. Takže stačí hlídat oba výstupy a koně jsou v bezpečí. Stejně, tak zjistíš, že mezi stromy je pěkný průhled na jeskyni. Takže z jeskyně nejspíš půjde nejspíše vidět na koně.

Co tě zaujme mnohem víc, když se tam zadíváš je Kelly. Stojí před vchodem s rukama nad hlavou a z někým se baví i na tu dálku vidíš, že se tváří zmateně. Ty vidíš proč. Na kameni snad vchodem sedí stín a míří na ni ručnící. Chudák holka vůbec netuší odkud je hlas který na ni mluví. Ty ze své pozice vidíš odkud přišel, jelikož tam kde stojíš začíná skrytá pěšina vedoucí nahoru nad skály a jeskyni. Nahoře mezi kameny vidíš dva koně a hezouna, jak je drží. Dojde ti snadná věc, že dorazili v okamžiku, kdy jsi zmizela za záhybem cesty.

Lov

Plán chci stvořit na míru místu, na které míříme, ale ukáže se, že moc možností není. Zklamaně a naštvaně zároveň nakrčím čelo, a má nespokojenost ještě zesílí, když se ukáže, že jeskyně je prázdná a cestu sem jsme možná podnikly zbytečně.
“Mohli ti kluci spolupracovat s těma dvěma?“ zauvažuju nahlas, jelikož Kelly ví, o kom mluvím. Jenže to by znamenalo, že jsme se někde během dne se Stínem a Hezounem musely minout, nebo ne?
Rozhlédnu se.
Nelíbí se mi představa, že bychom padly do pasti, navíc úplně jako hloupé ovečky. Za svůj život jsem už leccos zakusila, ale poslední roky jsem byla chytřejší a napřed než ti, které jsem lovila, a tihle mi srazili hřebínek. Ani nevím, jestli jsou obavy z toho, že mě znovu dostanou do rukou, oprávněné nebo ne.
“Nebo se rozmysleli a chtěli ho navštívit v táboře, jenže ho našli prázdný. Nemají pak důvod se sem vracet,“ oči mi sjedou k pěšině táhnoucí se do kopců.
Lehce tím směrem naznačím hlavou.
“Podívám se, jestli něco nebo někoho nezahlédnu. Zatím dávej pozor a když tak mi dej signál,“ do podrobností nezabíhám, Kelly je jistě kreativní žena a v případě nouze si poradí.

Lov

"Dobře, nějakou dobu nebudu podceňovat chlapy. Nerada bych skončila zase přivázaná k sedlu a vozená, jako pytel obilí." souhlasí s tvým rozhodnutím neselhat. Když jí vrátíš její zbraně, očividně se Kelly dost uleví. Schová je do pouzder a cítí se hned líp.
"Už jsem se bála, že mne chceš použít jen jako návnadu." přizná se ti.

Když popoženeš koně, Kelly popožene toho svého za tebou. Brzy srovná krok s tvou kobylou.
"V nějaký jeskyni. Mršina se zmínila, že je to jeskyně. Prej se tam jede po hlavní cestě, ale u roztříštěného kamene se zahne vlevo do svahu." loví z paměti kudy se do daného místa cestovalo a nebo přesněji ulovený bandita řekl, že se tam jede. Překvapivě to není zas tak daleko od města, jak bys možná myslela. Zhruba za tři hodiny dojedete k danému kameni. Dokonce je tam i pěšina vedoucí daným směrem. Cesta tou pěšinou je mnohem složitější než po hlavní cestě, kterou jste jeli. Je totiž na obou stranách lemována hustými stromy a neprostupnými keři. Po další hodině musíte sesednout, jelikož vám stromy korunami zastoupí cestu.
"Co, uděláme až dojedeme na místo?" zeptá se tě Kelly, když sesedáte, aby jste mohli pokračovat dál. Další hodině dojdete do malého prostoru, jenž by se dal označit za údolíčku. Jeskyně je kousek ve svahu, kam se s koněmi nedá jen tak vyjet a je to docela dobré místo na obranu, jelikož se k němu nedá doplížit. Mimo jeskyně je malé jezírko, s kterého vytéká malý potůček. Pěšina mimo toho pokračuje dál někam do kopců a ztrácí se za zatáčkou.

Každopádně jste cestou nenašli žádné čerstvé stopy koní a ani tady na místě vypadá jeskyně prázdná. Na druhý pohled se prázdná vážně ukáže.

Další dvě hlavy

Šerifa a jeho problémy nechám stranou. Copak jsem někdo, kdo mu může radit? Vždyť ty kluky ani neznám, jen odhaduju, že by mohli být užiteční, ale jak na ně nemám zdání.

“Hm,“ přikývnu Kelly na její představení, “Mary,“ spokojím se taky jen s křestním jménem. V prachu a mezi kulkami nějaká příjmení stejně hrají jen malou roli.
“Je to přesně, jak říkáš. Dostaneme je, shrábneme odměnu a půjdeme si každá po svým,“ usměju se koutkem úst. Vrátím Kelly zbraň a vyšvihnu se na koně.
“Jednou jsem je už podcenila. Tys podcenila Paula. Teď musíme dávat bacha a neselhat,“ zním, že jsem nad věcí, ale uvnitř mě vzpomínky na Hezounův a Stínův útěk cupují na kousky.

“O tom vašem problému ještě pouvažuju,“ kývnu na šerifa neurčitě. Rozhodně nemám v plánu o tom uvažovat během cesty za těma dvěma, ale třeba, až je chytíme, můžu se sem vrátit a vyřešit svéhlavé kluky terorizující rodné město. Pokud se jim dřív nevrátí úsudek sám. Spíš ale ne. Je škoda, že šikovní a vychytralí končí na straně zločinu, namísto aby ho potírali. Všem by se nám žilo lehčeji. Ale asi by byly menší odměny.

Pobídnu koně a kouknu na Kelly.
“Kde, že se to měli sejít?“ přímý přepad nebude nejlepší taktika, ale máme výhodu, že víme, kam a za kým jedeme.

"Jo, je. Ovšem dokáže být vážně okouzlující, jak se zdá." pokrčí šerif klidně rameny a usměje se, když rychle shrábneš peníze.
"Achjo. Jo, jenže problém je v tom, že mě považuje za služebníka režimu, co utlačuje prosté lidi." povzdechne si nad tvým návrhem ohledně kluků. Při představě, jak s nimi vyjednává, očividně ještě trochu zestárl a zešedivěl. "Hele, když mi poradíš, jak si to představuješ. Můžeme to s jejich otcem zkusit." povzdechne si zachmuřeně.

Na tvou otázku jestli si je jistá. Tvá společnice nakloní zamyšleně hlavu na stranu. Trošku nakrabatí nosík, jak usilovně přemýšlí.
"No, máš pravdu. Nějaká ženská mi říkala, že jestli se budu natřásat před jejím chlapem, že mne vykuchá." přizná zamyšleně a si upraví vlasy. "Jinak jsem nějaká Kelly." nabídne ti ruku k potřesení a nejspíše na znamení partnerství. Poté pohladí koníka a ze sedla mrtvoly si vezme upilovanou ručnici a nastaví ruku, abys jí vrátila pistoli.
"Takže chceš, abych ti pomohla sejmout ty dva s kterými se chtěla ta mršina zeptat." gestem ukáže do směru kam odnesly tělo tvého úlovku. "Nebo máš jiné plány?" zajímá se zvědavě.