Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Hoshi
Družina
| |||
 | Finance nebo signatura lodi? Hluboký vesmír paluba N652V „Rozkošným ksichtíkem?“ Tázavě si K-Popa prohlédnu a nakloním hlavu na bok. Sladce se usměju a začnu skenovat jeho obličej. „No. Nos máš trochu do strany. Možná bych trochu přizvedla obočí, abys měl obličej víc symetrický a zároveň furt nekrčil čelo. Dělá ti to vrásky. A co uši. Nezdá se ti, že ti trochu odstávají. A s bradou by šlo taky něco udělat, ať ti tak netrčí dopředu.“ Zachovávám si naprosto profesionální tón hlasu, asi jako bych mu právě vysvětlovala, že na angínu si má vzít antibiotika a zalézt do postele s teplým čajem. Dokonce udržím tvář déle než on sám, ale pak už se uculím a rychle se připravím na první předměty, které mohou vzteky letět mým směrem. „Hele, neubližuj mi. To tě seržant nenaučil, že na doktora se nešahá? Moje ruce se vyvažují zlatem!“ Zasměju se. Mrknu po Leonovi a pokrčím rameny. „Obávám se, že teď už si můžeme nastavit hranici zákona asi tak, jak budeme sami chtít. Protože zbytku světa seš ukradený a to malé procento, které zajímáš, tak tě chce jakýmkoliv způsobem vymazat z historie.“ Ale vlastně to chápu. Taky jsou věci, které by mi asi připadali blbé. Pořád si stojím za tím, že jsem vcelku slušný člověk žijící slušným životem. Až na to, že dva roky se stýkám hlavně se spodinou a podsvětím, kteří byli prostě jen perfektně výnosný byznys. Sem tam jsem si zvedla karmu tím, že jsem pomohla někomu, kdo to doopravdy potřeboval. A na druhou stranu, pokud se někdo pokusil okrást ty korporátní pitomce, tak jsem tomu člověku i fandila a s úsměvem mu ránu zašila. „Ale vraťme se k těm financím…“ Povzdychnu si. Jo, nějaké fondy taky ještě mám. Ale rozhodně nejsou tak vysoké, aby uživili nás tři a loď k tomu. „Apex? Počkej, to byla ta dovolenková planetka, ne?“ Matně si na to vzpomínám, ale vůbec netuším, proč K-Pop vytahuje zrovna Apex v návaznosti na řešení našich financí. Zkejsli jsme tam asi na měsíc a byla tam šílená nuda, pokud nepočítám opíjení a hraní kulečníku v nejbližší hospodě u základny. Nakonec se mi ale rozsvítí oči, jak si vzpomenu. „Jo, to máš pravdu. Poručík se mě tam snažil přesvědčit o tom, že až se za pár let zblázním, že chci mimino, tak se mi to bude hodit. Nebo něco takového. Myslela jsem, že se oba zbláznili a chtějí mě dostat mimo službu.“ Pokrčím rameny. „No, to si nedovolím odhadnout. Teoreticky dost. Jenom z toho, co se tam naposílalo za ty roky. A ještě k tomu úroky…“ Krátce se zasměju. „Pokud to teda seržant už nevybral, aby si mohl zařídit tuhle lodičku.“ „Takže jestli jsem to pochopila dobře. Směr Apex nebo Ecos. Podle mě ta identita lodi hoří daleko víc, než peníze.“ | ||
| |||
 | Budoucnost výpravy Hluboký vesmír paluba N652V
| ||
| |||
 | Budoucnost výpravy Hluboký vesmír "Srdce mi pro ty mamrdy krvácí." Nepřemýšlím nad tím jak se chováme. Samozřejmě, že to na nás má vliv a my se chováme jako banda psychopatů, ale tady si to dovedu celkem jednoduše odůvodnit. Právě jsme zbavili vesmír odpadu. Ten odpad se živil tím, že přepadal lidi a co s nimi dělal nechci ani pomyslet. Takhle už neublíží nikomu. "Mohl jsi použít plazmu. Rakety nám budou chybět. Začni myslet trošku ekonomicky!" Zavrčím na K-Popa, ale není to nijak útočné. Spíše pragmatické, ale stejně se u toho zazubím. Nezpochybňuji efekt, ale ta ekonomická stránka bolí, hlavně když Doc nadhodí tu myšlenku, že vlastně nemáme přísun peněz. Což je náš poměrně velký problém, i když co chápu to zatím nemusíme řešit. "Hele souhlas. Pokud to bude v nějakých rozumných mezích, tak nemám se službičkou problém. Nemám problém někoho oddělat nebo tak, ale zase s rozumem. Pořád si pamatuju kde je hrana zákona. Sice ten by si s náma vytřel prdel, ale to neznamená, že se budu chovat jako nějaký píčus utržený z řetězu. To chci ať je jasný. " Asi bude divný, že to říkám zrovna já, ale v životě se staly už i horší věci. Například, když se korporace a bůh ví kdo ještě rozhodli vymazat celý Golf z galaxie. | ||
| |||
| Budoucnost výpravy Hluboký vesmír Paluba N652V „Chudáci… Takovou naději jsi jim dal.“ Zavrtím hlavou, ale v hlase žádný soucit slyšet není, spíš mírné pobavení. Opět si pohodlně založím ruce na prsou a sleduji nadšený výraz K-Popa, že si konečně může zase zastřílet a někoho sejmout. Začínám si říkat, že se rok od roku fakt zhoršujeme, a ještě když vám seberou tu vojenskou rutinu a vy si najednou můžete dělat, co chcete, to i psychopat se stane ještě horším psychopatem. Krátce se nad tím pousměju a sleduju již druhý ohňostroj za dnešní den. „Nepříjemná smrt. Ještě když ty tři vteřiny víš, že už je dávno po tobě.“ Zamyslím se nad K-Popovým nápadem i nad Bejkovými poznámkami. Pokrčím rameny. „Změny identity jsou vždycky risk. Navíc za slušný prachy tě práskne úplně každej, zvlášť když na tebe naběhne nějaký hi-tech korpoš s bouchačkou a kreditkou.“ Povzdychnu si. „Ale je to jediná možnost, jak získat zase trochu času.“ Poklepu zamyšleně prsty o kraj opěrky. „Tři dny… Jak daleko by to pak bylo zpátky na tu… Černou Sibiř nebo o čem to mluvili. Jako najít toho korpoše mě láká, na druhou stranu tam bude spousta lidí, co budou mít obličej K-Popa v kapse, takže by to pro něj znamenalo sedět na prdeli tady v lodi.“ Navíc ale netuším, k čemu by to bylo. Jestli to jen nebude další zbytečná vražda bez jakýchkoliv dodatečných informací. Upřímně by mě spíš zajímal celý ten jejich výzkum, ale to je asi spíš zájem z hlediska mojí odbornosti, než že by to k něčemu bylo. Ale dostat všechno to info ven, jo to by mě lákalo. „No, stejně ten otisk lodi musíme změnit. Ať už to bude stát, co to bude stát. A na službičky jsme docela dobří ne?“ Je potřeba řešit věci postupně a tohle má jednoznačně nejvyšší prioritu. „Neplánuješ třeba změnu vizáže?“ S úsměvem mrknu na K-Popa. „Povedených plastik mám za sebou docela dost. A mohla bych ti spravit i ten nos, co máš nakřivo.“ Zadívám se důkladně K-Popovi do tváře jako bych hodnotila, co všechno by šlo vylepšit. Dál se snažím držet naprosto vážnou tvář, ale obávám se, že za chvíli vyprsknu smíchy. „A když už se bavíme o těch penězích. Jak na tom vůbec jsme. To jen, že palivo a munice taky není zadarmo. Takže abychom se rovnou nekoukli po nějaké práci.“ | ||
| |||
| Kabooom Hluboký vesmír paluba N652V
| ||
| |||
| Další na řadě Hluboký vesmír Paluba N652V NA Sophiiny poznámky jsem se jenom usmál a pak se už věnoval druhé lodi. Nijak mě nepřekvapilo to, co přišlo z druhé strany. Samozřejmě, že se vzdávají. Však nemají na výběr. Zbraně nemají, motory...motory funkční mají, ale je to jenom zdání možného. V žádném případě nám nemají šanci uletět. "V pořádku. Připravte k přechodové komoře všechny zbraně, zdravotnický materiál, neporušená datová jádra a informace, které máte. Vyzvedneme si to a zmizíme." Vypnu vysílačku a podívám se na K-Popa. "Sestřel je." Bylo to lakonické, ale neměl jsem náladu se tu o tom nějak více rozprávat. Byla to verbež a my si nemůžeme dovolit za sebou nechávat jakékoliv důkazy. Neměli se dát do služeb korporace. Pak by možná žili. Takhle? To je jejich problém. "Jo to by chtělo, ale otázka je jak. Tohle jde mimo mojí odbornost a příslušnost. Navíc když s ní někde zaparkujeme na nějakou změnu, tak už v tu chvíli budeme mít někde záznam, i v Šedé zóně. A ještě navíc, ta Loď je náš hlavní trumf. Bez ní bych se teď cítil nahý." Doc má pravdu, ale já se trošku obávám loď teď někde jen tak nechat. | ||
| |||
| Další na řadě Hluboký vesmír Paluba N652V Nakrčím nos, když Vitali zmíní ještě větší sračky, se kterýma jsme v životě měli tu čest. „To ale neznamená, že mi to nevadí…“ Zabrblám spíš pro sebe a strčím lehce do Bejka, když procházím kolem něj, abych se mohla taky svalit do křesla. „Jsou tvoji.“ Přikývnu a zaposlouchám se do odpovědí. Zapřu se pohodlně v křesle a jen nesouhlasně zavrtím hlavou. Zkontroluju reálný stav jejich lodi a na obrazovce parťákům ukážu, že podsvětelné motory už nahodili, zbývá skokový motor a těžko říct v jaké fázi oprav právě jsou. Přeruším na chvíli komunikaci, tak aby na druhé straně neslyšeli, o čem my si tady povídáme. „Já bych je odpálila. Bezpečnost je bezpečnost.“ Pokrčím rameny. „To jsme mohli nechat dýchat i tu druhou loď. A co se týče jejich věcí, pokud tam mají stejně ušlechtilé zásoby, jako na té na které jsme byli, tak to za moc nestojí.“ Tím je pro mě osobně věc tak nějak vyřešená. Pokud si kluci chtějí užít ještě zábavu, tak jim ale rozhodně bránit nebudu. „A měli bychom se co nejdřív zamyslet na tím, jak změnit identitu lodi. Protože jinak tyhle idioty budeme mít za prdelí nonstop.“ | ||
| |||
 | Přepadení v prázdnotě Hluboký vesmír
| ||
| |||
| Čas po sobě uklidit Hluboký vesmír 4. paluba, pirátská loď -> naše loď Chápu, že piráti jsou dost nervózní a už asi tuší co přijde, takže jsme byl sakra obezřetný, aby se nepokusili o nějakou poslední kravinu. Nepokusili. Sám jsem namířil na černocha, který byl se svou pozicí asi nejvíce smířený. Ono bývalý voják se asi pozná nejvíce. On věděl co přijde. "Tak. O pár švábů míň." Jen kroutím hlavou, jak někdo může klesnout takhle nízko. Já beru nějakým způsobem nechat se najímat jako žoldák, ale pirátit a okrádat? To je něco co prostě nejsem schopný kousnout. Asi je to, ale dáno tím, co jsem viděl dřív. Pro mě je pirát už nálepka a nemám pro ně slitování. "Hele já bych přetížil jádro. Proč plýtvat cokoliv jiného, když máme tu možnost zadarmo. Já bych prošel jejich zbrojnici. Jsou to sice švábi, ale nikdy nevíš. Navíc nemáme už velké armádní finanční toky za sebou." Beru, že Doc jde na ošetřovnu, ale výzbrojní část je nyní na mě. Jsem schopný klidně posbírat i jejich zbraně a protřídit podle potřebnosti nebo i jenom munici, která se hodí do našich zbraní. Provedu i kontrolu jejich výzbroje, jestli nemají něco kompatibilního. Přeci jenom tento střet nás něco stál a já bych rád to dostal zpět. Na lodi zapadnu do křesla a mám takový ten příjemný pocit po akci. Adrenalinová erekce opadá a člověk vydechuje. Ovšem když se Doc ozve, tak se nejde nezačít smát a rozhodně nešlo nereagovat. "Slečinka nám bude smrdínkovat? Nic co by jsme neznali. Už jsme Tě asi viděli i od horších sraček." Vypláznu na ní jazyk a směju se celé situaci. Jo jo. Poakční reakce jsou zajímavé u všech. Ovšem sledovat jak ta loď vybuchuje je přinejmenším příjemné. Dost bych nechtěl být na té druhé lodi, která se v tuhle chvíli snaží opravit a která ví, že pokud to neudělá, tak pravděpodobně umře. "Já s nima hodím řeč. Tak co nám chcete povědět?" Odpovím Doc i stisknu tlačítko příjmu. | ||
| |||
| Čas po sobě uklidit Hluboký vesmír 4. paluba, pirátská loď -> naše loď Zhluboka se nadechnu a pokrčím rameny. „Karma je svině.“ Střelím doktora do hlavy a pak už zbraň skloním. „Nesnáším tyhle parchanty…“ Ulevím si snad až spokojeným tónem v hlasu a přesunu svoji pozornost na K-Popa. „Mě dej jenom minutku, vyrabuju jim lékárničku. Zjistila jsem, že antidepresiva jsou teď zlatý důl.“ Překročím pohodlně mrtvé tělo smotané skoro do klubíčka a zamířím k východu. „Přetižme reaktor, nechce se mi na nich míjet další drahá munice. Ale samozřejmě zábava je vaše, takže jestli chcete jiné kaboom, poslužte si. Budu na přijmu.“ S těmi slovy zamířím na třetí palubu, kde podle plánku byla vyobrazena ošetřovna. Úplně od ní moc nečekám, zvlášť když zhodnotím stav ubytovací sekce, která spíš vypadá jako slušný squat než jako ložnice. Ale tak stimulanty a pár zajímavých léků by se tu najít mohlo, ač těžko říct jaké kvality. Ať už najdu cokoliv, tak poberu část, která by mohla mít nějakou cenu, a opět se vrátím ke skupině. Pak už se stačí jen pročvachtat zpátky do naší lodi a spokojeně si sednout do křesla. Zajištěnou pušku odhodím bokem. „Fuj, bože, jsem jako prase…“ Vyklouzne mi ze rtů naprosto upřímná ženská poznámka. „A zas to bude nechutně smrdět.“ Zvednu oči k Bejkovi. „A ty se na mě vůbec nedívej a necul se u toho tak.“ Zavrčím, ale nakonec mi stejně unikne pobavený úsměv. Přesunu se zpátky k řídícím křeslům a zadívám se na detonaci lodičky. „Štastný nový rok, parchanti.“ Než stihnu upozornit na to, že by bylo záhodno se postarat i o tu druhou loď, tak nám zapípá komunikační terminál. „A když jsem si chtěla povídat já, tak nechtěli.“ Zavrtím hlavou. „Tak kdo si chce pokecat?“ Pousměju se, a pokud se k tomu ani jeden nemá, tak prostě zmáčknu příjem. | ||