| |||
Vzhledem k neaktivitě jsem se rozhodl to tu ukončit. Děkuji za účast v tomto pokusu. |
| |||
Městečko Dornwell 2. 8. 1536, dopoledne "Běž, vole, běž! Tak přidej!" Ze začátku zvířata popoháním, ale nakonec to vzdám. Nemá to cenu. Rychleji prostě nepůjdou. Takže si prohlížím krajinu, kterou procházíme. Nejprv nadšeně, postupně čím dál znuděněji. Čas od času poodběhnu od skupiny, abych se podíval za strom, nebo skálu. Pravda je, že lovit nemusíme, ale nedá mi to, abych si z kuše nevystřelil na nějakého toho králíka nebo koroptev, co cestou potkáme. Jen tak. Abych nevyšel ze cviku. "Omluvte mě, du se vymočit," zahlásím pak zas za chvilku dostatečně nahlas, aby mě všichni slyšeli. Tak překlepeme celý den a noc, a pak konečně dorazíme do Dornwellu. "Ukážeme těm balíkům co pro to, žejo!" Co tady vlastně mají? Aspoň hospodu? Nějakou nástěnku s výzvama pro potulné dobrodruhy? Nebo, a to by bylo přímo boží, místního opilce, co se chce s někým porvat? |
| |||
Městečko Dornwell 2. 8. 1536, dopoledne Cesta ubíhá, ne tak rychle, jak by jsem si přál, ale dost, aby mě to nezačalo štvát. Zvířata se snaží a já se jim to snažím ulehčit, jak jen mohu a tak pomocí svojí magie urovnávám věší nerovnosti na cestě, aby se zvířatům šlo lépe a aby se nějak nepoškodil samotný vůz. Cesta je čím dál horší, takže je urovnávat cestu opravdu třeba. Nemusíme lovit, takže se nijak moc nezdržujeme a tak se celkem v dobrém čase dostáváme do Dornwell. Osobně nemám žádné zkušenosti, ale jsem zvědavý co zde spatřím. Hádám, že bude lepší se tu moc nezdržovat. Maximálně se zeptat místních, jestli náhodou nejsou nějaké zvěsti o cestě, kterou se vydáme dál, že by tam něco řádilo. "Tak vážení. Dornwell je tu." Upozorním ostatní pro případ, že by někdo třeba podřimoval. |
| |||
Městečko Dornwell 2. 8. 1536, dopoledne Včera jste opustili metropoli Stormgarden a dle instrukcí pokračovali po hlavní cestě k nedalekému městečku, které by mělo být poslední civilizovanou zastávkou před samotným Ebonhall. Cestou jste samozřejmě minuli několik malinkých vesniček, či zemědělských usedlostí, rozesetých všude kolem. |
| |||
Kapitola I. |
| |||
Město Stormgaden 1. 8. 1536, dopoledne Toby je velmi nadšený z nové práce a z možnosti vypadnout z města, a tak je vlastně rozhodnuto. Vyrazíte hned dneska, jen co si někteří vyřídí ještě pár rychlých nákupů. To se týká zejména Falka, který přece jen chce před cestou trochu vylepšit svoji výbavu zvýšit tak šance na úspěch. |
| |||
Město Stormgaden 1. 8. 1536, dopoledne Prťouskové...to neřekl...he... Tohle slovní spojení. Nevím proč ale křivý mi to úsměv do podivné grimasy. Ten náš hlavní motor v první linii asi snědl vtipnou kaši nebo co. Mam chuť mu to vrátit....ale padla tu řeč o rozdělení a na to já slyším mnohem víc. Čas se zdejchnout.... "V tom případě...." Stroze pronesu, jen abych na sebe hlasitě upozornil. A jakmile se mi dostane ony pozornosti, otočím se na místě a postupně se vydávám do centra města. Vzhůru do samého nitra lidské veteše !! A tak se prodírám tou poloprázdnou ulicí jak ten nejvyžranější červ z líhně. Normálně bych bloudil hodiny, ale tentokrát vím přesně kam jít. Ta největší sýpka plné nejrůznějšího zboží. Jde o obchodníka prodávající vše možné. Od zaschlého pozlaceného flusance až po ty nejrezavější krámy z různých koutů země. Budova samotná je prázdná. Jen vystavěné zboží a tlustý prodavač za pultem. Ten koho hledám. "Pane obchodníku....tady...co za to ?" Pronesu sebejistě. Po té sáhnu do baťohu a začnu vytahovat nejrůznější věci bez efektivního užitku. Od Rope, Silk (50 feet) až po Handaxe, Hammer a Piton. Blbosti co prostě potřebovat nebudu. Za to si pak vyberu jeden z dobře vypadajících dlouhých mečů a s poblázněným úsměvem na tváři přiložím i zbytek peněz nutný ke koupi. A jsem švorc.... Jo výprava do prodejny mě stála celé jmění. Za to mam o něco lehčí baťoh a na zádech zbraň hodné mého ega. Dlouhý meč, bez reze a čerstvě vybroušen. Takový ten co se zasekne do teplého masa a saje krev až do ruda. S ním si začínat prostě nechceš !! Spokojen se tak vracím zpět ke skupině, i s podezřelé šeleným úsměvem ve tváři. "Tak kde to vázne posádko...." Zařvu na celou ulici. Ještě aby nám někdo zdejchnul !! To by bylo nadělení. |
| |||
Město Stormgaden 1. 8. 1536, dopoledne "Já mám už všechno připravené. Nevím jak jsou na tom ostatní, ale snad nebudeme nakonec čekat jenom na tebe Toby." Opovím poté co zaslechnu označení prťouskové. Chvíli jsem uvažoval, že bych jej místo toho trochu přitopil, aby šel do kolen. Přeci jen jsme malý a měl by s námi jednat na stejné úrovni, ale nakonec si to zavrhnu, jelikož násilí je potřebné jen pro ty, kteří si neumí poradit slovy. |
| |||
Město Stormgaden 1. 8. 1536, dopoledne "Jak, zejtra? Nesmysl. Jdeme dneska. Co nejdřív. Akorát tady prťouskové se budou nejspíš potřebovat připravit před cestou. Takže si všichni zařiďte, co potřebujete a za hodinu sraz zase tady u volů, jo?" Jdu na trh, koupit si nějaký stan - cestou teda asi budeme muset nocovat i mimo město, v přírodě. Naplním si svůj měch vodou. A podívám se, co ještě dalšího by se mi mohlo na delší cestě hodit. Zásoby jídla mám, to je tak nejdůležitější. Možná nějakou sadu na údržbu zbraní? Nebo lektvary léčení kdyby někdo prodával. I když ty už zase stojí hodně peněz. |
| |||
Město Stormgaden 1. 8. 1536, dopoledne „No nejsou zrovna rychlí, ale je na ně spolehnutí. Když se budete držet cesty, tak by to nemělo trvat víc jak pět dní.“ Mávne trpaslík nad Tobyho slovy rukou. Koneckonců tato zvířata nebyla vybrána pro svoji rychlost, ale spíše pro tažnou sílu, odolnost a schopnost se vypořádat i s obtížnějším terénem. |
doba vygenerování stránky: 0.088092803955078 sekund