Zprávy ze západu

Od okamžiku, kdy se Valcií roznesla zpráva o korranském tažení, uplynulo bezmála 20 dní. Do té doby se o králi Niklasovi a jeho válečné výpravě nedonesla ani zmínka. Někteří státníci během toho času nelenili a královu nepřítomnost v zemi využili k sepsání mnohdy nekompromisních projevů odsuzujících dalaranskou intervenci.

Po čtrnácti dnech však z pouště začaly zvolna prosakovat první kusé zprávy. Korranské vojsko se vrací z pouští… byli zasaženi písečnou bouří… svedli bitvu… dosáhli vesnice Spálených.

Všechny klepy a pololegendy rozptýlil teprve návrat Korranských do vlasti, kdy se část z těchto mužů bez dalšího zdržování vydala i s kořistí do hlavního města Korranu, Arashe. Lidé zde mohli s jásotem uvítat velkolepé, i když možná krapet znavené procesí bojovníků, které na samém čele vedl i jejich živý a zdravý král Niklas.

Důkazy úspěchu se následně kodrcaly v koloně za nimi. Několik vozů naložených primitivními, zato vražedně vyhlížejícími čepelemi Spálených, mnoho exotických kožešin a sekyrou znesvěcený totem, před kterým byly údajně páchány ty nejbrutálnější lidské obětiny. Koloně nevšedních „pokladů“ však bezkonkurenčně dominoval předmět, od kterého se nejeden člověk odvracel pln znechucení. Trůn náčelníka Spálených celý poskládán z kostí a potažený lví kůží byl přivázán na vrch jednoho z vozů tak, aby jej každý už na dálku viděl. Nebyl to hezký pohled. Mnoho z těch kostí totiž patřilo lidským obětem náčelníkovy hrůzovlády. Nezvratný důkaz zkaženosti některých Dalaranských kmenů, za které se nedávno, snad z nevědomosti, jisté Valcijské mocnosti stavěly a přály jim úspěch.


Bezprostředně poté byl král Niklas nucen chopit se kalamáře s brkem a na matný pergamen sepsat svoji odpověď útočným prohlášením Durotaru s Eldagem. Následná slova se záhy roznesla všemu lidu Korranu a dalším významným uším i očím Valcie...




Lide Valcie,

píši vám v tuto temnou hodinu, kdy se mi hned z několika spolehlivých zdrojů doneslo, že Korran byl zrazen. O to více bolestivá je pro mne novina, že oním křivopřísežníkem se stala ta nejméně očekávaná osoba, které jsem si dosud osobně vážil a ctil ji jako sobě rovného spojence. Vrtkaví bohové se však místo toho rozhodli udělit těžkou zkoušku mému mládí a skrze činy královny Anny vyjevit, jak zkaženou bytostí ve skutečnosti eldagská panovnice je.

Annino skandální prohlášení vnímám jako trojnásobnou zradu. Prvně zklamala Dalaranskou koalici s jejímž programem veřejně souhlasila, druze svými postoji zradila dalaranského krále Nazareida a potřetí vrazila nůž do zad svému nejvěrnějšímu spojenci, který se jí vždy zastával a věrně hájil její zájmy. Důvodům takového jednání jsme přitom nezavdali jedinou záminku. Skutečně nechápu, co ji k tak nevysvětlitelnému rozhodnutí přimělo. O to více s podivem, že svojí zradou nedosáhla ničeho než zruinování své pověsti.

Královnu by sice v mých odpouštějících očích omluvilo náhlé šílenství, kterému byl její slabý duch již dříve náchylný, ale to nic nemění na současné situaci, že Anna pro Korran přestává být důvěryhodnou osobou. Kdo by také chtěl za spojence duševní nemocí zchvácenou nešťastnici, jejíž slovo nemá žádnou váhu a pro kterou už neznamená nic ani pokrevní pouto?

S lítostí v srdci proto akceptuji ukončení všech stávajících smluv mezi Korranem a Eldagem. Dále uzavírám hranice mezi našimi zeměmi a zde přítomným Eldagským dávám na výběr ze dvou možností. Buď přijměte korranské občanství a žijte hrdým životem v Korranu, nebo se neprodleně odeberte zpět do Eldagu a modlete o nového panovníka.

Na ultimátum šílené královny odmítám dále reagovat. Přes to varuji, že pokud se naplnění takové výzvy pokusí kdokoliv dosáhnout cestou násilí, bude toho velmi litovat. Královská míra odpuštění má totiž i v mém případě své hranice.

Niklas Eberwald, král Korranu

PS: Jak praví staré lidské přísloví, každý odhalí svůj pravý charakter teprve v době nouze. Na rozdíl od Eldagu však Korran vytrvá v plnění svých závazků. A i když nás to nyní bude stát dvojnásobné úsilí, nepolevíme ve své podpoře spojencům a snaze o udržení míru ve Valcii. Bohové, nechť jsou těmto řádkům za svědky!