| |||
Zase někam jinam Tělocvična
Trénink nechám v tvé režii. Marko je celkem schopný, ale na tebe nemá. Úder levačkou je vcelku tvrdý, ale snaží se ho krotit. Pokud byste bojovali natvrdo, levačka by ti mohla dělat problém, ale pokud by sis na ni dala pozor, vyhrála bys. |
| |||
Špína ve zlatém pozlátku Přístav na Desítce
|
| |||
Špína ve zlatém pozlátku Cesta na Regis Že ho našel serža se mi zdá jako hodně pravděpodobné a možná to i odpovídá na otázku jak sehnal loď. Reálně byla serži a on si jí potom přivlastnil a teď jí používá k tomu stejnému jako dřív serža. To mi dávalo smysl a pro tuhle chvíli jsem to tak nechal ležet. "Souhlas. To je asi to nejmenší co můžem." V tuhle chvíli už jsem to celé vzal za svoje taky. Ono vzal jsem to tak a to jsem nevěděl co se stalo seržovi. Pořád nepřešlo to nasrání co se nám snažili udělat a kolik z nás u toho muselo umřít, takže tohle bylo něco navíc, protože kvůli nim stále umírali naši lidi. Loď vibrovala a směřovala na Regis. O tom jakou cestu zvolíme, jsem nemusel přemýšlet dlouho. "Berem kratší. Já vím, že to je o hubu to si z těch nalejváren pamatuju, ale myslím že nemáme čas a ani možnost ztrácet čas. Když si nepospíšíme Doc reálně umře. Když umřeme, tak Doc reálně taky umře. tam není rozdíl, ale když tam budeme včas a Doc třeba taky...Tak jí zachráníme." Bylo to takové na hovno kalkulování, ale tohle odůvodnění mi dávalo smysl. Pokud chceme zachránit někoho, tak reálně musíme riskovat a nezachránit nikoho. Takové to chladné kalkulování, které jsem vždycky byl rád, když mohl dělat někdo jiný a ne já. Břímě velení tomu říkali. Já vždycky říkal, že nejtěžší břímě je těžký kulomet... |
| |||
První lékařská prohlídka Tělocvična LCIS Mammoth Když uslyším Marka promluvit, tak odstoupím od boxovacího pytle a předloktím setřu pot z čela. „Minutku…“ Doběhnu k tabletu a hudbu ztlumím na únosné minimum, aby byla pouze podkres, který člověk skoro nevnímá. Pak už vrátím svoji plnou pozornost k Markovi. Široce se usměju. „Takže jste to myslel vážně. Nebo jste jen zvědavý?“ Dojdu až k němu. „Vlastně, kam zmizelo to prvotní tykání. Uvědomil jste si, že jsem starší než vypadám, nebo snad s funkcí roste váženost?“ Rozesměju se a rovnou mu nabídnu ruku. „Sára… Věř mi, že poslat někoho do prdele jde snáz, když si lidi tykají. A v následujících dnech, možná i minutách, to určitě budeš v případě mojí osoby chtít udělat hodněkrát.“ Pokud přijme, tak mu s úsměvem stisknu pravou ruku. Ale přesně ve stejnou chvíli ho stáhnu k sobě a jemně uchopím jeho levačku. Propletu svoje prsty s jeho na levačce a obratně ji několikrát natáhnu a různě pootočím, abych mohla zkontrolovat mobilitu. „Ptát se na dva roky starou zlomeninu očividně nemá úplně smysl.“ Zvednu oči od kybernetické náhrady k Markovi. „Nějaké problémy s náhradou?“ Zlehka prsty paži proběhnu a zkontroluju všechny spoje. „Vypadá to dobře…“ Konečně ho pustím ze svého samozřejmě čistě lékařského sevření. Místo abych se dále soustředila na jeho levačku, tak si ho obejdu celého, důležitě u toho kývám hlavou. „Jo, myslím, že můj trénink přežiješ.“ Pobaveně se rozesměju a rychle ustoupím z jeho dosahu. Pošlu mu vzduchem omluvnou pusu. „Jak dlouho mě tu vlastně sleduješ? Ať vím, v kolika trapných situacích jsi mě za tuhle chvilku dokázal vidět.“ Rozhlédnu se po tělocvičně, dokud nenajdu pár věcí k boxu, rozejdu se k nim a do rukou vezmu dva chrániče hlavy. „Tak jak moc se mě bojíš?“ Mrknu na něj a chránič mu nabídnu. „Díky, že jsi přišel. Už mi začala chybět společnost.“ Pronesu s děkovným úsměvem úplně mimo téma. „Tak pojďme začít, třeba tě i něco můžu naučit.“ Vrátím se do tréninkového režimu. |
| |||
Zase někam jinam Tělocvična
|
| |||
Špína ve zlatém pozlátku Cesta na Regis
|
| |||
Špína ve zlatém pozlátku Solární systém Cydoni "S tím jak hraješ, ten druhej musel bejt ultimátní idiot." Takže jí reálně někde ukradl nebo někoho zastřelil, aby jí ukradl. Na naše společné hry v karty si vzpomínám dobře a K-Pop rozhodně nepatřil mezi ty nejlepší esa z balíčku. Možná bych ho zařadil mezi osmičky až desítky a to mu ještě nadnáším. V konečné fázi na to sere pes. Na to jsme se prostě znali už moc dlouho. Slovo moc je vlastně to pravé a celkem to bodá tam, kde bych měl mít srdce. My mariňáci nemáme srdce. Aspoň tak jsem to četl jednou v novinách. Pak jsem to vzal za své. K-Pop vždycky poslouchal sračky, takže to co se rozeřvalo celou lodí mě nijak nepřekvapilo, ale hlasitý to bylo jakože kurva dost. Jen jsem zvrátil oči v sloup a nechal jsem ho, ať připraví loď a nekecal mu do toho. Další dobrá věc, co znám od mariňáků. Když tomu nerozumíš, tak do toho nehrab nebo do toho nekecej. Vzal jsem sluchátka a sedl si vedle K-Popa. Letová procedura prošla jak měla a já začal zase volně dýchat. Ono jsem čekal, že nás ta letová věž zastaví a nepovolí nám odlet. Dělal jsem co mi K-Pop říkal, abych byl aspoň trošku platný a snažil se to zapamatovat. Reálně to ještě někdy budu potřebovat. "Jak jsi vlastně našel seržu?" Jo někdo je prostě víc akční jak já. Já se utápěl v nějaké zkurvené sebelítosti, což mě teď poměrně přecházelo. Hlavně potom, co jsme zjistil, že většina Golfu je mrtvá. Aktuálně nastupuje spíše nasrání, pomstychtivost a další nasrání. Že už nevnímám pohyby lodi, jsem si ani nevšiml. "Tak jen idiot jde na seržu v pár lidech. Bez pluku v plné polní bych to nezkoušel a jestli měl pistoli? Tak i ten pluk je možná málo." Já vím, že je to nadnesené, ale prostě serža je serža. Nesnášeli jsme ho. Všichni, ale rozhodně si nic z toho co se mu asi stalo nezasloužil. Teda to nikdo z našich mrtvých. Poslouchám ten výklad a jen přikyvuji. "Jo to dává smysl. Teď máme aspoň jasný cíl, kdo případně za tím stojí. Samozřejmě jich je asi víc, ale tyhle víme konkrétně. Tak vzhůru na Regis." Na takové planetě se asi budu cítit líp jak na Federální. Ano hrozí tam víc násilí než na Federální planetě, ale pokud si vzpomenu co se nám stalo na Cydoni, tak je to jedno. Snad tam Doc bude a když tam nebude, tak tam bude někdo, z kterého vytlučeme další místo. A tlouct...já umím dobře. |
| |||
Vybíjení si vzteku Střední paluba, Ošetřovna -> Tělocvična LCIS Mammoth Hrabání se ve zdravotnické dokumentaci moje myšlenky skvěle převede k něčemu jinému. Vždycky jsem byla až zbytečně precizní ve vedení všech dokumentací a najednou mám před sebou naprosto dokonalý chaos. Aby tady někdo něco našel, tak nejdřív musí na hodinu zaúkolovat AI systému a pak doufat, že se mu to na základě klíčových slov povede. Postupně archivuju všechny záznamy, které nejsou pro mě aktuální. Vstanu a dojdu opětovně do své kajuty, kde ze země seberu deník. Vytrhnu z něj jednu prázdnou stránku a vrátím se k terminálu ošetřovny. Začnu si postupně vypisovat jména posádky. Ptáte se proč takhle ručně? Že je to zbytečná ztráta času? Ne ani ne. Je to perfektní pro zapamatování si jmen. Teď už bude jen na čase jména propojit s obličeji. Na základě starých lékařských zpráv vyfitruju jedince, kteří v době posledních záznamů měli nějakou nehodu, zlomeninu, brali nějaké významnější prášky, než jsou pilulky na bolest hlavy. Ve svém seznamu si je podtrhnu. Chci je vidět jako první. Posádka mě bude milovat. Ale i kdybych za těch čtrnáct dnů se měla odsud vypařit, tak chci, aby tady po mě zůstal pořádek. Takže to bude spousta spousta práce. Zamyslím se nad předchozím hovorem s Markem. Box. Tělocvična. Vlastně to nezní jako špatný nápad. Teď už tu stejně nemám co dělat, stačí počkat do oficiálního uvedení posádce a následně je můžu začít obtěžovat s preventivními prohlídkami. V kajutě se začnu hrabat v batohu a vyhazuju různé svršky a věci na postel. Vytáhnu něco, co by se mohlo počítat jako oblečení na cvičení. Ač tedy pořád jsou to kusy mého šatníků, které mají spíše funkční využití, nejsem zvyklá nějak hromadit věci, takže všechno používám na všechno a pořád dokola. Vlasy před zrcadlem stáhnu do vysokého culíku. Přetáhnu přes sebe mikinu, přes rameno hodím ručník, do podpaží vrazím tablet s přenosnými repráky a zamířím dle mapy lodi směrem k tělocvičně. Nakouknu do tělocvičny a zkontroluju, jestli jsem tam sama. S kapsy vylovím bandáže na ruce a zkušeně si je namotám na ruce, abych ochránila klouby a zpevnila zápěstí. Pokud bych byla opravdu v tělocvičně sama, tak připojím k tabletu reproduktory a začnu brouzdat ve vlastním seznamu hudby. Než hudbu pustím, tak neodolám a vytočím Marka. „Takže sparing partner? Vlastně se mi ten nápad docela líbí. Ale jen pokud máte volno, důstojníku. Abych nedostala vynadáno od Kapitána.“ Drobně se pousměju. „Pokud máte chuť, víte, kde mě najdete.“ Odpojím se z hovoru. Konečně zmáčknu tlačítko play a odložím mikinu vedle tabletu, takže zůstanu jen v tílku. Bleskově se protáhnu a zahřeju svaly, abych zbytečně netrpěla po cvičení svalovkou a přejdu k boxovacímu pytli. „Tak se opět setkáváme…“ Tiše zavrčím a zaujmu správné postavení. Ze začátku jsou moje útoky vůči pytli opatrnější, rozvážnější, časem se ale intenzita stupňuje. Nejde jen o útoky, ale i krytí před fiktivním nepřítelem. „Kurva, tak se do toho opři, Doc! My ti tu hezkou prdel nebudeme ochraňovat donekonečna.“ V hlavě se mi rozezní hlas K-Popa a po pár zamrkání ho vidím před sebou, jako živou vzpomínku. „Polib mi prdel.“ Pousměju se a vedu další rány směrem k pytli. Uhnu doprava, abych se vyhnula útoku K-Popova přízraku, a zasadím mu ránu směrem k břichu. Pytel to sice schytal, ale K-Pop ne. Na to byl mnohonásobně lepší v přímém boji než já. „Lepší…“ Kývnu na jeho pochvalu a ustoupím od boxovacího pytle. Zaposlouchám se do hudby. A pokračuju v tréninku i se svým fiktivním přítelem. Kdyby kdokoliv aktuálně vstoupil do tělocvičny, tak by měl před sebou výjev vzteklé, blonďaté vysoké ženské, která se ala paradoxně na boxovací pytel směje a vypadá docela spokojeně. Na střídačku boxuje jakoby s neviditelným protivníkem, kterého nikdy jiný než ona nevidí, a na střídačku poskakuje do rytmu hudby v něčem, co by se dalo nazvat diskotékovým tancem po třech panácích, a zpívá si. No zpívá, spíše tak nějak otevírá pusu. |
| |||
Špína ve zlatém pozlátku Solární systém Cydoni
* Šedá planeta - planeta mimo dohled koloniální správy, většinou pod rukou nějaké frakce nebo soukromníka. Může se většinou jednat o důlní planety, planety zaměřené na gambling či jiné, ne vždy legální činnosti. |
| |||
Zase někam jinam Střední paluba, Ošetřovna
|
doba vygenerování stránky: 0.088243961334229 sekund