Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Hoshi

Příspěvků: 184
Hraje se Denně Odpisy: 31.10-01.11.  Vypravěč Sathira je offlineSathira
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Dr. Sophia Davis je offline, naposledy online byla 05. května 2024 21:16Dr. Sophia Davis
 Postava Leon Vitali je offline, naposledy online byla 05. května 2024 22:17Leon Vitali
 Postava Yoon Kin-Lu "K-Pop" je offline, naposledy online byla 06. května 2024 0:16Yoon Kin-Lu "K-Pop"
 
Leon Vitali - 07. ledna 2023 08:34
rsz_1272287945_262835365992835_4510188417224383124_n3074.jpg

Špína ve zlatém pozlátku

New Napoli
Cydoni



"Když to bude nutné, tak se jí zbavím, ale nebudu riskovat, že tady za rohem bude nějaký tady z těch kravaťáků."

Potěžkám zbraň a odůvodním proč si jí beru. Jasně, že má K-Pop pravdu, ale já mám radši jistotu a v nejhorším pošlu pár ran i do policajtů. Nějak nemám náladu se zabývat modrou silou. Od té doby co nás lovil kdo mohl, tak jsem k autoritám ztratil poněkud respekt. Ne teda, že bych nějaký měl i předtím, ale rozhodně byl větší než to co zažívám teď. Takže vyjdeme z bytu a chodby už jsou plné lidí, kteří se otáčejí, což je něco co nechceme aby bylo vidět, takže zahodím pušku nejlépe do nějakých otevřených dveří s veškerým vercajkem, který jsem si k ní vzal. Teď už je jasný, že tu kravaťáci jen tak nebudou.

"Jak já nesnáším chodit skoro nahej."

Komentuju zbavení se zbraně, když se s K-Popem proplétáme dál a proti nám vyrazí z výtahu policajti, kteří mají zásahovou výbavu, kterou jim tak nějak závidím. Taky bych chtěl zase mít plnohodnotné vybavení, i když to jejich vypadá, že ho nakoupili na burze starých výprodejů. Já se zasnil idiot, takže jsem byl vděčný K-Popovi, že mě přirazil na zeď, kam jsem se s heknutím nechal natlačit a sledoval jak kluci černí prochází kolem. Kývnul jsem na dík a pokračoval dál. Dál od policajtů a jejich stříkaček. Ve výtahu řekne další zprávu, která se mi nelíbí.

"To je na hovno. To budeme fakt nahý mezi trním, ale máš pravdu. Ti policajti vypadali celkem nahajpovaně."

Rukou přejedu přes zbraň, kterou mám v pouzdře. Cink a před náma se udělá jen velký chumel. Jakože dal by se tam hodit ten zábleskovej granát a byl by z toho takovej bordel, že by jsme třeba i utekli, ale lepší bude najít jinej východ.

"To je dost na hovno. Zadní vchod? Boční? Máš to tady trošku zmapovaný já vůbec netuším."

Každopádně podvědomě zamířím od lidí a davu. Nemá smysl se tam cpát, když podle všeho tam jsou policajti a všechny prohledávají nebo jim strkají sondy do...radši nemyslet.
 
Dr. Sophia Davis - 03. ledna 2023 12:29
kjhkh8342.jpg
Prohlídka lodi
Třetí paluba, střední část, chodba
LCIS Mammoth


Následuju v tichosti Marka a pozorně poslouchám jeho výklad o lodi. Veškeré informace se snažím třídit a ukládat. Ale jak znám lidský mozek, tak z celého výkladu tam zůstane sotva třicet procent a samozřejmě těch největších blbostí.
„Souhlas. Sledovací čip je vlastně výborná záležitost v rámci bezpečnostního protokolu. Jen se občas náhodou přijde i na…“ Odmlčím se s úsměvem a nervózně si prohrábnu vlasy, začínám cítit, jak se mi zvedá horkost ve tvářích. Ale rudnutí velice rychle zamaskuju pobaveným smíchem. „…tajné randění u členů posádky. Řekněme kulantně.“ Zvlášť jako palubní doktor si všimnete spousty věcí, ale většinou jsem to řadila mezi lékařská tajemství.
Přistoupím k terminálu s plánkem palub. Postupně si prohlédnu mapky veškerých palub, křídel, můstek… Jen souhlasně přikyvuju. Chápu. Bylo by zbytečné se plést do práce ostatních. Ani to nemám v plánu. Ač si asi ze zvědavosti půjdu křídla prohlédnout, pokud to bude možné, přeci jen zajímá mě, co vlastně tahle banda dělá.

„Zajímavé. Takže hlavní úkol celé lodi je přeprava vraků a šrotu odkudkoliv a kamkoliv je potřeba?“ Párkrát jsem slyšela o něčem jako lovci vraků. Ale to jsem si spíš představovala jako piráty, kteří prostě jen vykradou z opuštěných vraků vše, co má hodnotu a zbytek tam nechají. Ale těžko říct, jestli to nebyli jen hospodské povídačky. Štamgasti mají většinou velkou potřebu přehánět a jediný kdo je ochotný je poslouchat je barman.

„Padesát členů posádky? Není to na tuhle loď málo? Dokázala bych si představit, že tahle loď uživí daleko více lidí.“ Poznamenám, když kouká na velkou část poloprázdných ubikací.
Ale pak už moji pozornost odpoutá prohlídka dalších ošetřoven. „Všechno vypadá perfektně…“ Pronesu obdivným tónem. „Takhle čisto a... připraveno k užití… To se často nevidí.“ Otočím se na Marka. „Kdo má tohle na starost?“
„Tělocvična, bazén, posilovna, kino… Ještě by tu mohly být šipky, kulečník a bowling a začnu těchto 14 dní brát jako vysněnou dovolenou.“ Zavrtím hlavou a zasměju se. „Nikdo mě neupozornil, že jsem si koupila last minute all inclusive dovolenou. To mi připomíná, že už jsem neměla dovolenou sakra dlouho.“
Se zářivým úsměvem a rozšířenými zorničkami zvědavostí se otočím na Marka. „Vyhlídková paluba? Dobře, když mě nebudete moc najít, stoprocentně budu tam.“

„Je snad něco, co by vám tady chybělo?“ Tázavě pohlédnu na Marka.
 
Hoshi - 02. ledna 2023 21:11
hoshi653.jpg

Zase někam jinam



Třetí paluba, střední část, chodba
LCIS Mammoth
Sophia



”Dva týdny na lodi jsou dlouhá doba,” ušklíbne se na tebe Mark, otevře dveře a vyjde ven z ošetřovny. Jakmile se za vámi dveře zavřou, zamíří dál do chodby.
”Loď se zdá, že je celkem velká, ale většinu délky dělá nákladový prostor, hlavně pak kontejnerová část. Všeho všudy, tu máme celkem pět palub, co se středové části týče. Pak je ještě pravé a levé křídlo a nosník. Vy asi budete nejvíce času trávit tady ve středové části,” začne s výkladem a zastaví se u jednoho terminálu, kde si nechá vyvolat plán celé lodi.
”My jsme teď tady, třetí paluba, střední část,” ukáže ti přesně místo, kde se nacházíte. ”V náramcích je i sledovací čip, který vám ukáže, kde se kdo nachází v rámci lodě. Mimo loď čip nefunguje,” dodá, aby tě uklidnil. Hned na to ti ukáže jak se zjišťováním polohy pracovat na terminálu. ”Patří to mezi bezpečnostní protokoly lodě, kapitán chce mít přehled kde kdo je a navíc se to i celkem hodí.” Chvilku něco dělá na terminálu a jakmile skončí, objeví se před vámi úplný plán třetí paluby. Na plánku si všimneš, že se na této palubě nachází hlavně sociální zařízení. Chvilku tě nechá, aby sis plánek prohlédla a pak zase něco nakliká a objeví se i zbývající čtyři paluby. Všechny jsou stejně velké, ale každá má trochu jinak rozložené místnosti. Po pár dalších kliknutí se vykreslí i křídla a objeví se i můstek.
”Můstek mezi jednotlivé paluby nepočítáme, je poměrně vysoko a má jiné rozložení. Křídla taky mezi paluby nebereme, nejsou totiž rozdělené vůbec. Pravé křídlo,” ukáže ti příslušné křídlo (Najdi si obrázek lodi, co jsem posílala. Kontejnery jsou zadní část lodi a jsou situované jakoby lehce pod hlavní částí.), ”je hangár pro těžkou techniku, levé křídlo je technická sekce. Upřímně, nemyslím si, že byste tam kdy musela jít jinak, než služebně.” Gestem nechá plánky křídel zmizet a ukáže ti jednotlivé paluby, které jsou číslovány shora dolu. Na hologramu vypíchne pátou palubu, která se nachází úplně vespod. Pak ji nechá zmizet a kývne na tebe.

Přes výtah se dostanete na pátou palubu, která je, jak hned poznáš, určena jako skladová a servisní paluba. Krom skladu s potravinami se tu nachází servisní jednotky starající se, za pomoci posádky, o technický stav lodě. Dále je tu pak i menší hangár, kde se nachází těžké pracovní skafandry, menší, většinou dvoumístné čluny a všeobecně menší technika, která by ve velkém hangáru překážela. ”Krom dopravního účelu, sloužíme i jako mobilní šroťák. Občas se stane, že nás vyšlou někam, kde se stala nějaká nehoda a zbytky lodí nebo stanic jsou moc velké na to, aby to odtáhli k Orusu, takže přijdeme na řadu my a nám podobní a bordel rozebereme na místě. K tomu většinou slouží obě křídla, taky z toho důvodu je tam málokdy zapnuta umělá gravitace,” vysvětlí ti a zamíříte do další části lodě.

O čtvrté palubě se dozvíš, že slouží hlavně jako ubikace pro posádku (taky ti mimoděk řekne, že loď má aktuálně něco kolem padesáti členů posádky, což je žalostně málo), které jsou momentálně poloprázdné. Loď je schopna nést a uživit až dvě stovky lidí. Samozřejmě tomu bylo uzpůsobeno i ošetřovatelská sekce lodi, což ti sdělí ve chvíli, kdy se vrátíte na třetí palubu.
”Ta ošetřovna, která vám nyní patří, není jediná. Jsou tu ještě tři další, stejně vybavené. Krom léků teda. K tomu samozřejmě náleží i lůžková kapacita,” dodá ještě a umožní ti nahlédnout i do ostatních ošetřoven. Všechny do jedné jsou zapečetěné, přístroje pečlivě zakryté a zakonzervované. ”Vše je funkční a připravené k chodu,” dodá hrdě, jakoby za to sám odpovídal.
”Zbytek paluby pak zabírá tělocvična, posilovna a bazén, ty jsou už normálně v provozu. Jo a málem jsem zapomněl, na čtyřce jsou i společenky,” dodá ještě.

Když se vrátíte zpět do výtahu, klikne rovnou na první palubu. ”Dvojku používáme jen na dlouhých cestách. Jsou tam jen kryokapsle a k tomu potřebná výbava,” odpoví na nevyřčenou otázku, když palubu minete. Sama si moc dobře vzpomínáš na kryopalubu na Regulusu (křížník na kterém jste si vozili prdel jako mariňáci). Sice tam bylo jen něco kolem čtyřiceti kapslý, ale většina výbavy k tomu potřebná zabrala skoro celou palubu. A i přes to, jak daleko v téhle technologii lidstvo pokročilo, stejně se občas stalo, že z někoho zbylo jen něco, co připomínalo dva roky starou polévku, kterou někdo snědl a pak vyzvrátil. I když je pravda, že poslední takový případ se stal naposledy před padesáti lety. I tak to měl ale každej v paměti.
”A jsme na jedničce. Tady se většinou zdržuje většina posádky, když není do čeho píchnout. Aneb, když letíme oldschool stylem,” zasměje se. ”Najdete tu jídelnu, společenské prostory, máme tu dokonce i kino. A něco, na co jsme všichni hrdí. Vyhlídkovou palubu. Sice jsou to jen panoramatické panely, ale obraz je zprostředkováván ze všech vnějších senzorů, co na lodi jsou a to v živém přenosu,” hrdě se zazubí.
Nad tvou otázkou se ani nepozastaví. Jen se ušklíbne, pak přikývne a kývne na tebe, abys ho následovala. Projdete chodbou a zastavíte se u dalšího výtahu. ”Na můstek může v podstatě kdokoliv,” dodá a zmáčkne příslušné tlačítko. ”Ještě jsem zapomněl, na pětce a čtyřce se ještě nachází dílny. Ty pak jsou i v celé páteři,” pronese jakoby říkal, že je venku hezké slunečné počasí.


 
Dr. Sophia Davis - 29. prosince 2022 15:15
kjhkh8342.jpg
Nový člen posádky
Střední paluba, ošetřovna
LCIS Mammoth


Na kratičký moment se zamyslím nad dalšími činnostmi, které se mi nabízí. Ano, shlédnout čip je neuvěřitelně lákavé, ale ne to musí počkat. Zhoupnu se na patách a rozejdu se za Markem rozhodnutá prodloužit si jeho společnost.
„Budu ráda za prohlídku lodi, jestli máte na mě ještě chvíli čas. Nerada bych vás zdržovala od práce.“ Pousměju se a vyjdu z ošetřovny. „Když tak stačí naznačit, že vás otravuju, a zmizím.“
Znovu překontroluju sluchátko v uchu a náramek. V rozhraní si najdu mapu a prohlédnu si pozici ošetřovny v kontextu celé lodi. Ztratit bych se neměla. Vesmírné lodě se dělají plus minus ve stejném mustru, jen se liší ve velikosti a jejich využití. Zbrojnici a střelnice bych tu asi neočekávala, ač by to bylo perfektní na odreagování.
„Dva týdny… To bych se mohla konečně i slušně vyspat.“ A taky si konečně stihnu přečíst vše, co jsem do teď nestihla a že toho mám nasbíraného dost. Možná bych mohla začít i trochu pravidelněji cvičit. Ač si teď myslím, jak dva týdny na lodi budou perfektní, tak se vsadím, že za týden se začnu nudit a budu prosit o cokoliv jen ne lodní rutinu.
„Oldschool cestování je za mě naprosto perfektní. Myslím, že se zvládnu zabavit.“

Trasu prohlídky nechám naprosto v rukou Marka, sám ví nejlépe, co je pro mě důležité vidět a co je naopak naprosto zbytečné. Se zaujetím si prohlížím vnitřní prostory lodi, vybavení, uspořádání jednotlivých místností. U některých částí lodi se nachytávám, že již předem vím, co se zde bude nacházet.
„Mohla bych vidět velící můstek?“ Hodím rychlý pohled po Markovi. „Jsem jen zvědavá.“ Dodám rychle improvizovaný důvod mé prosby. Mohla bych dodat ještě několik vymyšlených frází, ale to už mi přijde naprosto zbytečné. A to že jsem zvědavá, vlastně ani není lež. Už to nějaká doba bude, kdy jsem se mohla takhle volně pohybovat po cizí lodi.
 
Hoshi - 28. prosince 2022 20:50
hoshi653.jpg

Zase někam jinam



Střední paluba, ošetřovna
LCIS Mammoth
Sophia



”Jo, to je mu podobný,” uchechtne se. ”Nerad něco vysvětluje a spoléhá na to, že si jeho podřízení doplňující info seženou sami. Bohužel zapomíná, že ne všichni byli u armády,” zasměje se.

Když pak zmíníš, že jsi poznala, co byl kapitán zač, Mark si tě pozorně prohlédne. Zvláště, po tom, co proneseš svá slova o vojácích. ”Asi na tom něco bude,” dodá pak neurčitě a vrátí se pohledem k monitoru.
”Vaše volba,” mrkne na tebe a odsune se od počítače. ”To záleží,” pokrčí rameny, ”můžu vás provést po lodi, ukázat vám to tu, nebo můžete pokračovat v inventuře. Nebo si projít zdravotnické záznamy posádky.” Zvedne se ze židle, kterou opatrně přisune zpět ke stolu a zamíří ke dveřím z ošetřovny. ”Je to na vás, doktorko. Tak jako tak, na všechno bude času dost. Než dorazíme k Orusu, potrvá to přinejmenším dva týdny. Na skok je to moc blízko a kryo je aktuálně mimo provoz, takže to bude trochu oldschoolová cesta,” dodá ještě s omluvným úsměvem.

Dva týdny na vesmírné lodi je opravdu hodně času a v současné době se i třídenní cesty zkracují nocováním v kryogenní kapsli. Na velké dálky se pak používá takzvaně skokový pohon, který je často kombinovaný s kryem (pokud je skoků více), ale to jsou pak vzdálenosti, které by se normálním způsobem cestování protáhli na rok a více. Každopádně oldschool v tomto případě znamená plně při vědomí po celou dobu cesty. A dva týdny jsou mnohem více času, než by se na kdejaké planetě mohlo zdát. Zvláště, když po prvních třech dnech cesty už není co dělat.


 
Dr. Sophia Davis - 23. prosince 2022 16:18
kjhkh8342.jpg
Nový člen posádky
Střední paluba, ošetřovna
LCIS Mammoth


„Díky, Marku. Snad lékařské záznamy budou v lepším stavu než zásoba antibiotik a opioidů…“
Už začínám tušit, o čem bude má dnešní noc. A o spaní to zase moc nebude, tedy nechci se podceňovat, ale pochybuju, že dneska jen tak v klidu usnu. Projít záznamy celé posádky. Ať už kvůli tomu, abych svoji nově získanou funkci mohla plnit se ctí, ale také kvůli tomu, abych zjistila, jestli náhodou někdo z posádky nemá mé neuvěřitelně oblíbené kyber úpravy. No a nezapomínejme na onen záhadný čip, který jsem dnes dostala darem. Mysleli jste si, že jsem snad zapomněla? Ne. Jen na to chci mít klid a nechci hned v prvních minutách být zbytečně podezřelá, protože buďme upřímní, podezřelá je tak nějak přirozeně celá má osobnost.

„Domluvím se s ním, co bych si konkrétně představovala. Ale případně se obejdu i bez toho.“ Kývnu na souhlas.
Drobně se uchechtnu nad konstatováním, že mám stejné pravomoci jako první důstojník. „Ano, logiku to dává. To bezesporu. Jen… Ne, kapitán se opravdu o tomhle detailu nezmínil. Anebo si myslel, že něco takového nemusí zmiňovat. Ale nechme to být. Vážím si vložené důvěry.“

Pomalu vstanu ze židličky a zamyšleně se projdu ze strany na stranu. „Poznala. Nejde to přehlédnout. Začínám mít pocit, že jakýkoliv voják už to má tak nějak vryto mezi oči." Odmlčím se. „Bitevní křižník třídy Reaper.“ Zopakuju sama pro sebe. „Říkal jste, že… velel? Zajímavé.“ Dívám se sice směrem k Markovi, ale vlastně úplně mimo něj, nebo spíše jako by za něj. Zamyšleně si olíznu rty. „Musí to být schopný muž na správném místě.“ Dodám nahlas, ač jsem stále ponořena ve vlastních myšlenkách.
Z armády se úplně do klasického důchodu neodchází, navíc panu kapitánovi práce chybí. Takže si rychle našel podobnou. Zatím nemám tušení, jestli tahle skutečnost je pro mě přínosem nebo spíše nebezpečím, ale to se očividně dozvím až o něco později.

Zamrkám a vrátím svoji pozornost do reality. Srdečně se zasměju. „Halo akce. Jo. Lépe bych to nenazvala. Před pěti hodinami jsem se ještě ládovala obloženou bagetou a kouřila spokojeně jednu cigaretu za druhou.“
Zhlédnu na náramek a zkontroluju čas. „Je slušné, nechat to na kapitánovi. Takže u večeře. Výborně.“

„Co máme na pořadu dne teď?“
 
Hoshi - 21. prosince 2022 20:26
hoshi653.jpg

Zase někam jinam



Střední paluba, ošetřovna
LCIS Mammoth
Sophia



Mark se nad tvou poznámku o nervóznosti jen uchechtne, trochu při tom zavrtí hlavou a dál něco datluje do počítače.
”Oukej, právě jsem vám vytvořil přístupy do lékařských záznamů, respektive, ošetřovna je plně pod vaší kontrolou. Najdete tu pak i manuály, kdybyste se setkala s něčím neznámým,” dodá ještě a pak se na tebe zamyšleně podívá.
”Alarm myslím není žádný. Nebo o žádném nevím, ale zadám to Mikovi, aby se na to podíval a něco tam vytvořil. Můžete se s ním pak domluvit,” povzbudivě se pousměje. ”Přesně tak. Jakožto lékařský důstojník jste ve v hierarchii vedení na stejné úrovni jako já a je logické, abyste jakožto doktorka měla přístup po celé lodi bez omezení. Nehledě na to, že když bude nějaký zdravotní problém, epidemie, nebo tak, tak máte velení přednostně vy. A to samé i v případě nehod. Kapitán vám o tom nic neříkal?” překvapeně se na tebe podívá, ale pak si jen povzdechne a smířlivě pokýve hlavou. ”Asi jste už poznala, že kapitán býval námořník. Velel bitevnímu křížníku třídy Reaper a z bývalí štace si toho hodně přinesl i sem,” dodá na vysvětlení. Ty, jakožto bývalá mariňačka víš přesně o jakém typu lodě mluví. Na bitevních křížnících třídy Reaper jsi s družstvem strávila spoustu času, ať už to byly obyčejné přesuny po galaxii, nebo jako dočasná součást posádky pro řešení nenadálých situací. Věděla jsi, že jsou to lodě dosahující až pětikilometrové délky, kterou musela obsluhovat minimálně pětitisícová posádka a hlídat takovou spoustou lidí bylo… inu mnohdy nad síly jakéhokoliv kapitána.

”Posádka ví, že nám doktor chybí. Vzhledem k tomu, že tohle byla taková halo akce na poslední chvíli, ještě jim to nikdo nestihl říci. Jestli chcete, klidně jim to můžete oznámit přes terminál, nebo náramek,” poukáže na náramek. ”Každopádně, večer, lodního času, se celá posádka schází na večeři, takže předpokládám, že tam vás kapitán představí,” dodá ještě a při zmíňce času poukáže na náramek, který aktuálně ukazuje tři hodiny odpoledne. ”Když jsem to zmínil, řídíme se výhradně lodním časem, další důvod, proč náramek nesundavat,” mrkne na tebe a odmlčí se.


 
Hoshi - 21. prosince 2022 20:25
hoshi653.jpg

Špína ve zlatém pozlátku



New Napoli
Cydoni
Leon



”Oukej, oukej, se hned nečerti, vole,” zvedne obranně ruce a při tom se zasměje. Naposledy zkontroluje svou zbraň, pohledem přejede po bytě a pak kývne a vyrazí z bytu. Za dveřmi se ale zarazí a podívá se na tebe a pušku, kterou držíš. ”To chceš vláčet s sebou? Tě seberou jen co tě uvidí,” trochu starostlivě poukáže na pušku. Ať se ale rozhodneš jak chceš, tak po chvilce vyrazí zpět směrem ze kterého přišel.

Proplétáte se chodbami, lidé si vás moc nevšímají (pokud máš útočnou pušku a neseš ji odhalenou, tak si vás, hlavně tebe, všímají, otáčí se za tebou a občas i spatříš jak si někdo šušká), snad jen když do někoho vrazíte. Dovalíte se na dohled výtahům akorát ve chvíli, kdy se otevřou a z nich vyjdou policajti v zásahovém s puškami v ruce. V jejich výzbroji poznáš starší vojenské komplety. Je tak nějak obecným tajemstvím, že většina policejních sborů v galaxii dostává, nebo odkupuje vyřazené vojenské komplety. Snad jen korporátní ochranky mívají výbavu srovnatelnou s koloniální armádou. A některé mají i lepší.
Na chodbě se tak objeví celkem pět zakuklených policistů a lidi jim začnou překotně ustupovat stranou. K-Pop v té chvíli poměrně rychle zareaguje a natlačí tě ke zdi mezi ostatní (pokud máš pušku, stoupne si tak, aby nebyla vidět). Policajti kolem vás, lehkým poklusem, proběhnou, zbraně zalícněné a připravené k okamžité střelbě.

”Klika,” odfrkne si. Konečně dojdete k výtahu, který se právě zavřel. Stisk tlačítka jej ale donutí se opět otevřít a oba vejdete dovnitř (pokud máš pušku, K-Pop tě požádá aby ses jí zbavil). ”Asi se budeme muset zbavit železa. Nejspíš budou každýho kontrolovat,” pronese trochu otráveně a skoro až láskyplně se podívá na svou zbraň. Krátce na to výtah zastaví a s cinknutím se otevřou dveře.
”Oukej, změna plánu. Musíme najít jinou cestu,” zavrčí nespokojeně. I ty si všimneš, jak se lidé mačkají u vchodu a nespokojeně cosi vykřikují.


 
Dr. Sophia Davis - 16. prosince 2022 15:56
kjhkh8342.jpg
Nový člen posádky
Střední paluba, ošetřovna
LCIS Mammoth


Pohodlně se usadím na stoličce a sleduji terminál před sebou. Drobně se pousměju, když zahlédnu Markův pohled, když se mě zeptá na jméno. „Přijde mi hloupé vás urážet smyšleným křestním jménem.“ Nechám dokonale vyznít temně tichou pauzu. Ale pak se jen zasměju a zavrtím hlavou. „Sára Pyro. Ale ze zkušeností vím, že stejně mě každý oslovuje doktorko.“ Pronesu klidným a naprosto přirozeným tónem. Lhaní o vlastní identitě a jménu už mám tak propracované, že si toho dokáže všimnout málokdo. Párkrát se začínám nachytávat, že mi moje vlastní jméno, už nejde přes pusu.

Přikývnu. Teď už si doopravdy poradím. Terminál vypadá velice podobně jako systémy, které dobře znám, takže to nebude problém. Možná první půl hodinka tápání, ale pak stejně najdu to, co potřebuju.
Převezmu si sluchátko a opatrně ho vložím do ucha. Chvíli si s ním hraju, dokud nejsem s jeho pozicí dokonale spokojená. Trochu pohnu hlavou, aby si sluchátko ještě lépe sedlo. Za chvíli bych ho měla přestat vnímat úplně.
„Uch, na tohle si budu chvíli zvykat. Ale rozumím. I v noci, i ve sprše, i na záchodě. Stále v uchu. Rozkaz.“
Převezmu si náramek a chvíli si ho prohlížím v rukou, než si ho nasadím na zápěstí. Dál si ho prohlížím, otáčím různě rukou, abych vyzkoušela, jak moc drží, ale náramek se ani nehne.
„Asi v pohodě. Uvidíme za pár hodin.“

Okamžitě nahodím rozhraní, ještě než vůbec Mark dokončí svoji přednášku. Je to vlastně jakýsi automatický reflex. Projdu si mapu lodi, ale pak už si nechám vyjet životní funkce posádky. Zastavím se na Markových hodnotách.
„Škoda, doufala jsem, že jste ze mě aspoň trochu nervózní.“ Pobaveně se usměju a konečně se přestanu hrabat ve všech schopnostech a možnostech mého nového zařízení.
„Alarm o změně životních funkcí je nastavený jenom vizuálně nebo i zvukově.“ Poklepu si na sluchátko. „Zvukový alarm je nejideálnější.“
Zamyslím se ještě nad pár dalšími drobnostmi. „Takže mám přístup po celé lodi? To zní dobře. Vlastně jsem to ani nečekala.“ Pokrčím rameny nad vlastní spíše poznámkou, než že bych čekala nějakou Markovu odpověď.
„Posádka už byla obeznámena, že má novou doktorku? Nebo to bude půlnoční překvapení. Ať vím, na co se nachystat.“
 
Leon Vitali - 16. prosince 2022 05:58
rsz_1272287945_262835365992835_4510188417224383124_n3074.jpg

Špína ve zlatém pozlátku

New Napoli
Cydoni




Byl jsem rád, že mám dost munice na menší válku. S úspornou palbou bych se dovedl vystřílet z dost velkého průseru a ty dvě omračovací avokáda byly skvělý. To se rozhodně bude hodit, až se něco posere a že se něco posere. Trošku mě sere, že u sebe nic nemaj. To znamená, že to jsou řadoví grunti a opravdu tady nečekali nějaké větší akce. Potkat tady dva bývalé mariňáky, to je pro ně opravdu blbá náhoda.

"Hmm hmmm."

Zamručím a hledám ten čip, který mi doporučil K-Pop. Našel jsem!

"Zajebaný vyčipovanci."

Brumlám si v duchu, protože to vzbuzuje opravdu nehezké vzpomínky na minulost. Trošku mě překvapí, že se K-Pop ptá jestli jdu s ním. To byla opravdu blbá otázka. Jen idiot by teď řekl ne běž.

"No jasně. Pokud víš víc o tom co se stalo a o těch co nám to udělali? Právě mě kvůli tomu chtěli zabít. Takže jdu s Tebou. Ten blb co mě zaměstnává si ani nevšimne, že tam nejsem. Bereme kramle."

Ty sirény z venku nebyly něco co jsme chtěli slyšet, ale zase to ukazuje, že bezpečnostní sbor na téhle planetě je efektivní. Od střelby neuteklo ani tolik času. Každopádně doufám, že na ně nenatrefíme. Dost nerad bych je musel zastřelit, ale kdyby mě chtěli zastavit, tak to udělám.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.10907387733459 sekund

na začátek stránky