| |||
Přepadení v prázdnotě Hluboký vesmír
|
| |||
Ale hovno! Hluboký vesmír Paluba N652V "Kurvy zasraný!" Vztekám se, když se ty malé mrchy vyhýbají mým projektilům. Já vnitřně vím, že jsou menší a rychlejší, takže je trefit je náročný navíc já nejsem školený střelec na tomhle druhu lodě, ale prostě i tak mě to strašně sere. Střílel jsem krátké a úsporné dávky, protože do tohohle stačí aby něco trošku bouchlo a budou v háji, ale i tak se nedařilo. Čekal jsem rozhodně lepší úspěchy, ale buďme rádi za to, že nás nezabili oni. Což teda se snažili, ale tohle není obvyklá obchodní loď, kterou asi přepadávají. "Pojď! Ještě kousek, ještěěěěěěě. Nažer se zmrde!" Ten týpek si hodně věřil a přitáhl se blíž k lodi, ale zapomněl na moje plazmy. Bang a bum!!! Zubil jsem se sice pro sebe, ale Doc to ocenila poměrně jasnou pochvalou mého střeleckého neumění. Umění bych rozhodně neřekl. Jediné co můžu asi říct, že ten pilot si ani nevšiml jak umřel. Prostě se vypařil. Ti dva zbylí už s tím začali počítat a začali předvádět opravdu velmi nepředvídatelný tanec. Samozřejmě, že mi tím ztížili zaměřování, ale zároveň nemohli pořádně manévrovat a jejich úspěšnost střelby šla kam? No do prdele. Takže to bylo vyrovnaný. No a pak se to stalo. Bang, bang a stíhačka se roztočila a mizela někde v nenávratnu, kde za chvíli explodovala. "Tango 2 dole! Zbývá jeden zmrd!" Ten poslední začne zdrhat a to se mi dost nelíbí. Což se nelíbí teda nikomu a K-Pop udělá něco co mi zablokuje zbraně, takže je ze mě jenom pozorovatel. Poslouchám Doc, která se na ně snaží zapůsobit psychologicky, ale nevím jestli to má smysl. To už pak víc souhlasím s názorem K-Popa a hned jak se mi aktivují zbraně vyhodím EMP minu. "Tak a žerte svině!" |
| |||
Zdrhaj! Hluboký vesmír Paluba N652V „Mrchy… Jak jsou malý, tak jsou rychlý.“ Ulevím si spíš jen tak pro sebe a kontroluju neustále naše okolí, jestli se neblíží nějaká jiná hrozba, než které se věnuje Bejk s K-Popem. Teda ty malé stíhačky bych asi jako hrozbu ani nazývat neměla. Ale nemusím být zase tak zlá, že ano. „Zásah!“ Nadskočím v křesle, že mi málem sletí sluchátka z uší, a na tváři se mi objeví vítězoslavný úsměv. „Pardon. Už se budu krotit.“ Člověk už by skoro zapomněl, jaký je to pocit mít převahu, vyhrávat souboje, ne se jenom krčit ve stínech a v tichosti se snažit přežívat. Druhý zásah už na sebe nečeká příliš dlouho. A teprve až potom si třetí lodička uvědomí, že je možná ten správný čas na úprk. Na jejich místě bych udělala to samé. I když s mými zkušenostmi bych se na tenhle souboj vykašlala hned na začátku. Jako pirát si novou oběť najdete velice rychle, ale zbytečně přijít o dvě stíhačky a posádku, která je obsluhovala. Ano, to už je poněkud problematičtější. Nestihnu říct ani popel a náš frachťák se pohne kupředu. Pohne. Spíš bleskově poskočí, což ale taky znamená, že nás to zarazí tvrdě do sedaček. Ještě pár takových skoků a žaludek se mi odvděčí svým samovolným vyprázdněním. Chycení prchající nepřátel nechám na parťácích, v tomhle jim nemám, jak pomoct, ale můžu udělat něco jiného. Natáhnu se ke komunikační jednotce a pokusím se chytnout vysílací frekvenci jejich velící lodi, jestli se ji tak dá vůbec říkat. Chvíli si s tím hraju a ve chvíli, kdy to vypadá nadějně, tak si stáhnu k puse mikrofon. „To je dneska pech, co?“ Odmlčím se. Aktuálně nemám naprosté tušení, jestli vysílání doopravdy slyší, ač by měli. Rozšířím ještě trochu naši vysílací frekvenci, tak aby ji zaznamenali všechny lodě v našem okolí. I ta poslední chudák stíhačka. „Bohužel se vám povedlo nasrat vaši noční můru, ale… Co se třeba nějak dohodnout. Hmmm? Nějaké nápady?“ Opřu se pohodlně zády do křesla. „Je tu spousta variant. Můžete z toho vyváznout, taky vás můžeme sejmout hned, a nebo, což se mi osobně velice líbí, vás zlikvidovat hezky s osobním přístupem pěkně postaru, abychom se mohli seznámit z očí do očí.“ Čekám na známé prasknutí, kdy dojde k přijmutí volání. Zatím je to jako bychom mluvili se záznamníkem. „Čas běží.“ |
| |||
Přepadení v prázdnotě Hluboký vesmír
|
| |||
Hit the body hit the floor! Hluboký vesmír Byl jsem rád, že i zbytek posádky zachvátil ten náhlý pud zabíjet. Jsem opravdu, ale opravdu rád, že nejsem sám jediný psychopat v téhle posádce. "Rozkaz!" Zahlaholím a zaměřím plasmový vrhač na motory té lodi. Rotační kulomety by nemusely stačit a tak je pošetřím a pošlu mu plasmu. Díky leteckému umu K-Popa a u mě asi spíš neuvěřitelnému štěstí jsem se trefil a plasma se rozcákla o motory naší milé těžební lodě. "Ta už neuletí. Vzdal se od ní, ať nás náhodou nějak neohrozí." Houknu na našeho pilota a zaměřuju ostatní lodě a když mi Doc přihraje co je to zač, tak vlastně vypínám všechny zbraně kromě rotačních kulometů. Na tyhle lodě nemá smysl vůbec pálit něčím jiným. Jsou to malé obratné mrchy a střílet po nich nukleární hlavice nemá moc smysl. Teda ne, že bych nechtěl, ale byla by to asi škoda. Možná a to jen možná, pokud poletí po nějaké křivce a jejich trasa bude odhadnutelná, tak jim pošlu plasmu. "Máme EMP miny. Takže pokud se pokusí zdrhnout a my budeme u toho? Tak tu svini tady můžeme přikovat a pak si tam prostě dojít a ty debily vyndat. Už jsem se dlouho nenaloďoval na nějakou loď..." Nechám do prázdna odeznít jasnou myšlenku. Jsem mariňák, nasranej mariňák a musím si něco zabít. Zaměřuju se teda na ty malé hajzlíky, co se nás snaží ohlodávat. Jsem za ten plán co nastavila Doc. Nějak to blíž nekomentuju, protože se snažím ty zasraný malý zmrdy sestřelit. Hlídání okolí není můj problém. |
| |||
Vždy připraven! Hluboký vesmír Paluba N652V Nechtěla bych být v situaci kapitána té pirátské lodi. Určitě si spokojeně upíjel kafíčko se slovy. To jsme chytili krásnou rybičku. Ti určitě budou mít spoustu věcí, co se dá zpeněžit nebo využít. A nebudou ani tolik krást odpor, vždyť je to jen taková malá lodička o maxima pěti lidí. A najednou zjišťuje, že potkal svoji živoucí noční můru. A víte co je sakra nejhorší noční můra? Mariňák, kterého vzbudíte ze spokojeného spánku. Proč? Protože je kurva nasranej. Jo a taková drobná technická poznámka. Ještě k tomu jsou to tři mariňáci, kteří dlouho nikoho nezabili. Takže k tomu všemu nasrání připočítejte ještě absťák po adrenalinu a krvi zkombinovanou se zbraněmi přetékající lodičkou. „Pánové… Bingo! Dovolte, abych vám představila nepřátele.“ Nechám si vyjet zkompletovaný seznam lodí i s technickými detaily. „Takže tu máme tři jumpery. Důlní lasery a dětská verze railgunů. Jako akutní nebezpečí bych to neklasifikovala. A pak tu máme zajímavou krásku. Větší nákladní frachťák. Naprosto beze zbraní. Očividně pouze garáž pro pidi stíhačky a posádku. Tipovala bych, že jakmile to tu půjde do hajzlu, tak zkusí skočit pryč. No a tu odstavenou důlní loď není potřeba zmiňovat. Nějaké otázky?“ Periferně mrknu po obou svých parťácích a pak hodím tázavým pohledem po K-Popovi. „Tvoje slovní asociace mi občas silně unikají… Nebo snad v Koreji žijí včely a čmeláci pod jednou střechou?“ Zhodnotím situaci před sebou. „Navrhuju sejmout, jednu, dvě… včelky… A zkusit rádiové spojení. Zase nebuďme takový čuráci, abychom se ani nepředstavili. A třeba z nich vypadne něco rozumného.“ Stočím se ke komunikační jednotce a oživím panel, abychom mohli přijmout případné volání. Byli by idioti, kdyby nezkusili zdrhnout, nebo nás aspoň rozptýlit hovorem. „A dávejte pozor na okolí. Všechny tyhle přepadení mívají stejný cliffhanger. Přiletí poslední loď, o které jsme nevěděli a která nás vyhodí do vzduchu během pár minut.“ |
| |||
Přepadení v prázdnotě Hluboký vesmír
|
| |||
Přepadení v prázdnotě Hluboký vesmír Paluba N652V „Hezký zásah.“ Pronesu naprosto klidně, bez jakýchkoliv emocí, jako by tohle byla věc, kterou děláme dnes a denně. Zaktualizuju pozice nepřátel a pustím se do výpočtů únikových cest, které se díky odpojení z vleku zdají již poněkud reálné. Naše loď je rychlá, obratná, takže by mohla být pryč dřív, než oni se vzpamatují z toho, co se tady stalo. „Vypadáme někdo z nás jako astrofyzik a raketový inženýr?“ Ano, K-Popova otázka byla spíše řečnického rázu, ale přesto si neodpustím rýpnutí. „Drž se tý velký za prdelí, ať není tak jednoduché nás chytnou zpátky.“ Následně stočím hlavu k Bejkovi a pokrčím rameny. „Jak si přeješ. Myslím, že ty paka si ani neuvědomují, koho se jim podařilo nasrat. Vlastně mi jich je líto.“ Aktuálně sloužím jako informační jednotka pro oba své parťáky. K-Popovi dělám dodatečné oči, tak abychom se byli schopni vyhnout, jak případnému opětovnému zaháknutí, těžko říct, jak moc rychle jsou schopni paprsek opět nahodit, tak případným útokům ze strany ostatních lodiček. A vlastně ten samý operátorský servis poskytuju i Bejkovi. Hlášení větších přesunů lodí, ideální pozice ke střelbě, atd. Trochu si připadám jako pracovnice infolinkové služby: Dobrý den, jak vám mohu pomoci? Jednoho nepřítele na sestřelí? Ano. Zařídíme. Na třetí hodině vám jednoho posíláme. Děkujeme za využití našich služeb. Přeji krásný den a neváhejte nás znovu kontaktovat. |
| |||
Přepadení v prázdnotě Hluboký vesmír Bylo to poměrně náročné tady něco trefit a zaměřit. Vzhledem k tomu, že K-Pop se snažil aby nás nesestřelili, tak většina mých střel šla taky mimo. Jediný úspěch byl zaměření té důlní lodi. To dávalo smysl. Takové lodě mají většinou tažné paprsky, aby si mohli zachytit asteroidy nebo jiná tělesa, která pak můžou těžit. Samozřejmě mě zajímalo, jak nás někdo mohl vytáhnout do normálního prostoru, ale na to jsem byl hovno inženýr. "Jííííííícha!" Zahlásím zásah do důlní lodě, ale jsem možná trošku nasraný, že to přežila. Každopádně nám to uvolnilo loď jak jsem poznal a to bylo hlavní. K-Pop podá jasnou otázku a já mám jasnou odpověď. "Na to se těch kurev zeptáme! Jdeme do nich! Potřebuju zjistit co jsou ostatní lodě zač!" Věřím, že borci na nás narazili náhodou, ale nemám rád když po mě někdo střílí a ani se nepředstaví. Takováhle hovna jsme dříve lovili a s lodí jakou máme je poměrně škoda, aby jsme je tu nechali a neoplatili úder. S loděmi si přestávám hrát a zapojuji do boje i plasmové vrhače. Ty využívám opatrně, více méně když je nepřítel blízko nebo já mám pocit, že se trefím. |
| |||
Přepadení v prázdnotě Hluboký vesmír
|
doba vygenerování stránky: 0.11215400695801 sekund