Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Venture club: Space Oddities

Příspěvků: 14
Hraje se Dvakrát týdně  Vypravěč Team_Eleven je offlineTeam_Eleven
 

Ukončená jeskyně!

DružinaObnovit družinu

družina zatím neexistuje
Zoraiin - 17. září 2022 00:06
zora8238.png
Ve chvíli, kdy se znovu stala kamarádkou, ji hromotluk na povel pustil. Zoraiin měla nekonečně mnoho času na to otočit se v letu, zmírnit svůj pád libovolnou končetinou a přistát ladně jako exotická šupinatá kočka. Akorát, že přesně tohle nesměla udělat. Zatnula zuby a připravila se na setkání s tvrdou zemí. Kdyby mohla vyzdvihnout dvě věci, které se za svůj kočovný život naučila, byla by to určitě schopnost ukazovat pravý opak karet, které zrovna drží v ruce. A především... to zatracený sebeovládání.

Pleskla s sebou o podlahu jako nahnilá hruška a bolestivě promnula naražený loket, zatímco si její trýznitelka užila (jistě ne poslední) příležitost ji ponížit. Mňamy! Využila metafory podané rukavice a zatímco si ve stoje oprašovala kalhoty, jen tak mimochodem nahodila udičku.

"Hledám chlapíka, co mi nedošel na schůzku. Myslím, že by bylo rozumné si s ním popovídat mezi čtyřma očima a zjistit, co ho trápí a proč se mi vyhýbá... to určitě chápeš." Protáhla spiklenecky. "Je to nějaký Dr. Mateiciuc... jeden by řekl, že ho s takhle blbým jménem najdu raz dva, ale nemám asi tak dobré pátrací schopnosti. Ani široké sítě. Nemáš ho náhodou ve svém vyhlášeném seznamu kontaktů?"
 
Vypravěč - 16. září 2022 23:47
novprojekt(25)7595.png

BAGGAGE CLAIM


Blue sledovala jak s tebou její společník klepe a úšklebek ji přeskakoval z jedné půlky tváře na druhou, podle toho jak se šklebila a mhouřila jedno či druhé oko. Její zaoblený čumák vykukoval z přilby jíž měla otevřenou. "To jsi měla fakt kliku, Zor! My jsme totiž tady s Bouldrem náhodou šli kolem a najednou mě to cvrnklo do nosu: Hele, není támhleto moje dobrá kamarádka Zor?" Familiérně dloubla do svého společníka loktem, obšem s jeho výškou byla ráda že ho nedloubla do kolene. Ten přikývl. "Tak jsme ti přišli dát pac a pusu, drahá přítelkyně."

Jakmile byla řeč o penězích, zpozorněla. Sledovala tvou šarádu s rukavičkou a s čipem a natáhla se po tvé ruce. Mohl by se z toho stát výjev z nějakého obrazu, obzvlášť když jste po sobě pouze zoufale natáhly úzké prsty bez dotyku. "Kousek níž, Bouldre!" Bodyguard uposlechl, ale na zem tě nepostavil. Pouze jsi kleska Blue zhruba do úrovni očí. Ta si tak mohla převézt prakticky vše, co ji čip dovolil a na malém datapadu pak transakci potvrzovala a zřejmě velice rychle posílala zase dál. "Zor už je zase naše kamarádka, Bouldre." Prohlásila nakonec. Stisk kotníku a tvá opora v prostoru rázem povolila. Nezbylo nic než gravitace a tvrdá země.

Blue ti pak na zemi s milým úsměvem vytáhla rukavici z úst a utřela ti s ní koutky, než ti ji vrátila. "Tak na copak ses nás s Bouldrem chtěla zeptat, zlatíčko?"

 
Zoraiin - 16. září 2022 23:26
zora8238.png
Beznadějně ztracená v myšlenkách se sklonila ke svým věcem, aby jí vesmír vzápětí nemilosrdně vrátil nohama na zem. Tedy vlastně... "Whoooou" vyjekla s čistou bezprostředností, když se jí krev nahrnula do hlavy a šátek shrnul stranou. V ten stejný okamžik se jí cípy rozepnutého kabátu srolovaly přes záda a zakryly pohled na únosce. Úzký šupinatý ocas podrážděně švihl ze strany na stranu. Dobře známý hlas se naštěstí ozval dřív, než stihla udělat nějakou neuváženou hloupost. Vymotala se ze zákeřného oblečení a věnovala reptiliánce ten nejvíc srdečný úsměv, kterého byla v této pozici schopná.

"Blue, drahá! Doslova jsem právě na cestě za tebou, jak už určitě víš z mých zpráv... I když mi lichotí, že ses nemohla dočkat mé společnosti, nemáš pocit, že bychom si užily víc zábavy, kdybych měla trochu více ehm... osobního prostoru?"
Loupla očima po gorile, která ji se značným uspokojením držela nad zemí.

"Mám pro tebe všechno i s úroky a skromným příspěvkem na to nejlepší šampaňské jako pozornost..." Jednou rukou si stále přidržovala kabát, proto jí nezbylo nic jiného, než si rukavici sundat zubama. Odhalila štíhlé zápěstí, na kterém pod kůží modře problikával nfc čip a výmluvně natáhla dlaň k věřitelce. Blue si mohla povolenou částku odečíst hned na místě.

"Hihochodem hám ftále hájem o jiftou informafi... a dnefka hohu platit pfedehm!" Proboha pusťte tu nebohou ještěrku na zem, ať nemusí mluvit s pusou plnou oblečení!
 
Vypravěč - 16. září 2022 19:43
novprojekt(25)7595.png

BAGGAGE CLAIM


Po absolvování této fronty jsi je měla za sebou téměř všechny, ovšem tato byla nejpomalejší. Ještě jednou tě při vstupu do bezcelní zóny zrentgenovali, než přišel očekávaný pocit cestovní horečky na konci úředního tunelu. Tady pospíchaly i digitální hodiny na stěnách. Mezi otevřenými krámky plnými ukřičených prodejců zde zoufalí pasažéři pospíchali do správných koridorů, aby se dostali na tu správnou loď. Zajímavé bylo, že veškeré zboží zde bylo zavakuované v narůžovělých plastových bublinách, plných exotického ovoce, alkoholu i elektroniky. Bubliny na sobě měli logo NanoTechu.

Příruční zavazadlo bylo v jednom z koridorů, které místo oken lemovaly bezpečnostní skřínky různých velikostí. Právě sem z druhé strany nepřístupné cestujícím obsluha ukládala zkontrolovaná zavazadla. Bylo milé, že tvůj batůžek byl ve skřínce u země. Zrovna, když ses do skříňky skláněla, zažila jsi své první zajímavé setkání na tvé cestě. Někdo tě totiž chytil za kotník. Musel pak vypnout gravitaci, svět se ti zhoupl před očima, tvé dlaně marně plácly o podlahu a nohy se vydaly vstříc stropu. Padala jsi vzhůru dobrých dva a půl metru, než se ruka cizince napjala na tak vysoko jak jen dosáhla a mohla tě zvednout.

Ze země tě sledoval důvěrně známý úlisný úsměv. Olízla si suché rty rozeklaným jazykem, než promluvila. Skřehotavý hlas pak rozkázal."Bouldre, třepej s ní tak dlouho, dokud neřeknu dost, nebo z ní nevypadnou všechny kredity, co mi tahle mrška dluží."


Blue

Její vysoký zavalitý společník s neprůhlednou přilbou na hlavě ji s tlumených pobaveným uchrochtnutím uposlechl.

 
Zoraiin - 12. září 2022 10:42
zora8238.png
Místo před ní se konečně uvolnilo a Zora se neochotně vrátila myšlenkami zpátky k realitě. Postoupila k pultu, poprvé zaměřila pozornost k bytosti u počítače a s překvapením zjistila, že je to reptilian.
"Skoros iā qeldlie tubis." pozdravila uctivě. Možná až příliš.
Na jejich planetě by se s příslušníkem nižší rasy slušelo prohodit maximálně Rytsas.
Úředník byl Uēpa - původní z reptiliánských kmenů. Některé rody se časem evolvovaly do výrazně humanoidnější podoby. Díky svému vrozeně vyššímu intelektu brzy potlačili původní genetické linie a vytvořily první šlechtické rodiny. Mezi ty nižší, ale stále uznávané, patřili i Zořini rodiče.
A rozhodně mezi ně nepatřil ještěr, který si ji teď měřil jedním pohyblivým okem.
Zdálo se, že ho její pokorný pozdrav potěšil. Zbytek rozhovoru totiž proběhl v méně nepřátelském duchu, než předpokládala.
Jak užitečné je někdy sklopit uši.

Zmocněnec se zjevně spokojil s identifikací Zory, její lodi a skromného nákladu. Přisunul k ní čip a blahosklonně naznačil, že se může vzdálit.
Kvapně si vytáhla šátek zpátky přes nos a s vděčností se vpletla do zmateného davu.

Obyčejně by se na většinu cesty zašila v ústranní, plánovala další setkání, business... dneska měla ale překvapivou chuť na společnost. Její nálada byla na poměrně vysokém spektru, možná by mohla strávit let něčím zábavnějším. Poznat nové tvory. Odposlechnout pár rozhovorů, za které někdo někde rád zaplatí...

Podle pokynů si připnula čip na pásek od kalhot a zamířila k odbavení příručních zavazadel, kde by jí měli vydat proskenovaný batoh s osobními věcmi. Během toho se se zájmem rozhlížela, kde asi stráví zbytek dne?
 
Vypravěč - 11. září 2022 12:07
novprojekt(25)7595.png

dějiště první

ONE HECK OF A LONESOME TRIP

by MilCom Evolved Nanotech

Ať už jste se rozhodli cestovat vesmírem jakkoli, pamatujte, že společnost MilCom Evolved Nanotech pro Vás má vždy to nejlepší řešení a pochopení, ať už máte jakákoli anatomická, kulturní či náboženská omezení. U nás ohýbáme zákony vesmíru, nikoli hřbety sapientních druhů*.



Hlubokovesmírný přepravní křižník Nabu, circa 216 let od Peloponéského povstání


Na dovednosti cestovat mezi hvězdami pracovali první druhy toho schopné tisíce let a dnes je tak již možné si za příznivých okolností jako jsou velký obnos lokální měny či množství dobře likvidního zboží palubní lístek jednoduše pořídit. Musíte ovšem skousnout fakt, že vesmírné cestování není žádný rozmar a výlet a jeho náročnost káže, že občas musíte sdílet kajutu s nějakým tím felinoidem, či Banthuou.

Ti šťastnější a zámožnější cestují s celým svým životem a připojují svá plavidla na křižníky a dopravní lodě podobné Nabu. Vznikají tak komické spletence pokoušející kritickou hranici hyperprostorové bubliny jíž dokáže řídící loď vygenerovat. Existují pak horší věci, než ztracené zavazadlo.

*naše služby se samozřejmě neomezují pouze na sapientní druhy, tímto se omlouváme Geosys Prime a všem jejím dělníkům a dronům

 
Vypravěč - 08. září 2022 21:34
novprojekt(25)7595.png
Příběhy žánru science-fiction.
Na tvorbě příběhu a grafiky se budou podílet náhodné generátory a umělá inteligence a to i co se grafiky týče. Tvrdit tak, že mám příběh ve svých rukou by bylo značně zavádějící.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.087285995483398 sekund

na začátek stránky