Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
The High Marches I.
Ukončená jeskyně!
Družina
| |||
 | Město Stormgaden 1. 8. 1536, dopoledne Vyrážíme tedy konečně pryč. Těším se, až se vydáme na cestu a stejně tak, až to budeme mít za sebou. Cesta přeci jen může být nebezpečná. Sic věřím, že to zvládneme, ale může se stát cokoliv a jeden musí dávat stále pozor. Obrátím se na Noru. "Teoreticky bych tě mohl naučit jednoduchou řeč, díky které jde komunikovat s menšími tvory, jako myši, rejsci, lasičky, veverky a fretky, ale zabere to opravdu hodně času." Povím narovinu. Sám jsem se to učil dost dlouho a stále to dovedu jen s menšími tvory. Naštěstí je tu magie, díky které mohu mluvit i s většími tvory. Frafra se chce vydat z mého ramene směrem k Noře, ale jelikož odcházíme, tak jej chci mít raději u sebe. Proto vydám z hrdla několik zvířecích zvuků, po kterých se a mě Frafra podívá. Pak zase na Noru, pak zase na mě, pak zase na Noru a nakonec se ke mně vrátí, i když vypadá, že se mu dost nechce. Procházíme řemeslnou čtvrtí. V té se už trochu vyznám, jelikož občas zajdu za místním hrnčířem a za pár stříbrných mu pomohu, když má zájem. Přeci jen mohu jílem hýbat jen pomocí svojí vůle, takže běžné hrnčířská omezení pro mě nebyla moc překážkou, když bylo třeba vytvořit něco extra. Přemýšlím jestli potřebuji něco zakoupit, ale zásoby mám, vodu také, stejně tak šipky do mé kuše. Myslím, že to je vše co potřebuji. Blížím se k vozu a pomalu kráčím k Bertovi a Arnie. Pokusím se s nimi spřátelit. Přistupuji opatrně a zdvihnu před ně svoje dlaně, aby si přičichnuly. Posléze jim oběma položím ruku pomalu na čumák a jedu s ní nahoru na čelu, kde pak lehce podrbu. "No ahoj. Já jsem Gordo. Nějakou chvíli teďka spolu pobudeme." Animal Handling: 22 "Myslím, že si budeme rozumět" Povím trpaslíkovy, zatím co je Frafra začal také očichávat zvědavý co jsou zač ta velká čtyřnohá stvoření. Cestu neznáme, ale hádám, že tu zrovna moc cest nebude, aby jsme se ztratili. I když. Jak tak poslouchám Tobyho, tak ten by se ztratit nejspíše dokázal, i když oceňuji jeho zápal. Já se raději dál seznamuji se zvířaty, jelikož potřebuji vybudovat minimálně lehkou důvěru, aby mě pak lépe poslouchali. | ||
| |||
 | Město Stormgaden 1. 8. 1536, dopoledne Když vycházíme z hospody, ve dveřích hrubě vrazím do toho magora Falka. "Ještě jednou mi řekni hobite a je po tobě, pošuku," zasyčím. "Jó, už se nemůžu dočkat, až se dostanem pryč z tědle smradlavejch slumů." Natěšeně si pohazuju dýkou, zatímco procházíme městem. "Co ty, škvrně?" Obrátím se z dlouhé chvíle na hobitku. "Umíš to s tím super dlouhym lukem? Pche! Už si s nim někdy někoho prošpikovala?" ptám se pochybovačně. Když dojdeme do cíle, vyslechnu, co po nás ten zazobanej vousáč přesně chce. "Hele, trpasliku, a jak rychle ty volové vůbec běžej? Za jak dlouho můžem bejt v cíli? Do zejtra to zvládnem, doufám?" "Takže Dornwell a pak na sever, jóóó...?" protáhnu, a od rána poprvé by na mě šlo pozorovat známky zamyšlení. "Hele a neměl bys nějakou mapu, co bysme si mohli vzít? Jsme tady jako celkem noví, chápeš..." | ||
| |||
 | Město Stormgaden 1. 8. 1536, dopoledne „Výborně.“ kývne trpaslík, když všichni více či méně nadšeně souhlasí s jeho nabídkou. Pak už na nic nečeká a všechny vyzve, aby ho následovali k jeho skladišti v Řemeslnické čtvrti. | ||
| |||
 | Město Stormgaden 1. 8. 1536, dopoledne Podívám se na Cedrika a otráveně zakoulím očima. Toby a elfky, sem zvědavá co ještě přijde. Dobře že to nezkouší na mně, nevím zda by to skončilo jen fackou. Co se naší potencionální práce týče, Cedric a Gordo jsou pro, takže to vypadá že to vezmeme. Deset zlatých, to je pěkná částka, ale že by to zas bylo něco pro co bych měla riskovat krk... Asi se rozhodnu až na cestě. Kdo ví, třeba bude klid a naše největší starost bude abychom se neztratily. Kouknu na Černovouse a přikývnu. Takže jenom my, o žádnou karavanu se nejedná. Musí to být důležitý když je ochotný takhle riskovat kvůli jednomu vozu. "Díky". Mrknu na elfku když mi dá peníze na zpět a hned na to se podívám na Tobyho. Jestlu bud3 takhle vyváděť i po cestě, asi si s ním někdo bude muset promluvit. Chápu že on by si rád zabojoval, ale aby na nás přitahoval zbytečnou pozornost... Všichni jsou pro, takže je rozhodnuto. A nikdo zřejmě nechce ztrácet čas. Vstanu ze židle, schovam dýku za opasek a kouknu na Gorda. Občas mi přijde že se zbytečně až moc snaží, ale je dobře že tu je, mám pocit že nás dělá lepší když je poblíž. Nemluvě o tom že nás udrží naživu. "Nora Krátkonožková". Zamrmlám směrem k trpaslíkovi i když si nemyslím že by ho to zajímalo. Falko se asi opravdu těší a tak se jen ušklíbnu a sem připravena jít s ostatními. Budu se držet u Gorda. "Uměl bys to někoho naučit?" Zeptám se, myslíc to mluvení se zvířaty, a natáhnu ruku k jeho rameni. Zamlaskám a dělám skrz přivřené rty zvuky, čímž se snažím k sobě dostat Frafru. Mít zvíře které můžeš poslat někam jako špeha a rozumět co ti říká, to musí být fajn. Animal Handeling: 15 | ||
| |||
 | Město Stormgaden 1. 8. 1536, dopoledne Po příchodu rozhýřeného trpaslíka se nám vyjeví ona zakázka. 10 zlatých.... Žádná sláva. Přijeli jsme se z jiných důvodu.....ale mince štěstěny má vždy dvě strany. Třeba najdeme něco nového. Nové bytosti, nové síly....a nové odpovědi ? Ohh ano, po těch bažím velice moc. Není tak divu, že se s radostným a velice zvláštním chichotáním, přidávám do zástupu jmen, ochotné práci přijmout. Celé to podtrhnu menším poskokem při kterém vyliji polovinu svého džbánu na kolegy okolo mě. "Ať to sviští !!! Pozvedněme kotvy, seberte jícny a....vzhůru za Černým Fousem..." Jo má oddanost v téhle záležitosti je znát. Opravdu stačí jen malé šťouchnutí a vběhnu klidně i do hejna opeřených měňavců. Však je to můj úkol. Být někým !! Hrdina. Dobrodruh. A jiní podobně zmanipulování sráči. A k tomu všemu se opět vydávám na cesty s věrnou partou. Jeden menší než druhý, třetí zas ujetý do zvířat. Třetí má uši špičaté že se na ně dá i buřt napíchnout !! A ta poslední, nejrafinovanější z nás !! Bacha na ní. Hází úsměv kde jen může a přitom nemá od kudly daleko. Liška proradná to je !! Ale je mi s nimi fajn. Hodím co dlužím na stůl, dopiji co zbylo v korbelu lítající přes celý stůl a čekám kam nás polobotky vtáhnou dále. Furt se musím zastavit někde mimo.....nemůžu na toulky jen s kusem dřeva...Hehe... | ||
| |||
| Město Stormgaden 1. 8. 1536, dopoledne Sovomedvěd? V toho bych se jednou rád dokázal proměnit, je to úžasné zvíře, i když budu rád, když se dovedu proměnit třeba do Hrozivého vlka. Jsou to dosti majestátní zvířata a jistě budou i nějaká tady, stejně jako v lese, kde jsem dříve žil. Jsem zvědavý jak moc se místní fauna bude lišit od té, které znám. Minimálně Sovomedvěda jsem tam nikdy ani nezahlédl a ani neslyšel, že by tam byl. Přikývnu na trpaslíka, který je tedy pro, aby jsme s ním vyrazili. Mám z toho všeho dobrý pocit a jsem na cestu zvědavý. Klidně je i možné, že nikoho nepotkáme, ale i tak nám musí zaplatit. Hold jsme tu hlavně jako opatření. "Asi neuškodí, aby jsme se vám vůbec představili, když už pro vás pracujeme." Prohodím směrem k trpaslíkovi, o jehož charakteristické zvíře se už začíná pěkně vybarvovat. "Jsem Gordo, druid a jak podotkl ctěný Cedrik, tak si rozumím se zvířaty. Vlastně s nimi dovedu i mluvit." Lehce se následně ukloním. Myslím, že by zaměstnavatel měl minimálně vědět, koho si to vlastně najímá. Sice se něco domlouvalo, ale minimálně u mě ještě k představení nedošlo. Frafra se zavrtí a vydá pisklavý zvuk, kterým se snaží připomenout, že je tady a chce, aby jsem jej také bral v potaz, což tedy i udělám "Samozřejmě, tohle je můj společník Frafra." Představím i svého lasičáka, který pořád pohledem až hypnotizuje trpaslíkův vous. Snad si nejde nějakou jinou zábavu. | ||
| |||
 | Město Stormgaden 1. 8. 1536, dopoledne Stormgaden, Chudinská čtvrť, U Divočáka Všichni "Tady Gordo rozumí zvířatům" Prohlásím možná až příliš dychtivě a naruším tak svou fazónu těžce dosažitelného zaměstnance. Cítím však, že tu práci opravdu potřebujeme a já nikdy nebyl moc dobrý herec. Unesou nás ti volové taky? Nerad bych to celé absolvoval po svých. Po vzoru Tobyho se zvednu. Je čas vyrazit. | ||
| |||
| Město Stormgaden 1. 8. 1536, dopoledne Trochu nechápavě koukám na elfáka, když mluví o tom, že mě chce prohlašovat za přítele svojeho rodu. Je teplej? Nakonec mi nabídne pivo. Nebo se mi vysmívá? Jestli jo, zakroutím mu krkem! Pak se k nám přidá Falko a začne mít ty svoje chytrý řeči. Počkat, co že to říkal?? "Hobit? To jako já? Pocem ty kreténe!" Mrsknu po Falkovi svůj korbel a chystám se mu skočit po krku. V tu chvíli vejde do lokálu trpaslík Haggal. "S tebou si to ještě vyřídím," zasyčím a ostře ukážu prstem na Falka. Pak si vyslechnu trpošův návrh. "No jasně, že to berem, trpaslíku!!" Deset zlatých. To je slušná sumička. Za doprovod vozu. Paráda. Apoň se dostanu z tohohle smradlavýho města. Kdo ví, co cestou potkáme. Ale říkal, že stezky nejsou bezpečný. Takže nejspíš bude příležitost usekat pár hlaviček. Spokojeně se chci pořádně napít piva, ale vlastně jsem ho před chvílí zahodil. Takže není důvod se tady dýl zdržovat. "Jo, přesně jak říká tady malej šéf. Můžeme vyrazit. Co tu ještě vysedáváte?" | ||
| |||
| Město Stormgaden 1. 8. 1536, dopoledne Haggal si vyslechne prvních pár pozitivních odpovědí na svoji velmi štědrou nabídku a pokračuje v upřesnění několika drobných detailů. „No něco takového, zatíčko. Jde o jeden povoz zásob tažený dvěma voly, takže nic extra velkého. Ale nějací lapkové by mohly dělat problémy, nebo hladový Owlbear umí být taky nepříjemný.“ | ||
| |||
| Město Stormgaden 1. 8. 1536, dopoledne Takže. Tobyho zdá se jeho neúspěch u elfky spíše rozpálil pro boj, než, že by jeho ego nějak utrpělo. Je možné, že má klasickou potřebu usměrnit svoje negativní emoce a rozhodl se, že své emoce si nasměruje pro boj. Navíc má tedy potřebu ještě dokazovat jiným samcům svoji sexuální nadřazenost. Normálně by boj o samici probíhal zcela jinak, ale vzhledem k tomu, že samice sama jasně naznačila svou nelibost vůči Tobymu, tak z toho bude nanejvíš krátkodobé handrkování. Nora je samozřejmě pro naději zlepšení naší situace, andulka se pošťuchuje s beranem a konečně zdá se přichází i náš poslední člen, u kterého se rozhoduji mezi rosomákem a manul. Zatím se spíše přikláním k manul, ale uvidíme, ještě se to může změnit. Zpozorním, když se ukáže trpaslík. Už podle jeho chůze je jasné, že je hrdý a dává to na sobě znát i tím, jak moc dobře je upravený. Frafra si jej prohlíží a já mám co dělat, aby jsem ho chytnul, jelikož mám pocit, že se mu zalíbil trpaslíkův vous a chtěl by si v něm udělat svoji noru. Úplně nevím, jak by to šlo, ale trpasličí vous jsem nikdy nestudoval, takže nemám sebemenší tušení o jeho spletitosti a celkové struktuře. Ochrana vozu. Vzhledem k tomu, že jsem zatím celkem k ničemu dokud nebude úplněk, tak myslím, že je jen dobře, že je nás tolik, jelikož moje útoky toho zase tolik nesvedou. Budu muset doufat, že vše proběhne dobře a já se vůbec příští luny dožiju a budu se moci připojit ke kruhu mezi ostatní druidy. Stále mám na paměti podoby do kterých se uměli proměnit a nemohu se dočkat, až to dovedu také. Neměl bych však nyní v myšlenkách odbočovat. Střetnu se pohledem s Norou a přikývnu. Tohle zvládneme. Moje schopnost léčit je opravdu velice mizerná, ale minimálně jsem zárukou, že tam neumřeme. Minimálně, když přijdou zvířata, tak je budu moci zkusit přesvědčit, aby nechala útoku, i když to nejspíše nepůjde, jelikož ve chvíli, kdy se objeví, tak přejdou ostatní také v útok. Ach ta mizérie, každý chce být můj nepřítel. "Měli by jsme to být schopni zvládnout bez větších obtíží. Měli by jsme to vzít." | ||