Tonny se dokáže mraku ubránit, možná v jeho prospěch hrálo to, že byl k ďáblíkovi čelem. (ZH 15 vs DC 10) Jiki však takové štěstí neměla, otočila se přímo do cesty škrábavému mraku. Zalezl ji do očí, dutin a zcela všude. (Jiki je oslepena na následujícíh 9 příspěvků.) I přes to se jí podaří mephita u sebe trefit její energetickou kuličkou. Ten však není vůbec nijak ovlivněn, vzhledem k tomu, že kulička se lehce dotkne jeho kouřového těla a jediný efekt, který na něm oheň má je, že je nyní kouř ještě více horký. (Imunnita proti ohnivému zranění.)

Tonny se, odkuletím o pět stop do strany, vysmekl z ďáblíkovo drápů, vzhledem k tomu, že mu nijak nebránil v pohybu, i když v něm drápy nechal zaseknuté. Místo k rozběhu tu však není, vzhledem k tomu, že je v přímém dosahu daného tvora. Dokáže do něj však vrazit ramenem a pevným sevřením ho strhnout pod sebe na zem. (Ověření na sílu k povalení: 18 vs kontest síly ďáblíka 14.) Mephit se však okamžitě snaží vykroutit (Ověření Síly: 0), takže k úderu jako takovému již není čas. Podaří se ti ho však udržet na zemi.

Elementál u Jiki využije toho, že nevidí a naletí to do ní ze vzduchu. (Útok: 19 vs 16 OČ, 4 slashing zranění.) Zaryje jí drápy do ramenou, než je vytrhne a zvedá se opět do vzduchu, aby udělal další nálet. (Čas na příležitostný útok s nevýhodou.)

Cesta do Arény

Jiki

„Samozřejmě. A taky věřím na rovnoprávn… to je tvůj pták?“ zeptal jsem se, když, když jsem si všiml, že se za "démonkou“ objevilo něco s velkým zobákem a křídly. Zamhouřil jsem oči, jak jsem se na to chtěl zaměřit. To strašný vedro a chlast nejde dohromady. Něco se mi na něm ale nezdá. Je nějaký div… Ani jsem nestačil dokončit myšlenky, když ten pták vyletěl výš a vydechl mezi nás prach (ZH 13 vs. DC 10). Tak tak jsem stihl zavřít oči, aby mi to všechno nevlezlo do nich, ale abych vzápětí ucítil ostrou bolest v zádech, jako by mi tam někdo něco zarazil. Odkulil jsem se bokem asi o pul metru až metr, vyškrábal na nohy, držel se za záda a poskakoval u toho. „To si děláš prdel! Kurva to bolí! Co to proboha bylo?!...“ otočil jsem se a uviděl siluetu druhého velkého ptáka v oblaku prachu. Rozběhl jsem se, že do něj vrazím ramenem a povalím ho na zem, kde mu uštědřím pár ran (útok 18, blunt dmg 5)

Cesta do Arény

Tonny

"A že ty jsi určitě odborník..." protočím oči. Oddfrknu si na to jeho nařčení. "Však ti to ří... A do háje! Pozor!" (Tímto máš ode mě 1 bardskou kostku - k jakémukoliv hodu k20 si můžeš říct o k6.) Jedna ta mrcha sletí k Tonnymu na záda a zpoza mě se vyvalí mrak. Stihnu se otočit a spatřit, kde lítá druhá, když začínám ztrácet zrak (ZH 1 vs. DC 10). Po paměti hodím svojí kuličku (hod s nevýhodou 11+7=18, 8 fire dmg).

Encounter

Oba příliš zaujati svým rozhovorem, než aby si všimli, že zvedající se písek v nočním vánku, se chová tuze podivně. Jako kdyby se pohyboval i sám, navzdory povětrnostním podmínkám. (22 vs 9 a 8) Toho dva šedé obláčky využijí a nenápadně se přesunou k vám. Jeden na jednoho. Když si všimnete, že se za hlavou toho naproti vám formuje malý létající ďáblík, je už pozdě.



Ten za Jiki se vznese ještě o kousek výšeji (do výšky 10 stop) a vydechne prach mezi vás, který je vtíravý a ostrý. Leze do oblečení, do dutin a především do očí. (Oba ZH na CON s DC 10, jinak budete do konce kola Mephitů oslepeni.) Nabírá prach z okolí, ovšem nevypadá to, že by byl schopný doplnit ostrý písek ze vzduchu. (4 na recharge dechu.) Ten druhý, u Tonnyho, naopak sletí nížeji a bez otálení se mu pokusí zarýt drápy do zad. (Útok 11 vs 10 OČ.) Vzhledem k tomu, že jeho záda, a ani tělo nejsou chráněni, ďáblíkovo drápy hladce projedou tílkem a zajedou do masa. (5 bodného zranění)

Pořadí iniciativy:
Jiki: 22
Tonny: 10
Mephiti: 9

Kdesi v poušti

Teď vypadám zaraženě já. Démony? Ona? Diskriminace démonů? Barvičkáři z LGBT přišli na nové pohlaví?
"Nezlob se, ale na démona nevypadáš. Na to seš moc roztomilá. Ale cosplay máš dobrej," řekl jsem a zadíval se na tu jiskřící kuličku. "Ono to jiskří..." dodal jsem a podíval se na ni. "Neříkej mi, že ty můžeš za to, že.... co se vůbec stalo? Byl jsem na pódiu. Hrál jsem s kapelou pro bandu ožralých a pak... Ne... to nemůže být náhoda. Nebo mi řekni, jaká je šance, že se někdo zmizí v jiskřící kouli, objeví se v nějaký prdeli uprostřed ničeho, před někým, kdo má jiskřící kouli!" chvíli vypadám, že po ní skočím a zaškrtím ji. Pak se ale nadechnu a... "Jsem Tonny... A fakt nemám tušení, kde jsem."

Iniciativa 10
Hod na perception 7+1=8

Cesta do Arény
Objev v poušti

Obočí mi opět vyjede nahoru. "Vůbec netuším, o čem to mluvíš. Padawan nejsem a jestli mi nevěříš, je mi to fuk. To je tvůj problém." Protočím oči. "Vážně se ptáš, co je Šampionát? To jsi sem spad z jiný galaxie?" Na jeho další slova se zamračím. Začnu si pohazovat svojí kuličkou. "Diskriminuješ snad démony? Co si to vůbec dovoluješ? Na naší planetě..." V kuličce zajiskří, jak už nejsem tak v klidu. "Zatím to vypadá, že se snad chceš nechat zabít."

Iniciativa 22

Horko postupně ustupuje z 40°C někam ke 30°C. Také se začíná trochu stmívat. Velmi nepřirozeně. Slunce a i druhé slunce, stále visí na obloze, jen se nebe začíná postupně zahalovat temnotou. Takto k podvečeru se také zvedá lehký horký vítr, který sebou nese podivně šedý prach. (Tonny mi prosím hodí perception s nevýhodou s DC 21 - Jiki si ničeho nevšimne 21 vs 9.) [/i][/i] Nic však zatím nenasvědčuje tomu, že by měl být váš rozhovor přerušen. (Hoďte mi prosím rovnou i iniciativu.)

Nadpis

Chvíli trvalo, než mi ta holka přede mnou začala odpovídat. Jen jsem zamrkal a sedl si na zem úplně a sundal ze sebe kytaru. Poslouchal jsem ji, jak mluví. Má divný přízvuk. Rozhlédl jsem se kolem a utřel si pot z čela. Je tady fakt strašný horko.
„Takže… jsem někde na Tatooinu? Za chvíli přiletí Han Solo a Chewbaka ve svým Milénium Falkon a zachrání nás od písečného červa. Skvělý“ pokýval jsem hlavou a šlo vidět, že ji nevěřím ani slovo.
„Hele Padawane… zkusíme to ještě jednou,“ složil jsem dlaně k sobě jako při modlitbě a nadechl se. „Kde to sakra jsem?“ zeptal jsem se a odmlčel se na chvíli a znovu se rozhlédl po okolí. Tahle poušť vypadá divně. Nic takového jsem na obrázcích z google nikdy neviděl. „Jinak…“ nadechl jsem se a zase vydechl. To horko mě zabije. „Říkaš Gaydar? Dobře…a nějaký…šampionát? Šampionát v čem? To je nějaký koncert? A proto máš na sobě tu masku a všechno….tohle?“ ukázal jsem na ní a jde vidět, že mi to vedro nedělá dobře. Hlavně po té vodce ne. „Jak daleko to je od Los Angeles?“ zeptal jsem se po chvíli a zadíval se na…Jiki se jmenovala?

Cesta do Arény
Objev v poušti

Obočí mi jen povyskočí výš, když se ke mě rozejde se svými otázkami a sedne si hned ke mě. Nepřestávám si převalovat svojí kuličku v ruce a chvilku přemýšlím. Pak ale usoudím, že bude bezpečnější mu dát odpovědi. Je zřejmé, že není místní. Už jen z toho divného přízvuku. "V první řadě tady přestaň řvát, jak kdyby ti někdo sebral lízátko. Pochybuju, že bys měl zájem se seznámit s pouštním červem. Já rozhodně ne." Ostražitě se rozhlédnu po okolí. "Za druhé, já jsem Jiki a jsi na Gaydaru. Tři dny cesty od Arény. Taky míříš na Šampionát?" zeptám se, i když o tom dost silně pochybuji.

"Tonny! Tonny! Tonny!" přiběhl za mnou Pepe s nějakým...ani nevím co to je. Má to nějaký tlačítka a zřejmě se to někam zapojuje. "Čum na to! Sehnal jsem fakt super věc! To bude šupa!" mávám mi s tím před obličejem. "Jo...bezva...super...co to sakra je?" zeptal jsem se ho, když se mi pokoušel tu věc doslova nacpat do obličeje. "Bude to pecka, to ti říkám. To budou efekty vole!" a jak rychle přiběhl, tak i zmizel. "Těším se," hlesl jsem a nalil si dalšího panáka vodky. Další fajný nudný večer. Už ani nevím, u kterýho klubu jsme. "Jsou to Hells Angels? Black Dragons?" zeptal jsem se naší zpěvačky Zoe. "Stalinovi vořeši," odpověděla mi a já si radši už dalšího panáka nenalil. "Stalinovi psi? Děláš si prdel? To zas budu mít otravu vodkou..." zavřel jsem oči a zavrtal se do křesla, které jsem si zabral.

Večer se pomalu přehoupl v pozdní večer. Slušná půlka motorkářů už byla na plech a místy se objevily i nějaké ty rvačky. Dokud mi nelezou na stage, je to dobrý. začali jsme hrát a trochu to tam ožilo. Ale jen trochu a jen na chvíli. Ale co, zaplaceno dostanem, takže co řešit.
Když jsem byl zažranej do svého sóla, když jsem uslyšel praskání statické elektřiny. Chvíli jsem si myslel, že to jen někdo blbě zapojil soustavu, ale ono to furt zesilovalo a zesilovalo. Přestal jsem hrát a otevřel oči, abych zjistil, co se to děje. K mému překvapení kolem mě začaly prskat jiskry. A nabírají na intenzitě, až to vypadá dost nepříjemně. Ne, že bych byl posera, ale ještě nechci uhořet. "Kurva Pepe! Vypni tu svoji novou sračku!" křikl jsem a chtěl se na něj otočit, ale ono to nešlo. "Pepe? Kurva Pepe!"zařval jsem, ale to už jiskry začaly lítat na všechny strany. Kruh, který tvořily na podlaze pódia se zvedl a začal...obkružovat (?), až jsem se ocitl v jiskřící bublině a ztratil tak přehled o tom, co se kolem děje. Ani nevím, jestli jsem řval, nebo ne. Ale posranej jsem z toho určitě byl.

Najednou to celé přestalo, ale... Zamrkal jsem, jestli se mi to nezdá. Všude kolem je najednou poušť a děsný vedro. "Pepe?" zeptal jsem se do vzduchu a civěl před sebe. "Zoe? Jerry?" koukl jsem doleva a doprava, ale všude jen poušť, kameny a vedro. "Halo?" zeptal jsem se zaraženě a konečně zjistil, že se můžu pohnout. Pustil jsem kytaru, která se jen zhoupla na popruhu a dál zíral před sebe. Pak jsem sklonil zrak a nohou rozhrnul písek. Opravdu tu je. Sklonil jsem se a sebral trochu do dlaní. Fakt tu je! "To mě oser na holý záda..." pustil jsem písek a zase se narovnal. "Bezva!" rozhodil jsem ruka a začal nadávat. "....bude to bezva. Psi maj dobrou pověst. Bude to prd.." zarazil jsem se, když jsem se během nadávání otočil a zjistil, že za mnou sedí nějaká holčina, co vypadá, že si užívá piknik v poušti. "A ty seš sakra kdo? A kde to sakra jsem?" rozešel jsem se směrem k ní, kytara se mi poslušně houpala u pasu. "Povídej, přeháněj. Poslouchám" došel jsem až k ní a dřepl si před ní.