| |||
Město Stormgaden 1. 8. 1536, dopoledne Né že bych měla noční můry nebo byla nějak psychicky v háji, ale občas jsou dny, kdy je to pro mně trochu těžší. Nevadí mi že sem tady, ani že sem se rozhodla sem plout. Vadí mi to co se stalo. Titus.. Občas se mi vrací vzpomínky na tu loď. Jak se to stalo? Jak je dohajzlu možný že se kapitán a spousta ostatních dostali pryč a Titus ne? Já jsem sem jela hlavně kvůli jemu! Nevěřím že by jen tak umřel, byl to schopnej chlap. Já přijdu na to co se tehdy doopravdy stalo! Stejně jako ostatní i já dneska přijdu k Divočákovi. Posadím se ke stolu a přemýšlím jaká bude ta nabídka. Hraju si s dýkou a koukám směrem ke dveřím.. Z myšlení mně vytrhne elfka když dá facku Tobymu. Lehce se mi stáhnou koutky úst v náznaku úsměvu. Holka to udělala dobře, takhle by si jinak moh dovolovat každej. "Jestli není medovina tak víno. Ale jen malý pohárek". Objednám si pak já a pohledem přejedu po ostatních. "Pokud po nás nebude chtít abychom někam pluly.. Bude to fajn". |
| |||
Město Stormgaden 1. 8. 1536, dopoledne Elfka poslouchá, kdo si co dá, dělá si čárky na nějakou hliněnou tabulku, aby v tom bylo potom jasno. „Takže pivo.“ lehce se pousměje, nejspíš ani nečekala, že by chtěl někdo něco jiného. Ne snad, že by bylo z čeho vybírat – pivo, voda, víno. O moc víc toho v nabídce není. |
| |||
Město Stormgaden 1. 8. 1536, dopoledne Stormgaden, Chudinská čtvrť, U Divočáka Všichni Báječný nový svět se proměnil na krutou realitu chudinké čtvrti, kvůli které jsem se tedy nemusel několik měsíců plavit na lodi, bojovat s mořskou havětí a ničit si ruce neustálým převazováním hloupých lan, když začali mizet námořníci. Práce se mi zde hledá opravdu blbě, ruce mám levé a o intelektuála tito otrhanci nedokážou příliš ocenit. Jestli ještě jednou uslyším "předveď nějaký kouzelný trik"... Kroutím hlavou, když kráčím volným krokem do mé oblíbené hospody. No, oblíbené je možná zbytečně silný výraz, ale je tam poměrně čisto. Dnes tam jdu však s dobrou náladou, protože jakákoliv práce od Černovouse bude lepší, než ty stávající zde. "Nejlepší pivo to bude možná pro ně, až ti za tu svo břečku naúčtují dvojnásobek." Nálada se mi ještě o poznání zlepší, když u stolu uvidím známé tváře. Je jasné, že z chudinské čtvrti nás hledá cestu více. A v této snaze cítím určitou sounáležitost. "Já bych si přál Ohnivou vodu, kdy doušek působí jako vdechnutí dračího plamene. Nebo Jasmarim Shadow, které je známé pro svou legendární lehce nasládlou vůni." Přisednu si k ostatním. "Ale to mi asi dát nemůžete. Zatím se tedy obejdu bez objednávky." Pokrčím rameny a zářivě se usměju. "Tak co myslíte? Bude Černovousova nabídka lepší, než ta, která nás dostala na tu prokletou loď?" |
| |||
Město Stormgaden 1. 8. 1536, dopoledne Sakra! Kolik už je to dnů, co trčíme v týhle díře? Mezi nejvetší lůzou. Tenhle kšeft mi byl čert dlužnej! Že já na tu zpropadenou loď vůbec nastupoval. Samozřejmě, že jsme museli zkejsnout zrovna tady. Člověk aby se tady ukousal nudou! Ale dneska, dneska se to všechno změní. Dneska máme schůzku s tím divným trpošem. Holedbal se, že má kdovíjak zajímavou zakázku. A to je zase něco pro mě! Ukaž mi, komu mám upravit ciferník. Když k tomu ještě přihodíš pár zlatek, jsem tvůj člověk až za hrob. Vytáhnu hutný chrchel až z paty, odflusnu si na zem a rozmáznu to botou. Zkontroluju si, že šavle mi dobře drží u pasu. Pak otevřu dobře známé dveře, a vejdu k Divočákovi. Posadím se ke stolu společně s ostatníma, co se chtějí na tuhle akcičku přidat. Krev se ve mně vaří. Nemůžu se dočkat, až se konečně dozvíme, co nás čeká. Nervózně bubnuju prstama do stolu a těkám očima po lokále. Přichází zdejší kozatá servírka. Cukne mi v koutku. Dneska bude super den! Cítím to v kostech. "Korbel toho nejlepšího piva, co tam máš, kotě!" Plesknu servírku přes zadek. |
| |||
Město Stormgaden 1. 8. 1536, dopoledne Ráno je smrduté a vlhké, to je tedy můj první pocit, když mi Frafra olizuje nos a tím mě i probouzí do nového dne. Ještě, že jej uličníka mám. Sám totiž spím tvrdě jako medvěd v zimním spánku a kdo ví co bych z toho dne měl, když bych jej neměl, aby mě probudil. Opatrně ze sebe toho uličníka sundám a trochu se upravím, než vyrazím ven do ulic. Především si opláchnu obličej ve vodě, kterou jsem si nabral do Mess kitu. Následně přejedu rukou nad ní a nechám tím vodu uvnitř zmrazit. Díky tomu nehrozí, že se rozleje a já mám ještě dneska práci na poli. Ještě předtím však vyndám kousek látky, do kterého jsem zabalil poslední dvoje Dobrůvky, které mi zůstali z předchozího dne. Jelikož ještě neuplynulo 24 hodin od vykouzlení kouzla, tak si je můžeme oba dva dát. Jako někdo, kdo umí hýbat se samotnou zemí jsem si uplatnění sehnal rychle, navíc jsem si i dost našetřil, jelikož většinou mi ke stravování stačí pouze a jen jedno kouzlo a pak ještě mohu zbytek jídla rozdat chudším jedincům ve městě, nebo se je pokusit prodat, což mohu leda tak zemědělsky zaměřeným jedincům, kteří už mě a Frafra trochu znají. Práce na poli je těžká věc, ale když máte někoho, kdo dovede pomalu jen silou vůle donutit zeminu, aby udělala hezky lajny, nebo celkově přeoral půdu, tak za to jeden ráz zaplatí. Většinou je to práce na celý den. Práce, která za to však stojí a já si díky tomu přijdu na pár kousků kovu, které určují co vše mohu získat a pořídit si. Dnešní den však pracuji jen krátce a spíše dodělávám zbytek, který jsem nestihl předchozí den. Samozřejmě vše nenechávám pouze na magii a takže si u toho zašpiním ruce, ale ty si opět jen opláchnu ve svém Mess kitu, když vodu rozmrazím. Nakonec je z vody celkem brčál hodí se leda tak na zalití rostlin u místa, kde žiju. Vodu opět zmrazím a vydávám se výjimečně směrem k Divočákovi, kam sem tam zajdu, aby jsem se viděl s ostatními obětmi plavby, kteří měli to štěstí jako já a přežili. Tentokrát tam však mířím kvůli něčemu jinému. Vypadá to, že bych si mohl konečně trochu více přilepšit. Pak nakoupit potřebné věci y vydal se žít do lesů. Tedy mimo oblast, kterou si tu označili na lov. Stejně se většina zvěře jistě raději přestěhovala jinam. Do hospody přicházím teprve, když scházejí poslední dva jedinci, takže jako předposlední. Frafra mi sedí na rameni a zvědavýma očkama kouká okolo, kde je co dobrého. Především pak ten jeden kulišák kouká po mase, jelikož není úplně nadšený z bobulkové stravy, kterou mu dopřávám. "Pro mě to bude džbánek dobře vychlazeného piva." Odpovím elfce, která mi je trochu povědomá, i když to bude hlavně tím, že většina elfek koukám pouze na hrudník a ostatními částmi těla se tolik nezabývám. |
| |||
Město Stormgaden 1. 8. 1536, dopoledne Dnešní den začal jako každý jiný a přesto se od těch předešlých v něčem liší. Je to pár dní, co vás oslovil trpaslík Haggal Černovous se zajímavou pracovní nabídku, kterou můžete jen těžko odmítnout. Podrobnosti o té práci vám má sdělit dneska dopoledne v hostinci U Divočáka. |
| |||
Město Stormgaden Město Stormgarden je jediné skutečné město v celé Stromfellské marce. Přímo ve městě žije něco málo přes pět tisíc obyvatel, což z něho dělá skutečnou metropoli. No alespoň v této části světa. Je to už měsíc, co jste v záchranném člunu přistály v přístavu města Stromgarden. Kapitán Tibor a tři desítky jeho námořníků cestu také zvládly bez větších komplikací, ale váš mecenáš Titus Severus nikoliv. Stejně tak se do záchranného člunu nedostal žádný z jeho rodových strážní, či jeho zástupce, i když na to měli dostatek času. To vyvolává spoustu otázek, které nejspíš nikdo jen tak nezodpoví. |
| |||
Prolog |
| |||
The High Marches 1.4.1536, dopoledne Všechny vaše potíže začali přesně prvního dne, druhého jarního měsíce, roku 1536. Tehdy jste se připojili k družině mocného a vlivného šlechtice jménem Titus Severus. No proč také ne, slíbená odměna byla více než štědrá, Titus působil celkem důvěryhodně a krom toho se mělo jednat o výpravu do Nového světa, kde svým způsobem každý může začít nový život s čistým štítem. |
| |||
The High Marches |
doba vygenerování stránky: 0.099237203598022 sekund