| |||
Přepadení v prázdnotě Hluboký vesmír
|
| |||
Ono to mluví! Hluboký vesmír 4. paluba, pirátská loď Začali mluvit, což bylo pozitivní. Negativní na tom bylo, že na nás Ti korporátní parchanti poslali piráty. Vlastně jsem se nedivil. Byl to nejlevnější způsob jak nás najít, jak se nás zbavit a za minimum prostředků. Typicky korporátní smýšlení o situaci. "Tssss jen sto a pak padesát? To si nás moc nevážej co si budem povídat. Rozhodně jsem tu odměnu čekal větší. Řekli Vám aspoň co je on nebo my zač?!" Ukážu na K-Popa a potom na sebe a Doc, která je teď s rukama založenýma na prsou strašně sexy. Bojový adrenalin je furt, ale zjevně se přetavuje na jiný adrenalin. Každopádně vše důležité bylo řečeno a já jsem asi dalších otázek neměl. Souhlasím s tím co říkala Doc. "Souhlas. Prostě je zastřelíme..." Pokrčím rameny a zvednu svojí brokovnici. Ono takhle. Zabijeme je tak jako tak. Sice už nejsem mariňák jako tak, ale tuhle svoloč je potřeba likvidovat. Navíc už ví, že nás je víc a jak vypadáme a to není žádoucí. Můj hlas, když mluvím je klidný a lhostejný, protože oni mi lhostejní jsou opravdu... |
| |||
První odpovědi Hluboký vesmír 4. paluba, pirátská loď Otočím se na židli ke čtveřici chudáků, když se jeden z nich rozhodne začít mluvit. Zapřu se zády do židle a složím ruce na prsa. Pozorně poslouchám informace. Takže jsme zase u korporátu. A nemusíme asi dlouho tipovat, která z korporací se nás snaží zlikvidovat, ona je to ve výsledku totiž pouze jedna jediná. Zbytku světa jsme ukradení. Nad částkou za K-Popovu hlavu se jenom pousměju. A radši to nekomentuju. Myslím, že riziko, do kterého šli, je mnohem dražší než pouze sto nebo sto padesát tisíc. Ale dobře, je to hodně peněz, to může zatemnit mozek. Chytnu K-Popův pohled, když zrzka zmíní bionický krk. Jenom pokrčím souhlasně rameny. „U korporátů, jo tam to možné je. Normální člověk by na to v životě samozřejmě neměl. Nebo respektive například hovado jako tam to prase na zemi…“ Pokynu směrem k chlápkovi s mechanickou rukou. „By tě obralo o prachy a ještě tě nechalo chcípnout i bez bioniky, že?“ Mrknu se sladkým úsměvem na místního doktůrka. „Zbytek přednášky až později.“ Poznamenám suše a natáhnu se po své zbrani. Vstanu od palubního počítače, ze kterého jsem už dostala maximum, kterého jsem schopná. Zase takový IT talent nejsem. „Jenom se teda obávám, že bez svědků, to bude pohodlnější. Co kdyby se snad pánové rozpovídali, že je nás trochu víc než jen jeden Asiat.“ Pronesu bez emocí, které držím od začátku celé téhle akce na můstku pod pokličkou. Je potřeba uvažovat racionálně a vždycky se nejdříve myslí na parťáky, na sebe a pak teprve na morální hodnoty. Nebo tak nějak. Ještěže flaška něčeho ostrého vždycky dokáže zvednout náladu. „A pochybuji, že nám ještě máte co nabídnout…“ Odjistím zbraň a zamířím puškou na Louriho. „Nebo se pletu?“ Podívám se i po ostatních. Zachovám si ledový tón, který jak už Bejk s K-Popem moc dobře ví, tak znamená jen to, že začínám být víc a víc naštvaná a dochází mi trpělivost. |
| |||
Přepadení v prázdnotě Hluboký vesmír
|
| |||
Přepadení v prázdnotě Hluboký vesmír 4. paluba, pirátská loď Bohužel mi ta verbež asi moc nevěřila. To bylo pro ně dost špatné, protože K-Pop byl v tuhle chvíli dost nebezpečná mašina a oni si to vůbec neulehčovali. Takže když se ozval první výstřel a mozek, hlava a vlastně všechno co stálo v cestě brokům, jsem se ani neleknul a ani nenadskočil. Bylo vidět, kdo z té chásky je z jakého těsta. "No, tak jste názorně viděli, že si srandu opravdu neděláme a můj parťák nemá problém mačkat spoušť. Já ten problém taky nemám, ale jsem více diplomatičtější. Což bych neřekl, že někdy řeknu. Pak je tu támhle ta dáma, která umí pracovat metodičtěji a zná anatomii těla..." Já vím, že Doc by je nemučila, ale nikdy není na škodu trošku na zajatce zatlačit. Navíc na tyhle zmrdy budu tlačit rád. Vím, že Doc tohle moc neschvaluje, ale myslím si, že teď nejsme v pozici, aby jsme si mohli vybírat. Plus tohle jsou mamrdi. K-Pop už mačká další spoušť, když se ozve Doc. "Počkej s tím vystřelením mozku. Slyšeli jste dámu. Co víte o stanici Chernaya Sibir? Prosím nezdržovat to nebo na Vás vypustím tady toho pána, který se těší až Vám v hlavě udělá další a velký otvor na dýchání." Plním funkci hodného policajta a myslím, že mi to jde. Otázka je, jak moc na to jsou ochotní tihle tady přistoupit. |
| |||
Mozek všude kolem nás Hluboký vesmír 4. paluba, pirátská loď Víte co opravdu nesnáším? Bordel. Bordel v datech, bordel ve věcech. Už je to druhá loď v pořadí, kde dělám pořádek v dokumentech. A ano, přestává mě bavit, pořád za někoho rovnat věci do komínků. Ale na druhou stranu tohle budu dělat radši než vylamovat zuby odzbrojeným chlápkům brokovnicí. Informace o lodi nejsou nikterak překvapivé. Zajímavější už jsou letové plány. Černá Sibiř. Poslední zastávka. Takže je dost pravděpodobné, že na téhle stanici dostala místní banda echo o K-Popově lodi. Nad čím bych se ale ještě trochu víc pozastavila, tak na tomhle místě stáli až nepřirozeně dlouho. Jako by to echo bylo větší než jen identita lodi a jeho kapitána. Jako by tušili odkud a kam máme v plánu letět. Ale to je totální blbost. V té době jsme ještě ani my nevěděli, že se sejdeme dohromady. Až zvláštní shoda náhod. Ramena mi lehce cuknou, když se ozve výstřel brokovnice, který je následován nezapomenutelnými zvuky zvracení. Nechutné. Pomalu se na křeslu otočím a vyhledám pohledem K-Popa. „Zeptej se jich na stanici Chernaya Sibir.“ Poklepu prstem na jednu z obrazovek. „Třeba jim to pomůže si vzpomenout.“ Pohledem sjedu všechny zbývající piráty. Drobně skousnu ret. Pak se podívám po Vitalim, jestli náhodou nepoznám, co on si o tom myslí. Ale jakékoliv námitky si nechám pro sebe, jenom by to situaci zhoršilo a teď fakt není čas na to podrývat morálku. Vrátím se k datům v počítači, kdybych náhodou našla ještě něco zajímavého. Přejdu i do osobních složek posádky, co kdyby tam byla informace, díky které bychom na ně mohli zatlačit méně fyzickým způsobem. |
| |||
Přepadení v prázdnotě Hluboký vesmír
|
| |||
Jsme slavní! Hluboký vesmír Abych řekl pravdu, tak jsem čekal, že se budou snažit se aspoň trošku bránit. Takhle to bylo až moc snadný a to bylo skoro škoda. Jsem sice svým způsobem sadista, ale nemlátím lidi když vyloženě nemusím. Každopádně ozbrojení byli slušně a všechny jejich zbraně jsme naházel na hromadu. Zrzčiny zbraně nebyly jen ty materiální, ale i fyzické, ale na ty sem si jen šáhl a nechal kde jsou. K její cti...nehnula se. Co mě ale zarazilo byl holoprojektor, který ukazoval K-Popovu tvář s nějakou částkou. Chtěl jsem si ho prohlédnout víc, ale jaksi se mi nepoštěstilo, protože majitel toho ksictu byl rychlejší. "Hej kurva..." Zavrčím, ale nekomentuju to dál. Nemá to smysl, protože vidím a cítím, že K-Pop je v rauši. Navíc to co říkal mě taky celkem hodně nasralo. Otisk naší lodi je poměrně závažná věc, která nás ukáže každému mamrdovi v širokém okolí. Což teda znamená, že se budeme pohybovat v prostoru bohatém na cíle. Převzal jsem roli strážce vězňů, když se K-Pop pasoval do role vyšetřovatele nebo zubaře? To posoudíme po přestávce. Očkem hodím po Doc, která se věnuje byznysu se systémy a pak očima přejedu piráty. "Vám ostatním bych rád řekl, že to co jsme teď našli nás vůbec, ale vůbec vlastně vůbec a vůbec netěší. Tady můj parťák je zatím docela milý. Nenechte se uchlácholit jeho milým výrazem. Dokáže být i velmi zlý a nejenom on. Takže je ve Vašem zájmu, aby jste vyklopili co víte nebo to bude horší." Já jsem taky nasraný, ale mluvím v klidu a rozvážně. Očima přejíždím z jednoho na druhého, třetího a čtvrtou Pátý má smůlu. Ten dělá orál K-Popově brokovnici. Nad tím už jsem dávno zlomil hůl. |
| |||
Detektivní práce Hluboký vesmír 4. paluba, pirátská loď Nic. Oni se opravdu rozdělili pouze na půl. Jedna půlka to schytala hned u dveří a druhá se krčila na můstku. Jako jasný, já už mám nemoc z povolání, na spoustu věcí se koukám jinak, ale tohle je naprosto nelogický i pro naprosto obyčejného člověka. „Čisto, kluci. Celá loď je naprosto prázdná, až na těchto pár idiotů na zemi.“ Otočím se na křesle směrem k nim přesně v moment, kdy Bejk prošacovává povalující se piráty. „Hej, co to tam máte…“ Pár rychlými kroky se dostanu k Leonovi, abych si přes rameno prohlédla holoprojektor, než mu ho stihne K-Pop vytrhnout. „Sekne ti to! A ještě seš hodně levnej.“ Rychle zvednu ruce v obranném gestu, když začne K-Pop zuřit, a pomaličku se stáhnu trochu bokem. Ještě to schytáme i já s Bejkem, jak je rozhořčený, a u toho fakt být nepotřebuju. Ale navíc co se diví, tohle se dalo čekat. Horší je, že vypsali odměnu i na přesnou loď. To je dost nepříjemné. Kdekoliv o nás budou okamžitě vědět. „Jdu na to.“ Vrátím se k lodnímu počítači a posadím se pohodlně do křesla. Pár kliky se dostanu až do lodního interfacu. Začnu stahovat kompletní data o lodi. Kde zastavili, kdy zastavili, kam letěli, jak dlouho letěli, kam chtěli letět… I kdyby to byla jen zastávka na burger. Jednoduše prohlédávám všechny důležité časové body předtím, než si tady na nás počkali. Rychlým čtením pouze kontroluju údaje a separuju je na užitečné a neužitečné. Připomíná to spíš skenování než opravdové čtení. Na to teď nemám čas, těmi daty se můžu hrabat klidně později. Od letových plánů přejdu na komunikační kanál. Tady jsem daleko důslednější. Prohledávám všechny druhy komunikace, které se odehráli v nejbližších dnech. Potřebujeme zjistit, kdo jim tuhle zakázku dal, nebo minimálně doporučil. Jediné co mi hlava nebere, tak proč by byli takový blázni, aby tuhle práci vzali. Jedině, že by zadavatel zamlčel jednu podstatnou věc. A to, že K-Pop je špičkový mariňák. A nebo. To zadavatel neví. To je taky možnost. I když to by nebyla ta odměna takhle vysoká. Ohlédnu se přes rameno, abych zkontrolovala v jaké fázi je výslech. No zatím křupe pouze sklovina. Pánové se teprve rozjíždějí. |
| |||
Přepadení v prázdnotě Hluboký vesmír
|
doba vygenerování stránky: 0.086749076843262 sekund